Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  28    29    30    31    32    33    34  >>
Téma: Plány pro návrat na Měsíc
27.6.2008 - 16:55 - 
http://astrobio.net/news/index.php?name=News&file=article&sid=2598

nicmene, pro pochybovace, ano, jeste je tam spousta komponent z predtim zive bunky, cilem teto prace bylo primarne stanovit minimalni pocet chromozomu k plne funkcnimu organismu, vysledek byl myslim 340.

umely virus (pravda viry nejsou v urcitem smyslu zive, protoze potrebuji ke sve reprodukci zivou bunku)

http://medgadget.com/archives/2008/05/scientists_create_selfassembling_artificial_virus_with_nanotentacles.html
 
28.6.2008 - 09:00 - 
Nejsem biolog, ale z OHAROVY odpovědi tuším, že byl již vyvinut umělý virus, který implantován do živé biňky se dále množí ? Jako umělý virus nelze ovšem kvalifikovat ve smyslu vzniku života z neživé hmoty živý, geneticky upravený virus, příkladně vložením nějaké části DNA, chápu to dobře ?
Oživení neživé věci chápu tak, že vezmu neživé části buňky, složím z nich buňku a ona ejhle se začně dělit. Nahrazením některé části buňky, tedy živé buňky vložením části jiné buňky, tedy jakousi transplantací nevzniká nový život. Tak chápu vytvoření " umělého viru" jako úpravu viru původního, aniž by původní viry byl mrtvý a opět " ožil".
 
28.6.2008 - 16:41 - 
quote:
Nejsem biolog, ale z OHAROVY odpovědi tuším, že byl již vyvinut umělý virus, který implantován do živé biňky se dále množí ? Jako umělý virus nelze ovšem kvalifikovat ve smyslu vzniku života z neživé hmoty živý, geneticky upravený virus, příkladně vložením nějaké části DNA, chápu to dobře ?
Oživení neživé věci chápu tak, že vezmu neživé části buňky, složím z nich buňku a ona ejhle se začně dělit. Nahrazením některé části buňky, tedy živé buňky vložením části jiné buňky, tedy jakousi transplantací nevzniká nový život. Tak chápu vytvoření " umělého viru" jako úpravu viru původního, aniž by původní viry byl mrtvý a opět " ožil".


Co vim ,tak proste slozili z chemickych sloucenin kompletni virus a ten po vlozeni do bunky fungoval jako jeho bilogicky vzor. Ale oni ani nechteli syntetizovat zivot - oni naopak chteli jen dokazat, ze viry jsou jen chemiklalie, ktere dokazi vhodne manipulovat s bunkou.
 
28.6.2008 - 16:52 - 
quote:
Jinak receno, dneska dovedem sestavit z nezivych komponent ruznych bakterii postavit bakterii novou, ktera bude ziva. Broblem spciva v tom ze i tyto komponenty jsou velmi slozite, k porozumeni tomu jak zivot vznik bychom spis potrebovali najit nejake bakterialni fosilie, nejspis archea, problem je v tom ze za prve je velmi tezke je najit (jeste nedavno se ani nevedelo ze nejaka archea existuji) a hlavne ze tyto fosilie primitivnich organismy byly uz davno spotrebovany jejich mladsimi potomky.



Ani rozdeleni bunky napr. bakterie na jednotlive soucasti(bunecne jadro a dalsi.) a jeji opetovne slozeni zpet do fungujici bunky se nikomu nepodarilo.
Synteza bunky z nezivych chemikalii by byla takova vec za kterou by dostala prislusna skupina vedcu podle mne ihned Nobelelovku !!!!

Definitivne by se tim ukazala na spravnost predpokladu: nezive organicke chemikalie -> ziva hmota. Byl by to velmi zasadni argument proti zazracnemu stvoreni zivota
Naopak teorie panspermie ukazuje na moznost sireni zivota ve vesmiru z jednoho mista jeho stvoreni. Tim stvoritelem biologickeho zivota muze byt klidne i jina nebiologicka forma inteligentniho zivota, ktera nejakym zpusobem potrebujuje bilogicky zivot ke sve vlastni existenci ci rozsirovani se.
 
29.6.2008 - 12:22 - 
http://www.universetoday.com/2008/06/26/ares-v-rocket-gets-an-upgrade-it-will-be-bigger-and-stronger-for-2020-moon-mission-video/
Raketa Ares V možná bude prodloužena o 6 m a v hlavním stupni bude mít 6 místo 5ti motorů..
 
29.6.2008 - 14:54 - 
Mě by zajímalo, zda ten umělý virus vložený do buňky se také rozmnožoval. Jinak by to byla jen chemikálie ovlivňující nějak pochody v buňce. Základním atributem Života je reprodukce od prostého dělení po semena. 
29.6.2008 - 21:51 - 
quote:
Mě by zajímalo, zda ten umělý virus vložený do buňky se také rozmnožoval. Jinak by to byla jen chemikálie ovlivňující nějak pochody v buňce. Základním atributem Života je reprodukce od prostého dělení po semena.


Mel se normalne rozmnozovat - ovladl DNA bunky jako kazdy jiny a ta to zaridila - to buka jako automat pracuji na zaklade instrukci v DNA podvrzene virem. Neni to nic nemozneho - podstrecenim DNA do bunky bakterie s informaci o lidskem inzulinu ho ona sama zacalo vyrabet a to je velmi podobne jako u tohoto viru - proste na zaklade jeho DNA vyrabi ta bunka vyrove castice a az jich je moc, tak ma proste dojit k rozleptani jejiho obalo - tim se rozpadne a "zahyne" a virove castice se uvolni.

Nebyl to umely virus - ale existujici virus jen umele vytvoreny. Proste vzali jednoduchy virus zcela analyzovali jeho strukturu a tu pak z aminokyselin sami zcela syntetizovali a choval se naprosto stejne jako ten jeho existujici vzor.
Nikomu se nepodarilo podobne vytvorit fungujci bunku - dokonce ani rozbrani na jednotlive casti (bunecne jadro apod.) a nasledne spojeni, aby znovu fungovala - prijimala ziviny a delila se se nikomu co vim dosud nepodarilo.
Jinak pokud to vi nekdo presnejc - je biolog rad se necham poucit.
 
29.6.2008 - 21:54 - 
Proste ten virus jako kazdy jiny se bez bunky proste rozmnozit nedokaze - bez bunky je to opravdu jen naprosto nijak neprojevujci "zivot" chemicka struktura.  
29.6.2008 - 22:37 - 
V cestine
http://www.worldonline.cz/mult/mult_center_021201.543370.html
 
30.6.2008 - 14:45 - 
quote:
http://www.universetoday.com/2008/06/26/ares-v-rocket-gets-an-upgrade-it-will-be-bigger-and-stronger-for-2020-moon-mission-video/
Raketa Ares V možná bude prodloužena o 6 m a v hlavním stupni bude mít 6 místo 5ti motorů..


Je lepší upravit projekt teď, ještě na papíře, než potom hlídat a ořezávat každé kilo váhy. Stejně hlavní rozhodnutí padne příští rok, podle toho, kdo přijde do Bílého domu a jak moc ho dokážou lobysti přesvědčit.
 
30.6.2008 - 16:47 - 
quote:

Synteza bunky z nezivych chemikalii by byla takova vec za kterou by dostala prislusna skupina vedcu podle mne ihned Nobelelovku !!!!

Definitivne by se tim ukazala na spravnost predpokladu: nezive organicke chemikalie -> ziva hmota. Byl by to velmi zasadni argument proti zazracnemu stvoreni zivota.



Obávám se, že nebyl. Když tohle předvedete, okamžitě vyskočí kreacionista (nebo vyznavač inteligentního tvůrce, což je totéž) a řekne - ale vy jste věděli, co chcete tvořit, tudíž jste jen dokázali, že ke stvoření života je třeba inteligentního tvůrce - a kdo stvořil vás? Aha!?! Vytvořte to klepáním zkumavky!

A jsme tam, kde jsme byli...
 
30.6.2008 - 18:05 - 
quote:
quote:

Synteza bunky z nezivych chemikalii by byla takova vec za kterou by dostala prislusna skupina vedcu podle mne ihned Nobelelovku !!!!

Definitivne by se tim ukazala na spravnost predpokladu: nezive organicke chemikalie -> ziva hmota. Byl by to velmi zasadni argument proti zazracnemu stvoreni zivota.



Obávám se, že nebyl. Když tohle předvedete, okamžitě vyskočí kreacionista (nebo vyznavač inteligentního tvůrce, což je totéž) a řekne - ale vy jste věděli, co chcete tvořit, tudíž jste jen dokázali, že ke stvoření života je třeba inteligentního tvůrce - a kdo stvořil vás? Aha!?! Vytvořte to klepáním zkumavky!

A jsme tam, kde jsme byli...


Castecne pravdu mate - ale presvedcite tim znacnou cast, ze proste ziva bunka neni nic co by nemohlo samo a to klidne i nahodne vzniknout.
Proto ty dalsi bude muset stacit, ze tady bylo nepredstavitelne mnozstvi molekul aminokyslin a ty se v morich neustale preskupovali a pritom spolu reagovali - tedy probihalo po cele planete neuveritelne mnozstvi pokusu o syntezu najednou. A prvni funkcni bunka se jiz mohla rozmozovat sama velice rychle - vznikla dalsi a ta se ihned mnozila take proste nemale zadne prirozene nepratele a dost prostoru pro zivot.
Teorie panspermie jeste k tomu dodava,ze tyto pokusy mohli probihat na velkem mnozstvi planet soucasne a jakmile tento proces uspel alespon na jedne z nich, tak se mohl sirit ihned do sveho okoli.
 
30.6.2008 - 18:11 - 
A jeste jsem mel dodat - je obtizne zjistovat pravdepodobnost uspeni techto pokusu, nebot nevime jestli zrovna ten nas zaklad zivota je jediny mozny.
Proste uspela prvni synteza "zivotaschopne" bunky - to ze je to zrovna takle je z tohoto duvodu proste jen nahoda.
 
29.7.2008 - 09:17 - 
quote:
quote:
na to je to myslím moc jemnej mechanizmus, někde sem četl, jestli si nepletu, velkej jen jako propiska, nebo menší. Prostě smůla, ale chybama se člověk učí, i tohle je ale dukazem jistejch charakteristi pudy, minimálně budou muset kosmonautum navrhnout jinou podrážku k botám))

S tou propiskou jste asi zaslechl přirovnání mikropece k náplni do propisky.
V každé z osmi komor přístroje TEGA je na dně násypky svislá válcová dutina o průměru 2 mm a délce 10 mm. To je místo, které je třeba naplnit sypkým vzorkem, cca 20-30 mg hmoty, kde pak probíhá jeho postupný ohřev až na 1000°C.
Je pravda, že to asi bude velice delikátní zařízení - při vibračním prosévání prvního vzorku ve 4. komoře nastaly přerušované zkraty v hmotovém spektrometru.
Jinak se specoš podrážkama jenom souhlasím.
Nejvíc se mi líbí varianta skafandru, ve kterém se nebude chodit nikam dovnitř, který bude zadním vstupním průlezem připojený k přechodové komoře základny nebo hermerizovaného vozítka. Tím by se dal problém s prachem uvnitř obytných modulů dal celkem solidně redukovat.


diky, jinak sem myslel, že s takovým skafandrem se už na 100proc. počítá u aresu na měsíci, nebo se to zase změnilo?
 
29.7.2008 - 09:21 - 
quote:
...Nejvíc se mi líbí varianta skafandru, ve kterém se nebude chodit nikam dovnitř, který bude zadním vstupním průlezem připojený k přechodové komoře základny nebo hermerizovaného vozítka. Tím by se dal problém s prachem uvnitř obytných modulů dal celkem solidně redukovat.

diky, jinak sem myslel, že s takovým skafandrem se už na 100proc. počítá u aresu na měsíci, nebo se to zase změnilo?

Právě prohledávám web jestli je to tak. Mám pocit, že na 100pro to ještě není...
 
29.7.2008 - 14:35 - 
to by měli udělat spíše vozítko alá skafandr, kde si člověk vstoupí průlezem, který se za ním zavře. 
30.7.2008 - 20:59 - 
quote:
to by měli udělat spíše vozítko alá skafandr, kde si člověk vstoupí průlezem, který se za ním zavře.

To je dobrý nápad, vždyť budou muset dělat stavebním strojem různé(zemní)práce ve kterém by měli mít zajištěny veškeré životní funkce
aspoň na osm hodin kde by si mohl kosmonaut bagrista odložit.
 
30.7.2008 - 23:41 - 
quote:
to by měli udělat spíše vozítko alá skafandr, kde si člověk vstoupí průlezem, který se za ním zavře.
Myslíš hermetickú kabínu na vozítku? to už bolo spomínané->
quote:
...Nejvíc se mi líbí varianta skafandru, ve kterém se nebude chodit nikam dovnitř, který bude zadním vstupním průlezem připojený k přechodové komoře základny nebo hermerizovaného vozítka. Tím by se dal problém s prachem uvnitř obytných modulů dal celkem solidně redukovat.
A tiež by sa dosť významne redukovali straty dýchateľnej atmosféry v prechodovej komore.
Je pravdepodobné, že budú použité obe možnosti - ako pripájanie skafandrov "zvonku", tak prechodová komora - tá je nevyhnutná aj pre prípad akýchkoľvek problémov s pripojením skafandru k stanici alebo k hermetickej kabíne vozidla.

V súčasných skafandoch pre výstup do otvoreného vesmíru sa na ISS bežne pracuje 8 a viac hodín, takže v tom nejaký problém nebude - skafandre pre mesačný program budú oproti súčasným ešte dosť výrazne vylepšené. Na druhej strane, práca či obsluha stroja z hermetickej kabíny (bez skafandru), hoci aj miniatúrnej, je neporovnateľne pohodlnejšia a produktívnejšia ako práca v skafandri.
 
31.7.2008 - 17:58 - 
Skafandr pro výstup do vakua je vlastně kosmická kabina o minimálním rozměru, citlivost nafouknutých rukavic na l atm není vyšší než citlivost mechanického manipulátoru ovládaného z pohodlí nějaké kabinky. 
04.9.2008 - 16:46 - 
quote:
quote:
Lunarni zakladna se bude jmenovat:
`Neil A. Armstrong Lunar Outpost'



Přijde mi trochu cynické spoléhat na to, že do té doby umře... (sorry za také trochu cynický komentář.. ale tohle je fakt divné...)


Na tom není nic cynického. V USA nemají tradici, že se pojmenovává jen po mrtvých. Takže s tím nemají problém...
 
04.9.2008 - 16:50 - 
quote:
(NASA například jako o dalším možném nákladu pro Ares V uvažuje o kosmickém teleskopu s průměrem 8m - jenže k čemu to - dnešní adaptivní optika řízená počítačem umožňuje postavit dalekohled na úplně jiném levelu i když bude skládací...


To je nepochopení omezení pozemské astronomie. Jaká je největší možná vzdálenost pro interferometr? Průměr Země. Jaká je hypotetická maximální možná doba pozorování objektu? 12 hodin.
Toto jsou zásadní omezení, kvůli kterým budou kosmické teleskopy vždy žádány.
Takže: "k tomuto"!
 
04.9.2008 - 17:02 - 
quote:
dnešní adaptivní optika řízená počítačem umožňuje postavit dalekohled na úplně jiném levelu i když bude skládací...


Moznosti adaptivnej optiky su obmedzene. Bud vyuzivaju jasnu hviezdu a pozorovanie je mozne len v okoli tejto hviezdy, alebo si pomocou vykonneho lasera zaznu vo velkej vyske umelu hviezdu co vsak naraza na rad obmedzeni. Okrem toho je tu to velke nocne svetlo - Mesiac. S tym nespravite nic. S tym si nepomohol ani Hubble, ale novy teleskop vdaka svojmu umiestneniu to uz bude mat idealne.
 
04.9.2008 - 21:30 - 
quote:
quote:
dnešní adaptivní optika řízená počítačem umožňuje postavit dalekohled na úplně jiném levelu i když bude skládací...


Moznosti adaptivnej optiky su obmedzene. Bud vyuzivaju jasnu hviezdu a pozorovanie je mozne len v okoli tejto hviezdy, alebo si pomocou vykonneho lasera zaznu vo velkej vyske umelu hviezdu co vsak naraza na rad obmedzeni. Okrem toho je tu to velke nocne svetlo - Mesiac. S tym nespravite nic. S tym si nepomohol ani Hubble, ale novy teleskop vdaka svojmu umiestneniu to uz bude mat idealne.


Přesně tak, atmosféra bude vždy optickému pozorování vadit. Nejlépe je nemuset nic! korigovat. Ve vesmíru to není potřeba a takový dalekohled na odvrácené straně Měsíce, to by bylo něco!

Nebo třeba antény radioteleskopů, jedna na zemi, druhá na Měsíci. To už je slušná vzdálenost!
 
05.9.2008 - 00:52 - 
Mesačná optická astronómia by bola celkom dobrý nápad, ale zdá sa mi výhodnejšie je stavať optický ďalekohľad priamo vo vesmíre - napríklad v lagrangeho bodoch systému Zem-Slnko. Trochu iná vec je stavať na Mesiaci (na jeho odvrátenej strane) rádioteleskop - hmota mesiacu poslúži ako celkom solídny filter rádiového hluku našej planéty.  
27.10.2008 - 14:44 - 
Bída! Prý na měsíčních pólech voda není:

http://www.scinet.cz/se-zakladnami-na-mesici-to-vypada-blede-voda-na-nem-neni.html

 

____________________
Áda
 
27.10.2008 - 14:59 - 
To se mi nezda jako moc seriozni clanek. Copak nekdo ocekaval ze na dne krateru bude doslova ledovec?
Pokud tam je voda, tak spise ve forme krystalku pod povrchem, coz urcite nepujde ani vyfotit a zrejme ani zdetekovat radarem.
Kazdopadne tezba vody stejne nebyla dulezita po nekolik prvnich dekad zivota stanice. Tezkou ranu planum na sobestacnou stanici by to zasadilo pokud by se nenasel ani ten avizovany vodik.
Ostatne dokonce i Phoenix mel taky co delat prokazat pritomnost vody ve svem okoli.
 
27.10.2008 - 15:58 - 
quote:
To se mi nezda jako moc seriozni clanek. Copak nekdo ocekaval ze na dne krateru bude doslova ledovec?
Pokud tam je voda, tak spise ve forme krystalku pod povrchem, coz urcite nepujde ani vyfotit a zrejme ani zdetekovat radarem.
Kazdopadne tezba vody stejne nebyla dulezita po nekolik prvnich dekad zivota stanice. Tezkou ranu planum na sobestacnou stanici by to zasadilo pokud by se nenasel ani ten avizovany vodik.
Ostatne dokonce i Phoenix mel taky co delat prokazat pritomnost vody ve svem okoli.


A pritom na nej doslova sedi) Jeden z dovodov preco som zastancom pilotovaneho vyskumu slnecnej sustavy...
 
27.10.2008 - 18:14 - 
Že může byt voda v jakémkoliv skupenství na Měsíci , to si může myslet jen největší fantasta.
Měsíc byl žhavá koule . Při tak nízkém tlaku a při tak malé gravitaci(bez atmosféry)veškerá vodní pára i s vodíkem unikla do kosmického prostoru . Kapištóte :?
Omlouvám se za můj názor, ale třeba to pomůže nějakému vědátoru k napsání studie „O Měsíci bez ledovců „
 
27.10.2008 - 18:22 - 
Podla sucasnych teorii sa voda mohla na mesiac dostat v case velkeho bombardovania, ked na mesiac padali stovky komet (komety su zlozene hlavne z vody ;-)) Nikto netvrdi ze sa tam voda udrzala od cias kedy mesiac vznikal. Treba viac citat...

P.S. - Prakticky nam to predviedla kometa Shoemaker-Levy, ked v priamom prenose narazila do jupitera, cim ho obohatila o svojich skromnych par milionov ton vody. Staci si len predstavit ze tych komet bolo kedysi ovela viac a brazdili slnecnu sustavu krizom - krazom.

P.P.S. - Tym nechcem tvrdit ze na mesiaci voda urcite je. Treba sa tam vybrat a pozriet sa
 
27.10.2008 - 19:00 - 
quote:
Podla sucasnych teorii sa voda mohla na mesiac dostat v case velkeho bombardovania, ked na mesiac padali stovky komet (komety su zlozene hlavne z vody ;-)) Nikto netvrdi ze sa tam voda udrzala od cias kedy mesiac vznikal. Treba viac citat...
Ony ti komety určitě letěli nějakou rychlostí a když ty atomy vody plácli na povrchní atomy Měsíce ,tak bylo teplo. A co dělá teplo ? Třeba více přemýšlet…
 
<<  28    29    30    31    32    33    34  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.376693 vteřiny.