|
Vzhledem k tomu, ze posledni dobou se mnozi plany soukromych firem na pilotovane lode na LEO, pripadne komercni orbitalni stanice, nabizi se otazka - kde chteji soukromnici usetrit? Za penize, ktere stoji doprava kosmonautu na LEO ted, tam letat nebudou. Zatim nikdo ale neprisel s nejak revolucnim resenim. Chteji tolik usetrit na nosnych raketach? Nebo "ocesou" kosmickou lod na nezbytne minimum? Zvlast to druhe je docela otazka, protoze tezsich soukromych raketovych nosicu je v pokrocilem stupni vyvoje nekolik, ale soukrome lode schopne prezit navrat z LEO jsou (pokud vim) zatim jen na papire.
Premyslel jsem, kde by se dnesni lode (at uz na jedno nebo vice pouziti) daly zjednodusit a zlevnit. Vetsina soukromych projektu jsou vicenasobne pouzitelne prostredky, ale to predpoklada velmi vysokou frekvenci startu, aby se vyplatily. Neni to prehnane optimisticke, podobne, jako tomu bylo u STS? Nebo se i vicenasobne pouzitelna lod da o tolik zlevnit? Nedockame se nakonec spis neceho na zpusob moderniho Vostoku (jednoduchy, ale blbovzdorny)?
Myslim, ze priklad STS i nerealizovanych kosmoplanu (Hermes, Hope-X & spol.) ukazuje, ze technologicka narocnost mnohonasobne pouzitelnych prostredku je radove vyssi, nez u lodi na jedno pouziti. Verim tomu, ze seskladanim relativne dostupnych ("of the shelf") komponent se da za velmi rozumny peniz udelat neco se schopnostmi na urovne Gemini nebo rannych Sojuzu - prijatelna schopnost manevrovat a parkovat, viceclenna posadka. Pristavaci cast by mohla by pri pouziti dnesnich technologii mohla byt pouzitelna i vice, nez jednou (po vymene tep. stitu), ale myslim, ze snazit se o desitky a stovky pouziti je prilis velky orisek - ani ne tak technicky, jako spis financne.
Jaka podle vas bude prvni soukroma kosmicka lod? |
|
Co se týče šetření, tak bych řekl, že jedině na efektivitě práce, zejména minimalizaci obslužného personálu.
Pokud bude mezi firmami konkurence, tak dojde jistě i k tlaku na výrobce nosičů, aby snížili ceny nebo se objeví noví výrobci a konkurence opět udělá své.
Jen je důležíte, aby na začátku první průkopníky nepotkala žádná tragická nehoda.
|
|
citace:
Co se týče šetření, tak bych řekl, že jedině na efektivitě práce, zejména minimalizaci obslužného personálu.
Pokud bude mezi firmami konkurence, tak dojde jistě i k tlaku na výrobce nosičů, aby snížili ceny nebo se objeví noví výrobci a konkurence opět udělá své.
Jen je důležíte, aby na začátku první průkopníky nepotkala žádná tragická nehoda.
Souhlas s Hawkem, jeste bych navic pridal angazovani a zaplaceni pouze nejnutnejsich odborniku. Obrovskymi poziraci prostredku jsou ruzni manazeri, kterych ma napr. STS plno. V male firme muze byt vlastnik a nmanazer jedna osoba, ktera muze pruzne a rychle rozhodovat. Pokud rozhodne spatne, tak je to to posledni co udelal. Hodne se da usetrit na vyzkumu, kdy jeden zkuseny clovek usetri roky vyzkumu a navic se mensi firmy orientuji vyhradne na technologie prinasejici okamzity vysledek. Tim muzou oproti NASA usetrit majland. |
| 18.5.2005 - 17:27 - brouk | |
|
Podle me by mela mit (jak taky jinak) 100% bezpecnost pro pasazery a posadku tak popr. i pro naklad! Raketa je sice vybornej prostreddek na dopravu, ale je to poradna bomba, kdyz se neco rozbije! |
|
citace:
Podle me by mela mit (jak taky jinak) 100% bezpecnost pro pasazery a posadku tak popr. i pro naklad! Raketa je sice vybornej prostreddek na dopravu, ale je to poradna bomba, kdyz se neco rozbije!
Nejde jenom o start. Prezit navrat z obezne drahy neni zadna sranda - staci nevhodne umistena dira v tepelne ochrane a adios... (R.I.P. Columbia) |
|
| mozne to je ale musi se na to jit jinak ... zgruntu jinak ... jak budu vykladat na KNP |
| 18.5.2005 - 17:49 - brouk | |
|
Ale to uz je snad mensi riziko nez pri startu ne?
U raket by se dal pouzit zachrany modul: pri nehode tedy vybuchu by doslo vystreleni pozdra s posadkou(pasazery) pryc od lodi! Neco jako vzduchovka!
Kdyz todle fungovalo (a prezili zrych.) tak by se muselo pocitat s pomocnymi tryskami pro zpetny navrat(treba stlaceny plyn) - protoze kdyz by doslo k nehode pri poslednim stupni tak by se mohli proletet az na jupiter. |
|
citace:
mozne to je ale musi se na to jit jinak ... zgruntu jinak ... jak budu vykladat na KNP
Vedel jsem, ze Te tohle tema nenecha chladnym ;) Tesim se. |
|
citace:
Ale to uz je snad mensi riziko nez pri startu ne?
Ani bych nerekl... pri orbitalni rychlosti ma teleso kinetickou energii pres 30MJ na kilogram (to je privedeni cca hektolitru vody z pokojove teploty k varu) a te se musi zbavit. A i pri peclive navrzenem profilu navratu je tam vzdycky cast, ktera je proste "ohniva".
citace:
U raket by se dal pouzit zachrany modul: pri nehode tedy vybuchu by doslo vystreleni pozdra s posadkou(pasazery) pryc od lodi!
A k cemu asi slouzi ta "vezicka" na spici Sojuzu? ;) |
|
Co se týče USA, tak problémy možná budou v případě mezinárodní spolupráce a případného exportu suborbitálních či plnohodných lodí do zahraničí.
Jestli se nemýlím, tak vývoz moderních technologií, které lze využít k vojenským účelům je pod přísnou kontrolou. SSO v čínských rukouch, to by asi amíci těžko strávili. |
|
citace:
Nejde jenom o start. Prezit navrat z obezne drahy neni zadna sranda - staci nevhodne umistena dira v tepelne ochrane a adios... (R.I.P. Columbia)
Kapsle ala Apollo nebo Sojuz je proti tomu mimoradne odolna. K zadne dire ve stite tam temer nemuze dojit. Stit je pri startu a letu chranen servisnim modulem. |
|
citace:
Kapsle ala Apollo nebo Sojuz je proti tomu mimoradne odolna. K zadne dire ve stite tam temer nemuze dojit. Stit je pri startu a letu chranen servisnim modulem.
Proto si myslim, ze cesta ke spolehliva a levne lodi na LEO (pokud uvazujeme s klasickym scenarem raketa - LEO - priblizeni ke stanici - pripojeni - vylozit/nalozit - odpojeni - aerodynamicky navrat) vede spis smerem Vostok (nevelky az zadny vztlak) nez smerem raketoplan. Idealni lod (resp. naratova cast) by podle me mela byt natolik idiotensicher, ze i v pripade vypadnuti naprosto vsech myslitelnych systemu bude stale mozny alespon balisticky (cca 10G) navrat - koneckoncu i nedodelany Sojuz 1 s Komarovem prezil prulet atmosferou v poradku az do okamziku zamotani padaku. Neceho takoveho neni "kridlaty" stroj schopen. Pokud vim, i Rutan pri vyvoji SS1 myslel prave na to, aby se pri sestupu stroj zorientoval spravne sam i pokud by zacal padat treba vzhuru nohama (kde ovsem diky mensi rychlosti naopak prave "kridla" mohl pouzit).
To mi pripomina - nevite nekdo, jestli se neco noveho udalo ve smeru nafukovacich tepelnych stitu od toho testu IRDT pred nekolika lety? To mi prijde rozhodne jako dobry napad (a i kdyz prvni test byl uspesny jen castecne, navratove pouzdro prezilo).
|
|
citace:
Kdyz todle fungovalo (a prezili zrych.) tak by se muselo pocitat s pomocnymi tryskami pro zpetny navrat(treba stlaceny plyn) - protoze kdyz by doslo k nehode pri poslednim stupni tak by se mohli proletet az na jupiter.
No nevim, ale nejake specialni zarizeni na zachranu z posledniho stupne snad uz ani neni nutne. Zadne vetsi dynamicke sily by tam uz nemely pusobit. Vetsinou to snad obstarava servisni modul, ne?
Podle me tam jde spis o to, aby si vyhlidli dobre misto na dopad a nepotkali se pri tom s nejakym zbytkem rakety.
Ostatne ani pri havarii Chalengeru posadka nezahynula nasledkem vybuchu a kapsle na spici by mohla tedy odolat i dost nepravdepodobnemu vybuchu posledniho stupne. Pokud by doslo k poruse posledniho stupne, tak by to melo za nasledek nejspis jen vypnuti motoru a vzdaleni se kabiny pomoci servisniho modulu a pote reentry do more. (Podle hesla na horu nedoleti a dole je najdem). Pokud by to byla kapsle, tak by pripadne vetsi pretizeni mohla posadka v klidu prezit. |
| 18.5.2005 - 19:04 - Patek | |
|
Já v nějaké výrazné zlevnění dopravy lidí do kosmu moc nevěřím.A ani soukromé společnosti si vpřípadě lidských životů nemohou dovolit riskovat o moc víc něž státní.Prostě let kosmické lodi s posádkou nelze řídit mobilem.
I soukromá společnost musí mít odborníky a čím složitější úkol tím víc odborníků a odborníci jsou drazí.Platy v soukromém setkoru jsou vyžší než ve státním.
Žádná firma s cenami pod hranici rentability.Už dnes je v nosných raketách dost velká konkurence,ela že by ceny nějak rapidně klesaly nevim. |
| 18.5.2005 - 23:00 - Lukas | |
|
| Problem s cenou je hlavne v tom, ze se pouzivaj stary overeny spusoby dopravy nakladu do kosmu. Konkurence tomu vcil nepomuze. Alespon ne moc. Proste pro kazdou cestu postavit novej stroj je drahy. |
| 19.5.2005 - 08:02 - J2930 | |
|
| Zbyva tedy zrusit gravitaci nebo rovnou casoprostorove skoky? Kdysi sem cetl neco o absolutni nule (teplota) a ze se pry rusi gravitace. Asi blbost, ze? |
|
Proste pro kazdou cestu postavit novej stroj je drahy.
Presne = pokud by jeden nechtel letat zrovna na LEO pripadne jeste nekam dal, tak treba cesta z Brna do Dolni Horni XXX by se take prodrazila, kdybych si na kazdou cestu musel poridi nove auto, to vyrabel v manufakturach = defakto ho pokazde znovu montoval rucne = na kazde jedno auto dily = kusova vyroba a jeste bych z nej po ceste na 2 = 3 zastavkach kusy odhazoval = jo to by bylo drahe cestovani. No a s raketama to je dneska zrovna tak. |
|
Griffinova slova o tom, proc bude obtizne ukoncit STS (a proc je tak drahy). Pokud tedy chcete levne lety do vesmiru, tak je nutne se vyhnout presne tomuto:
This effort could very well be one of the largest single planned transitions NASA (or any federal agency) has ever undertaken. The Space Shuttle program occupies 640 facilities, utilizes over 900,000 equipment line items, and directly employs over 2,000 civil servants and more than 15,000 work-year-equivalent prime contractors, with an additional 3,000 people working indirectly on Space Shuttle activities at all NASA Centers. Thousands more are employed at the subcontractor level in 43 states across the country. The total equipment value held by the Program is over $12 billion. The total facilities value held by the Program is approximately $5.7 billion (approximately one-third of the value of NASA's entire facility inventory), mostly at the field centers. There are also approximately 1,500 active suppliers and 3,000 – 4,000 qualified suppliers that directly support the Space Shuttle program.
|
|
| no tady pisi ze raketoplan me 900 000 dilu ... takze logicky mi z toho plyne, ze neco "noveho" by melo mit tech dilu mene => pak to muze sezrat mene lidskych i vyrobnich kapacit a i to byt celkove levnejsi. |
|
Čtu si tohle téma a musím k němu něco poznamenat. Určitě se výrazně nezlevní při využití stávající techniky, to musím dát za pravdu Petrovi.
Důvody, proč to ve vyspělých zemích nepůjde:
a) jakoukoliv loď vám musí státní úřad schválit a bude hledět na postupy a hlediska navržená NASA a jinými stát. org. takže pokud půjdete podobnou cestu budete muset dělat i podobná opatření, aby jste dosáhl již jednou dosažené bezpečnosti
b) vyjedou na vás ekologové a musíte se ohlížet na veřejné mínění
Jediné, co mě napadá, jak zlevnit cestování do kosmu standartní cestou je:
a) akceptovat vyšší míru rizika - prostě startovat z banánové republiky, i přes osídlená území ale poplatit úředníky aby to povolily
b) vymyslet nějak levnější výrobu paliva (tady je nadějný MAKS a výroba kyslíku za letu ...)
c) vymyslet nějak předstartovní levné (tedy neraketové) boostery ..
d) použít nové, lehčí a odolnější materiály (ale to hodně souvisí s a), protože pokud bych je měl testovat dle platných pravidel, bude to drahé jako pr..e.
Takže zlevnění vidím tak, že se postaví jednoduchá rampa (bez všech ekologických omezení) někde v banánové republice, loď bude z kompozitů s nějakými novými matroši, posadí se do toho třeba ten obyvatel banánové republiky a udělá se pět startů. Pokud projdou, tak se dojde do civilizované země a tam se předloží výsledky z "letových" testů a je to. Každý Mugabe po takovém projektu sáhne neb mu to zvýší prestiž že on na to má ...
Ale to je docela pesimistickej a hnusnej pohled ... ach jo, já mám zase den ...
Véna |
|
citace:
Čtu si tohle téma a musím k němu něco poznamenat. Určitě se výrazně nezlevní při využití stávající techniky, to musím dát za pravdu Petrovi.
Důvody, proč to ve vyspělých zemích nepůjde:
a) jakoukoliv loď vám musí státní úřad schválit a bude hledět na postupy a hlediska navržená NASA a jinými stát. org. takže pokud půjdete podobnou cestu budete muset dělat i podobná opatření, aby jste dosáhl již jednou dosažené bezpečnosti
b) vyjedou na vás ekologové a musíte se ohlížet na veřejné mínění
Jediné, co mě napadá, jak zlevnit cestování do kosmu standartní cestou je:
a) akceptovat vyšší míru rizika - prostě startovat z banánové republiky, i přes osídlená území ale poplatit úředníky aby to povolily
b) vymyslet nějak levnější výrobu paliva (tady je nadějný MAKS a výroba kyslíku za letu ...)
c) vymyslet nějak předstartovní levné (tedy neraketové) boostery ..
d) použít nové, lehčí a odolnější materiály (ale to hodně souvisí s a), protože pokud bych je měl testovat dle platných pravidel, bude to drahé jako pr..e.
Takže zlevnění vidím tak, že se postaví jednoduchá rampa (bez všech ekologických omezení) někde v banánové republice, loď bude z kompozitů s nějakými novými matroši, posadí se do toho třeba ten obyvatel banánové republiky a udělá se pět startů. Pokud projdou, tak se dojde do civilizované země a tam se předloží výsledky z "letových" testů a je to. Každý Mugabe po takovém projektu sáhne neb mu to zvýší prestiž že on na to má ...
Ale to je docela pesimistickej a hnusnej pohled ... ach jo, já mám zase den ...
Véna
urady a ekologove - to je opravdu podcenovany nepritel
riziko - neni lepsi udelat systemove bezpecny prostredek a pak si dovolit riskovat tim, ze se usetri na predstartovni priprave. Nebot je znamo, ze cca 85% poruch je systemovych. Systemove chyby je jednodussi vychytat postupne pri kusove vyrobe, ale pak roste vyrazne cena i ty nesystemove problemy. Takovy STS tedy vychytava svou nekolikatydeni (az nekolikamesicni) predstartovni pripravou prave ty nesystemove chyby. Ikdyz v pripade kusove vyroby na kolene je to tezko rozlisit.
palivo - krome LHX neni vyznamna polozka
levny booster - znovupouzitelny 1.stp (letadlo?, jednoducha raketa na padaku?)
nove materialy? - spis bych pouzil osvedcene materialy, mezi ktere patri samozrejme i ty kompozity.
raketa pro Mugabeho - byl by problem s importem avioniky, motoru, materialu, zkratka vseho. Navic by i kvalifikovani pracovnici chteli mnohem vic penez a mohli by mit i zavazne opletacky s nekterymi nejmenovanymi agenturami a nakonec by ti na hlavu spadlo par GBU. Takovyhle naivnich vedcu uz se par naslo. |
|
jen si dovolím poznámku:
Nedělal bych hned revoluci, myslím že i evoluce může přinést hodně dobrého a navíc představuje mnohem dostupnější cestu. Navíc jsou vidět i náznaky tohoto přístupu.
- u raket je podle mého názoru "školním" příkladem Sojuz1/2. Postupem času má Sojuz vyměněné motory, navigaci, atd. Postupně vylepšili jednotlivé systémy (např. poslední verze motoru má impul o 18% vyšší), ve verzi 2 má digitální řízení s autodiagnostikou, takže údajně stačí 40 lidí na vypuštění a 2 lidi na řízení. Výsledkem je nižší cena a přitom zhruba dvojnásobná nosnost u poslední verze. Tedy zhruba třetinové náklady na 1kg LEO. A bez velkých vývojových nákladů - a to není špatné.
- u raketoplánu má bohužel stále velký vliv politika lokální zaměstnanosti a prestiže "mít kosmický výzkum", takže se jednotlivé díly dělají a zkouší po celých Spojených státech. Přitom soustředěním do několika středisek by se významně snížili (hlavně) režijní náklady. Nicméně pokud se vrátíme do technické roviny, tak lze provést podobnou evoluci.
Nyní má Shuttle 900.000 položek (tedy nejen dílů), nicméně nyní jsou k dispozici nové technologie a materiály (víceosé obrábění, tvarové plasty, kompozitní materiály, hybridní slitiny, elektronické prvky, vestavěná diagnostika). Aplikací tohoto se dá snížit počet položek, zvýšit parametry (např: snížit hmotnost) a zlevnit provoz. Některé věci se ovšem nedají zpětně aplikovat na již hotový drak letounu. Takže nyní by (pravděpodobně) šlo postavit Shuttle2 s 500.000 položek, nosností o 20% vyšší a náklady na pozemní obsluhu a údržbu o cca 80% nižší. Náklady na stavbu by se do značné míry vykompenzovali snížením následné celkové režie projektu.
Tedy pokud o to někdo bude stát, tedy budou obecně akceptované cíle výzkumu a využití kosmu. A pokud bude prioritou efektivní raketoplán a ne lokální zaměstnanost a politika.
Trochu jsem se rozepsal, což se omlouvám. Nicméně děláme a servisujeme velké stroje a tento přístup se v oboru jeví jako účinný. Podobný stroj nyní stojí cca 1/3 ceny oproti úrovni před deseti lety.
zdravím
|
|
By bylo krasne = udelat raketoplan tak jak je s pouzitim novych technologii treba jenom z 500 000 dilu. Obavam se ale ze v soucasnem stavu projektu je to nerealne.
1. diskutovalo se tady o tom uz drive, ze neni mozne pristavit "jednoduse postavit" dalsi orbiter.
Stalo by to vice nez puvodni raketoplan. Inzenyri, co to tehdy delali jsou uz po smrti, nebo pryc v komercnim sektoru. Pritahnout je zpatky by stalo obrovske penize. Pocitace na kterych se to tehdy delalo atp. jsou ve srotu ... sw pro ne jak by smet. Tenhle projekt je za zenitem a levneji by paradoxne vychazelo zacit s cistym nepopsanym vykresem.
Momentalne je cela NASA prolezla preskolenymi udrzbari, co se k tomu dostali - pres pozitivni diskriminaci a tomu take odpovida celkova uroven teto spise charitativni nez vedecke organizace. S vypetim sil je schopna udrzovat stavajici stav veci, vyvinout neco, cokoliv noveho je problem (doba Vernera Von Brauna a lidi co vyvoji pilotovanych prostredku rozumeli je nenavratne pryc). Proto nezbyva nez vyvoj CEVu a dalsiho zadavat externim firmam. Ty zase mnohdy nemaji zkusenosti s raketoplanem a dalsimi pracne prozkoumanymi/objevenymi/vyvinutymi technologiemi. Je to tak trochu zacarovany kruh a jak z neho "Griphon" (take sedi na pokladu 15 miliard USD rocne a patentech) vykroci ven napjate ocekavam a drzim mu palce i na nohou. |
|
citace:
Momentalne je cela NASA prolezla preskolenymi udrzbari, co se k tomu dostali - pres pozitivni diskriminaci a tomu take odpovida celkova uroven teto spise charitativni nez vedecke organizace. S vypetim sil je schopna udrzovat stavajici stav veci, vyvinout neco, cokoliv noveho je problem
Ach jo. Petre, v necem se shodneme, v necem ne. Nemyslim si, ze by NASA byla neschopna. Diky ni mame Hubble, MERy, Pathfindery atd. A je to ta sama organizace. Ale organizace sebou nese, bohuzel, i nutnost administrativy, ktera je ale v konecnem ohledu velmi nutna. A drzeni vedcu? Preplaceni atd.? Nemam pocit ze to tam je tak markantni a taky nemam pocit, ze by nebylo treba vedce drzet v jednom miste je velka vyhoda. Protoze kazdy vedec ma kus sve znalosti, kterou drzi a kterou muze promitnout do navrhu neceho dalsiho a bez nich jsi nahrany.
A jeste ke komercializaci vyzkumu. Nemyslim si, ze pokud nejaka organizace vymysli levny nosic, ze to bude znamenat rozsireni cestovani. Proc by to soukromnik delal? neni pro nej vyhodnejsi drzet patenty (pripadne je velmi drahoprodat?) Proc by radove snizoval cenu za nosice a bojoval o trh, kdyz je lepsi se pridruzit a mit sve jiste? Takze v komercializaci trhu bych cestu taky nehledal (koneckonců se podívejte na české banky a jejich cenovou politiku - a my bychom z toho prý měli profitovat ...).
Véna |
| 19.5.2005 - 13:36 - J2930 | |
|
to: Vena
Proc by to soukromnik delal?
A proc asi existuje Virgin Galactic? |
|
citace:
Proc by to soukromnik delal?
A proc asi existuje Virgin Galactic?
a) Dělal by to proto, aby měl maximální zisk, protože stejně ten trh nebude, pokud nedojde k řádovému snížení ceny. A proto musí mít velký zisk i na málo letech ...
b) O Virgin Galactic nevím nic. Co si pamatuju, tak Virgin se zabývá zábavním průmyslem a třeba si tak jen zvyšuje svou prestiž 
Véna |
| 19.5.2005 - 14:26 - Luboš | |
|
1. Stále hovoríme o viacnásobne použiteľnom lietajúcom prostriedku, ale nie o viacnásobne použiteľnom nosiči. Jedna cesta na zlacnenie vedie cez boostre alebo 1-vé stupne typu Bajkal, alebo cez prvý/nultý stupeň lietadlo.
2. V USA kvôli "byrokratickým" predpisom asi naozaj vývoj prostriedku na LEO pre ľudí a hlavne certifikácia akéhokoľvek nosiča pre ľudí (vrátane delta IV alebo Atlas V)vyjde na pekne draho, takže naozaj Maroko by bolo lacnejšie (najmä na území anektovanej Západnej Sahary )
3. Falkon s nosnosťou 6050 kg na LEO je môj tajný typ na nosič pre nevládny prostriedok typu t-Space pre 4 ľudí hore a dolu. |
|
citace:
Momentalne je cela NASA prolezla preskolenymi udrzbari, co se k tomu dostali - pres pozitivni diskriminaci a tomu take odpovida celkova uroven teto spise charitativni nez vedecke organizace.
Prave jsi urazil nekolik tisic lidi, bacha na to, maji prsty na cervenych tlacitkach.  |
| 19.5.2005 - 15:40 - J2930 | |
|
citace:
citace:
Proc by to soukromnik delal?
A proc asi existuje Virgin Galactic?
a) Dělal by to proto, aby měl maximální zisk, protože stejně ten trh nebude, pokud nedojde k řádovému snížení ceny. A proto musí mít velký zisk i na málo letech ...
b) O Virgin Galactic nevím nic. Co si pamatuju, tak Virgin se zabývá zábavním průmyslem a třeba si tak jen zvyšuje svou prestiž
Véna
A co je asi za logo na Rutanovych strojich?
Jinak: http://www.virgingalactic.com
a ano, jsou to stejne penize :-)
The first flights are planned to begin in 2008. We are now starting to take reservations and deposit commitments for the first year of operations. The ticket price has been set at US$200,000 and the minimum, fully refundable deposit to secure your spaceship seat is US$20,000. |
|
citace:
3. Falkon s nosnosťou 6050 kg na LEO je môj tajný typ na nosič pre nevládny prostriedok typu t-Space pre 4 ľudí hore a dolu.
6t by muselo stacit na velice jednoduchou lod. Falcon V bude cca za 15mil a abys byl vyrazne levnejsi nez soujuz tak zbyva cca 15mil. Vyrazne levnejsi nez soujuz musis byt abys vyvazil primitivnost a vetsi riziko u sve nevyzkousene lode. 15 mil znamena ze to bude muset byt znovupouzitelna lod, nebo seriove vyrabena jako sojuz. Tezko si budes moci financne i kvuli hmotnosti dovolit slozite udrzovani ziv podm., solarni panely, tezke akumulatory, komplikovane a slozite ci automaticke ovladani.
Takze to vidim na manualni priblizovani, jednorazove baterie vymenitelne ze zasob na ISS, doplnovani atmosfery z flasek, ulozeni kosmonautu na zpusob sardinek, tvar kapsle, minimalni zasoby vseho a pristavani do more. |
