|
Jsem rád, že díky zmíněnému článku mám další informace (i když jsou to jen "prezentace"):
- brzdění sestavy na LLO (LOI manévr) bude dělat LSAM
- Měsíční CEV/SM bude vážit cca 22 tun
- EDS bude mít prázdnou hmotnost (včetně zbytků paliva) přes 20 t
- spojování v L1 bylo odmítnuto kvůli většímu potřebnému deltaV než při spojování na LLO (k tomu jsme tu dospěli taky)
- přímý let (bez spojování na LEO a LLO) byl odmítnut, protože by prý vyžadoval nosič pro 200+ t
- během několika týdnů (do měsíce) by NASA měla více upřesnit, co hodlá dělat na povrchu Měsíce [na to se těším]
Z toho se snad dá zhruba odhadnout následující (pokud se nepletu):
- CEV bude asi cca 9 t kapsle, 1 t náklad, 4-5 t konstrukce SM a 7-8 t paliva (pro přílet k EDS/LSAM a pak pro TEI)
--- počítám, že v okamžiku spojení s EDS/LSAM už CEV/SM bude mít jen cca 20 t
- pokud LSAM bude vážit cca 35 t (zatím neupřesněno), tak na povrch sedne zbytek o hmotnosti cca 14 t (nic moc)
--- cca 13 t paliva je třeba pro LOI (dV = 1100 m/s, Isp = 4400 Ns/kg, m0 = 55 t) => LSAM zbývá 22 t
--- dalších cca 8 t je třeba na přistání (dV = 1900 m/s)
- EDS bude mít co dělat urychlit celou sestavu k Měsíci (pro TLI)
--- hmotnostně mi to vychází "knop", spíš mi trochu chybí (70 t využitelného paliva je dost málo pro dV = 3100 m/s, Isp = 4400 Ns/kg a mk = 75 t)
Takže doufám, že další upřesnění a taky informace o plánované činnosti na povrchu Měsíce, to všechno dobře propojí a dají tomu smysl, dostatečný pro hladké financování celé akce (v "rozbití" stávajícího dodavatelského konsorcia moc nevěřím).
V tuto chvíli mi to pořád připadá hlavně jako akce, vyjadřující touhu američanů po osidlování kosmu ("hurá na Mars"), a taky to, že si to USA prostě "mohou dovolit". NASA svoje "slušné" peníze má (a asi mít bude, protože málokdo si dovolí vyvolat možnost "ohrožení dominance USA"). V nepilotovaných projektech se její rozpočet (NASA) asi nedá utratit, tak se většina klidně může dát do RTTM (přínosy STS a ISS zřejmě stejně nejsou o nic větší, než "zkouška bydlení na Měsíci"). O.K., proč ne? Je to čistě věc američanů a já se na jejich výsledky rád podívám. |
| 11.10.2005 - 08:47 - Ervé | |
|
| Tak sem si to prošel. Je to hodně objemově předimenzované - podívejte na CEV, ten by mohl vozit 6 lidí k ISS a 8 zpět, 3 lidi při prvních startech v něm zabloudí. Takže i LSAM musí být velký - kabina bude tak třikrát větší než u LM, do kterého se vešly 3 lidi (Apollo 13). Takže nutně potřebují 125 t nosič. Jenomže mám pořád dojem, že by to bez problémů šlo udělat buď všechno jedním startem, nebo CEV a 75 t nosič. Výhodou je obrovské množství nákladu, tady je jasná snaha o základ pro let na Mars. |
|
| Přesně tak, Amričané nechtěji dělat velké modifikace pro lety na LEO, k Měsíci a na Mars. Nějaké úpravy CEV pro 6 nebo dokonce 8 kosmonautů by byly zbytečně nákladné. Proto považuji dimensování celého projektu za rozumné a odpovídající i budoucím potřebám |
| 11.10.2005 - 13:58 - nikdo | |
|
citace:
Tak sem si to prošel. Je to hodně objemově předimenzované - podívejte na CEV, ten by mohl vozit 6 lidí k ISS a 8 zpět, 3 lidi při prvních startech v něm zabloudí. Takže i LSAM musí být velký - kabina bude tak třikrát větší než u LM, do kterého se vešly 3 lidi (Apollo 13). Takže nutně potřebují 125 t nosič. Jenomže mám pořád dojem, že by to bez problémů šlo udělat buď všechno jedním startem, nebo CEV a 75 t nosič. Výhodou je obrovské množství nákladu, tady je jasná snaha o základ pro let na Mars.
a nevapomeň, že tam chtějí dělat trvalou základnu, možná proto tak robustní koncept. Je jasný, že než to odzkoušej tak bude lítat menší posádka. |
|
| K debatě o velikosti systému připomínám, že podle http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=1069 se "sizing hardware" odvíjel v principu z potřeb pro pilotované lety na Mars (případné, budoucí). To má asi docela logiku. |
|
| Logika je prave v budoucich letech na Mars (tedy ve vyuziti toho, co v budoucich deseti, patnacti letech vymysli a vyrobi), ale hlavne jak uz tu nekdo vyse zminil, tak ve stavbe stale zakladny. Aspon co jsem cetl, tak jeji stavba ma byt z modulu a automaticka, pripadne pomoci manipulatoru rizenych ze Zeme, tudiz v podstate take test stavby zakladny na Marsu, dale maji byt pouzity dva pristavaci moduly, jeden bude sedet na Mesici (pred priletem prvni posadky tam jeden automaticky pristane) a budou se stridat. Urcite se bude dopravovat material zpet na Zemi, plus jako rezerva mozna pro pripad nouze. 125t nosic je take vhodny pro dopraveni casti marsoletu. Zajimalo by mne kdy budou padat rozhodnuti ohledne stale zakladny. |
|
citace:
dale maji byt pouzity dva pristavaci moduly, jeden bude sedet na Mesici (pred priletem prvni posadky tam jeden automaticky pristane) a budou se stridat.
Podle http://images.spaceref.com/news/2005/nas.esas.23.l.jpg vzletový stupeň LSAM při letu Con-3 nezůstane na Měsíci. Z jakého zdroje máte to střídání? |
|
> Z jakého zdroje máte to střídání?
Pravděpodobně je to zase z toho http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=1069 , ovšem jde až o část týkající se (případné) stavby základny (Outpost Deployment Strategy). Zde je napsáno: "The next step would be for an un-crewed, LSAM - with a fueled ascent stage - to be landed at the nascent base prior to the first crew's arrival. This is a safety and operational redundancy provision that would allow for the presence of two, fueled ascent stages during crew rotations at the base." - Tedy ještě před příletem první posádky (k základně) by u základny měl přistát nepilotovaný LSAM s "natankovaným" vzletovým stupněm. Posádka by tak po příletu měla k dispozici dva použitelné vzletové stupně (kvůli bezpečnosti). Prvních (samostatných) přistání na Měsíci se to netýká. Z těchto informací je ale mimo jiné vidět, že lidé v LSAMu budou v podstatě jen "cestující", protože LSAM by měl dokázat přesně přistát i nepilotovaný. |
|
| Už jsem to pochopil. Nepsal jste o prvním přistání na Měsíci v roce 2018, ale o prvním letu do místa budoucí lunární základny u jižního pólu (tedy později). |
|
Můj příspěvek se minul s Alešovým - souznění
citace:
LSAM by měl dokázat přesně přistát i nepilotovaný.
Pěkně nám ta skládačka zapadá do sebe. Brzdění na LLO má zajišťovat LSAM z důvodu, že sestava EDS/LSAM bude schopna samostatných nepilotovaných letů na Měsíc (bez CEVu). |
|
| Presne tak jsem to myslel a presne ten duvod me take napadl. Dokonce, tusim to bylo ve stejnem clanku, je nekde zmineno, ze cast LSAM, tedy asi brzdici a pristavaci cast, po odmontovani vzletove casti a kabiny pro "cestujici" muze byt pouzita k doprave casti budouci stanice. Tak to vypada, ze to maji celkem promyslene:) |
|
citace:
Dokonce, tusim to bylo ve stejnem clanku, je nekde zmineno, ze cast LSAM, tedy asi brzdici a pristavaci cast, po odmontovani vzletove casti a kabiny pro "cestujici" muze byt pouzita k doprave casti budouci stanice. Tak to vypada, ze to maji celkem promyslene:)
V tom článku je: "If the ascent stage is left off, Connoly said that up to 21 metric tons could be landed on the lunar surface."
A.Holub spočítal, že LSAM bude mít na povrchu Měsíce cca 14 tun (včetně vzletové části a kabiny).
Co umožňuje zvýšení hmotnosti na Měsíci o 50%? Přistání po přímém letu bez zastávky na LLO? Nebo LSAM musí mít v přistávacím stupni dodatečné či zvětšené nádrže? (let k Měsíci bez připojeného CEVu). |
|
Myslím si, že LSAM bude moci být stejný jak pro pilotované, tak i nákladní lety. Zkusil jsem to zpětně propočítat (doufám, že správně) s tím, že na Měsíc dosedne při nákladní misi 21 tun.
Pokud má na Měsíci přistát 21 tun, pak na LLO musí mít LSAM hmotnost 33 tun (na přistání se spotřebuje 12 tun paliva). Vzhledem k tomu, že u této mise nepotřebujeme CEV, je těch 33 tun zároveň hmotou, kterou musíme zabrzdit u Měsíce. K tomu potřebujeme jen 9 tun paliva.
K Měsíci musíme tedy vyslat LSAM o hmotnosti 42 tun. Na Měsíci přistane 21 tun, zbývajících 21 tun bude tvořit palivo (9 tun pro LOI + 12 tun pro přistání). To zároveň souhlasí s množstvím paliva, nutného pro pilotovanou misi (13 tun pro LOI + 8 tun pro přistání).
Přistávací modul LSAM by proto podle měl zvládnout oba typy misí, aniž by byly nutné úpravy velikostí palivových nádrží (a dalších podstatných konstrukčních prvků).
|
| 13.10.2005 - 13:02 - Ervé | |
|
| Souhlasí to, z těch 21 tun na Měsíci budou nejmíň 2 t nádrže a motory a 1 t podvozek, takže takových 17-18 t nákladu. Jenom detail, pro navedení na orbit Měsíce zpomalovaly Apolla o 910-920 m/s, teprve zrychlení k Zemi bylo o 1090-1110 m/s. Možná že větší hodnota rychlosti je i se započítáním ztrát paliva cestou. |
|
Myslím, že na vyšší "nosnosti" nepilotovaného LSAMu se podílí hlavně "absence" hmotnosti CEV/SM při brzdění na LLO (LOI). Přistávací část LSAMu přitom může být v obou verzích stejná.
Hmotnosti totiž souhlasí i podle mých (pesimistických) odhadů:
- odhadněme, že přistávací část pilotovaného LSAMu bude mít na povrchu Měsíce cca 6 t (včetně rezervy paliva)
- startovací část pak vychází na cca 8 tun (to je opravdu až dost, na LLO se tak dá dostat přes 4 tuny)
- palivo pro LOI a přistání vychází cca 21 tun (deltaV celkem cca 3000 m/s [1100 + 1900 m/s])
- celková hmotnost pilotovaného LSAMu tedy vychází cca 35 tun
- nechme přistávací část stejnou (6 t "konstrukce" + 21 t "využitelného paliva" = celkem 27 tun)
- bez zátěže CEV/SM při LOI vychází pro dV = 3000 m/s konečná hmotnost zhruba stejná jako hmotnost "využitelného paliva" (tedy 21 t)
- na přistávací část (6 t) tedy můžeme posadit "náklad" o hmotnosti cca 15 tun (třeba modul základny)
- celý "nákladní" LSAM vychází na 42 tun (na LEO) a 21 t na povrchu Měsíce (z toho cca 15 t náklad)
- EDS dobře zvládne dostat hmotnost 42 tun LSAMu jak na LEO, tak na dráhu k Měsíci (TLI)
- čím nižší bude zbytková hmotnost přistávací části LSAMu na Měsíci, tím těžší může být "náklad" |
|
| Když prostudujeme americký projekt návratu na Měsíc, musím uznat, že má logiku a vychází z technické i finanční reality. Také musím dát za pravdu Griffinovi, že STS a ISS byly omyl. O STS toho bylo napsáno dost a ISS zatím nesplnila a zřejmě nikdy nesplní svůj účel-rozsáhlé technologické výzkumy a výroby v kosmu. Co se týče ověření dlouhodobého pobytu člověka ve vesmíru, to již zvládl MIR a není naděje, že by se na ISS v tom nějak pokročilo. Současný americký projekt návratu na Měsíc byl realisovatelný již krátce po Apollo a v tom případě by již asi byl dnes člověk na Marsu. Bohužel, je to nejméně 30 ztracených roků. |
| 14.10.2005 - 08:53 - Hawk | |
|
ISS je nesmírně nákladná(hlavně díky STS), ale jinak smysl má. A stále je řada otázek otevřených (vliv stavu beztíže na zvířata ,rostiny ,hlavně na člověka a eliminace následků dlohodobého pobytu v kosmu , nové výrobní a technologické postupy).
MIR neodpověděl právě na otázku ja zastavit odvápňování kostí, atrofování svalů a další nepříznové vlivy kosmického prostředí na člověka. A jestli se někdy vydají lídé na několikaměsíční cestu na Mars, tak ISS na LEO je pro generálku ideální výcvikové středisko. |
| 14.10.2005 - 11:54 - Ervé | |
|
| Fakt se mi líbí, jak teď všichni kritizují STS a přitom úplně zapomínají na obrovské množství práce, které raketoplány vykonali od programu HST, přes Spacelaby, vypuštěné družice a sondy, lety k Miru, které prodloužily jeho život o 6 let atd. Typický pobitvěgenerálismus. Určitě by se ty úkoly daly udělat i levněji využitím jiných způsobů, ale dokud by někdo raketoplán nepostavil a neprovozoval, tak by nikdo nemohl vědět, jestli je to dobrý nápad nebo ne. |
|
| Souhlaism s Ervem. Takove kecy mam nejradeji. ISS ani STS nebyly omyl. ISS ma svuj smysl a sve opodstatneni i dnes. Je ale dost degradovana nedostavenosti a omezenim jen na dva chlapky, kdyby tam bylo puvodne planovanych sest, bylo by to o necem jinem. Pokud chceme k Marsu, musime mit orbitalni stanici, abysme mohli potrebne technologie vyvijet, overovat a hlavne overovat moznosti beztizneho pestovani plodin a vyresili problemy s dlouhodobym pobytem lidi ve stavu beztize. Zaroven experimenty na ISS produkuji spoustu vedeckych dat, jenze to na Nove neni a malokde o tom pisou, tak jako by to nebylo. STS mel svuj smysl, ve sve dobe umoznil jednak prodlouzeni zivotnosti Miru, jednak i napomohl ke stavbe ISS (samoze by se tod alo zvladnou bez nej), a napriklad HST je zarnym prikladem smyslu raketoplanu, plus dalsi experimenty a overeni technologii, ktere ted vyuzivame v beznem zivote, pripadne vyuzijeme na dalsich nosicich a vesmirnych lodich. U STS slo spis podle me trochu o predbehnuti doby, byl projektovan v dobe, kdy to bylo na technologicke realizovatelnosti, dnes by neco podobneho dopadlo snad trosku jinak. Cyba spis byla, ze se temer vse vsadilo na STS. Logictejsi by bylo mit radu nosicu, plus neco na styl raketoplanu, mensiho, urceneho hlavne pro lidske mise a to prave pro ty, na kterych se vyuzije prednosti dnae koncepce. Tedy moznosti oprav, odvezeni neceho zpet dolu an Zemi apod. |
|
Ja zase souhlasim s Griffinem. STS i ISS byly svym zpusobem omyly. Pokud by se zachoval system Saturnu a Apolla, tak si Amici mohli usetrit problemy s vyvojem SSME, ktery je principialne mimo (LOX/Kerosen je v 1.stupni mnohem lepsi), s vyvojem modulu ISS (stanice by se vynasely naraz po 80t modulech) a usetrily by se penize za vyvoj draheho orbiteru, jehoz koncepce se ted stejne zahazuje.
Taky by si Americane usetrili drahou mezihru s Titanem IV.
Argumentovat opravou HST nebo vyvojem EVA nema moc smyslu, protoze by k tomu doslo asi stejne. EVA se mohly vesele delat z orbitalni stanice nebo modifikovaneho Apolla a HST by mohl byt opraven z kapsle stejne jako by mohl byt kazdych par let vynasen dalekohled novy (levnejsi jednorazovy). Ikdyz tady je nutno pripomenout prusvih se zrcadlem, ktery byl ale nastesti opraven.
Jedine o co bychom tak prisli pri zachovani programu Apollo/Saturn (i za predpokladu pozastaveni letu na Mesic) by byl asi projekt Voyager (kdo vi jestli by na nej zbyly penize).
Kazdopadne po bitve je kazdy general.
Presto ale z pouceni plyne nezbavovat se tak rychle neceho co funguje. ISS funguje, tak je hloupost ji opoustet. STS nejak funguje, ale filozofie je spatna. Proto vidim jako spravnou cestu prijit s derSTS a pouzivat ji nez ji nahradi levnejsi a lepsi rakety. Der STS neni zadny zazrak, Saturn V byl urcite lepsi.
Ja jsem byl jeste pred rokem velkym zastancem inline konfigurace derSTS se dvema motory RS 68 (nebo 3xSSME) pod modifikovanou ET a pouzivat ji pro pilotovane i nepilotovane mise. Nakonec bylo zvoleno 5SSME s vetsi nosnosti.
Nyni po roce si zase zacinam myslet ze lepsi by bylo vyvinout za par penez nepilotovany Shuttle C bez orbiteru (3SSME nebo 2RS68 v gondole s nakladem na boku) a ten provozovat uz od roku 2011. Dale by v prvni fazi stacil CEV jen s minimalistickym servisnim modulem vynaseny EELV (nebo jakoukoliv jinou komercni raketou) pro lety na orbitu. Na Mesic by se pak vystacilo s Cevem a jednim nebo dvema derSTS.
A proc mam takovy nazor? Protoze pilotovane lety k Marsu se hned tak neuskutecni a budeme muset jeste dlouho vystacit s Orbitou a Mesicem. Teprve az budou tyto dve destinace opravdu rutinni, tak je mozne pomyslet na Mars. Samozrejme ze do te doby muze probihat robotizovany pruzkum i navrat vzorku z Marsu i odjinud.
Americane zatim neletaji rutinne ani na orbitu, tak by to meli brat postupne. Plany na 20 let dopredu jsou sice hezka vec, ale maji zvyk rychle se menit.
Aby jsme nebyly svedky zabudovavani se do neprijeme draheho supertezkeho nosice.
|
|
| No jenze v dobe Apolla bylo Apollo deeesssneeee drahe:) A smyslem STS melo byt zlepseni cenovych pomeru. Jenze opet kvuli penezuma asi i kvuli predbehnuti doby se stal ekonomickym fiaskem. Nicmene ted se to snadno rika, jenze tehda byly stejne hlasy pro zruseni Apolla/Saturn jako dnes pro zruseni STS. Drahe, zbytecne velke pro orbitu, chce to neco noveho, levnejsiho na provoz. Kdyby pokracovali v Apollo Aplications, tak stejne tak jako tak by se casem vyzkousela cesta znovupouzitelneho stroje. STS nebyl omyl, ale nebyl ani dokonaly, byl logickym pokusem posunout vyvoj dal, ktery nevysel, ale ze ktereho a bez ktereho bychom nemeli a mame spoustu technologii a zkusenosti, ktere zas ted pomuzou. ISS nepovazuji vubec za omyl, nejaka stanice proste potreba je, omyl je jeji "zavislost" na STS. |
|
Vsichni vime jak to tenkrat s programem Apollo bylo. Nicmene nova super raketa nebude o moc levnejsi. V Apollo Aplications vsichni ocekavali zakonity vyvoj v pokracovani na Mars. Jenomze Saturn se dal pouzit i ve variante IVB, mozna by byla lepsi varianta s jednim motorem F1 a jednim J-2. S timto vyvojem nikdo nepocital.
Nicmene neni dulezite jake predstavy a nazory mame my, ale jake predstavy maji ti co rozhoduji. Rozhodujici ale stejne nakonec bude tvrda realita. A ta pilotovane kosmonautice moc nepreje.
Zpetne mi tak pripada ze skok na Mesic byl opravdu velky, mozna az prilis a trochu divnym smerem.
Kazdopadne STS omylem byl, nebo je to prinejmensim slepa vyvojova vetev (na rozdil od vetve Apolla, ktera rasi cerstve vyhonky)
|
| 14.10.2005 - 16:45 - Vítězslav Novák | |
|
Ale vždyť říkáte skoro to samé. STS byl za hranicí realizovatelnosti. Původní STS jednoznačně - 100 startů celkem, až 10 do roka jednou mašinou, laciný, bezpečný... ZA hranicí technologické realizovatelnosti. A aby se vyvinul, zrušilo se to "děsně drahé" Apollo. Tudíž STS byl omyl a zrušení Apolla byl taky omyl. To druhé bohužel větší.
Že jsme to netušili my, kteří jsme v 70. letech hltali v L+K ty nadšené články, co všechno budou mít a co všechno se vyvíjí, je jedna věc. Ale konstruktéři museli přece vědět, že nemají materiály. Ne agregáty - to se dá vymyslet a vyvinout. Materiály - a to je větší problémek. To byli takoví optimisté, že než je budou potřebovat, tak je někdo vyvine? Nemohli počítat s nikým kromě USA - byli technologicky na špici. Asi i jsou. A stejně nemají izolaci, která by je neohrožovala a stejně nemají nic lepšího než ty dlaždičky. Tudíž nevěřím, že dneska by to dopadlo výrazně jinak.
Co bude s CEVem, pořádně nevíme, ale Rusové počítají u Klipru s podstatně méně ambiciózním programem než NASA v 70. - 20 startů jedné lodi a všechno nejdůležitější pro bezpečnost - záchranný systém, tepelný štít, padáky, přistávací rakety - pro každý let nové. Osobně jsem přesvědčen, že STS by byl technologicky nedosažitelný i teď. A je dobře, že NASA nejde zase do nějaké fantasmagorie, ale drží se fungujícího. Technologie vyvinuté pro STS se použít určitě dají. |
| 14.10.2005 - 16:48 - Vítězslav Novák | |
|
| Co se týče ISS, jednoznačný souhlas s Deadeye. Jediná chyba ISS je STS. |
|
citace:
Jenomze Saturn se dal pouzit i ve variante IVB
oprava, myslel jsem tim ze by letel jen druhy a treti stp. Saturnu. Lapsi by ale bylo vazne vyuzit motor F1. Co bylo bylo. Vzhuru ke svetlym zitrkum. Ja bych ale s Marsem nepocital. Na Mesic se ovsem tesim, to jo. Snad se opravdu zrealizuje. |
|
Muze mi nekdo rict, proc uz druhy den me to porad odhlasuje? Driv jsem se kdykoliv pripojil a mel jsem prihlaseno.
No nic, ok je asi dano tim, ze ja vyraz omyl beru jako neco velmi negativniho a ultimatniho. Proste omyl je enco co se vubec nemelo stat. Ja naopak si myslim, ze tato vyvojova vetev se vyzkouset mela a stejne by na to driv nebo pozdeji doslo. Co se tyce jinych materialu a technologii, tak ty soucasne jsou opravdu o notny kus vepredu, i diky STS. A snad by se prosadila inline verze vicenasobne pouzitelneho zarizeni, ktere by bylo bepecnejsi. Tak jak jsem psal, vicenasobne pouzitelna mensi lod(vztlakove teleso), ale jen pro posadky, jednorazove pro naklad. Ale to je fuk, my nerozhodujeme:) Se slepou vyvojovou vetvi souhlasim v takove forme, ze jde o slepou vetev zatim, dokud neuzraly technologie(materialy hlavne).
A pravda i oni tenkrat verili, ze to zvladnou, jenze pak to vypadalo, ze to bdue moc drahe, vyvoj, tak zvolili vyvoje levnejsi variantu, ktera ale mela mit drazsi provoz a pak uz se to vezlo:) Bezpecnost, chyby v politice...prosazeni dodavani komponent z celych statu a s tim zpusobene problemy a prodluzovani pripravy atd.
Ale to uz je fuk, ja si myslim, ze STS byl dulezity a mel se vyvijet, ovsem chyba byla vse postavit jen na nem. ISS chyba neni a potrebna je:) A smitec, zpet na Mesic:) |
|
citace:
Muze mi nekdo rict, proc uz druhy den me to porad odhlasuje? Driv jsem se kdykoliv pripojil a mel jsem prihlaseno.
Nenainstaloval jste si nejaky antispyware nebo jiny bezpecnostni program? Nekdy obsahuji moznost (z bezpecnostniho hlediska velmi dobrou) pravidelneho kazdodenniho mazani cookies - takze pocitac zacina kazdy den jaksi "s cistym stitem". ____________________
Tomas Pribyl |
|
Ne, v poslednim mesici jsem nic neinstaloval:) A ono se to klidne odhlasuje tak, ze se prihlasim, vypnu to a za hodinu se zas musim prihlasovat.
Jj kontroloval jsem nastaveni cookies a vse je jak driv, takze by to melo jit. To je ale jedno.
|
| 14.10.2005 - 21:13 - Patek | |
|
| Když pan Griffin tvrdí,že STS a ISS byl omyl,tak co budou říkat za dvacet,třicet let o CEVu a návratu na měsíc(hromada miliard dolarů a pár set kilo hornin).Když je ISS omyl pak může být omyl i celá pilotovaná kosmonautika.Když se to hodí tak je STS skvělej stroj,a když potřebujou peníze na CEV(které by asi jinak nedostali)tak je STS omyl a musíme ho rychle zrušit. |
|
| Myslím, že v této diskusi dochází k velkému nedorozumění. Pravděpodobně Griffin ani nikdo z těch, kdo souhlasí s jeho názorem se nedomnívá, že snaha vyvinout vícenásobně použitelný prostředek, kde by posádka přistávala na letišti byl omyl. Byla to ve své době stejně jako dnes pokroková a logická cesta vývoje a nepochybně bude znovu realizována. Omyl byla vlastní koncepce tohoto stroje vnucená vojáky a následně finančními škrty – obrovský raketoplán kvůli váze výzvědných družic, s velkými křídli kvůli manévrovatelnosti v atmosféře, situovaný bočně k nebezpečným SRB a ET. Kdyby byla realizována původní koncepce NASA, pravděpodobně by stroj dobře sloužil a mohl být základem dalšího vývoje. Vojáci od STS záhy úplně odešli a NASA neviděla jinou možnost využití STS než konstrukci ALFA a později ISS. A opět využití ISS ztroskotává právě na tom, že její stavba byla ve značné míře založena na využití STS. Je možno říkat „kdyby…“, ale Griffin hodnotí realitu, jaká je. V těchto dvou momentech je tedy „omyl“ STS a ISS. Samozřejmě i dnes plné opuštění cesty malého návratového prostředku pro LEO přistávajícího na dráze v nových plánech NASA je určitá jednostrannost obětovaná velkému cíli – Měsíci a Marsu. Může se stát, že se to v budoucnosti NASA vymstí a dopravu na LEO bude zajišťovat někdo jiný. Pravděpodobně však s tím tak počítají a soustřeďují se na špičkové cíle kosmonautiky. |
|
