|
| Tak hoši nemají ještě jasno. Vypadá to, že po skončení letů raketoplánu nebude úspěchem přistání na Měsíci, úspěchem bude už fakt, že se jim vůbec podaří obnovit nějaké pilotované lety. |
|
| Možností je víc - může se trvat na 25 dnech k 2. startu - to by přece neměl být (na rozdíl od STS) takový problém u klasické rakety CLV (Sojuzy startují přesně), CLV budou startovat na čas až po mnoha letech testovacích a k ISS. Vůbec nechápu, kde se vzalo těch 95 dní. 180 dní na Měsíci ? K čemu ? Přece stačí 30-60 dní. Navíc použití N2O4 a MMH nemusí být tak hrozné, odpadá silná izolace, zjednodušuje se manévrovací systém RCS. Zmenšení LSAMu a CEVu je nezbytné, posádka má zbytečně mnoho prostoru. 2,3 t nákladu vezené v LSAMu je podle mně hloupost, levnější a lepší je použít jednotlivé starty raket se zásobovacími moduly, můžete bez problémů použít LOX/LH2 pro odlet od Země i pro přistání na Měsíci. Přechodová komora LSAMu by mohla být nafukovací - lehčí. Pořád ale je ještě spousta času na vypracování různých variant. Proto asi došlo k prodloužení rozhodnutí o CEVu. |
|
Já to nechápu, od vyhlášení lunární vize uplynula dlouhá doba, příští rok má snad proběhnout výběrové řízení a tyto základní věci měli být už dávno specifikovány. Jak pak má LM ,Boeing ev. jiné společnosti podávat zodpovědné návrhy, když ani neví na jak výkonou raketu je mají dimenzovat.
Vše nasvědčuje tomu, že se vše bude došívat horkou jehlou a podle toho to bude vypadat. |
|
Možností technického řešení je vždycky víc a nám nezbývá než sledovat, jak to nakonec dopadne. Je fakt, že na to, jak suverénně jasně se tvářila studie ESAS, jsou navrhované změny docela velké. Ale uvidíme.
Pro návrat na Měsíc mi taky připadá docela důležité, že NASA konečně vyhlásila sběr návrhů a námětů na konkrétní činnost na Měsíci (při průzkumu) - http://www.nasa.gov/home/hqnews/2006/apr/HQ_06134_moon_exploration.html .
Podle mého přesvědčení to mělo proběhnout ještě před vyhlášením "návratu na Měsíc", ale díky alespoň za tu stávající aktivitu. Doufám, že z těch námětů se podaří poskládat rozumný a jasný plán činnosti na Měsíci, což je věc, která mi zatím chyběla. Těším se na výsledky. |
|
Souhlasim s Ervem. Technickych reseni je mnoho, ale zadani je a musi byt bezpodminecne jasne. 4 kosmonauti kdekoliv na Mesici po dobu minimalne 7 dni. Pres to nejede vlak. Jakekoliv reseni ktere nedokaze splnit toto zadani je spatne a musi se prepracovat. Myslim ze hodne problemu zapricinilo tech 90dni, nebo kolik, po ktere ma EDS a LSAM cekat na obezne draze. To je kolosalni blbost.
Pokud CLV s CEVem nedokaze startovat bezpecne a spolehlive na naplanovane datum, tak se snad ani nemusi rusit STS, protoze k zadne zmene k lepsimu nedojde. Pokud NASA nedokaze splnit to, co Rusove uz nejakou dobu bezne provozuji, pak doporucuju okamzite zruseni casti NASA odpovedne za pilotovane lety driv nez bude utraceno jeste mnohem vice penez.
Samozrejme ze to rikam zbytecne, protoze tohle Griffin vi a zaridi se podle toho. Pokud nedokaze uskutecnit Apollo na stereoidech, tak konci a s nim i cela VSE.
NASA pak muze litat jednou rocne k ISS pomoci STS.
|
|
Co se týče průzkumu Měsíce ve stylu Apolla, tak mě nic u čeho by musel asistovat člověk nenapadá.
Užitek z případného pilotovaného programu člověka na Měsíc stále vidím v tom, že se odzkouší stavba základny, její fungování, získávání základních surovin(voda, vzduch, potraviny-farmaření)a energetické zabezpečení. A tyto poznatky se využijí někdy později pro soukromý sektor(průmysl, služby-turistika)), kde bude zřejmě minimální přítomnost člověka nutná. A samozřejmě samotná základna poskytne podmínky pro dlouhodobý seriózní výzkum.
Ale co můžou několikadenní lunární pilotované záskoky ve stylu Apolla přinést výrazně užitečnějšího oproti robotickým výpravám?
P.S.:
Uvidíme zda si osud nezahraje tragikomedii a po pár výpravách CEV-Apollo se lunární porgram nezruší ve prospěch pokusu o vývoj nové generace raketoplánu.
|
| 13.4.2006 - 17:43 - Vítězslav Novák | |
|
Lety ve stylu Apolla jsou k ničemu. Tenkrát šlo o to, "ukázat, že to dokážeme - a dřív než komunisti". Což ukázali.
Mají-li se lety obnovit, tak s perspektivou něčeho víc. Proto tam zřejmě je ten požadavek na desítky dní. Jistěže se dá postavit něco, co donese (zase) dva lidi na Měsíc a nechá je tam pár dní fungovat. První lety tak určitě budou probíhat - ale to "něco" nesmí tímto vyčerpat své možnosti jako LEM. Čili musí se vyvinout něco, co dokáže udržet víc lidí a déle, co umožní postavit stanici apod.
Zopakovat Apollo po 50 letech je na nic. |
|
citace:
Mají-li se lety obnovit, tak s perspektivou něčeho víc. Proto tam zřejmě je ten požadavek na desítky dní. Jistěže se dá postavit něco, co donese (zase) dva lidi na Měsíc a nechá je tam pár dní fungovat. První lety tak určitě budou probíhat - ale to "něco" nesmí tímto vyčerpat své možnosti jako LEM. Čili musí se vyvinout něco, co dokáže udržet víc lidí a déle, co umožní postavit stanici apod.
Zopakovat Apollo po 50 letech je na nic.
To omezeni LSAMu na 7 dni je zejmena z duvodu zdroje energie. Pokud LSAM pristane u zakladny, ktera bude mit svuj zdroj energie, tak by nemel byt problem, aby tam lunauti zustali dele (pokud nebereme v uvahu prach a radiaci). Cili LSAM pro xlidi na 7 dni s dosahem po celem Mesici je presne to co je potreba i pro stavbu zakladny.
Myslim ze soucasny rozruh je trochu zpusoben odpurci cesty na Mesic, kteri se snazi ponekud zvelicovat problemy. Pokud CaLV nema s RS-68 dostatecnou nosnost, tak se proste pouzije upraveny SSME. Na upravy je deset let casu a pri seriove vyrobe jednorazovych motoru musi byt i vyrobni naklady uplne nekde jinde. Jen si to musi NASA pohlidat.
Pokud bude zapotrebi aby CLV startoval 2 tydeny po CaLV, tak proste bude. CLV je jeden SRB, jeden JS-2 a lod s relativne jednoduchou koncepci. To je uplne o necem jinem nez STS, ktery ma prezitou koncepci, zatracene slozity orbiter se zatracenym nakladem, 2xSRB, 3xSSME a ET na kterou se nikdo nesmi spatne podivat, aby neodpadla izolace.
|
|
//Zopakovat Apollo po 50 letech je na nic//
Bohužel tomu vše nasvědčuje, o základně se skoro vubec nemluví,to už se více mluví o letu na Mars.
Mimochodem renesance nešťastného osudu Apolla docela hrozí. Vemte si, že např. v době kdy se rozjede lunární program (kolem roku 2020-2025) bude dosluhovat ISS (nebo už nebude existovat). Můžou vznikat celkem oprávněně požadavky na novou výzkumnou orbitální stanici, a kde na ni vzít a kde ušetřit, to si odpovězte sami. Navíc co si budeme namlouvat , dlouhodobá výzkumná činnost na orbitu je užitečnější a smysluplnější než krátkodobé výlety na Měsíc. |
|
| No ja myslim ze opakovani Apolla absolutne nehrozi. VSE ma tolik odpurcu, ze pokud neco jen trochu nebude klapat, tak po odchodu Bushe, uz jen z principu, bude VSE pohrbena velice rychle. |
| 14.4.2006 - 10:57 - ano.nim | |
|
citace:
No ja myslim ze opakovani Apolla absolutne nehrozi. VSE ma tolik odpurcu, ze pokud neco jen trochu nebude klapat, tak po odchodu Bushe, uz jen z principu, bude VSE pohrbena velice rychle.
Nezbývá než souhlasit  |
|
citace:
citace:
No ja myslim ze opakovani Apolla absolutne nehrozi. VSE ma tolik odpurcu, ze pokud neco jen trochu nebude klapat, tak po odchodu Bushe, uz jen z principu, bude VSE pohrbena velice rychle.
Nezbývá než souhlasit
S tím nemůžu souhlasit. Při navrhování rozpočtu NASA na rok 2007 to byl Kongres, který NASA přidal o nějaké to procento navíc oproti návrhu z Bílého domu. Takže VSE bude v ohrožení ze strany nového prezidenta jedině v případě, že by se tam dostal nějaký její silný odpůrce. Pokud bude prezidentovat někdo, kdo do NASA nebude nějak zvláště zasahovat, tak by osud VSE měl zůstat na Kongresu. Bohužel z něj letos odejde velmi silný spojenec NASA - republikán Tom DeLay |
|
| Procento sem procento tam nehraje az takovou roli. Pokud by se cesta na Mesic odlozila jen o rok, tak to znamenat hned nekolik miliard navic. Prijdou vsak krizove situace, kdy se bude rozhodovat o byti VSE. Pokud by nekdo prisel do kongresu zadat o penize pro misi, ktera bude pouhym opakovanim Apolla, tak jen tak snadno neprojde. |
|
citace:
Vemte si, že např. v době kdy se rozjede lunární program (kolem roku 2020-2025) bude dosluhovat ISS (nebo už nebude existovat). Můžou vznikat celkem oprávněně požadavky na novou výzkumnou orbitální stanici, a kde na ni vzít a kde ušetřit, to si odpovězte sami. Navíc co si budeme namlouvat, dlouhodobá výzkumná činnost na orbitu je užitečnější a smysluplnější než krátkodobé výlety na Měsíc.
NASA neumi efektivne litat na LEO a CEV je projevem rezignace NASA na vlastni prostredek dopravy na LEO (ikdyz CEV pouzit pujde, tak bude stale velice neefektivni).
NASA se tedy bude spolehat na Rusy nebo soukromy sektor. Na tom nevidim nic spatneho. Pokud VSE vyjde, tak je taky mozne jednoduse vynest kompletni stanici na jeden nebo dva starty pomoci CaLV, coz bude mnohokrat levnejsi nez ISS.
Zamozrejme to neznamena, ze vypravy na Mesic se nemuzou prerusit, opozdit, nebo uplne zrusit. Vse zalezi prave jak uspesne se ten program bude rozvijet.
Pokud by napriklad CEV nemel mit po nekolika letech provozu parametry spolehlivosti, operativnosti a bezpecnosti srovnatelne se Sojuzem (nebo lepsi), tak nema smysl v akci "Mesic" pokracovat. |
|
citace:
Vemte si, že např. v době kdy se rozjede lunární program (kolem roku 2020-2025) bude dosluhovat ISS (nebo už nebude existovat). Můžou vznikat celkem oprávněně požadavky na novou výzkumnou orbitální stanici, a kde na ni vzít a kde ušetřit, to si odpovězte sami.
Otazka je, nakolik se ISS podari dostavet driv, nez zacne jeji vykon degradovat postupnym dosluhovanim starsich modulu. Pokud se totiz pri jeji hrube dostavbe neco zasekne (coz se pri tak napnutem planu startu raketoplanu stat muze) muze ISS skoncit jako nejdrazsi nekoncena stavba vsech dob. Naprosto nesplni ocekavani a zadat potom penize na nejakou novou stanici bude politicka sebevrazda. |
|
//NASA neumi efektivne litat na LEO a CEV je projevem rezignace NASA na vlastni prostredek dopravy na LEO........//
Pokud se má stát lunární program pilotním projektem NASA po dostavbě ISS, tak NASA nic jíného než zrušit STS nezbylo. Provozovat CEV (nebo něco jiného) a STS najednou by bylo ekonomické harakiri.
Co se týče soukromého sektoru, tak v něj začnu plně věřit až na LEO začně kroužit první soukromá pilotovaná loď.
//Pokud se totiz pri jeji hrube dostavbe neco zasekne (coz se pri tak napnutem planu startu raketoplanu stat muze) muze ISS skoncit jako nejdrazsi nekoncena stavba vsech dob. Naprosto nesplni ocekavani a zadat potom penize na nejakou novou stanici bude politicka sebevrazda.//
Nemít následovníka ISS ,by znamenalo rezignovat na soustavný výzkum ve stavu beztíže a tím na rychlejší nástup nových technologií, materálů, léků atd..
|
|
citace:
Pokud se má stát lunární program pilotním projektem NASA po dostavbě ISS, tak NASA nic jíného než zrušit STS nezbylo.
Vzdyt to bylo naopak. STS zklamalo a nic jineho nez zrusit ten projekt nezbylo. ISS sezrala hromady penez a prinos k vyzkumu nic moc. NASA ma jine lacinejsi vedecke projekty s mnohem lepsimi vysledky.
citace:
Co se týče soukromého sektoru, tak v něj začnu plně věřit až na LEO začně kroužit první soukromá pilotovaná loď.
Soukromy sektor v pohode zvlada stavbu nejmodernejsich druzic a i CEV bude postaven soukromniky.
Az budou kosmicke lode jeste o neco levnejsi nez je dnes Sojuz, tak nic nebrani plne soukromym pilotovanym vyletum na orbitu. Kdy k tomu dojde je tezko rict. Plany jsou ale cim dal detailnejsi.
citace:
Nemít následovníka ISS, by znamenalo rezignovat na soustavný výzkum ve stavu beztíže a tím na rychlejší nástup nových technologií, materálů, léků atd..
ISS ma stesti, ze je na te orbite tak pevne zabudovana. |
|
citace:
Na serveru www.nasaspaceflight.com se včera objevil docela článek "VSE: Less steroids or less Apollo" s docela nepříjemnými, ale také překvapivými informacemi - http://www.nasaspaceflight.com/content/?id=4430
V diskusi na www.nasaspaceflight.com jsou dostupné i náhledy na dokument se změnami -
http://forum.nasaspaceflight.com/forums/thread-view.asp?tid=2090&start=1
Vzhledem k neoprávněnému zveřejnění interní studie NASA byly články vymazány. |
|
citace:
[Vzhledem k neoprávněnému zveřejnění interní studie NASA byly články vymazány.
Mate je nekdo ulozene? |
|
| chcel by som sa spytat, ci je tu niekto kto sa vyzna v mesacnej hornine a mohol by mi teoreticky pomoct s vypoctami ohladne spracovania, hlavne mam na mysli mikrovlnne pece atd. |
|
Tuhle jsem za posteli nasel asi pul kila mesicniho prachu 
Je nejaka vyhoda dat mesicni horninu do mikrovlnky? Ja myslim ze solarni pec je takova klasika.
Dneska v noci se mi taky zdalo o tom, ze bych ten mesicni prach pokropil vodou a vznikl by nejaky hydrat ne nepodobny betonu. Ale pak jsem se probudil, tak nevim jestli to bude fungovat. |
|
| haha ja viem ze to znie fakt smiesne-hornina a mikrovlnka.mam na mysli zapocat na mesiaci spracovatelsky priemysel aby sa toho nemuselo tolko nosit na zem, ale iba obohatene suovinove extrakty. a niekde tam si svoje miesto vybojuje aj mikrovlnna pec. |
|
Se spracovatelskym prumyslem naprosto souhlasim. Ale pro extrakci hliniku a dalsich kovu, kysliku a lehkych plynu neni principialne nutne nic jineho nez solarni pec, trocha elektriny a nejake to procesni zarizeni. Hodit by se mohl i nejaky katalyzator, ale ten se da recyklovat. Pritomnost vody nebo atom. reaktoru by se hodila ale neni bezpodminecne nutna.
Otazka tedy zni. V cem je mikrovlnka lepsi nez solarni pec? Na muj vkus zere zbytecne hodne elektriny. |
|
| zere a bude zrat.pokial sa ma na mesiaci rozbehnut hocijaky priemysel,bude si to vyzadovat velke produkcne schopnosti.a ja predpokladam ze mikrovlnna pec ponuka vacsie produkcne, casovo menej narocne a mozno aj flexibilnejsie moznosti oproti slnecnej peci.iba moj predpoklad a privitam akukolvek lepsiu teoriu. |
|
| Mikrovlnna pec pusobi jinak nez slunecni svetlo - kratkovlnne fotony se pohlcuji v materialu jinak, nez ty mikrovlnne. Neni to tak davno, co delali experimenty se spekanim mesicnich hornin (i kdyz mozna to byla jen ta pozemska napodobnenina). V mikrovlnce se jim z toho povedlo vyrobit takovou mirne sklovitou velice pevnou vcelku homogenni "cihlicku". Takze tady se nabizi napriklad moznost vyuzit to ve vzdalenejsim vyhledu k budovani (nebo alespon obezdivani) staveb nebo bezprasnych cest na Mesici. |
| 18.4.2006 - 18:11 - Adolf | |
|
Ví někdo, na absorpční frekvenci které látky byl ten mikrovlnný pekáč slinutého regolitu nastaven?
Asi mi to nikdo nezodpoví, ale stejně se tak zmíním; napadá mě:
Kolik kilo slunečního panelu přes takovou mikrovlnku speče gramů regolitu denně?
Kolik gramů kyslíku by takové kilo panelu denně zajistilo uvolnit?
Jakou plochu granitu geologicky vybrousit?
Kolik by to kilo zvládlo těchto prací za dobu své životnosti?
Jak by tyto jednotkové výkony vypadaly u kila portable nukleárního zdroje?
____________________
Áda |
|
citace:
Mikrovlnna pec pusobi jinak nez slunecni svetlo - kratkovlnne fotony se pohlcuji v materialu jinak, nez ty mikrovlnne.
To je zajimave. Presto bych ale ocekaval, ze mikrovlny neproniknou do takoveho materialu hluboko a pak se teplo proste siri jen vedenim. Pokud by bylo viditelne svetlo odrazeno s jistou ucinnosti od materialu zpet, lze je pomoci zrcadel opet vratit a zbytek zajisti opet vedeni tepla.
Nebo mikrovlny naopak proniknou dovnitr materialu a specou ho zevnitr, zatimco svetlo ho opeka jen na povrchu?
Nebo se snad mikrovlny primo podili na chemickych reakcich? To znamena ze kdybych ten prach strcil do sklenarske pece, tak proste to specene sklo nedostanu? |
|
Mikrovlny se opravdu chovaji o dost jinak - permitivita i absorpce pro mikrovlny a viditelne svetlo se muzou v tom samem materialu hodne lisit (staci si vzit treba vodu, ktera svetlo propousti dobre, ale mikrovlny pohlcuje velice ochotne). Primou "asistenci" mikrovln v chemii bych moc nehledal, energie mikrovlnnych fotonu je celkem mala.
-----------
Tak jsem trosku zapatral a starsi studie delana na lunarnich "simulantech" nebyla ciste mikrovlnnemu ohrevu prizniva a lepsi byla kombinace mikrovln a klasickeho peceni...
http://ares.jsc.nasa.gov/HumanExplore/Exploration/EXLibrary/DOCS/EIC049.HTML
...ale ta nedavna prace, na kterou jsem si vzpomnel, opravdu pouzila original vzorky z Apolla a zjistili, ze ten se mikrovlnami propece velice rychle a ochotne. Byl to asi spis takovy "naznakovy" experiment, ale zni to slibne. Na vine za jine mikrovlnne vlastnosti originalu oproti kopii budou asi nanocastecky cisteho zeleza obsazene v mesicnim regolitu (vznikle pri bombardovani mikrometeority).
http://science.nasa.gov/headlines/y2005/09nov_lawnmower.htm
http://scitation.aip.org/getabs/servlet/GetabsServlet?prog=normal&id=JAEEEZ000018000003000188000001&idtype=cvips&gifs=yes |
| 18.4.2006 - 23:04 - Adolf | |
|
citace:
Na vine za jine mikrovlnne vlastnosti originalu oproti kopii budou asi nanocastecky cisteho zeleza obsazene v mesicnim regolitu (vznikle pri bombardovani mikrometeority).
Nefunguje mi bohužel žádný z těch odkazů. Ten vodivý prach musí být výhoda pro pečení ale dost smůla pro některé formy geofyzikálního průzkumu. Radarem si tam tedy prachem zasypaný povrch neprohlídnem, jako můžeme tady na Zemi. ____________________
Áda |
|
NASA uspesne vyzkousela LOX/Methan motor.
Odkaz se mi ted nechce hledat, ale myslim ze byl na SpaceRef.
Vypada to ze by se ten motor prece jen mohl nejak podilet na VSE. Casu je jeste stale vic nez dost. |
