| 16.6.2005 - 15:46 - csaba | |
|
viz:
http://www.space.com/missionlaunches/050615_tspace_droptest.html |
|
| Nepredpokladam, ze Rutan se na tom nejak vyzname podilel. Maximalne rekl jo, to letadlo to unese. Ta atrapa raketky je jen kus plechu. Zrejme tam slo hlavne o to, jak vychytat rotaci ty atrapy pri vypousteni a trochu se medialne ukazat. |
|
...
http://www.transformspace.com/index.cfm?fuseaction=projects.view&workid=CCD3097A-96B6-175C-97F15F270F2B83AA
...
Burt Rutan's Scaled Composites will build the structure of the CXV, and t/Space and other contractors will integrate the capsule with avionics, life support, on-orbit propulsion and other systems.
Takže bych neřekl, že na souvisejícím projektu se Burt Rutan nebude podílet - právě naopak :-) Osobně se mi to velice líbí. Je to extrémně minimalistický přístup, dokonce ještě více, než jsem navrhoval já - mě by se líbil jednotný modul pro posádku, který by se používal i pro návrat z nízké dráhy a od ISS, i pro návraty od Měsíce a Marsu, kde už podle mě bude potřeba trochu jiná aerodynamika (expert na to nejsem, ale někde jsem o tom četl). Tohle je podle mě optimalizované jen pro lety na LEO a k ISS...
|
|
| No myslel jsem to tak, ze zrovna na tomhle testu Scales Composites pronajali asi jen to letadlo. |
|
Myslim ze za t/Space stoji spis jini lide, nez dobry konstrukter letadel.
http://wired.com/wired/archive/4.05/roton.html
http://www.airlaunchllc.com
http://www.hmx.com/
|
| 17.6.2005 - 07:12 - csaba | |
|
ale no tak, - toto je novy zpusob vypousteni raket.Kridla a rakety - to moc nejde do kupy.Podobne zkouseli vypousteni rakety Minuteman z C-5A Galaxy v 70-tych letech - 3 velke padaky, sane o hmotnosti nekolik tun, ktere pak spadnou do more...
Je to novum a proto se musi ocenit.
Jinak Rutan by jenom tak neohrozil sveho Protea bez toho, aby neznal aerodyn. podminky pro separaci teto makety nosice... |
|
The t/Space Crew Transfer Vehicle (CXV) is an innovative spacecraft capable of carrying 4-6 crew to the International Space Station or other low Earth orbit destinations for less than $20 million per flight.
To je velmi slušné, cena za letenku by se mohla pohybovat pod 5 mil.$, když si vezmem, že mr. Biegel(nebo jak se jmenuje) má projekt na "nafukovací" orbitální hotel , tak by to už mohlo přitáhnout nějaké velké investory. |
|
| Problém bude s letounovým nosičem. Přestavba letounu B747 by byla rozsáhlá - rozhodně nebude stačit jen předělat podvozek. Nosnost nejmíň 120 tun by 747 zvládla. Otázkou je výkon motorů, jaký Isp má použitá směs při nízkém tlaku ve spal. komoře a jak těžká by byla kabina CXV - potom by hmotnost začala růst. Náklady na vývoj letounu+nosiče+kabiny budou velké, NASA by musela pomoct, má ale zatím jako cíl Měsíc, takže kdoví. Rozhodně je to zajímavý projekt. |
|
| Vyvoj boosteru plati zatim vojaci v ramci DARPA/Falcon. (Zatraceni vojaci s tim jejich rozpoctem) Osobne si myslim, ze neni sance, aby na tohle dostali finance. Musi to vyvijet postupne jako to dela XSpace. |
|
| Varovanim pro t/Space by mohl byt projekt Kistler, ktery uz zrejme zkrachoval. Ikdyz je stale plati vojaci, tak pochybuju, ze nekdy budou mit vysledky. A to proto, ze se pousteji do prilis komplikovanych veci. Chteji mit znovupouzitelne oba stupne (navic na LOX/LHX, ktere jsou ale prebrane od Rusu) a jeste k tomu pristavat blizko mista startu. To nemuzou ufinancovat. Nemaji tam zadny mezikrok. Budto to bude fungovat, nebo ne. Nic mezi tim. Tomu by se mel t/Space vyhnout, pokud chce byt uspesny. Treba Rutan to udelal idealne. Shrabl miliony za prototyp SS1 a SS2 bude taky jen na suborbitu. No a tim muze konecne vydelat nejake penize na vyvoj poradne vesmirne lodi. |
|
No nevím že by na tom Rutan nějak závratně vydělal - resp. jeho firma možná ano, ale jeho investor Paul Allen do toho vrazil několikrát víc, než kolik jim pak vynesla X-prize. Projekt Virgin Galactic bude opět především reklamní kampaní pro aerolinky Virgin - dost pochybuju, že jim to bude nějak závratně vynášet. Spíš to bude dobré jako nějaká výhra v soutěži - "když si koupíte letenku do A380 od Virgin Atlantic, tak můžete vyhrát suborbitální let". Prostě tím upoutá pozornost, zlepší image té značky...
Vize t/Space mě přijde skutečně hodně realistická, a hodně při zemni. Ta raketa je jednorázově použitelná, a maximálně jednoduchá (motor bez turbočerpadel, apod.). Ten start z letadla je vícemeně odzkoušený, to že nepoužijí křídla ale nějaká aerodynamická udělátka a padáček je jen drobná finta - mohli by použít odhoditelná křídla, ale ten padák zjevně můžou hodit někomu na hlavu, zatímco křídla ne.
Hlavně je maximálně minimalistická ta jejich kabina. Použili koncepci, při které nemusí používat samostatný aerodynamický a samostatný tepelný štít - no a když bude posádka připoutaná v nějakých tech houpacích sítích nebo co je to na těch fotkách místo v tradičních křeslech, tak se jim to celé zase ještě o něco odlehčí a zlevní.
Prostě je to pravý opak sofistikovaných koncepcí jakou měl třeba i ten Kistler. Tohle je prostě jen "pixla na lidi" bez jakýchkoliv dalších vychytávek, vícenásobné použitelnosti, apod. Je to svým způsobem návrat na začátek 60.let - to co tehdy dokázali ufinancovat a postavit vlády a vojáci, to by dnes už měl být schopen nízkonákladově zvládnout civilní a privátní sektor. Je to paralela s vývojem osobních počítačů - první osobní počítače měly také schopnosti zhruba odpovídají tomu, co už zhruba existovalo 30 let předtím...
|
|
citace:
Prostě je to pravý opak sofistikovaných koncepcí jakou měl třeba i ten Kistler. Tohle je prostě jen "pixla na lidi" bez jakýchkoliv dalších vychytávek, vícenásobné použitelnosti, apod.
Pokud je bezpečná, tak proč po tom nesáhnout. Proč za každou cenu používat vícenásobně použitelné prostředky, kde prohlídky a různé kontroly před dalším startem jsou nákladnější než stavba nové primitivní kabiny resp. lodě.
Tím neříkám, aby se zastavoval vývoj znovupoužitelných prostředků, ale neměly by se za každou cenu uvádět do praxe, když nenabízejí zlevnění provozu.
A teď trochu kdyby:
Je to asi jako kdyby se Rusové snažili udržet při životě Buran na úkor Soyuzu, kde by asi byli?
Nebo kde by byli Američané , kdyby udrželi v provozu Apollo a STS by brali jenom jako prototyp. Nadruhou stranu nevím jestli byl raketoplán od začátku tak nákladný bumbrlíček, nebo začal být tak drahý až díky opatřením po Challengeru. |
|
S tím raketoplánem je to trochu o tom, že ta koncepce vznikla v době, kde energie ve všech formách byla extrémně levná (např. ropa...), pracovní síly byly taky levné - ale extrémně drahá a náročná byla např. elektronika, měla také relativně větší hmotnost, byla potřeba větší redundance. Tedy všem připadalo, že je škoda, aby horní stupně raket nebo družice zanikaly v atmosféře - a taková koncepce, při které raketoplán zachytí porouchanou družici a vrátí se s ní zpět na Zemi, vypadala zcela logicky.
Po třiceti letech je jaksi všechno jinak - elektronika je dnes extrémně levná, naopak kvalifikované pracovní síly jsou drahé, a v důsledku toho se celá kalkulace jednorázových vs. vícenásobně použitelných prostředků dost zásadně mění.
Např. v roce 1970 si asi nebylo možné představit kosmickou loď, která by nepotřebovala pro navigaci pozemní řídící centrum. Dneska si to je možné představit docela dobře: kosmickou loď, která bude mít veškerou avioniku na palubě, a s řídícím centrem bude komunikovat asi na té úrovni, na jaké komunikují dopravní letadla (tedy např. kvůli koordinaci využití vzdušeného resp. kosmického prostoru, apod.). A přitom bude cena potřebné elektroniky pořád zcela zanedbatelná proti ostatním nákladům které s tím budou souviset... bez ohledu na to jestli se třeba použije jen jednorázově...
|
|
