|
citace:
V informacích z webu NASA není uvedeno (alespoň jsem to tam nenašel) co bude brzdit sestavu na LLO, mohl by to být i LSAM ?
Zdá se mi že má veliké nádrže, mohly by to být mimo paliva i zásoby pro posádku, ale stejně je jejich objem výrazný.
Vzhledem k hmotnosti CEVu (25 tun) a k tomu, že u LSAMu jsou popisovány jen systémy pro přistání a vzlet - The lander will use a liquid oxygen / liquid hydrogen propulsion system for descent, and a liquid oxygen / liquid methane propulsion system for ascent., tak bych to viděl na brždění CEVem ... |
|
Taky zajímavý scénář:
http://www.deepspaceexpeditions.com/index.html |
|
NASA
Spojené státy vyšlou do roku 2018 na Měsíc čtyři astronauty. S odvoláním na šéfa americké Národní agentury pro letectví a vesmír Michaela Griffina to v pondělí napsala agentura AFP. Na povrchu souputníka Země stráví kosmonauti týden. "Chceme se vrátit na Měsíc v roce 2018," řekl Griffin.
19.9. 2005 21:18
WASHINGTON - Dodal, že týdenní pobyt na Měsíci poskytne posádce čtyřikrát více času, než měly jednotlivé mise programu Apollo, který skončil v roce 1972. K cíli doletí astronauti v řídící lodi spojené s přistávacím modulem. Do vesmíru je vynese mohutný nosič, jenž má nahradit raketoplány. Ty mají dosloužit do roku 2010. Nová nosná raketa začne létat v roce 2012 a bude schopna dopravit na oběžnou dráhu 125 tun nákladu. K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dopraví až šestičlennou posádku.
Griffin připustil, že mezi vyřazením raketoplánů a nasazením nového stroje zůstanou Spojené státy dva roky bez nosiče, který by byl schopen dopravit do kosmu těžší náklady. Návrat na Měsíc bude stát celkem 104 miliard dolarů, což je podle Griffina jen 55 procent ceny, kterou si vyžádal program Apollo. Ten vyhlásil prezident John Fitzgerald Kennedy na počátku šedesátých let, aby předstihl tehdejší Sovětský svaz v průzkumu vesmíru.
Griffin dodal, že nový program umožní "stálou přítomnost" lidí na měsíčním povrchu, což poslouží k přípravě dálkových vesmírných výprav, například na Mars. Nový raketový systém, který má vynést čtyřčlennou posádku k Měsíci, bude podle NASA kombinací toho nejlepšího z programu Apollo a technologie raketoplánů. Z raketoplánu využije především motory a hlavní tažnou raketu na pevné palivo.
Podle programu Apollo bude sestrojena řídící loď, která setrvá na oběžné dráze kolem Měsíce, a sestupný modul, který přistane s posádkou na jeho povrchu. Na rozdíl od misí Apollo však nemusí v řídící lodi, která bude navíc mnohem prostornější než kabiny Apolla, zůstat ani jediný kosmonaut a všichni mohou sestoupit na lunární povrch.
Nové palivo
Nový přistávací modul může dosednout na jakékoli místo, zatímco posádky dřívějších modulů musely vybírat kvůli omezenému množství paliva oblasti velmi blízko rovníku. Ke startu zpět k řídící lodi tehdy totiž využívaly odstředivé síly měsíční rotace, která je na rovníku největší.
Novinkou je také použité palivo. Podle zpráv z oficiální internetové stránky NASA řídící loď i přistávací modul použijí tekutý metan. To bude výhodné v budoucnu, kdy kosmonaute budou moci z místních zdrojů, například z atmosféry Marsu metan získat a palivo si doplnit sami.
Řídící loď se vrátí zpět na Zem a přistane na padacích na západě Spojených států poblíž Edwardsovy letecké základny, kde nyní v případě špatného počasí na Floridě přistávají raketoplány. Griffin uvedl, že kosmickou loď bude možno použít desetkrát. Podle letového plánu, jak ho předložila NASA na internetové stránce, začne nová vesmírná loď nejprve vynášet posádky a zásoby na ISS, a to nejméně šestkrát za rok. Mezitím se plánují nepilotované lety k Měsíci s cílem položit základy pro opětné přistání na jeho povrchu.
Vlastní let lidské posádky na Měsíc se odehraje ve dvou fázích. Mohutný nosič vynese nejprve na oběžnou dráhu kolem Země řídí loď s měsíčním přistávacím modulem a "odletovým stupněm" rakety.
Posádka odstartuje odděleně a k tomuto systému se připojí na oběžné dráze kolem Země. Poté se zažehnou motory odletového stupně rakety, který překoná zemskou přitažlivost a dopraví posádku za tři dny na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Po týdenním průzkumu Měsíce se přistávací modul opět spojí s řídící lodí a vrátí se na Zem.
|
|
CBS NEWS STATUS REPORT
02:45 p.m., 09/19/05, Update: NASA unveils lunar mission architecture
NASA today unveiled an ambitious blueprint for returning American
astronauts to the moon by 2018 using new rockets based on shuttle propulsion
technology and a new reusable crew vehicle Administrator Mike Griffin
described as "Apollo on steroids."
The new architecture is the result of a 2004 Bush administration
directive to complete the international space station and retire the shuttle
by 2010; to develop a new manned spacecraft to replace the shuttle that
could deliver crews to the station and, eventually, to the moon for extended
missions. The long-range goal is eventual manned flights to Mars.
"We believe this architecture, which is the product of an intensive
summer of work by hundreds of folks here at the agency, achieves those goals
in the most cost-effective, efficient manner that we could do it," Griffin
told reporters. "It's within the available budget, without asking for new
money, and does so in as timely a manner as we could discern."
He described the new initiative as "the best mission statement NASA has
had in 40 years."
But it will not be cheap. Griffin said the total cost of the program,
from now through the first moon landing around 2018, will be roughly $104
billion, or about 55 percent of the cost of the Apollo moon program in
inflation-adjusted dollars.
While Congress has been generally favorable to the idea of a new
moon-Mars initiative, many have questioned whether lawmakers will fully fund
the program given the demands of Hurricane Katrina and the cost of the
ongoing war in Iraq. But Griffin said NASA is here to stay and that space
exploration represents a long-term investment.
"We're talking about returning to the moon in 2018," he said. "There will
be a lot more hurricanes and a lot more other natural disasters to befall
the United States and the world in that time. I hope none worse than
Katrina. I've been down there ... and it's just devastating. But the space
program is a long-term investment in our future. We must deal with our
short-term problems while not sacrificing our long-term investments in our
future. When we have a hurricane, we don't cancel the Air Force; we don't
cancel the Navy. And we're not going to cancel NASA."
He said NASA's Michoud external tank facility in New Orleans and the
Stennis Space Center near Bay St. Louis, Miss., where shuttle main engines
are test fired, will both play critical roles in the new exploration
initiative, providing "thousands and thousands of real jobs, not WPA work,
not reconstruction but strategically important work" to residents of the
hurricane-ravaged Gulf Coast.
The centerpiece of the new initiative is the so-called Crew Exploration
Vehicle, or CEV, which will carry up to six astronauts to the international
space station or some 25 metric tons of cargo when launched in an unmanned
configuration. The capsule would be launched atop a single shuttle
solid-fuel booster equipped with an upper stage powered by a shuttle main
engine. Like the old Apollo command module, the new CEV would feature escape
rockets to pull a crew away from a malfunctioning booster.
NASA hopes to launch the first CEV by 2012, minimizing the downtime after
the end of the shuttle program in 2010. But the schedule could stretch out
depending on how funding evolves.
"It is very Apollo like," Griffin said. "Think of it as Apollo on
steroids. Currently, we're looking at a five-and-a-half meter base diameter
compared with a 3.9 meter Apollo diameter. ... We're talking about a CEV
capsule that weighs about 50 percent more than the Apollo command module,
but can carry twice the number of people, can sustain itself for six months
in lunar orbit, offers quite a lot more capability.
"We're talking about a design that is fundamentally reusable. It must
have the capability in a survival mode to land on either land or water. We
are currently baselining a land landing (at Edwards Air Force Base, Calif.),
but ultimately that is up for grabs."
Heavy cargo, including the craft that will carry future CEV crews to and
from the surface of the moon, will be launched on a new generation of
powerful unmanned rockets utilizing two extended shuttle solid-fuel
boosters, a hydrogen-oxygen first stage built around an extended shuttle
external fuel tank and five space shuttle main engines and a new upper stage
built around one or more main engines.
The solar-powered CEV would rendezvous with the lunar lander spacecraft
in low-Earth orbit. Four astronauts then would fly to the moon and descend
to the surface in the lander for a one-week stay, leaving the CEV alone in
orbit.
After completing their initial four-to-seven-day mission, the astronauts
would blast off, rendezvous with the CEV and return to a parachute landing
in the western United States.
Griffin said the CEV offers major improvements over the Apollo design:
Twice the number of crew to the lunar surface - four people instead of two -
and "at least double the amount of time" on the surface.
"We're talking seven-day missions being available even on the first
returns back to the moon," Griffin said. "So therefore, four times the
amount of lunar surface crew hours. This architecture provides global lunar
surface access. Apollo was limited to roughly equatorial regions. Scientists
have interest in regions on the moon that expand well beyond equatorial
regions and this system provides that, together with anytime return to
Earth, which is crucial. It allows us, but does not require us, to establish
a permanent human presence on the moon while preparing for Mars and beyond."
Two moon flights per year are currently envisioned, with the prospect of
extended six-month stays a real possibility.
By utilizing existing shuttle propulsion and support infrastructure at
the Kennedy Space Center, NASA hopes to save money compared to what a
totally new design would cost to develop and launch. And early estimates
show the CEV would be much safer than the shuttle fleet, with the odds of
catastrophic failure on the order of 1-in-2,000 compared to 1-in 220.
The CEV "can carry fewer than six crew and can carry with them
pressurized cargo, up to several thousand pounds depending on how many crew
one wishes to have with them," Griffin said. "It can function completely
autonomously, carrying up to about 7,000 pounds of pressurized cargo and of
course, can then come back and be reused. The service module in concert with
the crew launch vehicle can carry unpressurized cargo up to again, the
payload of the vehicle is around 25 metric tons.
"This system, with each launch, places in orbit the same net useful
payload as does the shuttle system, in fact a little more, some 25 metric
tons in a station-compatible orbit. What it does not do is to combine crew
and cargo for each launch. So if we need to launch cargo, we do that. If we
need to launch crew, we do that. If we need to launch some reasonable mix we
can do that.
"I think of it as being like your car. It has a trunk and it has a glove
compartment and they're available. If you need really heavy cargo moved
around, you hire a moving van. This system provides all of those."
President Bush first announced a sharp change in direction for NASA
during a speech at agency headquarters Jan. 14, 2004. The plan owes at least
part of its heritage to the Columbia Accident Investigation Board, which
concluded NASA could not safely fly the space shuttle beyond 2010 without a
major recertification review.
The Bush plan called for NASA to begin launching unmanned probes to the
moon within just four years to map resources and refine knowledge about the
harsh lunar environment that will face astronauts making long-duration
stays.
Space station research will be re-focused almost exclusively on life
sciences as part of what amounts to a crash course on learning how to
counteract the harmful physiological effects of weightlessness.
Knowledge gained from station research, development of the new Crew
Exploration Vehicle and the infrastructure needed to support long duration
moon missions, the president said, will pave the way for eventual flights to
Mars and beyond.
"Today we set a new course for America's space program," Bush said. "We
will give NASA a new focus and vision for future exploration. We will build
new ships to carry man forward into the universe, to gain a new foothold on
the moon, and to prepare for new journeys to worlds beyond our own."
The original plan called for Congress to boost NASA's budget by an
additional $1 billion over the next five years - an average of $200 million
per year - to help kick-start the new initiative. Another $11 billion was to
come from reallocating money already in NASA's projected budgets by
restructuring or eliminating programs and initiatives that aren't consistent
with deep space exploration.
The president's plan would increase NASA's budget by 5 percent per year
over the next three years and then at a modest 1 percent or less per year
for the following two years. The bulk of the money to pay for the new
initiative would come from funds freed up by the retirement of the shuttle
and completion of the international space station. |
|
citace:
Btw, netusi nekdo proc NASA pozaduje 4 lidi v misi? Ma to nejaky logicky duvod? Chapu ze z duvodu bezpecnosti je dobre mit tri lunauty.
Myslím si, že čtyřka umožní vytvořit dvě skupiny pro práce na povrchu Měsíce. Střídání dvoučlenných montážních skupin se ukázalo být výhodné při rozsáhlých a časově náročných operacích ve volném kosmu - při opravách HST a při montáži ISS.
Mimochodem, za posledních minimálně 20 roků neznám žádnou studii NASA, která by počítala s jiným číslem než 4. |
|
Použití 5 motorů SSME v těžkém nosiči je kvůli bezpečnosti - i při selhání jednoho motoru může letět dál. U nosiče CEVu bych spíš předpokládal použití J-2S ve druhém stupni než SSME, nikde jsem to ale nenašel. Problémem při spojování EDS s CEVem je možnost poruchy nebo odkladů - EDS bude muset čekat možná dny možná týdny - ztráty paliva, nutnost dostatečných zdrojů energie. Při 125 t nosnosti by přitom stačil jeden start pro vynesení všeho, NASA nechce vyvíjet těžký nosič jako man-rated.
Stejně ale definitivní rozhodnutí uskuteční až nový prezident. Do ledna 2009 se stihne větší část CEVu a jen část ostatního vývoje. |
|
citace:
Při 125 t nosnosti by přitom stačil jeden start pro vynesení všeho, NASA nechce vyvíjet těžký nosič jako man-rated.
Nechce vyvijet jako man-rated? Tak proc ve vcerejsi tiskove zprave tvrdi pravy opak?
"Although primarily designed to carry cargo, this system can be human-rated to carry crew into orbit." ____________________
Tomas Pribyl |
|
Co bude brzdit sestavu při navádění na LLO je zajímavá otázka a nechápu, proč to ve zveřejněných informacích není jasně řečeno (nebo mi to uniká). Vzhledem k tomu, že ze 125 tun EDS+LSAM na LEO může mít LSAM snad až 50 tun a vzhledem ke (snad) kyslíkovodíkovému EDS i přistávacímu stupni LSAM, mi možnost brzdění LSAMem, nebo něčím jako "druhým stupněm EDS", připadá jako docela reálná možnost. Uvidíme až se dozvíme další detaily.
Jinak stejně jako Ervé vidím docela problematické časování spojení EDS+LSAM a CEVu. Tam se to asi opravdu nesmí moc zdržovat, takže to bude dost napnuté (pokud budou opravdu použity kyslíkovodíkové pohony).
Docela zvláštní mi taky připadá to, že při odletu od Země (TLI) budou kosmonauti tlačeni "zády napřed" (pokud budou v CEVu), nebo budou muset být v LSAMu. Nebo tam bude nějaké jiné řešení? Na upřesňování jsou ještě roky času.
Jako rozumnou vidím možnost využití CEVu v pilotované, nákladní (nepilotované) i smíšené verzi (část nákladu snad může být i v servisní sekci [nehermetizované]). To by mělo pro zásobování ISS v pohodě stačit. |
|
Nekde v drivejsich prohlasenich jsem zachytil poznamku ze by snad LSAM a CEV meli rozpojit jeste pred priletem k Mesici. LSAM by primo pristal na Mesici a CEV by zbrzdil bezpilotne na LLO. Vzhledem k tomu, ze LSAM bude mit kyslikovodikovy motor a CEV jen kyslikomethanovy motor, tak to ma jistou logiku.
Na opacnou stranu to zrejme by to mohlo byt mene bezpecne. No mozna ze to vyjde na stejno. |
|
> LSAM by primo pristal na Mesici a CEV by zbrzdil bezpilotne na LLO
Teoreticky by to tak asi šlo, ale že by bezpečnost vyšla podobná jako u brzdění celé sestavy na LLO se mi nezdá. Co by dělali, kdyby se CEV z jakéhokoliv důvodu nezachytil na LLO? Přerušili by přistání a vrátili se ihned k CEVu? To je určitě o dost kritičtější, než kdyby v tu chvíli bylo vše pohromadě. No, uvidíme. |
|
Co se týká man-rated, ve větě mluví o systému, ne o raketě - v systému je man-rated jen CEV s 1 SRB.
Co se týká letu s posádkou proti směru letu - motory nemusí mít nijak velký tah, takže přetížení na konci funkce motoru může být jen kolem 1,5 g, což je v pohodě.
Pokud jde o oddělení LSAM ještě před navedením k Měsíci, je to příliš velké riziko a když si vezmeme, že hmotnostně jsou předimenzovaní, do něčeho takového by nešli. |
|
Ještě si dovedu představit "dvoufázové" navedení na LLO, kdy sestava pomocí motoru např. LSAMu přejde na (silně) eliptickou dráhu a po jednom oběhu a otočení pak pomocí druhého motoru (např. SM CEVu) dráhu cirkularizuje. Jsem opravdu zvědav, jak to bude přesně.
Jinak 1g "do poutacích pásů" je určitě "v pohodě", ale zatím tak snad žádná kosmická loď ještě neletěla. |
|
citace:
Co se týká man-rated, ve větě mluví o systému, ne o raketě - v systému je man-rated jen CEV s 1 SRB.
Cely odstavec zni takto a hovori se v nem o tezke rakete (systemem v posledni vete je minena tato raketa + EDS):
Future lunar exploration missions will be supported by a heavy cargo launch vehicle consisting of five space shuttle main engines, and two five-segment shuttle solid-propellant rocket boosters. This combination yields a lift capability of 106 metric tons to low Earth orbit, and 125 metric tons, if it incorporates an Earth-departure stage. Although primarily designed to carry cargo, this system can be human-rated to carry crew into orbit.
Snad nechcete tvrdit, ze posledni veta "ackoliv primarne urceny pro dopravu nakladu, tento system muze byt human-rated k vynaseni posadky na obeznou drahu" se tyka CEV. Opravdu je CEV primarne urceny k doprave nakladu?
Prosim o vas odkaz, kde se hovori o tom, ze NASA NECHCE vyvijet tezky nosic jako (hu)man-rated. ____________________
Tomas Pribyl |
|
| Uvedl jsem to nepřesně, koukl jsem jen na ten systém. Ale jde spíš o to "system can be" - systém může být - patrně až potom, co se osvědčí při nepilotovaných letech. Velká raketa bude poskládána z SRB a SSME, které jsou man-rated, logicky by tedy taky měla být. Jde tady spíš o sílu výbuchu při havárii takové rakety, která by vedla k extrémně výkonnému záchrannému systému, což vede k možnému zmrzačení posádky při její záchraně. |
| 20.9.2005 - 15:50 - Ľuboš | |
|
Na
http://www.nasa.gov/externalflash/cev_front/index.html
je pekná animácia celého letu okrem brzdenia pri Mesiaci. |
|
Mnoho povyku pro nic, stejně vše bude záležet na příští a přespříští administrativě Bílého domu.
|
|
citace:
- Podle letového plánu ... začne nová vesmírná loď nejprve vynášet posádky a zásoby na ISS, a to nejméně šestkrát za rok.
- Jinak stejně jako Ervé vidím docela problematické časování spojení EDS+LSAM a CEVu. Tam se to asi opravdu nesmí moc zdržovat, takže to bude dost napnuté (pokud budou opravdu použity kyslíkovodíkové pohony).
A už je mi jasné, proč zavrhli Deltu 4 Heavy pro vynášení CEVu - zvlášť když při zatím jediném startu strávila rok ve startovní pozici, to tedy byla reklama |
|
| Při pohledu na návrhh těžkého nosiče jsem si vzpomněl na polovinu 80.tých let, kdy se objevovaly kresby stejně koncipované rakety. Návrh tehdy vzešel tuším od Boeingu, jmenoval se JARVIS na památku jedné z obětí Challengeru. Předpokládal rovněž využití částí ET, SSME a SRB. |
| 21.9.2005 - 08:54 - Adolf | |
|
Když si vzpomenu, jak jsem vypadal po expozici zrychlení v poutacích pásech – i sice větším zrychlení ale po kratším letu – jen z dálnice a kousek terénem, tam mi připadá skoro jako vtip, že ve stamiliardovém projektu by kosmonauti museli mít povinně stejné modřiny od pásů, jako svého času já. 
Ovšem víc by mě zajímalo – psalo se o nízkém zrychlení, kterému by prý kosmonauti měli být vystaveni. Existují ještě nějaké jiné technické důvody kromě ohledu na lidi či jiný citlivý náklad, aby třeba velmi těžký nosič s velkým nákladem raději akceleroval zvolna ale dlouho? Podle čeho konstruktér nosiče postupuje při volbě akcelerace? |
|
Ja bych rekl ze akcelerace rakety proste jen vychazi z toho, jake motory ma konstrukter k dispozici. Raketa se v prve rade musi odlepit od zeme, prezit mazimalni aerodynamicky odpor a dostat se na pozadovanou drahu. Zrychleni a pevnost konstrukce je dana temito pozadavky. To ze maximalni zrychleni je u nekterych raket omezeno vzhledem k nakladu nebo konstrukcnim omezenim je proste fakt se kterym se neda nic delat.
Samozrejme plati ze cim vetsi zrychleni, tim lip. |
|
Ten problém s brzděním na LLO je asi složitější záležitost, než by se na první pohled mohlo zdát. A pondělní prezentace (a následné informace) se o tomto bodě RTTM vůbec nezmiňují ...
V souboru http://images.spaceref.com/news/2005/lunarrollout/133820main_ESAS_Facts.pdf je uvedeno :
After the crew spacecraft docks with this system, the Earth departure stage performs a trans-lunar injection burn, which starts the vehicle's journey to the moon. When the burn is completed, the Earth departure stage is discarded.
Stupěň EDS je proto s největší pravděpodobností mimo hru.
Pro zachycení na oběžné dráze kolem Měsíce by tedy mělo jít buď motory CEVu a/nebo LSAMu. V pondělí jsem psal o tom, že by to mohl dělat CEV, ale po prozkoumání pár základních informací o Apollu si už nejsem tak jistý ...
Kompletní Apollo (CM+SM) mělo hmotnost přibližně 29 tun, přistávací modul LM minimálně 15 tun (třetí stupeň Saturnu 5 dokázal směrem k Měsíci vyslat 47 tun). Po přistání měl LM hmotnost zhruba 9 tun, což je 60 % počáteční hmotnosti.
Nový systém by měl dopravovat na Měsíc 21 tun nákladu. Pokud budu počítat, že je to 60% původní hmotnosti LSAMu, pak by LSAM měl mít celkovou hmotnost minimálně 35 tun. (Toto je nejslabší článek mých úvah - dokáže někdo spočítat nebo přesněji odhadnout tuto celkovou hmotnost ?)
K Měsíci tedy bude nutné vysílat minimálně 60 tun (35t LSAM + 25t CEV). Těžká SDLV raketa vynese na LEO 125 tun (resp. bude nutný nějaký manévr EDS). Na stupeň EDS pak zbude maximálně 90 tun (k Měsíci bude startovat ještě lehčí o pohonné látky spotřebované při navedení sestavy na LEO).
Pomocí 90ti-tunového EDS by se mělo k Měsíci dostat 60 tun nákladu. U Apolla byl ten poměr 120t (?) : 47t. Není to příliš velký rozdíl ?
Ale zpět k původní myšlence. Má-li u Měsíce brzdit LSAM, bude muset mít větší hmotnost. Proč je pak CEV tak zbytečně těžký? Nebo naopak, dokáže CEV zbrzdit celou 60 tun těžkou sestavu u Měsíce, když má menší hmotnost než Apollo ? Nebo bude navedení na LLO probíhat dvoustupňově, jak zde uvedl Aleš ?
Ještě jedna informace - EDS+LSAM má na LEO vydržet čekat na CEV až 30 dnů ... |
|
No, je tady jeden zasadni rozdil oproti Apollu. Stupen EDS ma dva motory J-2S oproti jednomu motoru u Apolla, coz zvysi efektivnost - zrejme to vyvazi hmotnost motoru navic. Taky nepochybuju ze samotne ISP bude o neco vyssi. Dale LSAM pro cestu dolu i nahoru i samotny CEV ma mnohem vyssi ISP nez odpovidajici moduly Apolla. Tudiz i pomery naklad/hmotnost by meli vyjit lepe.
Se skladovanim LH2 na obezne draze by nemely byt problemy, pokud na palube nebude vyrazny zdroj tepla. EDS cekajici na CEV pravdepodobne bude spici konstrukce bez slunecnich panelu nebo radiatoru, jen s akumulatory a minimalni spotrebou elektriny, tudiz s odparovanim vodiku si nemusime delat (po jistou dobu) tezkou hlavu. Taky pokud pristavaci stupen LSAM bude dobre izolovan od obytne casti LSAM, nebo tento modul nebude pri ceste na Mesic astronauty pouzivan, tak odparovani LH by nemel byt problem (behem tech par dnu cesty navic). |
|
citace:
> LSAM by primo pristal na Mesici a CEV by zbrzdil bezpilotne na LLO
Teoreticky by to tak asi šlo, ale že by bezpečnost vyšla podobná jako u brzdění celé sestavy na LLO se mi nezdá. Co by dělali, kdyby se CEV z jakéhokoliv důvodu nezachytil na LLO? Přerušili by přistání a vrátili se ihned k CEVu? To je určitě o dost kritičtější, než kdyby v tu chvíli bylo vše pohromadě. No, uvidíme.
No, vzhledem k tomu, že přistávací modul bude stejně "brzdit víc" než orbitální modul, by třeba mohl přistávací modul provést korekci dráhy letu už třeba den před příletem k Měsíci; v chvíli kdy by byl na pořadu dne kritický brzdicí manévr pro přistání na Měsíci by už posádka věděla, jestli se zdařil manévr navedení orbitálního modulu na dráhu kolem Měsíce - a případně na jakou přesně dráhu. Kdyby motor servisního modulu CEV z nějakého důvodu selhal, tak ho můžou v tenhle moment místo přistání na povrchu pravděpodobně "dohonit" a zaopakovat něco jako scénář záchrany Apolla 13...
Jinak to, že se přistávací modul nebude navádět na oběžnou dráhu jediným motorem spolu s CEV je docela vtipné, a umožní to použít dva menší motory (oba pro určitou část manévru) místo jednoho zbytečně velkého brzdicího stupně pro navedení na dráhu kolem měsíce...
Navíc se takhle nejkritičtější součás mise - servisní modul CEV - otestuje jako úplně první v pořadí, a pokud cokoliv nebude v pořádku, tak je vhodný čas vynechat přistání a začít řešit nějaké nouzovky.
|
|
Ono je to tak, ze brzdici manevr se musi provadet co nejblize u Mesice, coz je samozrejme na opacne strane Mesice. Dejme tomu ze se LSAM s Astronauty odpoji a leti paralelne vedle CEVu. Oba naraz zacnou s brzdicim manevrem a astronauti kontroluji i CEV. V pripade nefunkcnosti motoru CEVu astronauti prerusi pristavaci manevr a vrati se k CEVu, kteremu se nepodarilo zachytit u Mesice a bude smerovat po rychlejsi nebo pomalejsi draze zpet k Zemi.
Pokud selze motor LSAMu, tak astronauti odhodi defektni pristavaci sekci a vrati se v navratovem modulu LSAMu k CEVu. Toto muze probehnout vpodstate v kterykoliv okamzik pristavaciho manevru.
Pokud selzou oba motory, tak se astronauti stale mohou dostat na Zemi v CEVu a pomoci motoru navavratoveho modulu LSAM. Pokud selzou vsechny tri motory v krajne nevhodny okamzik, tak se stanou prvnimi stalymi obyvateli Mesice |
|
25 t CEV je buď těžký (pokud má v sobě palivo jen pro návrat od Měsíce), nebo naopak příliš lehký, pokud má zajistit navedení CEVu a LSAMu na orbitu Měsíce. Pokud přijmeme variantu těžkého CEVu, pak vychází prázdná hmotnost nějakých 16 t, při 4 t servisním modulu má kapsle hmotnost 12 t, to znamená oproti Apollu nejméně třikrát víc prostoru pro 4 osoby (místo 3) v CEVu. Hmotnost LSAMu nám tak roste na 33 - 34 t (včetně paliva pro navedení na LLO), celkem při startu 59 t, takže 25 t CEV a 105 t derSTS. LSAM má tak hmotnost kabiny asi dvojnásobnou oproti LM, takže nejméně třikrát víc prostoru. Zkrátka pohodlíčko, aby se posádka mohla pořádně protáhnout.
Pokud má EDS čekat až 30 dní, pak je jasné, že pro navedení na orbit a přistání na Měsíci se použije LOX/LH2, CEV takový motor nemá, takže pro navedení k Měsíci zbývá jen LSAM. |
| 21.9.2005 - 16:16 - Vítězslav Novák | |
|
Přiznejme si, pánové, že zase tak moc jsme se nedověděli. Je to pár obrázků, žádný, pokud vím, moc nepřipomíná některý z dosud zveřejněných návrhů na CEV. Skutečně spíš to nafouknuté Apollo. Takže těžko usuzovat, co a čím bude brzdit na LLO, plány se nepochybně budou přehodnocovat a předělávat, o mnohém nejspíš dnes nemá jasno ani NASA samotná. I proto to taky má trvat těch 13(+) let.
Prozatím je - aspoň pro mě - podstatné, že se počítá s využitím stávající technologie, žádné velké skoky, takže to snad je uskutečnitelné. Záleží na penězích, a ty bude/ou mít pod palcem příští president(i). Je otázka, co z toho zbyde po případných škrtech v důsledku zbrojení, válek, hurikánů, změny politické orientace, nechuti k dokončování vize, jež bude spojena s Bushem a ne s těmi, za nichž se bude pracovat, financovat a poletí (s rizikem průseru). Kdo neví, který president vyhlásil program letu na Měsíc? A kdo ví, za kterého se uskutečnil?
Prozatím buďme rádi, že to není fantasmagorie rovnou, že se Griffin drží při zemi. Paradoxně je to nejlepší cesta nahoru... |
| 21.9.2005 - 16:23 - Adolf | |
|
citace:
To ze maximalni zrychleni je u nekterych raket omezeno vzhledem k nakladu nebo konstrukcnim omezenim je proste fakt se kterym se neda nic delat.
Samozrejme plati ze cim vetsi zrychleni, tim lip.
No právě v souvislosti s tím mě mate, že tu existuje mám dojem určitý trend, že nové nosiče pro pilotované lety mají nízká zrychlení asi víc než by pro vlastní letové manévry při respektování odolnosti člověka bylo optimální. Napadlo mě tedy, že by mohl existovat i jiný důvod, který mi uniká.
____________________
Áda |
|
citace:
Napadlo mě tedy, že by mohl existovat i jiný důvod, který mi uniká.
Podle me je to dano tim, ze motor s vetsim tahem (=vetsi zrychleni) je nutne tezsi nez obdobny s nizsim tahem. Jakmile je lod na obezne/preletove draze, neni potreba spechat. Dokud doba manevru neni presprilis dlouha (=srovnatelna s dobou k nasledujici korekci drahy nebo zivotnosti motoru), neni duvod tah zvysovat. Pokud pak maji "lehky" a "tezky" motor stejny specificky impuls, muzou oba uskutecnit oba stejny manevr s obdobnym mnozstvim paliva, jen tomu slabsimu to potrva dele. U motoru pro korekci drahy jsou spis nez tah dulezite parametry typu restartovatelost, moznost dele ho vystavit kosmickym podminkam, moznost regulace tahu nebo rychleho vypnuti a podobne. |
| 21.9.2005 - 16:43 - Adolf | |
|
citace:
Takže těžko usuzovat, co a čím bude brzdit na LLO, plány se nepochybně budou přehodnocovat a předělávat, o mnohém nejspíš dnes nemá jasno ani NASA samotná. I proto to taky má trvat těch 13(+) let.
Z tohoto hlediska by asi bylo zajímavé, kdyby to nějaký znalec kosmických programů uměl rozebrat z hlediska "rozpočtových kotev".
Některé věci mohu ošidit jen těžko, i kdybych chtěl. Bude-li třebas včas ukončeno STS, může tím být spálen most zpět, který některé možnosti, jichž by se neradi zřekli i případní šetřílkové - např. závazky k ISS či jiné programy. Je to tedy rozpočtová kotva pro tento program.
Věřím však, že plánovači NASA po všech zkušenostech s vrtochy administrativy umí sestavit plán dobře zabezpečený soustavou rozpočtových kotev. Mám dojem, že takový STS nebyl sice moc úspěch z hlediska techniky, ale jako rozpočtová kotva působil až příliš dobře. Bylo by dobré vidět tohle Apollo na hormonech nejen z hlediska jeho technické perspektivy ale i z hlediska investiční robustnosti zabezpečené neopominutelnými rozpočtovými kotvami. ____________________
Áda |
|
citace:
Jakmile je lod na obezne/preletove draze, neni potreba spechat. Dokud doba manevru neni presprilis dlouha (=srovnatelna s dobou k nasledujici korekci drahy nebo zivotnosti motoru), neni duvod tah zvysovat. Pokud pak maji "lehky" a "tezky" motor stejny specificky impuls, muzou oba uskutecnit oba stejny manevr s obdobnym mnozstvim paliva, jen tomu slabsimu to potrva dele. U motoru pro korekci drahy jsou spis nez tah dulezite parametry typu restartovatelost, moznost dele ho vystavit kosmickym podminkam, moznost regulace tahu nebo rychleho vypnuti a podobne.
To je omyl. Nejefektivnejsi je samozrejme nekonecny impulz - okamzita zmena rychlosti. Pri delsim zazehu se zvysuje celkove deltaV pro prechod na potrebnou drahu drahu (nepohybyjeme se po Hohmanove trajektorii).
V praxi je nutna optimalizace: zvysena hmotnost motoru vs. mensi deltaV.
V tomto pripade se ovsem pouze vezme to co je po ruce - motor J2, tedy zrejme dva motory J2. O jeden vic, nez mel jeste o neco tezsi treti stupen Saturnu S-IVB. |
|
