|
| Nerozumím, copak rusové nevědí jak dlouho pracoval první stupeň ? Vždyť podle doby chodu by měly snadno spočítat, jestli se Cosmos 1 dostal na dráhu nebo zanikl v atmosféře. Oficiálně ale družice zanikla - ty divné signály mohlo být vysílání ještě před vstupem do atmosféry. |
|
| Díky za odpovědi. Rusové měli tento týden nějakou smůlu, dva špatné starty za sebou. |
| 22.6.2005 - 18:37 - Georg | |
|
Našel jsem nějaké odkazy ohledně této solární plachetnice:
http://www.tiscali.cz/news/news_center_050622.863211.html?r=zp
http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A050622_072259_vedatech_lkr
Mějte se, Geo |
|
Je mi moc líto, že jim to - zdá se - nevyšlo, Planetary Society a Ann Druyan jsou sympatická parta (přijde mi), a léta jsem ten projekt pečlivě sledoval.
Nicméně je to svým způsobem povzbuzení pro tým CubeSail - pořád je tu ještě určitá šance, že by první úspěšnou sluneční plachetnici mohl vypustit český Kosmo Klub... :-) |
|
Dotaz
Proč se start z ponorky udál v tak velké zeměpisné šířce a tím pádem nevyučil rotaci země.
Nejsou náhodou ICBM pro uvedení nákladu na oběžnou dráhu ve klasickém provedení malé. Nejsou náhodou určeny pouze ke skokům po balistické křivce (tzn. bez brzdných motorů) (i když u některých je ve specifikaci i dolet 40000km tzn. oběžná dráha).
Jak velké musí být úpravy těchto ICBM raket pro použití k vynášení nákladu. |
|
Podle blogu Planetary society, pokud se sluneční plachetnice na oběžnou dráhu dostala a pořád funguje, měla by prý po 4 dnech sama rozložit plachty. Takže, můžeme doufat, že se tak stane a pesimistická média budou muset přepsat svoje články  |
|
citace:
Podle blogu Planetary society, pokud se sluneční plachetnice na oběžnou dráhu dostala a pořád funguje, měla by prý po 4 dnech sama rozložit plachty. Takže, můžeme doufat, že se tak stane a pesimistická média budou muset přepsat svoje články
-----------------------------------------------------------------
Ve zprávách Polsatu se hovořilo, že se pro nedostatečné hoření a oddělení 1.stupně družice nedostala na orbitu a po balistické dráze dopadla do moře. Je tak nenávratně pryč. Zachycené signály byly pak dešifrovány a určeny původem od jiné družice. |
|
citace:
Dotaz
Nejsou náhodou ICBM pro uvedení nákladu na oběžnou dráhu ve klasickém provedení malé. Nejsou náhodou určeny pouze ke skokům po balistické křivce (tzn. bez brzdných motorů) (i když u některých je ve specifikaci i dolet 40000km tzn. oběžná dráha).
V podstatě záleží na užitečném zatížení a dráze po které se letí a tak. Aby mohla raketa mít dolet přes půl zeměkoule, tak prostě musí být schopná v podstatě dosáhnout oběžné dráhy, ovšem asi hodně eliptické (poslední stupeň asi není schopen opakovaného zážehu). Konkrétně Cosmos-1 měl použít ještě čtvrtý stupeň na TPH, který měl dokončit navedení na kruhovou dráhu.
Jinak díky tomu, že ICBM jsou v podstatě k ničemu a nejrůznější dohody navíc nařizují postupné snižování jejich stavů, tak je to samozřejmě lákavý zdroj kosmických nosičů... a v řadě případů to i funguje (Dněpr, Minuteman -> Minotaur, apod.... ostatně i klasické nosiče Sojuz, Titan a Atlas byly původně vyvinuté jako ICBM...). Volna má prostě jen nějak smůlu...
|
|
| U ponorkových raket je větší tlak na omezení rozměrů než u pozemních, takže je podle mně i větší problém dostat se k různým systémům pro ověření stavu. Nevím jestli rusové použili novou raketu nebo starou vyřazovanou, u které je logicky mnohem větší šance selhání. |
|
Jinak díky tomu, že ICBM jsou v podstatě k ničemu a nejrůznější dohody navíc nařizují postupné snižování jejich stavů, tak je to samozřejmě lákavý zdroj kosmických nosičů... a v řadě případů to i funguje (Dněpr, Minuteman -> Minotaur, apod.... ostatně i klasické nosiče Sojuz, Titan a Atlas byly původně vyvinuté jako ICBM...). Volna má prostě jen nějak smůlu...
Souhlas ale z uvedených raket v podtatě vznikla kosmonautika poté se konstrukce raket pro kosmonautiku a ICBM oddělila díky odlišným požadavkům. Asi i to přidávání dalších stupňů tzn. mudularita bude asi problém dnešní moderní ICBM (tzn. od 70let.) jsou už kontejnérové zbraně (výhodou je dlouhá životnost a kontrola systémů atd.).
Tím chci vlastně říci že mi připadá využívat ICBM jako nosiče za jedno z nejnespolehlivějších řešení jak dostat náklad do vesmíru. |
|
citace:
Je v běhu ještě nějaký jiný projekt solární plachetnice?
I ESA uvažuje o dvou misích, kde by se daly využít solární plachty - i když to jsou velmi předběžné návrhy (Technology Reference Studies) ...
The Interstellar Heliopause Probe - http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=36022
The Solar Polar Orbiter - http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=36025 |
