|
Když vidím co dokázaly dva robůtci na Marsu a jak se mají pořád k světu, začínám si říkat zda má pokračování pilotované kosmonautiky za těchto technologických podmínek smysl.
Vývoj raket a nástupců by stejně pokračoval dále i bez pilotované kosmonautiky, vliv kosmu na člověka je dostatečně znám, tak proč nepočkat na dokonalejší dopravní prostředky. CEV bude zřejmě jen další záminkou pro Boeing či Lockheed Marteen jak slušně podojit NASA a po první případné havárii budeme v podobné situaci jako teď. Tj. desítky miliónu se nalejou do toho, aby pravděpodobnost rizika havárie se snížila o pár desetin procenta.
Grygar měl svým způsobem pravdu, za předpokladu ,že by finanční koláč zůstal stejně velký, tak jiné projekty nabízejí více muziky za stejné peníze. Touto dobou jsme možná mohli mít už funkční jaderný pohon, dalekohledy pro sledování planet pozemského typu u jiných hvězd např.Terrestrial Planet Finder, roboty a sondami dokonale prozkoumaný Měsíc či Mars včetně surovin.
Vždyť ani není jasné ,kde má stát první lunární základna, kde na Měsíci jsou jaké suroviny ani ty základní tj. voda a jestli vůbec jsou. Místo toho pracně stavíme ISS pomocí nesmírně drahého raketoplánu, aby jsme ji za 10 či 15 let nechaly shořet v atmosféře.
|
|
Pokračoval by dále, ale pomalejším tempem - nebylo by potřeba vynášet lidi na orbitu.
"vliv kosmu na člověka je dostatečně znám" - a to prosím od kdy? To bych opravdu rád věděl.
K čemu znát potenciální místo lunární základny, když by lidé nelítali do kosmu?
Jak znova získat ty zkušenosti, které mají vědci a technici dneska, za 50-100 let, až bude k dispozici dokonalejší dopravní prostředek? Všichni stávající totiž budou po smrti a zkušenosti vymizí. Kolik to bude stát? Více než při pokračování pil. letů, nebo míň? Vojáci mají nemilé zkušenosti s takovou "výlukou" u letectva(a určitě existuje více příkladu, třeba support v naší firmě - osobní zkušenost), proč by to v kosmonautice mělo být jiné?
Grygar je super, ale do kosmonautiky by neměl moc mluvit. Nerozumí ji. |
|
Nepilotovana kosmonautika bude tvorit, vetsinu letu i nadale. Treba na jeden pilotovany let k Mesici by mohlo pripadat hned nekolik nepilotovanych zasobovacich a logistickych.
V pripade suborbity a LEO se rozmach pilotovane kosmonautiky snad uz brzo stane skutecnosti. |
|
citace:
"vliv kosmu na člověka je dostatečně znám" - a to prosím od kdy? To bych opravdu rád věděl.
To slovo dostatečně tam nebylo náhodou. Řada kosmonautů strávila několik měsíců ve vesmíru. Známe jak stav beztíže působí na organismus(atrofování svalů, odvápňování kostí), víme jak volit vhodnou skladbu stravy, jak omezit některé negativní vlivy a rizika.
Co podle Vás není dostatečně známo?
citace:
K čemu znát potenciální místo lunární základny, když by lidé nelítali do kosmu?
Já jsem to psal v souvislosti s připravovaným lunárním programem. Kolik misí na Měsíc chystá NASA do návratu lidí na Lunu, aby třeba zjistila kde je případné "naleziště ledu". Byla by škoda, aby se první základna založila ve zdánlivě nejvhodnějším kráteru a pak se zjistilo, že o pár desítek km dál, je naleziště zajímavých surovin.
citace:
Grygar je super, ale do kosmonautiky by neměl moc mluvit. Nerozumí ji.
Docela by mě zajímalo na čem zakládáte toto svoje tvrzení. Díky za případnou odpověď v tomto bodu.. |
|
myslím, že je nesmyslné vyzdvihovat či zatracovat pilotovanou resp. nepilotovanou kosmonautiku. Obě jsou důležité a je potřeba je pořád rozvíjet. Ano, je pravda že úspěch MERů je neuvěřitelný, ale neměli bysme toho zneužívat ke shazování pilotované kosmonautiky. Nadruhou stranu tato mise přinesla i velké množství otázek, z nichž na některé by bylo možno v případě přítomnosti člověka ihned odpovědět.
To že nemáme nukleární pohon v operativním stavu nebo orbitální teleskop pro hledání terestrických planet, v extremním případě warp pohon, fotonová torpéda, podprostorové nálože a další vymoženosti světa StarTreku :-) je jen otázkou peněz (ikdyž u posledně jmenovaných...??). Vždyť kolik slibných projektů před dokončením bylo zrušeno, přestože do nich byli investovány desítky či stovky milionů dolarů. A jednalo se o projekty jak pilotované tak i nepilotovaní kosmonautiky. Jde tedy o chybu přístupu organizací, řešením je tedy změna managementu, získání větších dotací apod. a ne rušení pilotované kosmonautiky.
Jistou analogii můžeme spatřovat v armádě. Existují přece bezpilotní prostředky (některé se dokonce uvádějí jako bojové a ne průzkumné, čili mohou být vyzbrojeny), tak proč pořád cpát do kokpitu pilota?? Asi to bude tím, že člověk i přes svou pomalost, zranitelnost, a další neduhy je přece jenom dokonalejší a flexibilnější než stroj vybavený umělou inteligencí. Navíc v krizových a neočekávaných situacích je bojový pilot schopen plnit úkoly lépe, než stroj, který k tomu nebyl konstruován/naprogramován.
Kdyby v době Kryštofa Columba měli všichni názor jako Hawk, tak by byl Columbus se svojí posádkou prvními a zároveň posledními Evropany v Americe (pomiňme teď fakt, že tam předtím pravděpodobně byli už Vikingové. Mě šlo jen o přirovnání).
Čili potřebujeme čím dál lepší a sofistikovanější TECHNIKU pro dopravu LIDÍ do Nového Světa (Měsíc, Mars, ....). Pilotovaná a nepilotovaná kosmonautika tak musí existovat bok po boku. |
|
citace:
Kdyby v době Kryštofa Columba měli všichni názor jako Hawk, tak by byl Columbus se svojí posádkou prvními a zároveň posledními Evropany v Americe (pomiňme teď fakt, že tam předtím pravděpodobně byli už Vikingové. Mě šlo jen o přirovnání).
Pred vikingy tam dosli indiani pesky, nebo dopluli na kanoich. To jen bohuzel potvrzuje, ze cesta na Mesic je nesrovnatelne jinde.
Jinak vliv kosmu na cloveka neni znam skoro vubec. Zadny clovek nestravil vic nez par dni dal nez 400km od Zeme, coz je smesna vzdalenost v kosmickem meritku. Mozna, ze vliv stavu beztize je prozkouman zatim dostatecne, to vsak asi nebude moc k uzitku pro cesty na Mesic (lip uz k Marsu). |
|
citace:
citace:
K čemu znát potenciální místo lunární základny, když by lidé nelítali do kosmu?
Já jsem to psal v souvislosti s připravovaným lunárním programem. Kolik misí na Měsíc chystá NASA do návratu lidí na Lunu, aby třeba zjistila kde je případné "naleziště ledu". Byla by škoda, aby se první základna založila ve zdánlivě nejvhodnějším kráteru a pak se zjistilo, že o pár desítek km dál, je naleziště zajímavých surovin.
Zkoumani Mesice se pripravuje a myslim ze je na to porad dost casu. Driv jak za deset let tam lidi nepoleti a sondy na tu vzdalenost snad nebudou tak drahe. |
|
citace:
citace:
Grygar je super, ale do kosmonautiky by neměl moc mluvit. Nerozumí ji.
Docela by mě zajímalo na čem zakládáte toto svoje tvrzení. Díky za případnou odpověď v tomto bodu..
Odpovim za Martina (snad mi to odpusti :) Jiriho Grygara si velmi vazim (nebyt jeho Oken vesmiru dokoran, mozna bych se ted tady s vami nebavil). Nemyslim, ze by kosmonautice nerozumel, je ale silne zaujaty - a naprosto logicky. Protoze ma rad astronomii a astrofyziku objektu natolik vzdalenych, ze se v dohledne dobe (a mozna nikdy) nedaji zkoumat jinak, nez bezpilotne nebo pomoci teleskopu, musi zcela nutne stranit bezpilotni kosmonautice. Toho jsem si ostatne vsiml i u mych kamaradu a znamych - astronomove/astrofyzici nebyvaji nadsenci do pilotovane kosmonautiky. |
|
citace:
Odpovim za Martina (snad mi to odpusti Jiriho Grygara si velmi vazim (nebyt jeho Oken vesmiru dokoran, mozna bych se ted tady s vami nebavil). Nemyslim, ze by kosmonautice nerozumel, je ale silne zaujaty - a naprosto logicky. Protoze ma rad astronomii a astrofyziku objektu natolik vzdalenych, ze se v dohledne dobe (a mozna nikdy) nedaji zkoumat jinak, nez bezpilotne nebo pomoci teleskopu, musi zcela nutne stranit bezpilotni kosmonautice. Toho jsem si ostatne vsiml i u mych kamaradu a znamych - astronomove/astrofyzici nebyvaji nadsenci do pilotovane kosmonautiky.
hehe, tak to nekdy prijed k nam na vsetinskou hvezdarnu a uvidis kolik lidi je z pilotovane kosmonautiky nadsenych :-)) |
|
1)robůtci na Marsu...má pokračování pilotované kosmonautiky za těchto technologických podmínek smysl
2)CEV bude.....
3)Grygar....
4)lunární základna, kde na Měsíci....
5)pracně stavíme ISS pomocí drahého raketoplánu, abysme ji za 10 či 15 let nechali shořet v atmosféře....
ad1)Jsou to jen robůtci...naprogramovaní....kdyby tam s nimi byl člověk, zjistilo by se toho za stejnou dobu víc.
ad2)Zatím utopie - uvidíme za 15 let.
ad3)Astronom zajímající se o vzdálený vesmír mimo sluneční soustavu. Pochopitelně se vyjadřuje v zájmu své astronomie a astrofyziky, černých děr a bílých trpaslíků. Pilotovaná kosmonautika pochopitelně není pro něho středem zájmu. Je dobře zavedený ve sdělovacích prostředcích, takže jeho názory jsou často slyšet. Ale je třeba jej vyzdvihnout za jeho činnost např.v rámci Českého klubu skeptiků - Sisyfos - http://www.sisyfos.cz/sisyfos/infotext.htm
ad4)Zatím v nedohlednu - uvidíme za 25 let - vždyť do dneška jsme na Měsíci nedokázali sondami-roboty ani nafotit místá přistání LM Apollo a tak stále roste počet těch, kteří tento program Apollo zpochybňují.
ad5)Za dnešních vědeckých, technických, technologických a finančních možností lidstva, kdy finanční toky na kosmonautiku jsou stále omezenější, nejsou 2 až 4 pilotované lety kolem Země za rok a jedna nedostavěná kosmická stanice s dvoučlennou posádkou žádný přepych. Podívejte se, před 15 nebo 25 lety, co se všechno plánovalo na oběžnou dráhu kolem Země(kosmická města, elektrárny atd.)a mimo Zemi (lety lidí k planetám, základny ma Měsíci a Marsu atd.)... |
| 11.5.2005 - 10:09 - Csaba | |
|
Ahoj,
dovolím si trochu zafilozofovat...Podle mého názoru záchrana kosmonautiky bude vést přes pilotované a hlavně bezpečné prostředky - mluvíme o vysokých cenách za 1kg užitečného zatížení, ale když to převedeme na cenu 1kg člověka...tímto cena už. zatížení strácí význam(lidský život nelze zhodnotit penězi)!
Ted si představte, že v počátcích aviatiky(nebo automobilizmu)by se každý stavitel těchto vehiklů koncentroval na bezpilotní verze, pouze pro dopravu nákladů. Kam by jsme se dostali?
Tohle je podle mne fundamentální otázka... |
|
Takže hezky popořadě:
Vliv na člověka - dobře Hawku, tak jinak. Nevíme jak těmto efektům(odvápňování, apod.) zabránit a proto stále, takřka 50 let od začátku kosmonautiky, podstatná část kosmického výzkumu při pilotovaných letech je výzkum vlivu beztíže na člověka. Já myslím, že to je více než vypovídající.
Lunární základna - pokud vím, existují projekty(i v běhu) na výzkum Měsíce. Díky předpokládanému návratu lidí na něj. Pokud by se o tom neuvažovalo, nebylo by potřeba takový výzkum.
Grygar - základem pro mé tvrzení je dlouhodobá mejlová komunikace s Grygarem(o kterou jsem bohužel přišel po havárii disku  ). Jako astrofyzik a popularizátor vědy je skoro bez chyby, ale vůbec mu nedochází smysl letů do kosmu. On chce prostě sedět hezky dole na Zemi a čekat do aleluja. Abych spřesnil své tvrzení - Grygar nerozumí pilotované kosmonautice.
Vikingové(Jirka) - je fakt, že původní obyvatelstvo do ameriky přišlo nejspíš pěšky, jenže Vikingové, ani Columbus nemohli. A kdyby u toho byl Grygar, tak by ani Vikingové, ani Columbus nikam nevypluli... 
Astrofyzik(Archimedes) - není to 100%ní, ale na IANu jde krásně vidět, že to tak přibližně je. Jako člověka, který se pokoušel astrofyziku vystudovat, mě to mrzí mnohem víc. Nechápu je.
|
|
citace:
Vikingové(Jirka)
Zajimave tudiz je, ze i ty Indiany tam cosi hnalo. Ikdyz nakonec v evolucnim zapase byli prevalcovani (jinyma dobrodruhama), presto to neco vypovida o povaze prirody. Lide takovi dobrodruhove byt musi, protoze se tak vyvynuli. Ti co sedeli doma a zpohodlneli se proste stali obeti zocelenych dobrodruhu.
Ted by me jen zajimalo, jestli to jde aplikovat i na Grygara. Ikdyz ten se nejspis zoceluje aspon myslenkovymi pochody :-) |
| 11.5.2005 - 11:16 - Anonym | |
|
citace:
citace:
Vikingové(Jirka)
Zajimave tudiz je, ze i ty Indiany tam cosi hnalo. Ikdyz nakonec v evolucnim zapase byli prevalcovani (jinyma dobrodruhama), presto to neco vypovida o povaze prirody. Lide takovi dobrodruhove byt musi, protoze se tak vyvynuli. Ti co sedeli doma a zpohodlneli se proste stali obeti zocelenych dobrodruhu.
Ted by me jen zajimalo, jestli to jde aplikovat i na Grygara. Ikdyz ten se nejspis zoceluje aspon myslenkovymi pochody :-)
´
"ŽÁDNÉ ÚZEMÍ NENÍ DOBYTO, POKUD NA NĚJ NEVSTOUPILA NOHA VOJÁKA" |
|
citace:
1)robůtci na Marsu...má pokračování pilotované kosmonautiky za těchto technologických podmínek smysl
2)CEV bude.....
3)Grygar....
4)lunární základna, kde na Měsíci....
5)pracně stavíme ISS pomocí drahého raketoplánu, abysme ji za 10 či 15 let nechali shořet v atmosféře....
1) pilotovana kosmonautika nekde ma smysl a nekde nema. Lidstvo ma na LEO a na Mesic. To je fakt. Tak proc tam necestovat. Lidstvo zrejme asi jeste nema na Mars a dale, zato sondy jsou velmi uspesne - tak proc se tam za kazdou cenu cpat?
2) CEV (resp crew module pro LEO) bude roku 2010-2012, na to vsadim Griffina. Podle toho co o nem vim, bud to prosadi, nebo odejde. Je o tolik lepsi rozumejsi nez nerozhodny O'Kefee. (Taky je fakt ze co Bush rekne, to si prosadi. Muze to byt idiot, ale jiste charisma a rozhodnost mu uprit nejde)
3) No comment
4) Nafoceni pristavacich mist bude trivialni v okamziku kdy tam dorazi prvni poradny orbiter. Vzhledem k prvni pilotovane ceste kolem roku 2015, to neni tak horky a klidne to muze nejaky rok pockat. Ovsem Mesic by mel byt podrobne zmapovany z orbity minimalne nekolik pred pristanim. Nemyslim, ze by mel byt problem poridit s kvalitni sondou mapy kolem polu s rozlisenim cca 1m behem jednoho dvou let.
5) Pokud bude ISS dostavena, tak rozhodne hned tak nezhori. Dokonce se mozna bude flikovat i Hubble, ktery rozhodne tak snadno flikovat nejde.
Vcelku realne jsou od pristiho roku tyto pilotovane mise:
max 5x raketoplan
min 2x sojuz
1x cinani
to jsou snadno realna cisla a dalsi roky si pripocteme suborbitalni lety.
Neni potreba byt prehnane pesimisticky, na opacnou ani zivit naivni predstavy o obrovskych orbitalnich mestech, komplexnich zakladnach na Mesici, ci vypravach k Marsu v dohledne dobe. |
|
citace:
Když vidím co dokázaly dva robůtci na Marsu a jak se mají pořád k světu, začínám si říkat zda má pokračování pilotované kosmonautiky za těchto technologických podmínek smysl. ...
Grygar měl svým způsobem pravdu, za předpokladu ,že by finanční koláč zůstal stejně velký, tak jiné projekty nabízejí více muziky za stejné peníze. Touto dobou jsme možná mohli mít už funkční jaderný pohon, dalekohledy pro sledování planet pozemského typu u jiných hvězd např.Terrestrial Planet Finder, roboty a sondami dokonale ...
Jedním z důvodů, proč nepilotovaná kosmonautika i přes svůj nesporný vědecký význam nemůže v současnosti plně nahradit pilotovanou, je politický aspekt, neboť pilotovaná kosmonautika je stále ještě vnímána jako jeden ze znaků supervelmoci. S tím souvisí i objem finančních prostředků plynoucích do kosmických agentur.
Proto se domnívám, že ten koláč by nezůstal stejně velký. |
|
| Dnes- ve čtvrtek 19.5. v 19.30hod má ve východočeské Vraclavi (poblíž Vysokého Mýta), přednášku Dr. Jiří Grygar na téma " Lesk a bída kosmického výzkumu". Má mluvit o projektech výzkumu vesmíru, kosmických letech , perspektivách atp. Bude to zajímavé, je kritik pilotované kosmonautiky. Nemohu tam jet a vlastně to už píšu pozdě. Byl jsem pár dní mimo republiku a informaci jsem dostal až dnes. Pokusím se sehnat nějaké informace. |
|
| idealni by bylo sehnat to v mp3 rad bych si Mr. Grygara poslechl |
|
Žadný záznam z besedy není, ale napsal jsem dr. Grygarovi, a jeho dvě poznámky k tématu přeposílám:> Bej: " Díval jsem se na Tvé články, najde se tam kritika pilotované kosmonautiky? Nedávno -19.5. jsi byl ve Vraclavi, mluvilo se tam o něčem takovém ?"
Dr G.:"Ano, mluvil jsem tam o tom, jak je zejmena pilotovana kosmonautika v krizi, tj. obrovske naklady na ISS jsou prakticky vyhozene oknem a za tu cenu by se dalo udelat spousta nadhernych nepilotovanych projektu. Nicmene zadny clanek jsem na toto tema nepublikoval. Pouze jsem to mel sveho casu v rozhovoru v Pravu, kde jsem rikal, ze ISS je jako Hladova zed svetove kosmonautiky. Obcas se najdou me glosy v dosud publikovanych Znich objevu, v oddile o pristrojich." pozn. Bej.: Zně objevů vycházejí v časopise KOZMOS (slovenský a výborný).
Bej.: " Psal jsem o diskuzích v Bohdanči a pochybnostech kolem plánů Bushe."
Dr. G.: "Povazuji Bushuv plan za obnoveni pilotovanych
letu na Mesic a na Mars za slapnuti do prazdna. Robotizace a automatizace nesmirne pokrocila od prukopnickych casu letu Apollo, zatimco lidska rizika se spise zvetsila prave letos, kdyz se ukazalo, ze velke slunecni erupce mohou vybuchnout kdykoliv behem celeho slunecniho cyklu. Letos koncem ledna totiz bouchla nejvetsi erupce na Slunci za posledni pulstoleti, ackoliv je 5 let po maximu. A v rijnu/listopadu 2003 se stalo prakticky totez."
Bej poznámka: Slunce se chová podivně a ty silné erupce jsou nebezpečné velmi málo pro lidi na dráze kolem Země (jsme chráněni radiačními pásy), ale velmi nebezpečné pro zdraví lidí na Měsíci (mohli by se ukrýt?) a zvláště při cestě na Mars , na Marsu a zpátky.
|
| 01.6.2005 - 14:34 - J2930 | |
|
citace:
Bej.: " Psal jsem o diskuzích v Bohdanči a pochybnostech kolem plánů Bushe."
Dr. G.: "Povazuji Bushuv plan za obnoveni pilotovanych
letu na Mesic a na Mars za slapnuti do prazdna.......
To chce Dr. Grigar naznacit, ze se mam stat robotem? Tak jako se jim stal Kolumbus...asi....hm. Dobre... jak na mozek? Mozna mame pravo na to cestovat vesmirem az budeme roboti nebo az nas nahradi roboti... |
|
Co se mysli tim slapnutim do prazdna?
Do vzduchoprazdna - to jako do vesmiru, nebo do neznama? Nebo tim mysli ze to Bush jen tak placnul? Kdyz uz se zacaly prehazovat penize mezi suplicky? Jako politolog by me o svych kvalitach nepresvedcil. ODS je napriklad povazovana za pravicovou, kdyz jeste vpodstate nehla ani prstem prave ruky. Podle teto logiky by Bush musel byt povazovan za duchovniho otce veskere pilotovane kosmonautiky. |
|
| Robotem určitě ne, ale my jsme zatraceně křehcí. A pokud nechceme kosmonautikou vyrábět mrtvoly ( na Zemi jich je dost) tak musíme dodržovat mnohá pravidla ( drahá a časově náročná) pro udržení života a PRÁCESCHOPNOSTI lidí ve vesmíru. U automatů tohle odpadá. Berte do uvahy také to, že člověk nepracuje 24 hod., odpočívá krmí se a vydává odpad - má velmi malou produktivitu. Jediné co je na vyšší úrovni a stroje to nemají je myšlení, schopnost nalézat mnohá řešení, improvizovat. Moze je ovšem ve velmi zranitelné schránce. Pro větší množství vědeckých displín není přítomnost lidí nutná. Dnes už i astronom většinou nekouká do dalekohledu. Sedí a řídí dalekohled mnoho km vzdálený. Musíme hledat kompromisy. Na pilotovanou kosmonautiku nikdy nebude peněz dost. |
|
| Roboty ani náhodou nezastanou práci lidí. Třeba HST by byl podřadný teleskop, nebýt pil. kosmonautiky. Bohužel p. Grygar ani tohle nebere jako argument. Zcela to ignoruje. Už ho neberu, co se týče kosmonautiky, vážně. |
|
| V momente kdy se neco posere jsou kosmonauti nenahraditelni. Co takhle prvne vymyslet nejakeho robota, co dokaze to co clovek a potom letat do vesmiru jen s nimi. Lide muzou sedet u televize. |
|
| Sklapnutí do prázdna - nevím přesně jak to Dr. Grygar myslí, domnívám se, že tak, že pro Bushe to byla hlavně politická akce a další president vytyčí nové a smělé plány, odlišné od iniciativy Bushe - osatně senátor (Kerry? ten co prohrál o kousek volby). Se netajil averzí vůči kosmonautice. Asi to nebude tak jak Bush povídal. Příklad. V plánech se mluví o prvním nezkušebním startu CEV v roce 2014 a o možném prvním letu k Měsíci- na Měsíc 2015? V čem , jak, dnes nic se o tom neví. Zatím všechny!!! kosmické pilotované programy měly zpoždění. Myslíte, že to půjde jinak? Jsem skeptik. |
| 01.6.2005 - 15:32 - J2930 | |
|
citace:
....Na pilotovanou kosmonautiku nikdy nebude peněz dost.
to ano. Ochrana lidskeho zivota neco stoji. Kdyz ale prestaneme posilat lidi do kosmu nebude se tato cast technologii rozvijet. Proste to nebude zapotrebi. A jednoho dne to potreba bude tim si budte jist. Uz jenom z moralniho hlediska - videt planetu Zemi, tu krehkou modrou...matku zivota...atd. Opravdu nechci aby lidstvo zbytek sve existence jen sedelo na zadku, tloustlo a dalkove ridilo roboty ktere pro zjednoduseni maji cim dal lepsi schopnosti vlastnich analiz a ... I ve valce plati - tam kde dobite uzemi neobsadi pesak neni uzemi dobito. Timto bych se rozhodne nebranil robotum! Dalkovy pruzkum jakehokoli druhu je bezva... kdyz je ohrozen lidsky zivot.
S timto pristupem k pilotovane kosmounautice bychom dnes chodily pesky a slechta jezdila na konich... mozna se dneska budu bat jet domu a zustanu v kancelari... navzdy. |
|
citace:
Roboty ani náhodou nezastanou práci lidí. Třeba HST by byl podřadný teleskop, nebýt pil. kosmonautiky.
HST byl PROJEKTOVANY tak, ze se s lidskou obsluhou pocitalo. Pak je samozrejme, ze nebyt pilotovanych servisnich vyprav, tak by byl hodne podradny. Otazkou z kategorie "kdyby nebylo kdyby" je, jak by vypadal, kdyby nebyl navrhovany s ohledem na servis astronauty. (To je stejne jako kdybychom tvrdili, ze ISS bez astronautu by byla podradna - samozrejme, ze byla.) Ve vesmiru krouzi desitky druzic, jichz se lidska ruka uz nikdy nedotkne a rozhodne bych je neoznacoval jako podradne.
Druhou otazkou je, zdali bychom za ty penize na servisni mise k HST nemohli poridit treba dva dalsi (novejsi, modernejsi, pokrocilejsi atd.) teleskopy a la HST. Upozornuji, ze to je ciste akademicka otazka, ktera nereprezentuje muj osobni nazor. Ja si myslim, ze nas HST strasne moc naucil - organizace servisnich letu, diagnostika na dalku, oprava citlive observatore aj. To je neco, z ceho dodnes tezime.
Pravdou je, ze roboti praci lidi nezastanou. Podle me je idealni kombinace robot/clovek (treba pruzkum Mesice pomoci bezpilotnich robotu, pricemz lide by se pak vypravili jen do tech nejzajimavejsich predem vybranych mist - samozrejme, ze robot muze "neco" prehlednout, ale to muze clovek taky). ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
V plánech se mluví o prvním nezkušebním startu CEV v roce 2014 a o možném prvním letu k Měsíci- na Měsíc 2015? V čem , jak, dnes nic se o tom neví. Zatím všechny!!! kosmické pilotované programy měly zpoždění. Myslíte, že to půjde jinak? Jsem skeptik.
Spektik? Nikoliv, realista. :-) Ja jsem mel vcera prednasku v Brne na hvezdarne, kde me mile prekvapila palba dotazu - kdy znovu poletime na Mesic? Cim tam poletime? V jak dlouhych smenach tam budou astronauti pracovat? Kolik jich najednou poleti?
A ja se ted ptam: jak na tyto otazky odpovedet a nelhat (moc)? :-)
Strasne moc bych si pral, aby Griffim posunul prvni pilotovany start CEV do roku 2010 - to bychom se pak REALNE tohoto letu mohli dockat v avizovanem terminu 2014... :-) ____________________
Tomas Pribyl |
|
| Odpověď na otázku v názvu tématu je jasná: Je zapotřebí rozvíjet oba směry. Zcela legitimní je ale diskuse o jejich vzájemném poměru. J.Grygar si (podobně jako já) myslí, že v současné době by ten poměr mohl být lepší pro "robotický" směr (já mu mnohem raději říkám "teleprezenční"). Záleží ale na společenské dohodě a ta už dlouho jasně preferuje pilotovanou kosmonautiku (např. proto, že je mediálně zajímavější a silnější). Mě nezbývá, než to akceptovat a pokusit se vytěžit maximum i ze stávajícího poměru (používat oba přístupy hlavně tam, kde jsou nejvýhodnější). Tak to alespoň vidím já :) |
|
citace:
Spektik
Omlouvam se za preklep, samozrejme SKEPTIK. No, na druhe strane budte rad, ze jsem z Vas neudelal SEPTIK... ;-) ____________________
Tomas Pribyl |
|
