Zaujimalo by ma, ako by to vychadzalo ekonomicky, keby komercne lunarne landery startovali ako sekundarny naklad pri komercnych telkom druziciach (tak ako teraz izraelci).
Telkom druzice bezne startuju v paroch (hlavne na ArianeV), a teraz je na trhu dost silny a lacny nosic, aby sa namiesto druhej druzice pribalil lunarny lander pouzitelnej velkosti.
Takze otazka je - vyjde to financne lepsie na samostatnom F9, alebo spolu s inym nakladom na FH?
Tak hlavně si myslím, že přebytek nosnosti prakticky u všech raket umožňuje podobné mise za podstatně nižší vcenu, než samostatný let.
Obzvlášť u F9...
Ono to zase nebude tak jednoduché, neboť je důležitý nejen přebytek nosnosti rakety, ale také rychlost nosné rakety ve správném směru. Pokud by lander startoval LEO, musela by hmota jeho TLI pohonu být cca 3x větší, než hmota dopravená k Měsíci. Z raket, které letí na GTO je to mnohem příznivější, potřebná dV je malá, mohly by jí zvládnout i eleketrické pohony. Důležitý je směr rychlosti, aby Měsíc nebyl zrovna někde na opačné straně. Takže asi budou velmi důležitá startovní okna.
citace:Ono to zase nebude tak jednoduché, neboť je důležitý nejen přebytek nosnosti rakety, ale také rychlost nosné rakety ve správném směru. Pokud by lander startoval LEO, musela by hmota jeho TLI pohonu být cca 3x větší, než hmota dopravená k Měsíci. Z raket, které letí na GTO je to mnohem příznivější, potřebná dV je malá, mohly by jí zvládnout i eleketrické pohony. Důležitý je směr rychlosti, aby Měsíc nebyl zrovna někde na opačné straně. Takže asi budou velmi důležitá startovní okna.
vzdy ide o vyladenie systemu. takze oba postupy mozu byt rovnako efektivne.
Dobre vyladeny start z LEO bude urcite lacnejsi ako start z GTO.
Na LEO ta tlacia velke tazke motory, zatial co z LEO ti staci uz len maly motor, idealne restartovatelny.
to iste GTO. na GTO si vlecies obrovske motory, ktore uz nad orbitalnou rychlostou nemaju opodstatnenie. hlavne ak si bez posadky.
citace:
P.S. na Mesiac mozes letiet z akejkolvek orbity.
No.. jo a ne. Např. z hlavy nevím, jestli je rozdíl v režii změny sklonu dráhy na nízké vs. vysoké dráze. A co mi taky překvapilo, nedávno, bylo když jsem si uvědomil, že Apolla létala k Měsici po skoro-polárních dráhách (tedy minimální výhoda oproti startům např. z Bajkonuru!). Proč? Protože směřovala z pochopitelných důvodů do polárních "děr" ve van-Allenových radiačních pásech země! (a jsem fakt zvědav, jestli budoucí pilotované mise do hlubokého kosmu budou postupovat jinak - je fakt, že Apollo byla pořád v podstatě hliníková plechovka od piva, a že třeba ocelová Starship bude jiná liga, ale stejně to bude zajímavé sledovat...)
Nepilotované mise mají jistě větší volnost, o tom žádná. Obecně se nějaká ekonomika skrývá v použití horních stupňů s vysokým Isp, na což sází jak ULA, tak ESA. Fakticky ale tuhle výhodou budou muset nějak promítnout do cen startů, což se zatím neděje...
citace:
vzdy ide o vyladenie systemu. takze oba postupy mozu byt rovnako efektivne.
Dobre vyladeny start z LEO bude urcite lacnejsi ako start z GTO.
Na LEO ta tlacia velke tazke motory, zatial co z LEO ti staci uz len maly motor, idealne restartovatelny.
to iste GTO. na GTO si vlecies obrovske motory, ktore uz nad orbitalnou rychlostou nemaju opodstatnenie. hlavne ak si bez posadky.
Myslím že jde o nějaké nedorozumění: Jednalo se o malé, lehké sondy k Měsíci, které budou jako „přívažek“ k startům komerčním satelitů na LEO (spíše na GTO), raketami, které mají přebytek nosnosti a nějaké palivo navíc se projeví jen v ceně toho paliva. Takže , když sondu vypustí raketa určená primárně pro LEO, sonda startující z LEO musí mít svůj TLI motor pro dosažení Měsíce a ten bude včetně paliva cca 3x hmotnější, než hmota vlastní sondy. Jakákoliv změna roviny dráhy přímo na LEO bude energeticky nákladná.
Sonda uvolněná z rakety letící s hlavním nákladem na GTO , přičemž raketa již dosáhla potřebné rychlosti, bude potřebovat jen malé dV k dosažení Měsíce a rovněž k případné změně roviny dráhy bude potřebovat značně méně paliva než u LEO
No, moc tam toho sojúznici nedali, aj to je otázne či to vôbec stihnú. Tento modul už bol súčasťou všetkého možného, napríklad aj ruskej súkromnej Commercial Space Station
In February 2019, the international effort to develop a habitable outpost in orbit around the Moon passed a significant engineering review, but Roskosmos was the only member of the development team not to sign off on the completed work.
Vo februári roku 2019 medzinárodné úsilie o vytvorenie obytnej základne na obežnej dráhe okolo Mesiaca prešlo značným technickým preskúmaním, ale Roskosmos bol jediným členom vývojového tímu, ktorý nepodpísal dokončenú prácu.
Počkat, počkat... možná je řeč o sklonu parkovací dráhy, ale co odlet k Měsíci? Všeobecně se tvrdí, že se vnitřnímu pásu vyhli úplně, zatímco vnější prosvištěli velkou rychlostí. Stačí ale inklinace 30 stupňů k vyhnutí se vnitřnímu pásu?
citace:Počkat, počkat... možná je řeč o sklonu parkovací dráhy, ale co odlet k Měsíci? Všeobecně se tvrdí, že se vnitřnímu pásu vyhli úplně, zatímco vnější prosvištěli velkou rychlostí. Stačí ale inklinace 30 stupňů k vyhnutí se vnitřnímu pásu?
No, v té tabulce je to celkem jasné. Např. u Apolla 11 je ta poslední geocentrická dráha s apogeem 559 890 km odletovou drahou k Měsíci. Podobné je to i u těch dalších misí Apollo. Všechny mají tu odletovou dráhu se sklonem kolem 30°. Možná se pletu, ale podle mě létaly skrz VA pásy a nijak se jim nevyhýbali. Možná ten sklon 30° stačí tomu, že ten vnitřní prolétli jenom okrajem, ale jistý si tím nejsem.
Počkat, počkat... možná je řeč o sklonu parkovací dráhy, ale co odlet k Měsíci? Všeobecně se tvrdí, že se vnitřnímu pásu vyhli úplně, zatímco vnější prosvištěli velkou rychlostí. Stačí ale inklinace 30 stupňů k vyhnutí se vnitřnímu pásu?
Odlétaly z dráhy se sklonem 30 stupňů u země a přilétaly na retrográdní rovníkovou dráhu u měsíce, přelet na polární dráhu u země a zpět z ní by sebral dost delta v, podle mě je to nesmysl [upraveno 26.2.2019 12:18]
Martin Kostera
Posláno 26.2.2019 - 08:14
quote:
To vypadá pro Rusko dost zle.
Aby to v příští verzi nebylo už bez nich...
Podle Michala Václavíka už není ve hře žádný ruský modul.
Takže "Gateway" nebude? Ani mě to nepřekvapuje, nějak jsem s tím počítal od samého začátku. No uvidíme co Číňani.
(na vysvětlenou, NASA i ESA plánovali tolik stanic a výprav, že se to nevejde do encyklopedie kosmonautiky a nic z toho nebylo)
Tomu sklonu dráhy 30° odpovídá i zeměpisná šířka KSC 28,5°. A jak píše Petr Šída, létalo se před Měsíc, čili na selenocentrickou retrográdní dráhu. Taková přeletová dráha má tvar osmičky, a pokud se u Měsíce nepřibrzdí, vede trajektorie zpátky k Zemi. Říká se tomu dráha volného návratu. Letělo tak např. A11. Ta pozdější Apolla létala už trošičku jinak, ale v principu byl ten volný návrat zachovaný (v určité fázi korekcí dráhy se tahle dráha zrušila z důvodu místa přistání). Není tedy moc velký prostor pro manévrování k nějakému obletu VA pásů. Z hlediska trajektorie tohle asi skoro vůbec neřešili.
Teda koukám, co na webu je možné všechno najít sám. Já o tom sklonu dřív nikdy nepochyboval, ale teď nedávno jsem četl nějaký výklad, jak se Apollo vyhnulo van Allenovým pásům, a tam fakt zmimňovali až asi 60 stupňů, aby se jim podařilo "vylétnout" mezerou kolem pólů. Ale přišlo mi to podezřelé...
Teď jsem to znovu googlil, a skutečně tím vyhnutím se vnitřnímu radiačnímu pásu mají na mysli odlet po dráze se sklonem cca 30 stupňů, na ten vnitřní pás to asi stačí. Tak se omlouvám za mystifikaci, člověk fakt nesmí věřit všemu, co na Internetu zahlédne.
citace: Odlétaly z dráhy se sklonem 30 stupňů u země a přilétaly na retrográdní rovníkovou dráhu u měsíce, přelet na polární dráhu u země a zpět z ní by sebral dost delta v, podle mě je to nesmysl
cez pól sa skúšali vracať sovieti s niektorým Zondom v rámci manévru "skip reentry"
K radiačným pásom: vyhli sa oblastiam s vysokou hustotou častíc, predovšetkým s vyššou a vysokou energiou
rozloženie hustoty protonov > 1MeV
30° predstavuje zníženie hustoty častíc ~20 krát
rozloženie hustoty protonov > 400MeV
30° predstavuje zníženie hustoty častíc ~50-500 krát
[upraveno 26.2.2019 23:57]
Ruské plány pre dosiahnutie Mesiaca dostali ďalší kopanec: http://www.russianspaceweb.com
Bohužiaľ obsah je skrytý len pre predplatiteľov, teda môžeme len špekulovať.
Webstránka Roskosmosu zatiaľ mlčí, Novosti Komonavtiki zatiaľ tiež nič.
Máš zaplatený prístup? Nie, ani ja ... Anatoly Zak je záhadný ako tetka Pythia v delfskej veštiarni. Roskosmoss mlčí jak partizán ... možno uvidíme v pondělí alebo v úterý Ale dovtedy sa môže zmeniť veľa vecí, aj stratégia dobytia Mesiaca. Stačí keď sa Veliký Vůdce lepšie vyspí.
Inak viete že Ruské hospodárstvo pokleslo pod úroveň Rumunska? Teda aspoň podľa niektorých zdrojov. Čo kľudne môže byť realita.
