Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3  >>
Téma: Parom - meziorbitální tahač Energija
08.3.2010 - 11:47 - 
http://www.astronautix.com/craft/kvant2.htm
aha tu je to už jasnejšie, chceli to použiť na dve veci súčasne, dopravu paliva pre navyšovanie dráhy aj dopravu modulov..
čo si žiadalo redukciu
 
08.3.2010 - 14:52 - 
nech sa na to dívam ako chcem, tá dilema či na orbitu ťahať, palivo na navyšovanie alebo veľké moduli, alebo prístrojové vybavenie, mala už v tej dobe riešenie - "k stanici treba, niečo ako parom"
som presvedčený o tom, že vypúšťanie nákladu (aj posádky) na nižšiu parkovaciu dráhu, a jeho následné presunutie na miesto určenia viacnásobne použiteľným ťahačom sa stane do budúcnosti štandardom
 
08.3.2010 - 15:32 - 
Podle mě to žádný standard nebude - když blok (pilotovaná loď, modul, nákladní loď) dotáhnu ke stanici tahačem, jak se blok dostane zpět na Zem nebo ke shoření v atmosféře? To se bude čekat, až tahač vytáhne další náklad a převezme starý? Pak tahač nejdřív zpomalí o 80 m/s ke shoření / brzdění v atmosféře a pak zase zrychlí, aby sám neshořel? Pro setkání a spojení s tahačem musí mít náklad orientační systém, trysky motorků s palivem, setkávací a spojovací vybavení - ty 2 motorky o větším tahu a palivo navíc vyjdou levněji a efektivněji, než organizovat setkání a spojení znovu a znovu a duplikovat kvůli tomu spojovací prvky, systémy, zvyšovat životnost, větší nádrže atd. Blok nemůžete vypustit na moc nízkou dráhu, protože kdyby měl tahač problémy, náklad shoří v atmosféře a moc vysoko se zase nelétá kvůli radiaci. Rusové po Kvantu 1 tento tahač už nikdy nepoužili ze stejného důvodu, proč se neprosadí ani v budoucnu - je to zbytečná komplikace, kterou nic neušetříte.  
08.3.2010 - 15:53 - 
"jak se blok dostane zpět na Zem nebo ke shoření v atmosféře?"

fuj.. "zhorel"..
a čo tak "bordel" radšej pošupnúť o pár kilometrov vyššie, kde by vydržal aspoň 10 000 rokov? (vesmírny archeológovia by mali radosť )

"je to zbytečná komplikace, kterou nic neušetříte. "

naozaj?
nenájde sa tu nejaká súvislosť s otázkou, prečo je výhodnejšie použiť dva stupne ako jeden?
a prečo sa ukázal raketoplán taký neoekonomický? (takmer 100 tonoví orbiter a len 20 ton nákladu..)
 
08.3.2010 - 18:22 - 
quote:
je to zbytečná komplikace, kterou nic neušetříte.

Výhodu vidím hlavně v tom, že náklad může být poměrně "hloupý" - v podstatě stačí, pokud bude mít alespoň základní stabilizaci polohy, pasivní stykový uzel (přičemž se obojí dá v principu spojit do jednoho unifikovaného celku) a rozumně položené těžiště.

Ve chvíli, kdy by se přepravovaly "ve velkém" na oběžnou dráhu i těžké nebo objemné ale relativně laciné náklady, dovedu si představit, že zjednodušení konstrukce, testů, certifikace atd. před vynesením na oběžnou dráhu bude skutečně znamenat nemalou úsporu.
 
16.3.2010 - 01:44 - 
predstavte si že vám havaruje jedna s troch rakiet, a vy ste stále schopný byť rentabilný.. a pritom totálne "non human rated"
záleží na náklade, musí byť "čo najblbší" voda, kyslík, palivo, potraviny - "spotrebný materiál"
a súčasťou dopravnej architektúry musí byť "space tug"
http://www.thespacereview.com/article/544/1
 
16.3.2010 - 07:53 - 
Musíš pak držet na orbitě mnohem větší zásoby, které stárnou a jsou ozařovány déle, protože při nízké spolehlivosti rakety můžou bouchnout 2 po sobě. Díky recyklačním technologiím se výrazně snižuje množství potřebné vody a kyslíku a zbývá už jen jídlo (nemůže dlouho čekat - obzvlášť čertvé potraviny), vědecké vybavení, šaty a náhradní díly, tahač spotřebovává palivo sám pro sebe při každém návratu a spojení se skladem paliva, stanicí i při spojení na nízké dráze. 
16.3.2010 - 08:32 - 
keď sa na to pozrieš lepšie, tak táto verzia "ťahača" je zredukovaná prakticky len na aktívny stikovací uzol, náklad je dopravovaný doslova "pred dvere" 
16.3.2010 - 11:10 - 
tahač. to by stačilo upraviť progress.Namiesto nákladu zväščiť nádrže paliva a dve-tri cesty medzi ISS a nízkou orbitou by zvládol. Ale načo ? Tahač bude mať perspektívu pri použití paliva alebo pohonu, ktorý nebude závislý na doplňovaní pracovných látok zo zeme.
 
14.6.2010 - 11:04 - 
http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=1401
tento článok považuje za recept na zníženie nákladov (aj na pilotované lety) umiestňovanie náladu na čo najnižšiu dráhu a následne jeho odtiahnutie ťahačom na miesto určenia
 
14.6.2010 - 11:58 - 
přijde mi to docela logický. je blbost zahazovat motory, sluneční panely, apod. při každém startu. cesta k úsporám je dopravovat "nahoru" v maximální míře jenom spotřební materiál, a prodloužit maximálně životnost každého jednotlivého funkčního celku, který tam funguje. 
14.6.2010 - 12:52 - 
Dle mého názoru je to cesta do budoucnosti jak stavět ve vesmíru další konstrukce od laboratoří, hotelu až po výrobní továrny, doky a další dopravní prostředky. Když jsi představím že takový vesmírný tahač s nosnosti taženého nakladu max. 30 tun, přiletí k nakladu který je na nejnižší orbitě zde je uchopí a za levný peníz dopraví na vyšší orbitu (dnes by to musela zastat velmi silná raketa která dnes ani není pokud pomineme již dávno vyřazenou energii). A tím by se defakto potřeba rakety s nosností nad 50 tun která by letěla raz za uherský rok a byla náročná na výrobu a další prostředky nemusela konstruovat (tím ovšem nevylučuji konstrukci rakety s nosnosti nad 100 tun)

Když jsi to představím tak ten tahač by mohl vypadat přesně jako Parom či jeho obdoba, a samotný materiál dopravovaný na orbitu by mohl byt stejně funkční a používaný jako dnešní unifikované lodní kontejnery, ty také cestuji převážně jen jednu cestu přes oceán a pak jsou rozebíraný a recyklovaný, defakto na orbitu by se vynesl za pomoci rakety s nosnosti 30-35 tun „kosmicky kontejner“ plný stavebniho materialu, nebo jídla nebo přístrojů, a pak by existoval ještě další na pohled identicky na tekuté složky (aby se ušetřili zdroje) a ten by se lišil jen vnitrní stavbou na tekuté laťky od možností nést paliva, aditiva až po vodu.
Takové unifikované kontejnery jsi představuji jako cca 15-20 m dlouhý válec o průměru 4-5 metru o vaze asi 30 tun. Samotná konstrukce kontejneru by vážila co nejméně, jednalo by se bud o nehermetizovaný (pro kapaliny) nebo hermetizovany (pro klasické materiály co se musí ručně vykládat) válec s orientačními motorky a dvěma pasivními stykovacími uzly (jeden na připojení na tahače a druhý ke stanici) na obou koncích válce (kontejneru), co se týče navedení takového kontejneru do atmosféry (pokud by se na orbitě nezužitkoval) tak buď by ho tahač dovedl do atmosféry a pak se sám odpoutal což je dle mého velmi náročné a pro tahač nebezpečné a nebo by na povrchu válce byly (podobně jako radiátory na ruských modulech) přimontovaný brzdící motory na pevné palivo.

Další výhodu takového tahače spatřuji, že by mohl sbírat staré družice a kosmické smetí, které by dotáhnul ne do atmosféry, ale k nějaké recyklační-industriální stanici kde by se tento materiál recykloval a znovu používal (samo sebou ne vše by šlo znovu použit, nepotřebný šrot by se uskladňoval v těch unifikovaných kontejnerech a posílal po naplnění do atmosféry kde by shořel).
 
14.6.2010 - 13:11 - 
pozbierat odpad bude zaujimavy bonus zavazia vytahu. 
14.6.2010 - 13:18 - 
quote:
přijde mi to docela logický. je blbost zahazovat motory, sluneční panely, apod. při každém startu. cesta k úsporám je dopravovat "nahoru" v maximální míře jenom spotřební materiál, a prodloužit maximálně životnost každého jednotlivého funkčního celku, který tam funguje.


aby jste prodloužil životnost každého celku "tam nahoře", tak ten celek musíte udělat jinak a nákladněji (lepší izolace, vícenásobné ventili, doplnit čerpadla a rozvody pro doplňování hmot, ...). Pak si musíte být jist, že hojným a častým užíváním se vložené přídavné finanční náklady vrátí.

Tedy je to ekonomice provozu. Jako u raketoplánu ...
 
14.6.2010 - 13:45 - 
"aby jste prodloužil životnost každého celku "tam nahoře", tak ten celek musíte udělat jinak a nákladněji (lepší izolace, vícenásobné ventili, doplnit čerpadla a rozvody pro doplňování hmot, ...). Pak si musíte být jist, že hojným a častým užíváním se vložené přídavné finanční náklady vrátí."

tak napríklad taký parom mal byť iba upravený fgb, skoro to isté čo zarja na iss..
to sa mi nezdá ako moc radikálny noví vývoj
rovnakým štýlom by šlo upraviť európske atv

a ekonomika prevádzky?
na tú ti dám odpoveď akonáhle mi prezradíš odpoveď na "jednoduchú" hádanku
aké je percentuálne rozdelenie nákladov pri štarte nejakého nosiča, na tri základné zožky:
a, x% - cena nosiča?
b, y% - cena za palivo?
c, z% - cena za prípravu na štart?
až potom sa bude dať skutočne zistiť, či sa používanie ťahača vyplatí alebo nie..
 
14.6.2010 - 13:46 - 
quote:


aby jste prodloužil životnost každého celku "tam nahoře", tak ten celek musíte udělat jinak a nákladněji (lepší izolace, vícenásobné ventili, doplnit čerpadla a rozvody pro doplňování hmot, ...). Pak si musíte být jist, že hojným a častým užíváním se vložené přídavné finanční náklady vrátí.

Tedy je to ekonomice provozu. Jako u raketoplánu ...



No samotný raketoplán bych nedával jako příklad protože nejvíc peněz u raketoplánu sežere pozemní personál a také to kdy po každém letu raketoplán defakto rozeberou a zase složí což by u takového orbitálního tahače byla údržba daleko jednodušší a hlavně by to nebylo po každé misi, a jak by se takový tahač po několika letech blížil ke konci svoji životnosti tak by ho v nějaké té recyklační fabrice rozebrali na použitelné díly a do vesmíru by se poslal tahač nový, a když by nebyla recyklační fabrika tak by ho poslali do atmosféry.

Dle mojí úvahy by se ušetřilo mnoho peněz už jen za levnější hojně užívané nosiče, možnost dopravováni těžších a větších nakladu na vyšší orbity, samotný tahač by se dále vyvíjel a mohl by byl postupem technologii i modulový kdy by základní skořápka zůstala a po několika letech provozu by se montovali, nove motory, nádrže a technologie.
Také samotný kontejner by se mohl vyvíjet dále funkce by byla stejná jen by se rozšířila paleta dopravovaných materiálů nebo místo kontejneru by se do vesmíru o stejné velikosti dopravovala „paleta“ (rampa) s několika satelity najednou tahač by paletu se satelity uchopil a pak je rozvezl dle potřeby, čím by se defakto užily těžké 30-35 tunové nosiče, které by se mohli pak díky jednotkové ceně dobře prodávat. A ušetřilo by se i pozemní zázemí pro velkou rozmanitost různých typů raket, tím neříkám že další lehčí či těžší typy rakety by nelétali.

Jinak ty kontejnery by se dali používat ne-jen na jednom typu rakety (např. Angara 5-7) ale unifikovat rakety nebo spíše poslední stupeň na kontejnery stejné tak jak se unifikovali lodě na kontejnery pozemské, také jsou desítky druhu různých kontejnerových lodí ale kontejner je vždy stejný.
 
14.6.2010 - 14:53 - 
Souhlasím s Honzou, že to je hlavně o ekonomice provozu. Tahač se snad může vyplatit jen při mnohonásobné znovupoužitelnosti a to ještě za předpokladu, že jedna "obrátka" bude levnější, než cena ekvivalentního pohonného systému. Připomínám problém s různými rovinami drah družic, které jeden tahač sám obsloužit nedokáže. Dalšími "skvrkami na kráse" tahače je podle mne to, že kromě nákladu musí tahat i sebe (takže má vyšší spotřebu paliva než samotný náklad) a také to, že palivo pro tahač zatím stejně musím dopravovat ze Země.

Kde by vlastně měla vznikat úspora díky tahači? Jednodušší konstrukcí užitečného nákladu? Nebo většími rozměry a vyšší hmotností užitečného nákladu? O kolik by to bylo? Konstatuji, že přesun lodi o hmotnosti cca 10 tun z dráhy ve výši 200 km (to je podle mne nejnižší přijatelná jakž takž stabilní dráha) do výšky 350 km (kde létá ISS), spotřebuje jen cca 250 kg standardního paliva. To mi nepřipadá jako moc velký prostor k úsporám. Třeba se na to ale dívám ze špatného úhlu. Třeba by mohlo pomoci využití nějekého fyzikálního pohonu pro tahač.

Alamo by tu místo otázek mohl naopak sám určit, pro jaký poměr cen dílů nosiče by se tahač mohl vyplatit a jak by těch úspor mělo být dosaženo. Přiznám se, že sám nevím jak do toho. Nevylučuji, že by to mohlo vyjít výhodně, ale moje hrubé odhady mi na úspory moc neukazují (viz výše).
 
14.6.2010 - 15:12 - 
Dajme si príklad. Sojuz vynesie na LEO 7,5t. takú hmotnosť má Progress naložený2,5 tonami nákladu. Takže vypustíme sojuzom prístrojový/motorový/blok progressu a namiesto nákladnej kabíny umiestnime upravenú palivovú nádrž. pretože odpadá ťažká konštrukcia hermetizovanej kabíny, trúfam si povedať že by mohla mať kapacitu tak 4 tony.Toto vypustíme na nízku parkovaciu dráhu a potom pomocou sojuzu vynesieme na zhodnú dráhu kontajner o celkovej hmotnosti 7,5ton.Vzhladom na hmotnosť konštrukcie kontajner bude mať kapacitu 5 ton nákladu. . Po spojení s nákladom progress vytlačí náklad ku iss a vráti sa dolu. nový kontajner nová cesta hore. Tri štarty-10ton na iss. Súčasné progressy-tri štarty,7,5t nákladu.  
14.6.2010 - 15:34 - 
"Alamo by tu místo otázek mohl naopak sám určit, pro jaký poměr cen dílů nosiče by se tahač mohl vyplatit a jak by těch úspor mělo být dosaženo. Přiznám se, že sám nevím jak do toho. Nevylučuji, že by to mohlo vyjít výhodně, ale moje hrubé odhady mi na úspory moc neukazují (viz výše)."

informácií s ktorých by sa dalo vychádzať je málo..
zopakujem to čo bolo v diskusii vyššie
aký taký odhad počtu operácii čo mal parom vykonať je tu
http://www.espacial.org/astronautica/vuelotripulado/rsc_energia_planes2.htm
60 krát "Número de ciclos de transiciones orbitales – hasta 60 "
asi to bude dosť nadsadené..

navrhujem operovať s niečím "reálnym", čoho údaje sa dajú zistiť..
čo takýto postup? :
určiť, o koľko by sa zvýšil možný náklad, trebárs pre atv, keby ho ariane nevynášala až na výšku stanice ale na 2OO km?
tam by sa atv, pripojil k ťahaču - upravenému "dvojčaťu" atv, ktorý ale miesto nákladu nesie len palivo, a ten by niekoľkokrát pritiahol "preťažených bratov" k iss
potom platí to čo povedal aleš holub, ak sa objaví "zisk" a cena navyše dopraveného nákladu prečísli cenu za vynesenie ťahača, tak to funguje..
...............................................
somora "Dajme si príklad. Sojuz vynesie na LEO 7,5t. takú hmotnosť má Progress naložený2,5 tonami nákladu."
somorov príklad je asi lepší.. [Upraveno 14.6.2010 alamo]
 
14.6.2010 - 17:56 - 
principialne si sonda musi vyniest palivo na zmenu orbity a navrat tahaca spat do vychodzej pozicie.

uspor by sa dosahovalo najma, ak by hmotnost (cena) pohonu bola vyznamna v pomere k uzitocnemu zatazeniu a palivu.
Ak palivo pre ISP menej ako 5000m/s je vyznamnou zlozkou uz pre minimalne manevre napr. z LEO200 na LEO400, tak nevidim priestor na zmysel tahaca s chemickym typom pohonu.

(okrem vyhody modularity a vyuzita lahkych rakiet)



 
14.6.2010 - 20:24 - 
Tady by se hodil VASIMR s Plutoniovym termickym zdrojem elektriky.
 
14.6.2010 - 21:19 - 
Zatím nejnadějnějším přínosem tahače mi připadá možnost zjednodušení systémů "nákladní lodi / kontejneru" a tím zvýšení podílu vlastního "užitečného nákladu". Jiné možnosti mi už tak nadějné nepřipadají, protože např. úspora paliva lodi je zanedbatelná (palivo je levné a vlastně se přesouvá do tahače) a samotné zvýšení nosnosti rakety je nulové (standardní počáteční dráha "lodi" [např. ATV] stejně bývá kolem výšky 200 km a dál už se možnosti nosné rakety nevyužívají [to přebírá "loď"]).

Efektivita ale bude hodně dána tím, o kolik se reálně systém "kontejneru" opravdu zjednodušší (kvůli zlevnění) a zlehčí (kvůli možnosti vyššího podílu užitečného nákladu). Tyto odhady budou asi dost závislé na "optimismu" každého z nás. Osobně se obávám, že ten "kontejner" už možná nemůže být o moc jednodušší, než např. Progress. Opravdu si myslíte, že 2,5 tuny Progresu je v něm jen proto, aby se dostal k ISS a pak zpět k Zemi?

Pro setkání s tahačem nesmí být "kontejner" mrtvé těleso, ale musí aktivně udržovat stálou orientaci a možná i trochu manévrovat. Naprostá většina systémů tedy bude muset být na "kontejneru" obdobných těm, které jsou na Progressu. Snad jen pohonný systém by mohl být o něco menší a s menším množstvím paliva. U Progressu ale nezapomeňme na to, že jeho vlastní pohon a palivo bývá často využíváno ke zvyšování dráhy ISS (je to jiné palivo než to pro přečerpání do stanice).

Osobně proto ("pesimisticky") odhaduji možnost zvýšení užitečného nákladu v "kontejneru" (odvozeného z Progressu) na méně než 1 tunu (celkem tedy 3,5 tuny). To je o dost méně, než somorou odhadovaných celkových 5 tun.

Proti tomuto zvýšení užitečného nákladu (u mne 1 tunovému, u somory 2,5 tunovému) a snad i mírnému snížení ceny "lodi/kontejneru", musíme postavit cenu za vývoj a stavbu tahače, dodatečné palivo pro nesení hmotnosti tahače navíc a např. i nebezpečí možných problémů při setkávání a spojování tahače a "kontejneru" v kosmu (u případných tahačů s fyzikálním pohonem [např. VASIMR] možná klesne podíl paliva, ale určitě zase vzroste cena tahače). Vyplatit se to snad i může (pokud cena užitečného nákladu bude velmi vysoká), ale v každém případě jen u drah s "velkým provozem", tedy hlavně u ISS a možná i u geostacionární dráhy (ale tam už se mohou navíc projevit problémy s různými rovinami drah při startech z různých kosmodromů). Číselně se to ale neodvažuji vyjádřit.

Je fakt, že tyto naše odhady jsou "střelba od boku" a dokud to někdo opravdu nezkusí, tak nebudeme mít nikdy jistotu, kolik se lišíme od reality. Takže uvidíme, jestli se o to někdo v dohledné době pokusí a jak mu to vyjde. Já osobně nemám rád moc vysoké riziko a asi bych do takovéhoto byznysu nešel.
 
14.6.2010 - 22:37 - 
quote:

Proti tomuto zvýšení užitečného nákladu (u mne 1 tunovému, u somory 2,5 tunovému) a snad i mírnému snížení ceny "lodi/kontejneru", musíme postavit cenu za vývoj a stavbu tahače, dodatečné palivo pro nesení hmotnosti tahače navíc a např. i nebezpečí možných problémů při setkávání a spojování tahače a "kontejneru" v kosmu (u případných tahačů s fyzikálním pohonem [např. VASIMR] možná klesne podíl paliva, ale určitě zase vzroste cena tahače).


Vzpomínám, že svého času, kdy jsme při diskusi sklouzli na dopravu na zemi, se kterou jsi nás vykázal na hanbu, se tu střetl názor, že železnice je velmi levná a je tedy nepřirozené, že kamiony jezdí na takové vzdálenosti, když by se mohly vozit levněji po kolejích. Padl tu protiargument v podobě příkladu, že kdyby podnik jednoho zdejšího diskutéra měl naložit, stroj z Itálie na náklaďák, dále jej přeložit na vagón, z vagónu na další náklaďák a pak z náklaďáku na instalační místo, byla by železnice drahá, i kdyby byla úplně zadarmo. Pojištění za každou manipulaci drahého nákladu jeřábem je totiž tak drahá položka, že naprosto diskvalifikuje dopravu, kde je překládání stroje navíc.

Kolik by asi stálo pojištění drahého nákladu při dockování a překládání na orbitě, když překládání nějakého "soustruhu" jeřábem je dražší než doprava přes půl kontinentu?

 

____________________
Áda
 
15.6.2010 - 21:47 - 
To se pak nesmí překládat ale kamión najede celý na vlak (pokud se tam vejde) :-)
 
16.3.2011 - 00:07 - 
spoločnosť MDA uzavrela s Intelsatom prví kontrak na niečo čo sa k "paromu" približuje v reále
a síce ťahač na údržubu a dopĺňanie paliva v telekomunikačných satelitoch, s očakávanou realizáciou v roku 2015
http://spaceref.ca/commercial-space/mda/mda-signs-anchor-tenant-for-on-orbit-servicing-service.html?utm_content=awesm-site&utm_medium=srs.gs-copypaste&utm_source=nasawatch.com

v druhej fáze projektu má byť "ťahač" schopný zachytávať kontajner s ďalším palivom
 
16.3.2011 - 19:14 - 
quote:
To se pak nesmí překládat ale kamión najede celý na vlak (pokud se tam vejde) :-)



To se běžně provozuje. I u nás.
 
16.3.2011 - 22:37 - 
quote:
Tady by se hodil VASIMR s Plutoniovym termickym zdrojem elektriky.


Nebo solárně-termální tahač s Isp 3x větším, než mají chemické motory, pracující s nějakou nekorozivní, netoxickou a neomezeně skladovatelnou reakční hmotou: když zvládneš na orbitě velké parabolické zrcadlo, nemusíš řešit ani obří pole solárních článků, ani radiátory pro reaktor...

jinak reálně používané RTG generátory mají podle mě daleko menší elektrický výkon, než kolik vyžaduje motor VASIMR. a nejsou moc škálovatelné... ono to Pu238 neroste na stromech, NASA ho bude mít problém sehnat dostatečné i pro svoje nejdůležitější "flagship" bezpilotní sondy...
 
17.3.2011 - 10:58 - 
quote:
quote:
To se pak nesmí překládat ale kamión najede celý na vlak (pokud se tam vejde) :-)



To se běžně provozuje. I u nás.


To se jmenovalo RO-LA a už to skončilo. Je to ekonomicky nevýhodné.

Tento systém se drží jen na pár místech, například v Brennerském průsmyku a to jen díky dotacím. Mýtné za kamion činí 95Euro, za dotovaný průjezd kamionu průsmykem na železničním podvozku se platí 74Euro. Dnes se vypravuje cca 10 vlaků denně s obsazeností cca 70procent. Značné části kamionů se vyplatí tuto část Alp objet a ušetřit tak čas.
Celková roční ztráta rakouského Ro-La systému je 40 000 000,-Eur
 
24.7.2011 - 00:32 - 
niekto tu pred časom spomínal "vrchný stupeň" skylonu - The Fluyt Stage

http://www.reactionengines.co.uk/fluyt.html
pozrel som sa na ich stránky, a je to "parom"
dopĺňanie paliva sa bude konať na LEO, bude na to určená špeciálna odvodenina skylonu tanker, ktorá má dopravovať palivo vo vlastných rozšírených nádržiach, to by mal byť jeho jediný účel
týmto spôsobom chcú získať dopravnú kapacitu až 15 ton na GEO
na GTO by to bolo viac ako 12 ton

hm.. takže "profíci" majú za to že používať "parom" a k nemu dotankovanie paliva musí byť výhodné
ak tu zostáva nejaký spor, tak jedine o to či sa to vyplatí používať aj pri nosičoch na jedno použitie?
ja si myslím že áno
 
24.7.2011 - 09:09 - 
S tou ekonomikou paromu to zas není tak jednoznačné. Když např. raketa AtlasV vynese na GTO satelit, použije k tomu vrchní stupeň, který již pracoval při dosažení LEO a potřeba paliva je jasně daná. Když z LEO převezme funkci parom, pak se po splnění úkolu musí na LEO vrátit, pokud má být znovupoužitelný. K tomu je třeba palivo pro zabrzdění. Při přeletech z LEO na ISS to není zas tak mnoho, protože zpět vrací jen svůj motor a vyprázdněnou nádrž k dalšímu doplnění. Při navádění satelitů na GTO (nemluvě už o sondách k planetám) to bude značně více paliva a domnívám se, že se to moc nevyplatí. Rozhodující je poměr ceny paliva navíc + operace k dotankování k úsporám v znovu-použitelnosti motoru a nádrží paromu. 
<<  1    2    3  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.280329 vteřiny.