|
citace:
Problémy s odklady měl hlavně raketoplán, muselo být zajištěno bezpečné přistání v nouzových situacích po startu - díky špatné aerodynamice. U Aresu by limity měly být měkčí. Dalším důvodem byla přílišná technická složitost systému STS (neměl žádný záchranný systém, takže všechno muselo být 100%, navíc po každém větším problému docházelo k dalšímu zpřísnění požadavků. Ares by měl být jednodušší a spolehlivější.
Vyhody Ares1/Orion budou zejmena ve vyssi bezpecnosti posadky, jednodussimu startu (za horsich povetrnostnich podminek - snad) a moznosti nouzoveho pristani Orionu kdekoliv v atlantiku. Staci par zachrannych lodi s vrtulniky misto nekolika nouzovych letist. |
|
citace:
V případě Aresu bohužel ani ta nejnadupanější sestava nebude stačit k vyslání pilotované expedice na Měsíc v rámci jednoho startu.
Ale to je omyl. Vykon Aresu V lze snadno dale zvysovat a je zrejme ze kazdy novy system ma spousu rezerv (napr upgrade RS-68). Az ty rezervy budou po prvnich letech jasne pujde hmotnost nakladu pravdepodobne nahoru. LSAM je taky konstruovan na samostatne tzv "sortie" mise. Pri misich na lunarni zakladnu by melo byt mozne snizit hmotnost LSAM, vyuzit rezerv Aresu V naplno a vypustit Orion na Aresu V.
Tohle jsou samozrejme pouze mozne cesty do budoucna, jen jsem chtel rict, ze alternativa k Apollo aplications je naprosto zrejma.
citace:
Peníze jsou další slabinou, v těch včerejších šotech bylo řečeno ,že se NASA spoléhá na finanční spolupráci dalších států a soukromého sektoru. Zřejmě už zjistila, že projekt bude v budoucnu podfinancovaný.
NASA spoleha na partnery pri vystavbe lunarni zakladny a to je ta mezinarodni spoluprace o ktere jsme zde jiz nekolikrat mluvili.
citace:
Dle mého názoru by vedení nestátní americké společnosti muselo hromadně upadnout na hlavu, aby významnějším způsobem sponzorovalo podobný moloch, který stejně tak jako tak sponzoruje ze svých daní.
Nekolik takovychto spolecnosti padlych na hlavu jsme meli moznost videt napriklad na nedavnem Lunar lander price.
citace:
Čas ekonomického využívaní Měsíc(snad s vyjímkou turistiky) ještě nenadešel. Kromě zapíchnutí vlaječky s Coca-Colou ,"Mekáčem", Microsoftem atd. nevidím jinou motivaci k nalití většího peněz do lunárního programu ze strany podnikatelského sektoru.
NASA spise asi spoleha na spolupraci se serioznimi kosmickymi agenturami. To ze maji o Mesic zajem je videt napriklad z prehrsle chystanych mesicnich misi vsech kosmickych agentur, ktere na to alespon trochu maji. |
|
Aby me nekdo nepodezrival z toho ze se obouvam do p. Gruna bez jakychkoliv argumentu tak zde je moje polemika:
“Veřejnost očekávala, že příležitostí k vyhlášení nové vize amerického „dobývání vesmíru“ bude některé kulaté výročí. Bush starší při oslavách 20. výročí prvních lidí na Měsíci roku 1989 nastínil, že by se Američani měli vrátit na Měsíc a vydat se na Mars, ale iniciativa skončila na představě příliš velkých finančních nákladů. Skvělou příležitostí by bývalo bylo 100. výročí úspěchu bratří Wrightů, ale současný americký prezident dal přednost zahájení své druhé předvolební kampaně.”
To me prijde jako dost zjednoduseny pohled. Bush prednesl VSE 14. Ledna a volby byly 2. Listopadu. Myslim ze mnohem dulezitejsim okamzikem byla katastrofa Columbie a fakt, ze nahrada za STS zacala byt akutni.
“Prezident splnil, co se od něho obecně očekávalo; snad jen skalní přívrženci letů do vesmíru byli poněkud zklamáni.
Proslýchalo se, že Bush Jr. vyhlásí nejen návrat na Měsíc, ale především pilotovaný průzkum Marsu a mnozí doufali, že k prvnímu přistání by mohlo dojít půl století po Apollu 11, tedy roku 2019. Nicméně prezident byl méně důrazný a data, která pro realizaci svých vizí stanovil, byla poměrně vágní a vzdálená.”
To me prijde jako naivni zhodnoceni situace. Prezident udelal rozhodnuti a pouzil podklady ktere mu pripravili poradci. Rozhodnuti to bylo spravne a ti poradci neodvedli az tak spatnou praci. NASA dostala zadani a je jen na ni, jak se s tim vyporada a jaky technicky postup zvoli. Nevim co presne pan Grun ocekaval, ale vyhlasovani cesty na Mars v soucasne situaci by bylo jen mlacenim prazdne slamy. Bushovi lze vycitat ledacos, ale rozhodne nemuvi do vetru.
“Není to však příliš málo?
Čím dál víc je zřejmé, že dvakrát do téže řeky už nevkročíme. Nedílnou součástí projektu Apollo byla zbrusu nová raketa Saturn V; ta nyní v amerických plánech chybí. Američani se rozhodli pro účelné, avšak z hlediska technického vývoje budoucích raketových nosičů nepříliš perspektivní řešení: rozdělit kosmickou loď na dvě části.”
Co zde vlastne pan Grun naznacuje? Ze Ares V je prilis maly? Nebo ze neni dostatecne novy? Pokud neco kritizuje, pak by mel ze sve pozice zrejme argumentovat proti koncepci a ne jen lacine kritizovat produkt teto koncepce
“Z ryze racionálního hlediska by nejvýhodnější bylo využít jediné velké rakety, která nyní reziví v hangáru. Dovedla by dopravit na oběžnou dráhu kolem Země rozměrný 80 tunový náklad – a lze odhadnout, že její modifikace i výroba by byly nesrovnatelně levnější, než cokoliv, co nyní vymyslíme”.
S tim nelze nez nesouhlasit. K pochopeni je potreba mit zaklady ekonomickeho vzdelani.
“Je pochopitelné, že požadavky se upřesňují, ale méně příjemné je zjištění, že pouze směrem k nižším parametrům, tedy vesměs k horšímu. Např. první stupeň rakety Ares I bude kopií startovního motoru SRB na pevné pohonné látky z dosavadního raketoplánu, tedy technika z počátku 80. let; ve 2. stupni nebudou motory SSME z raketoplánu, nýbrž slabší motor J-2X z rakety Saturn 5, tedy konstrukce na úrovni 60. let…”
Neni mi jasne co zde p. Grun naznacuje. Jestlipak nepatri k zastancum antigravitacniho pohonu. Spise jen nevi o cem mluvi.
“Pilotovaná loď bude mít maximální průměr o půl metru menší, tedy o rozměru odpovídajícímu kabině Apolla – s tím souvisí i snížení hmotnosti… A upustilo se i od vývoje kyslíko-metanového motoru, jedné z mála slibovaných technických novinek v této oblasti, která měla být jakýmsi perspektivním vkladem do pozdějšího využívání při letu na Mars.”
Vypada to ze zrejme neni zcela spravne informovan.
“Představa, že 20. a 30. léta 21. století budou odkázána na technické nápady staré přes půl století není právě povzbuzující.”
Co na toto rici? Dovolil bych si pozadat o uvedeni jedineho technickeho oboru, ktery neni plne odkazan na technicke napady stare vice nez pul stoleti.
“Úvahy nad realizací Bushovy vize se nemohou vyhnout penězům, o které jde nyní všude až na prvním místě. Mnozí očekávali, že prezident bude štědřejší.”
Cozpak p. Grun nevi ze prostredky v americe prideluje kongres?
“Většinu financí hodlá Bush získat změnami vnitřního rozpočtu NASA, avšak to je reálné až po skončení provozu raketoplánů. Nový šéf NASA sice ujišťoval, že z vědeckých programů nebude ubrán ani dolar, avšak vzápětí došlo ke zrušení mj. i ambiciózního projektu Prométheus, vlajkové lodi meziplanetární robotické flotily pro celou první polovinu tohoto století!”
Tak znovu: Bush nema co delat se strukturou rozpoctu NASA a Prometheus nema primo co delat s vedeckymi programy to byl spise technicky projekt.
“Ikdyž nyní realizovanou vizi lze označit za „minimalistickou“...”
Hmm, tak nevim co presne je treba udelat aby ta vize minimalisticka nebyla. Myslim ze tady p. Grun strelil zase vedle a opet prokazal ze se na VSE diva jako astronom.
|
|
Jirka> Myslim ze tady p. Grun strelil zase vedle a opet prokazal ze se na VSE diva jako astronom.
Jirko, byl jsi někdy alespoň na jedné z přednášek M.Grüna v Planetáriu v Praze, které pod názvem "Kosmonautická kronika" koná skoro každý měsíc už téměř 30 let?
Je zřejmé, že M.Grün je především odborník na kosmonautiku a dobře ví o čem mluví. V tomhle konkrétním článku s pohledem M.Grüna souhlasím. Myslím, že jde o názor kosmonautického nadšence a optimisty, který by prostě rád viděl pokroky v kosmonautice větší a rychlejší. |
|
Marcel Grün je především popularizátor kosmonautiky. Konec konců to má jako řiditel planetária v popisu práce. Obrací se ve většině případů k laickému publiku a rozsah lidovosti myslím zcela vědomě přesně odměřuje. K popularizaci a novinařině patří nadsázka a kontroverzní vypointování. Pokud se vyjadřuje pro deník, který lze označit pro jeho kvalitu za téměř polobulvární, tak je podoba článku zcela odpovídající kvalitě plátku i čtenářstvu a není asi důvod se nad tím pozdvihovat.
|
|
Nechci spochybnovat znalosti a zasluhy p. Gruna. Omlouvam se pokud to tak vyznelo. Kdyz ho vidim v televizi tak mluvi vzdycky moc zajimave. Jen si myslim ze v tom clanku strelil parkrat vedle. Mohl proste jen rici fakta (spravana fakta). On ty fakta nejak interpretoval a s jeho interpretaci nesouhlasim. Polemiku jsem uvedl vyse a je mozno s ni nesouhlasit. To je vsechno.
Chapu ze to mozna chtel nejak zjednodusit pro masmedia, ale myslim ze to zjednoduseni nebylo povedene. |
|
Mám před sebou časopis AMERYKA z Luty 1971 (únor), nr. 145
vydáno v polštině v USA , Wahington.
Číslo je věnováno : "Prognoza kosmiczna na dzień jutrzejsy."
(předpovědi budoucnosti)
Jsou tam nádherné kresby (malíř Mc Call) toho co přijde. Prognoza NASA o orbitální stanici kolem Země, dopravě na ni raketoplány, o tahačích mezi Zemí a Měsícem vozících pokročilé LM, které přistávali na Měsíci. O stálé stanici na Měsíci. Povídání o tom jak to bude levné, racionální a užitečné. Fantastická, logicky do sebe zapadající řada kroků jak na Měsíci být a "kolonizovat" ho. Dokonce datace je daná na roky 1990 - 2000.
To co se nabízí nyní v programu Ares - Orion je koncepcí oprášené Apollo!!!! To už jsem zažil v letech šedesátých. Je to trochu větší, jiné počítače, jiné obleky astronautů - ano, řada jakýchsi novinek?! Skutečně mám pocit, že to není nic nového a ten pocit má zřejmě i pan Grün.
Program A-O zapadá do logiky současného světa, mít úspěch, ale za malou cenu, hodně reklamy, pozlátka, rachejtlí a superstarů. Rychle a dál, jednoduše, lehce, ještě dnes. Trpělivost, cílevědomost - houby, dnes je na pořadu dne pružnost, hyperaktivita atp. To neznamená, že bych chtěl podceňovat práci a úsilí současných vědců a techniků.
O kosmonautice začátku XXI století jsem měl jiné představy. Ares-Orion jde pod současnou úroveň vědy a techniky a jsem z toho trochu rozčarován.
Vím, že je to silně omezeno financováním, skutečně bez peněz NASA toho moc neudělá. Současný rozpočet je velmi nízký a zvyšovat se nebude!!! Politicky i pro reklamu jsou lety na Měsíc prakticky nevyužitelné, velké množství lidí to nezajímá. Politici a ti lidé neví, že věda, podpořená finančním impulsem se vyplácí!, ale ne hned. To není instantní kaše, ono to trvá ale my to chceme hned!
Jsem rád za každý kousek pokroku v kosmonautice a budu rád aspoň za ten malý pokrok, který by program Ares-Orion měl přinést, ovšem je před ním ještě velmi dlouhá cesta s mnoha úskalími. Doufejme, že bude úspěšná. |
|
> ... časopis AMERYKA z Luty 1971 (únor) ... Fantastická, logicky do sebe zapadající řada kroků jak na Měsíci být a "kolonizovat" ho.
Mohl byste sem ty body alespoň stručně napsat? Mohlo by to být zajímavé, poučné a inspirující. |
|
citace:
O kosmonautice začátku XXI století jsem měl jiné představy. Ares-Orion jde pod současnou úroveň vědy a techniky a jsem z toho trochu rozčarován.
Tady jsme opravdu trochu v rozporu. Ja myslim ze Ares - Orion je na urovni odpovidajici soucasne urovni vedy a techniky.
Kdyz se clovek podiva na rozdily mezi technikou dnes a pred 40 lety tak najdeme rozdil predevsim v elektronice a pouzitych materialech. To je presne ten rozdil ktery bychom meli ocekavat.
|
|
Mercury - Gemini - Apollo - Space Shuttle byly programy, které vždy přinášely nějaké novum, následující stojí v mnoha ohledech výš než předchozí.
Bude tento trend zachován?
|
|
V časopise AMERYKA č. 145, únor 1971 je popsán tehdejší názor NASA na další vývoj kosmonautiky, americké samozřejmě. Velmi optimistická prognóza. Kosmonautika, její budoucnost tam má tyto stupně:
1. orbitální laboratoř kolem Země. Jde o Skylab a od něho odvozené další menší stanice.
2.Prom kosmiczny - tedy raketoplán, vysvětlení jeho užitečnosti při dopravě mezi kosmodromy a oběžnou drahou. Jsou uvažovány různá provedení raketoplánu včetně návratového startovacího stupně.
3.velká orbitální stanice kolem země - laboratoř a přestupní stanice pro lety k měsíci. Jde o modulovou konstrukci se 2 základními velkými moduly s průměrem 10-12m a délkou 25-30m [odhaduji podle kresby]. Menší moduly jsou tam dopravovány raketoplány. datace:1980
4. Měsíc - něco málo o Apollu, potom popis stavby modulární stanice na Měsíci. Menší stanice na orbitu Měsíce. Z ní odlétající LM (zřejmě vícenásobně použitelné) a přnášející lidi, materiál atp na Měsíc. Je tam uvožováno i použití velké superrakety s jaderným motorem Nerva - větší náklad do oblasti Měsíce. dat.: 1990.
5. let na Mars - Od země startuje raketa 3- suprrakety vedle sebe + marsovský přistávací (3 paluby)a loď určená pro let tam a zpátky (má 4 obytné paluby a průměr cca 8m). Vše smontováno na orbit. stanici u Země. Posádka a materiály dopraveny raketoplány. dat: po 1990.
Jde to logicky po sobě, jednotlivé etapy navazují na sebe. Doprava Zem - orbit. stanice O.S., doprava O.S.u Země - O.S.Měsíc, doprava z O.S. Měsíc na jeho povrch - základna a zpět. Používá se vše vícenásobně! Nestaví se dopravní prostředky univerzální! každý má svůj úzký účel.
Dnes víme, že je to moc drahá vize a v uvedených termínech i nerealizovatelná. Drahá? ovšem nebýt zbrojení...?! a jiné krávoviny. Možná, že Apollo předběhlo svou dobu, STS asi také.
Je to vize velmi praktická, která při svém dokončení by znamenala skutečné ovládnutí blízkého prostoru kolem Země. Není to příštipkaření, které je v současnosti. Situace je taková, že musíme být zatraceně rádi za to dnes je, byť by to bylo tak málo (příštipkaření).
Ares-Orion - těším se na vývoj a to co bude dál, ale koncepčeně je to návrat zpět. Nové PC nebo trošku větší průměr CM Orionu proti CM Apollu či lepší zipy na skafandrech mě moc nenadchnou.
|
|
citace:
z tématu Budoucnost ISS:
Rusové měli stejné problémy, ale Mir jim fungoval už od vypuštění bloku Kvant, takže mohli pracovat a přitom čekat na další dva moduly. ISS je ve stejném stavu, dokud má tříčlennou posádku. Buďme rádi za to.
V této souvislosti je "smutné", že tento týden představená vize lunární základny nepřevzala ruský styl zařazení stálých posádek okamžitě po vynesení obytného modulu, ale spíše "kopíruje" průběh stavby Freedomu. Nejprve je uvažováno 10 "stavebních" letů (zdrojové jednotky, nepřetlakové rovery, 4 přetlakové moduly, logistika), a až poté stálé obydlení dokončené základny. |
|
citace:
V této souvislosti je "smutné", že tento týden představená vize lunární základny nepřevzala ruský styl zařazení stálých posádek okamžitě po vynesení obytného modulu, ale spíše "kopíruje" průběh stavby Freedomu. Nejprve je uvažováno 10 "stavebních" letů (zdrojové jednotky, nepřetlakové rovery, 4 přetlakové moduly, logistika), a až poté stálé obydlení dokončené základny.
Ja si nedokazu predstavit, ze tam prvne pristane hromada stavebnich dilu a pak tam prileti posadka a zacne to montovat. Nepochybne tam prvne pristane servisni modul a zakladni habitat a pak tam prileti posadka, ktera to ozivi.
Pak muzou pokracovat ve stavbe. Obavam se ale ze za cca 15 let to nakonec muze probihat trochu jinak. Osobne si myslim ze tak velka lunarni stanice je k nicemu.
Staci proste zakladna na ktere se budou testovat technologie, zkoumat Mesic, provadet pozorovani a mozna tam prileti nejaky ten turista. Obcasna navsteva ctyrclenne posadky je myslim naprosto dostacujici.
Nez si vazat kotvu na nohu v podobe obri lunarni zakladny, tak bych radsi videl obcasne navstevovanou malou zkladnu s automaty, sortie mise a navstevu nejakeho toho asteroidu.
|
|
citace:
V časopise AMERYKA č. 145, únor 1971 je popsán tehdejší názor NASA na další vývoj kosmonautiky, americké samozřejmě. Velmi optimistická prognóza. Kosmonautika, její budoucnost tam má tyto stupně:
1. orbitální laboratoř kolem Země. Jde o Skylab a od něho odvozené další menší stanice.
2.Prom kosmiczny - tedy raketoplán, vysvětlení jeho užitečnosti při dopravě mezi kosmodromy a oběžnou drahou. Jsou uvažovány různá provedení raketoplánu včetně návratového startovacího stupně.
3.velká orbitální stanice kolem země - laboratoř a přestupní stanice pro lety k měsíci. Jde o modulovou konstrukci se 2 základními velkými moduly s průměrem 10-12m a délkou 25-30m [odhaduji podle kresby]. Menší moduly jsou tam dopravovány raketoplány. datace:1980
4. Měsíc - něco málo o Apollu, potom popis stavby modulární stanice na Měsíci. Menší stanice na orbitu Měsíce. Z ní odlétající LM (zřejmě vícenásobně použitelné) a přnášející lidi, materiál atp na Měsíc. Je tam uvožováno i použití velké superrakety s jaderným motorem Nerva - větší náklad do oblasti Měsíce. dat.: 1990.
5. let na Mars - Od země startuje raketa 3- suprrakety vedle sebe + marsovský přistávací (3 paluby)a loď určená pro let tam a zpátky (má 4 obytné paluby a průměr cca 8m). Vše smontováno na orbit. stanici u Země. Posádka a materiály dopraveny raketoplány. dat: po 1990.
Jde to logicky po sobě, jednotlivé etapy navazují na sebe. Doprava Zem - orbit. stanice O.S., doprava O.S.u Země - O.S.Měsíc, doprava z O.S. Měsíc na jeho povrch - základna a zpět. Používá se vše vícenásobně! Nestaví se dopravní prostředky univerzální! každý má svůj úzký účel.
Dnes víme, že je to moc drahá vize a v uvedených termínech i nerealizovatelná. Drahá? ovšem nebýt zbrojení...?! a jiné krávoviny. Možná, že Apollo předběhlo svou dobu, STS asi také.
Je to vize velmi praktická, která při svém dokončení by znamenala skutečné ovládnutí blízkého prostoru kolem Země. Není to příštipkaření, které je v současnosti. Situace je taková, že musíme být zatraceně rádi za to dnes je, byť by to bylo tak málo (příštipkaření).
Ares-Orion - těším se na vývoj a to co bude dál, ale koncepčeně je to návrat zpět. Nové PC nebo trošku větší průměr CM Orionu proti CM Apollu či lepší zipy na skafandrech mě moc nenadchnou.
Mluvíte mi z duše!
A raketoplán je okoukanej a nedaj se na něj lepit reklamy, takže ho zrušíme ;-(
Jen poznamenám, že podobný přesun postihl před časem i informační techologie (začalo jmenováním John Scullyho - viceprezidenta Pepsi a člověka znalého byznysu s "rychloobrátkovým" zbožím do čela Apple Computers) a tak bylo asi jen otázkou času, kdy dojde na kosmonautiku.
přeju pěkný den
Honza |
|
citace:
AMERYKA č. 145, únor 1971 je popsán tehdejší názor NASA na další vývoj kosmonautiky, americké samozřejmě.
...
Jde to logicky po sobě, jednotlivé etapy navazují na sebe. Doprava Zem - orbit. stanice O.S., doprava O.S.u Země - O.S.Měsíc, doprava z O.S. Měsíc na jeho povrch - základna a zpět. Používá se vše vícenásobně! Nestaví se dopravní prostředky univerzální! každý má svůj úzký účel.
Díky za info, ale tohle je spíš jen "technologický" pohled na věc (velmi častý v prognózování kosmonautiky). Bylo v tom článku taky něco o důvodech pro tyto kroky? Proč zrovna Měsíc a Mars (a ne např. asteroidy)? Co užitečného tam lidé chtěli dělat (nejen na Měsíci nebo Marsu, ale třeba i na LEO)? Proč volili fyzickou přítomnost lidí a ne spíš dálkově ovládané stroje?
Pokud to v tom roce 1971 bylo popsáno, mohlo by být zajímavé to porovnat se současnými názory tak, jak je nedávno prezentovala NASA v souvislosti s "Global Exploration Strategy and Lunar Architecture". Kromě rozhodnutí, že "outpost first" (tedy "základna jako první"), totiž konečně prezentovali i solidně zpracovaný soubor důvodů proč na Měsíc letět. Na to jsem dost dlouho čekal. Je to např. na http://www.nasa.gov/mission_pages/exploration/mmb/why_moon.html .
citace:
Jirka: Osobne si myslim ze tak velka lunarni stanice je k nicemu.
Staci proste zakladna na ktere se budou testovat technologie, zkoumat Mesic, provadet pozorovani a mozna tam prileti nejaky ten turista. Obcasna navsteva ctyrclenne posadky je myslim naprosto dostacujici.
Nez si vazat kotvu na nohu v podobe obri lunarni zakladny, tak bych radsi videl obcasne navstevovanou malou zkladnu s automaty, sortie mise a navstevu nejakeho toho asteroidu.
S tímhle tvým názorem, Jirko, naprosto souhlasím. Vidím to podobně a připadá mi to logické. Ale uvidíme, jak to bude ve skutečnosti probíhat (ne vždy je vývoj logický). |
|
citace:
Dnes víme, že je to moc drahá vize a v uvedených termínech i nerealizovatelná. Drahá? ovšem nebýt zbrojení...?! a jiné krávoviny. Možná, že Apollo předběhlo svou dobu, STS asi také.
Dnesni staty jsou velice opatrne do ceho investuji penize, protoze obyvatelstvo jim to muze jednoduse spocitat.
Napriklad Evropska unie si proste nemuze dovolit investovat do kosmonautiky vice penez, protoze lide chteji socialni vyhody, zemedelci chteji dotace, firmy chteji ruzne ulevy a podpory atd. Kosmonautika uz dnes dostava hromady penez a ikdyz jsem fanda do kosmonautiky, tak bych se nedovazil jmenovat jedinou polozku napriklad ceskeho HDP ze ktereho by slo prihodit na kosmonautiku. 100% by vznikl veliky pokrik ze chceme nekoho okrast.
Jedina moznost jak dat vice penez na kosmonautiku je nejake ohrozeni, ci neco velice zabavneho a "potrebneho" pro vsechny, Napriklad zbrane, kosmetika, pocitacove hry nebo filmy.
Nez se neco takoveho najde, tak bych doporucil krotit nadseni a s velkou skromnosti se radovat i z malickosti.
citace:
Ares-Orion - těším se na vývoj a to co bude dál, ale koncepčeně je to návrat zpět. Nové PC nebo trošku větší průměr CM Orionu proti CM Apollu či lepší zipy na skafandrech mě moc nenadchnou.
Koncepcne je to obrovska zmena a krok dopredu. NASA se rozhodla dale neprovozovat vlstni prostredek primarne urceny pro LEO a zamerit se pouze na dalsi mety. To ja naprosto podporuju. ISS lezi na spatne draze nato aby sla vyuzit jako prestupni stanice. Stale vice statu i soukromych firem je schopno vynaset prostredky na LEO a po zprovozneni ISS bude jen velice malo dalsich cinnosti na LEO, ktere by NASA nemohla udelat se satelity.
Evrope bych radil udelat neco podobneho. Dokoncit svou laborator na ISS a zamerit se na meziplanetarni ci mesicni sondy. Vzdycky se pro nejakeho Evropana najde misto bud na Americke, Ruske, Cinske ci soukrome lodi. |
|
citace:
Dnesni staty jsou velice opatrne do ceho investuji penize, protoze obyvatelstvo jim to muze jednoduse spocitat.
Napriklad Evropska unie si proste nemuze dovolit investovat do kosmonautiky vice penez, protoze lide chteji socialni vyhody, zemedelci chteji dotace, firmy chteji ruzne ulevy a podpory atd. Kosmonautika uz dnes dostava hromady penez a ikdyz jsem fanda do kosmonautiky, tak bych se nedovazil jmenovat jedinou polozku napriklad ceskeho HDP ze ktereho by slo prihodit na kosmonautiku. 100% by vznikl veliky pokrik ze chceme nekoho okrast.
S tím souhlasím, ale jednu poznámku kvůli, které nemá smysl zahládat nové téma.
Chybějící pilotovaný program Evropy je velká chyba, jendou se to bude těžko a narychlo odhánět. Evropa prostě nedospěla ještě k mentalitě velmoci. Věřit, že nás něko někam bude vozit? Jak bude chtít naplnit program Aurora? |
|
citace:
Ja si nedokazu predstavit, ze tam prvne pristane hromada stavebnich dilu a pak tam prileti posadka a zacne to montovat. Nepochybne tam prvne pristane servisni modul a zakladni habitat a pak tam prileti posadka, ktera to ozivi.
Nepsal jsem, že tam prvně přistane hromada stavebních dílů. Upozorňoval jsem, že prezentovaná základní filosofie montáže je stejná jako u Freedomu, která byla na stránkách kosmo.cz často kritizovaná. Jde o to, že po dobu montáže lunární základny mají být krátké týdenní pobyty astronautů, a teprve po dokončení dlouhodobé pobyty. ("For four years, the lunar base won't be built up enough for long visits, so astronauts will only spend a week at a time.").
Shodná filosofie je i v tom, že uvažuje při prvních třech montážních misích instalovat solární zdrojové jednotky (obdoba nosníku Freedomu), a teprve při 4. montážní misi se předpokládá první obytný modul (viz laboratorní modul Freedomu). |
|
citace:
Upozorňoval jsem, že prezentovaná základní filosofie montáže je stejná jako u Freedomu, která byla na stránkách kosmo.cz často kritizovaná. Jde o to, že po dobu montáže lunární základny mají být krátké týdenní pobyty astronautů, a teprve po dokončení dlouhodobé pobyty. ("For four years, the lunar base won't be built up enough for long visits, so astronauts will only spend a week at a time.").
Shodná filosofie je i v tom, že uvažuje při prvních třech montážních misích instalovat solární zdrojové jednotky (obdoba nosníku Freedomu), a teprve při 4. montážní misi se předpokládá první obytný modul (viz laboratorní modul Freedomu).
Ta filozofie opravdu zrejem cerpa jeste z Freedomu. Je to enskutecne, ale zaklad tehle filozofie zrejme lezi jeste v puvodnich specifikacich STS, ktery neni schopen setrvat delsi dobu ve vesmiru, protoze k tomu nebyl ani urcen. STS totiz nedokaze cerpat energii ze stanicnich zdroju ani ho neni mozne jednoduse vypnout.
LSAM ovsem musi byt jiny nebo bude mit NASA zavazny problem. LSAM byde cekat na orbite na Orion v hibernovanem stavu a na Mesici kolem pul roku, take by mel byt schopen cerpat energii ze zdroju lunarni stanice.
Pokud to bude mozne, pak neni duvod proc by LSAM nemohl zustat nekolik tydnu na lunarnim povrchu hned jak tam budou dostatecne zdroje (jeden ci dva moduly). Ve hre samozrejme muze byt podpora zivotnich funkci posadky a nebezska mechanika.
Myslim ze uverejneny jizdni rad je jen hodne predbezny a ze uvidime jeste spousty zmen. Jediny zaver ktery pokladam za dulezity je, ze ke stavbe lunarni zakladny ma dojit co nejdrive a ze sortie mise zrejme nebudou moc pocetne. |
| 11.12.2006 - 15:25 - Hawk | |
|
V různých článcích, někdy i historických, se lze dočíst i o měsíční orbitální stanici(OLS). Měla by podle vás nějaký praktický význam, mě celkem nic nenapadá, snad jedině že by plnila funkci nějaké záchranné či přestupní stanice ev. meziskladu.
 |
|
Hodne zajimava moznost je stanice v L1 soustavy Zeme - Mesic. Ale to jen v tom pripade, ze by slo vyuzivat mesicni suroviny k cestam po slunecni soustave. Cili je to vzdalena hudba budoucnosti.
Nejak si nedokazu predstavit jaky by mela vyznam stanice na obezne draze Mesice. Zrejme je to pozustatek nejakych megalomanskych vizi.
|
|
Dobrý den,
dovolím si pár poznámek k probíranému:
1) Základní problém s OLS (myslím, že už to tady zaznělo): Orbitální dráhy kolem Měsíce nejsou dlouhodobě stabilní (max. použitelná doba je několik týdnů). Příčinou je slabé a nerovnoměrné gravitační pole Měsíce a zároveň vlivy gravitačního pole Země a Slunce.
2) Raketoplán skutečně nelze vypnout, ale je vyvinutý způsob připojení raketoplánu na vnější zdroj (počítá se s připojením na energetické systémy ISS). Nevím, jestli je toto doplnění už v provozu. Máte někdo podrobnosti?
3) Mám zprávu o úvahách o doplnění raketoplánu o solární panely v rámci postupných modernizací. Vzhledem k realizaci vnějšího napájení (viz. předchozí bod) a plánovanému ukončení činnosti je toto asi passé.
4) (POZOR POLITIKA!) Zaznělo tu, že není z čeho financovat českou kosmonautiku. Navrhuji převést "pastelkovné" na českou kosmonautiku a věřím, že z toho budou mít naše děti ve výsledku větší prospěch.
zdravím
Honza
|
|
citace:
2) Raketoplán skutečně nelze vypnout, ale je vyvinutý způsob připojení raketoplánu na vnější zdroj (počítá se s připojením na energetické systémy ISS). Nevím, jestli je toto doplnění už v provozu. Máte někdo podrobnosti?
Myslim ze Boeing dostal cca $10-20mil na nejake propojeni STS s ISS. To by melo prodlouzit pobyt STS u ISS na cca 20 dni.
citace:
4) (POZOR POLITIKA!) Zaznělo tu, že není z čeho financovat českou kosmonautiku. Navrhuji převést "pastelkovné" na českou kosmonautiku a věřím, že z toho budou mít naše děti ve výsledku větší prospěch.
To je rozumny navrh ale nejsem si jisty jak by to v ceskych podminkach nakonec dopadlo.
Nebylo by krasne kdyby bylo na kosmonautiku prideleno par milionu rocne a kazdy rok by se udelala nejaka transparentni soutez na ty penize? Obavam se ale ze by to dopadlo jak s penezi na granty. |
|
citace:
citace:
4) (POZOR POLITIKA!) Zaznělo tu, že není z čeho financovat českou kosmonautiku. Navrhuji převést "pastelkovné" na českou kosmonautiku a věřím, že z toho budou mít naše děti ve výsledku větší prospěch.
To je rozumny navrh ale nejsem si jisty jak by to v ceskych podminkach nakonec dopadlo.
Nebylo by krasne kdyby bylo na kosmonautiku prideleno par milionu rocne a kazdy rok by se udelala nejaka transparentni soutez na ty penize? Obavam se ale ze by to dopadlo jak s penezi na granty.
Takoveto "souteze" se kazdy rok (i casteji!) konaji - bohuzel s minimalnim zajmem ze strany ceskeho prumyslu.
Navic ceske firmy se mohou bez jakychkoliv omezeni uchazet o vypsane tendry ESA. Ze tak necini, je vec druha.
Nedavno ESA vypsala tendr primo "na miru" ceskym firmam. Predpokladala se ucast deset az dvanacti subjektu, z nich mely ziskat penize ctyri, mozna pet. Bohuzel se prihlasily dve firmy - protoze bylo potreba jednu alespon symbolicky vyradit, zustala jedina. Kde je chyba, ze penize nakonec musely jit do Madarska, Bulharska apod.?
Jinymi slovy: penize na ceskou kosmonautiku jsou, zajem ceskeho prumyslu neni. |
| 11.12.2006 - 17:23 - Hawk | |
|
citace:
1) Základní problém s OLS (myslím, že už to tady zaznělo): Orbitální dráhy kolem Měsíce nejsou dlouhodobě stabilní (max. použitelná doba je několik týdnů). Příčinou je slabé a nerovnoměrné gravitační pole Měsíce a zároveň vlivy gravitačního pole Země a Slunce.
To je škoda, taková kosmická stanice-hotel by mohla být zajímavou turistickou alternativou k vlastnímu přistání na Měsíci.
|
|
> ... Orbitální dráhy kolem Měsíce nejsou dlouhodobě stabilní (max. použitelná doba je několik týdnů). Příčinou je slabé a nerovnoměrné gravitační pole Měsíce a zároveň vlivy gravitačního pole Země a Slunce.
Asi to není tak úplně pravda, protože podle http://www.spacedaily.com/reports/Bizarre_Lunar_Orbits_999.html snad přece jen existují relativně stabilní dráhy kolem Měsíce (ty se sklonem 27°, 50°, 76° a 86°). Subsatelit PFS-1, vypuštěný z Apolla 15 na dráhu ve výši cca 100 km a sklonem 28°, vydržel volně kroužit kolem Měsíce téměř jeden a půl roku (zatímco PFS-2, vypuštěný z Apolla 16 na dráhu s podobnou výškou ale sklonem 11°, dopadl samovolně na povrch Měsíce už za 35 dní). |
|
To je škoda, taková kosmická stanice-hotel by mohla být zajímavou turistickou alternativou k vlastnímu přistání na Měsíci.
To by bylo jako suborbitální let. Hodně lidí to láká, ale naproti třeba parabolickému letu to nemá zase tolik rozdílů- teda až na tu cenu ____________________
Tomáš Kovařík |
|
citace:
citace:
Zaznělo tu, že není z čeho financovat českou kosmonautiku. Navrhuji převést "pastelkovné" na českou kosmonautiku a věřím, že z toho budou mít naše děti ve výsledku větší prospěch.
To je rozumny navrh ale nejsem si jisty jak by to v ceskych podminkach nakonec dopadlo.
Nebylo by krasne kdyby bylo na kosmonautiku prideleno par milionu rocne a kazdy rok by se udelala nejaka transparentni soutez na ty penize? Obavam se ale ze by to dopadlo jak s penezi na granty.
Viz http://www.czechspace.cz/cs/veda-a-vyzkum
"Zapojení ústavů, institucí i soukromých firem je stále menší, než by odpovídalo možnostem ČR." Jinymi slovy: Cesko nevyuziva sve (i financni) moznosti naplno, takze rozdelovat dalsi miliony by nemelo smysl. |
| 11.12.2006 - 20:27 - Martin Kolman | |
|
Z toho vidím jediné východisko: osvětu
Pokud nebudou firmy vědět, že něco takového existuje a že se to v zahraničí normálně dělá, nebudou na ty zakázky připravené a nebudou o ně tím pádem ani mít zájem. |
| 12.12.2006 - 08:59 - Ervé | |
|
| Zpátky k Měsíci - nejdůležitější úkol základny je vlastní pobyt na Měsíci - reakce lidí, strojů, rostlin a živočichů na sníženou gravitaci a jiné extrémní podmínky. |
|
