Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  29    30    31    32    33    34    35  >>
Téma: Plány pro návrat na Měsíc
27.10.2008 - 19:03 - 
quote:
quote:
Podla sucasnych teorii sa voda mohla na mesiac dostat v case velkeho bombardovania, ked na mesiac padali stovky komet (komety su zlozene hlavne z vody ;-)) Nikto netvrdi ze sa tam voda udrzala od cias kedy mesiac vznikal. Treba viac citat...
Ony ti komety určitě letěli nějakou rychlostí a když ty atomy vody plácli na povrchní atomy Měsíce ,tak bylo teplo. A co dělá teplo ? Třeba více přemýšlet…


A protože vědci přemýšleli, tak zjistili že stejným způsobem se dostala voda ve velkém množství i na Zemi.
 
27.10.2008 - 19:09 - 
quote:
quote:
Podla sucasnych teorii sa voda mohla na mesiac dostat v case velkeho bombardovania, ked na mesiac padali stovky komet (komety su zlozene hlavne z vody ;-)) Nikto netvrdi ze sa tam voda udrzala od cias kedy mesiac vznikal. Treba viac citat...
Ony ti komety určitě letěli nějakou rychlostí a když ty atomy vody plácli na povrchní atomy Měsíce ,tak bylo teplo. A co dělá teplo ? Třeba více přemýšlet…


Suhlasim, treba viac premyslat. Ako sa asi formovali planety? Ako to ze existuju komety, aj s tymi veeelkymi kratermi na povrchu? Skuste sa hlboko zamysliet a popremyslat ako to ze na vesmirnych telesach existuje voda. A ako to ze vobec existuju tie vesmirne telesa.
 
27.10.2008 - 19:21 - 
quote:
A protože vědci přemýšleli, tak zjistili že stejným způsobem se dostala voda ve velkém množství i na Zemi.
Již jsem to tady psal . Zem má dostatečnou gravitaci, větší tlak a atmosférou s ozónem .Třeba více číst..
 
27.10.2008 - 19:44 - 
quote:
quote:
A protože vědci přemýšleli, tak zjistili že stejným způsobem se dostala voda ve velkém množství i na Zemi.
Již jsem to tady psal . Zem má dostatečnou gravitaci, větší tlak a atmosférou s ozónem .Třeba více číst..


Dobře, a kde se tedy vzalo na Zemi tolik vody ???
 
27.10.2008 - 20:28 - 
quote:
Dobře, a kde se tedy vzalo na Zemi tolik vody ???
Zeptal jsem se svého 15tiletého syna (baví ho chemie) On říká ,že to může byt ,oxidací vodíku, reakce kyselin s hydroxidy, rozkladem peroxidu vodíku, thermický rozklad uhličitanů a já dodávám kondenzací vodních pár při chladnutí povrchu Země.A nějaký ten barel mohla dopravit i kométa.
 
27.10.2008 - 20:37 - 
Pokud vím, tak zrovna ty asteroidové a kometární mise z poslední doby docela dost překopaly a upřesnily představy o vzniku zemské hydrosféry. Nemám ale teď moc času hledat o tom články. Škoda, že tu zrovna není po ruce třeba Sulinar.

Áda
 
28.10.2008 - 08:44 - 
http://veda.sme.sk/c/2646277/vodu-mohli-na-zem-priniest-ladove-komety-tvrdia-havajski-astronomovia.html

Trochu som patral, sucasny stav je asi taky ze sa nevie presne, ako sa na zemi vzala voda, kazdopadne kazda relevantna teoria pocita s tym ze aspon malu cast doviezli komety. Ked ju doviezli na zem, zakonite ju museli doviest aj na mesiac (z kozmickeho hladiska sa nachadzaju prakticky na tom istom mieste)

Este jedna pripomienka - oxidacia vodiku, ako aj rozklad peroxidu vodiku, sú exotermicke reakcie, az tak velmi exotermicke ze sa pouzivaju v raketovych motoroch. To muselo byt teda ine inferno na tej mladej zemi ;-)
Kondenzacia vodnych par - to nevysvetluje kde sa tu ta voda vzala. Vodna para je zas len voda
 
29.10.2008 - 08:16 - 
na měsíci se voda nemá šanci udržet, zmizí v kosmickém prostoru. Další otázky? 
29.10.2008 - 08:20 - 
quote:
na měsíci se voda nemá šanci udržet, zmizí v kosmickém prostoru. Další otázky?


1. Ako si na to prisiel?
2. Ako sa udrzi na ladovych mesiacoch jupitera?
 
29.10.2008 - 10:34 - 
pv - nojono...
Pre ľudí s rýchlymi ale nesprávnymi odpoveďami nemajú v pekle kotol. Používajú na nich rýchlovarné konvice.

Mimochodom, voda tvorí aj nezanedbateľný podiel vulkanických plynov. Prinajmenšom v zemskej kôre, ale zrejme aj v plášti jej teda nebude asi zrovna málo.
Vzorky privezené z Mesiacu jej veľa síce neobsahujú (teda skoro žiadnu), sú ale tiež len z povrchovej vrstvy a tá je už najmenej nejaké tri miliardy rokov nepretržite žíhaná vo vákuu.


 
29.10.2008 - 11:09 - 
Vypadá to, že Měsíc vznikl jako srážka menší planety a Země. Společně pak utvořily to co máme dnes. Zem vodu má a Měsíc ne? Podivné, vím, že je menší, atp, ale přesto, nějaká voda by v něm měla být. 
29.10.2008 - 11:13 - 
quote:
na měsíci se voda nemá šanci udržet, zmizí v kosmickém prostoru. Další otázky?

Jak to, že voda nezmizí z komet? Jsou malé, bez ochranné atmosféry.
Měsíc povrch je ozařován sluncem, ohřívá se a pak voda mohla unikat, ale ve větších hloubkách?
 
29.10.2008 - 12:27 - 
quote:


Jak to, že voda nezmizí z komet? Jsou malé, bez ochranné atmosféry.


Ale ona mizi. Jenze jde o to, ze mizi jen pokud je kometa dost blizko Slunce. U planet to vypada, ze pro udrzeni vody je dulezite aby mela planeta atmosferu a magneticke pole. Nesmi byt moc horka a pokud nema atmosferu tak musi byt daleko od slunce aby si uchovala vodu alespon zmrazenou. Slapove sily pak muzou u mesicu planet zpusobit to, ze voda pod povrchem je v tekutem stavu. Vody ve Slunecni soustave asi bylo kdysi mnohem vice ale za dlouhou dobu uz se vlivem zareni ztratila... Anebo je to uplne jinak...
 
29.10.2008 - 12:53 - 
Spatne jsem to napsal, myslel jsem na komety na krji slunecní soustavy. Kde je teplo, nad bod mrazu pak voda uniká. I kdyz nějaká sublimace. Mesíc vypadá velice suchý. 
29.10.2008 - 13:23 - 
Pani, zabudate ze sa bavime o dnach kraterov na mesacnych poloch. To su oblasti kam miliardy rokov nedopada slnecne svetlo, a teda je tam chlad podobny oblastiam na okraji slnecnej sustavy. Ak by tam voda bola, zrejme by nemala dost tepla na to aby vysublimovala. Avsak neviem si predstavit ze by bola vo forme suvislej vrstvy, skor bude primixovana do pody v malej koncentracii. Kazdopadne pre mesacnu zakladnu nepouzitelne. Skor by som na mesiac vozil nadrze s kvapalnym vodikom (je lahky), kyslik treba ziskat z oxidovanych mineralov, a mame vodu + energiu. 
29.10.2008 - 16:16 - 
Problém treba postaviť inak.
Otázka neznie, či na Mesiaci voda je alebo nie je, tento problém je prakticky uzavretý s pomerne jednoznačnou odpoveďou.
Otázkou znie, koľko tej vody na Mesiaci skutočne je a ako je dostupná.
quote:
Ak by tam voda bola, zrejme by nemala dost tepla na to aby vysublimovala. Avsak neviem si predstavit ze by bola vo forme suvislej vrstvy, skor bude primixovana do pody v malej koncentracii. Kazdopadne pre mesacnu zakladnu nepouzitelne
Prečo nepoužiteľné? V prvej fáze budovania základne samozrejme nie, ale ako náhle sa začne regolit akýmkoľvek spôsobom spracovávať, začne byť mimoriadne zaujímavý akýkoľvek materiál s obsahom vody viac ako jedno promile, taký sa zrejme oplatí ťažiť len kvôli vode, a aj materiál s obsahom vody desatina promile bude značne zaujímavý. Treba si uvedomiť, aké množstvo materiálu treba na Zemi postaviť na odpaľovaciu rampu, aby sa na Mesiac dostal liter vody. [Upraveno 29.10.2008 poslal Alchymista]
 
31.10.2008 - 10:26 - 
Nekolik kontrolnich otazek pro zvedavce:
-Jaka je teplota na dne krateru kam dosahne maximalne rozptylene svetlo?
-Jake je tlak vodnich par pri teto teplote?
-V jake hlobce pod regolitem se tyto dva tlaky vyrovnaji?
-Ktere materialy jsou schopne na sobe chemicky vazat vodu?
-Kolik vodiku ze slunecniho vetru je zachyceno v mesicnim regolitu?
 
31.10.2008 - 10:44 - 
ad a: teplota na dně neosvícených kráterů jde až k neuvěřitelným -230°C 
31.10.2008 - 13:57 - 
ad b - pri -230°C neviem, ale
teplota tlak hustota
-50°C 4,00Pa 0,038gm-3
-49°C 4,40Pa 0,043gm-3
-45°C 7,20Pa 0,067gm-3
-40°C 12,9Pa 0,12gm-3

V skúmaných vzorkách bol obsah vodíku do 50 do 150 ppm hmotnostne, s tým, že niektoré typy brekcií mali obsah vodíku ešte vyšší.

[Upraveno 31.10.2008 poslal Alchymista]
 
15.11.2008 - 11:07 - 
Jak správně poznamenali komentátoři na Slashdotu, tak ve chvíli kdy se Američané vrátí na Měsíc, si tam už bude vzájemně konkurovat několik čínských a minimálně jedna indická restaurace. Průjem, který bude logicky následovat, by pak mohl sehrát významnou roli při teraformování Měsíce :-) 
15.11.2008 - 11:35 - 
quote:
Jak správně poznamenali komentátoři na Slashdotu, tak ve chvíli kdy se Američané vrátí na Měsíc, si tam už bude vzájemně konkurovat několik čínských a minimálně jedna indická restaurace. Průjem, který bude logicky následovat, by pak mohl sehrát významnou roli při teraformování Měsíce :-)


a vietnamec tam bude prodávat lunární tenisky za cicapade
 
15.11.2008 - 16:52 - 
Ve chvíli, kdy se američané vrátí na Měsíc na to bude zase celý svět koukat s otevřenou pusou, jako před čtyřiceti léty. 
15.11.2008 - 19:12 - 
quote:
Ve chvíli, kdy se američané vrátí na Měsíc na to bude zase celý svět koukat s otevřenou pusou, jako před čtyřiceti léty.



Mám obavy, že kdyby to dopadlo stejně jako před 40 lety, mohlo by to dopadnout i se stejnou perspektivou - program by se zastavil.

Úspěšné to bude jen tehdy, když se tím vytvoří mezinárodně přístupné investiční příležitosti do lunárního výzkumu, kteří se budou rvát o to, kdo do programu bude moci vložit své technologické a výzkumné kapacity a vnímat to jako svůj úspěch. Ne, jen koukat s otevřenou pusou. Bude-li to tak, pak se to dlouhodobě ufinancuje. Jestli to bude jen spektakulární divadlo o tom, co taky Amerika umí, jako tehdy, zase to umře.

 

____________________
Áda
 
16.11.2008 - 06:49 - 
Lety Orionu na Měsíc budou řádově srovnatelné v nákladech s lety STS na ISS,pokud v programu bude financovaná srovnatelná částka jako na ISS, pohodlně vznikne na Měsíci stálá základna s obsluhou 2x do roka a to rozpočet NASA hravě utáhne. 
17.11.2008 - 12:47 - 
quote:
Lety Orionu na Měsíc budou řádově srovnatelné v nákladech s lety STS na ISS,pokud v programu bude financovaná srovnatelná částka jako na ISS, pohodlně vznikne na Měsíci stálá základna s obsluhou 2x do roka a to rozpočet NASA hravě utáhne.


Ares/Orion nebude tak drahy. Pekelne draha bude stavba lunarni stanice a pravidelne lety k ni.
Obavam se ze NASA si nebude moci dovolit pokracovat ve financovani ISS na urovni nekolika miliard dolaru rocne.Vetsina soucasnych zdroju NASA tykajicich se ISS jde na montaz stanice. Az montaz bude hotova, tak je mozne zdroje vyrazne omezit.
Svou pritomnost muze omezit na nekolik vedcu dopravovanych dvakrat rocne Orionem nebo Dragonem a zasobovanych komercnimi lodemi. Muze taky vymenit par mist na Orionu za nejake jine sluzby.
Udrzba a provoz ISS budou muset byt financovany jinak nez v soucasnosti.
 
17.11.2008 - 23:59 - 
quote:
Ve chvíli, kdy se američané vrátí na Měsíc na to bude zase celý svět koukat s otevřenou pusou, jako před čtyřiceti léty.


Více bude svět koukat s otevřenou pusou, jestli Amíky, Rusy i nás Evropany předběhne Čína nebo Indie. Čína se zatím stáhla... ale z Indie zaznívají silácké řeči že chtějí mít do roku 2014 vlastní kosmickou loď a do roku 2020 kosmonauta na Měsíci... no, uvidíme, těším se na závody :-)
 
18.11.2008 - 00:12 - 
quote:

Více bude svět koukat s otevřenou pusou, jestli Amíky, Rusy i nás Evropany předběhne Čína nebo Indie. Čína se zatím stáhla... ale z Indie zaznívají silácké řeči že chtějí mít do roku 2014 vlastní kosmickou loď a do roku 2020 kosmonauta na Měsíci... no, uvidíme, těším se na závody :-)


No, ale jsou to jen silácké řeči z tisku. Bylo by krásné, kdyby tu byla skutečná konkurence. Ale je to nesmysl. Nebudou mít reálnou konkurenci.

 

____________________
Áda
 
18.11.2008 - 00:52 - 
Toto není úplně jisté: USA dnes chtějí dosáhnout daleko více, než dosáhl program Apollo. Realizovat pouze a jenom program Apollo by dnes bylo daleko snažší: stačili by např. 2 kosmonauti místo třech, protože počítače daleko více pokročili, a automatické manévrování i setkávání automatických a neautomatických modulů na oběžné dráze je už rutinní záležitost.

Svým způsobem pokud slabinou rozvojových zemí jsou rakety s vysokou nosností, tak může Indie skutečně získat body pokud opráší některé opuštěné směry vývoje v 60. letech v USA: např. let do oblasti Měsíce malou lodí typu Gemini - http://www.astronautix.com/craft/orbhicle.htm - která by se setkala na LEO s urychlovacím stupněm (tzn. 2x start GSLV - teda, přijde samozřejmě na to, jak těžká bude ta loď, jestli její hlavní motor používaný pro sestupy z LEO bude stačit i pro odlet od Měsíce... kdybych stavěl pilotovanou loď, nechal bych tam třeba možnost připojení přídavných nádrží... a proč vlastně od Měsíce neodlétat také opakovanými postupnými zážehy malého slabého motoru, že ano ?) - a na dráze kolem Měsíce setkání s malým, "nekapotovaným", nehermetizovaným lunárním modulem: jednostupňovým, s jediným motorem pro sestup i návrat, který by byl do oblasti Měsíce dopraven třeba pomocí iontového motoru (1x start GSLV). A není to tak nesmyslné ani do budoucna: protože skutečně, pokud bude na Měsíci stálá základna, tak by to kvůli úsporám palivo chtělo vozit na ní kosmonauty pomocí modulů, které budou co nejlehčí a spotřebují nejméně paliva - tzn. budou třeba i nehermetizované. Celý projekt Constellation mi vůbec přijde dost málo efektivní: já bych tedy tu základnu zásoboval moduly s iontovými motory: jen ať náklad k Měsici letí klidně třeba i několik měsíců :-), jediný kdo spěchá je posádka (podobné pravidlo platí i pro misi na Mars: po "rychlé" dráze stačí poslat posádku a zásoby pro cestu tam a zase zpět: vše potřebné pro výsadek na ně může čekat na oběžné dráze a startovat třeba 2 roky předem...)

Bylo by to odvážné a riskantní, a nějak mi to neladí s mojí zkušeností s Indy, jakožto se spíše lenivými pohodáři a mírnými šarlatány... ale zase výše uvedený plán letu by bylo možné považovat za svého druhu fakírský kousek :-)

Klíčem je samozřejmě to, kolik skutečně potřebujete dopravit kg nákladu až na povrchu Měsíce a kolik zpět, a kolik váží modul odlétající od Měsíce. Pokud někomu stačí na povrch dostat řádově tak 300 kg užitečné zátěže (prostě 2 kosmonauty ve skafandrech a dost), zpět na dráhu kolem Měsíce jen o málo více (prostě prázdné nádrže, raketový motor a dvě sedačky k tomu) a odletová hmotnost od Měsíce po vyhoření paliva by nepřesáhla 2t (prostě jenom ta dvoumístná "Gemini"...) - tak potom věřím, že by se to celé do pomocí tří startů středně výkonné rakety podniknout dalo... není nutné stavět superrakety. (A opět - optimalizacemi proti éře Gemini / Apollo budou třeba už jenom solární panely, dále extrémně lehká, levná a výkonná elektronika, která je dnes běžně dostupná, apod. - a to nemluvím třeba o možnosti použití nějakého lehkého nafukovacího habitatu...)

I když je mnou popsané schéma naprosto ujeté a nerealistické, tak jen poznamenávám, že Mark Wade zaregistroval, že i když nosnost GSLV na LEO je 4.6t, tak 2-3místný Orbital Vehicle bude vážit jen 3t.. tzn. je zde 1.6t rezerva pro případný větší servisní modul umožňující odlet od Měsíce zpět k Zemi :-) ovšem stěží taková loď nabídne potřebnou výdrž asi tak 14 člověkodnů, kterou by i to nejskormější přistání na měsíci vyžadovalo (ve 2 lidech). Osobně to odhaduju dle zveřejněných nákresů tak na 4 člověkodny... ale zase s tou rezervou 1.6t si můžou různě hrát, třeba připojit buď nafukovací orbitální sekci, nebo ten silnější servisní modul (a obytnou sekci zabudovat naopak do urychlovacího stupně o váze 4.6t...) [Upraveno 18.11.2008 poslal xChaos]
 
18.11.2008 - 01:05 - 
Tak ještě doplňující informace dle aktualizovaného článku na Wiki:
http://en.wikipedia.org/wiki/Indian_human_spaceflight_program
který odkazuje na indický zdroj:
http://www.gujaratglobal.com/nextSub.php?id=1877&catype=NEWS
India will land on moon in August 2025 with two astronauts and a young researcher from Physical Research Laboratory, this is the vision President of India shared with scientists of PRL while participating in its diamond jubilee celebrations here today.
http://timesofindia.indiatimes.com/articleshow/340785.cms

Obecně s tím bláznili hlavně kolem roku 2006 a pak zřejmě politikům a novinářům někdo z ISRO vysvětlil, jak jsou od realizace něčeho takového skutečně vzdálení :-) ale stejně se mi od nich ta drzost líbí, a s trochou štěstí odvahy by to asi realizovatelné být mohlo.
 
18.11.2008 - 01:22 - 
Zaujímavý nápad - lietať na kabriolete...
Úspora hmotnosti je bez diskusie, ale problém bude potom zasa inde. Vytvoriť skafander pre otvorený vesmír, v ktorom sa dá spoľahlivo a bezpečne existovať aspoň 24 hodín (alebo lepšie aspoň 48) v autonómnom alebo poloautonómnom režime nebude zrejme žiadna sranda.
Myslím, že k takémuto skafandru sa zatiaľ ešte neprepracovali ani američania, ani rusi.

Akú autonómiu zaručujú súčasné skafandre pre prácu na ISS?
Pokiaľ viem, ruský Orlan-D začínal s tromi hodinami, teraz by to malo byť okolo deväť hodín. Životnosť neviem.
A7LB pre projekt Apollo mali autonómiu niečo okolo sedem hodín a celkovú životnosť cca 48 hodín.

Aká autonómia (alebo celková životnosť) je plánovaná pre americké skafandre pre budúce misie k Mesiacu?
[Upraveno 18.11.2008 poslal Alchymista]
 
<<  29    30    31    32    33    34    35  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.274741 vteřiny.