Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4  >>
Téma: Asteroidy, Komety a jiný vesmírný bordel
19.8.2005 - 17:02 - 
Omlouvám se za založení tohoto tématu ,ale mohl by se někdo povaný vyjádřit k tomuto článku: http://www.blesk.cz/Clanek54160.htm

Já vím, je to Blesk, ale stejně mě to zajímá.
 
19.8.2005 - 17:20 - 
tak na ten clanek z Blesku rychle zapomen a radsi zapomen i internetovou adresu blesk.cz )))

Prece jenom odbornejsi a fundovanejsi pohled na tuto situaci ti muze poskytnout clanek jednoho meho kolegy ze vsetinske hvezdarny:

Dne 13. dubna 2029 budou moci astronomové pozorovat zajímavý úkaz. Dosud nejtěsnější průlet planetky kolem Země. Těleso s označením 2004 MN4 proletí ve vzdálenosti pouhých 36 350 kilometrů od středu Země (= 5,7 poloměrů Země). I přes relativně malou vzdálenost od povrchu (30 000 km) je srážka se Zemí takřka vyloučena a tak si jej astronomové budou moci prohlédnou pěkně z blízka. Planetka o velikosti přibližně 320 metrů bude mít v době maximálního přiblížení jasnost 3,3 mag. a po obloze se bude pohybovat rychlostí 42 stupňů za hodinu, napříč souhvězdím Raka. Srovnatelné přiblížení se statisticky odehraje asi jednou za 1 300 let, takže pokud bude jasno, máme se na co těšit.

Dnes již o tomto tělesu sluneční soustavy máme relativně hodně informací a jeho dráhu známe velmi přesně. Nebylo tomu tak však vždy. Asteroid 2004 MN4 objevili Roy Tucker, David Tholen a Fabrizio Bernardi 19. června 2004 v rámci projektu UHAS (University of Hawaii Asteroid Survey) na observatoři Kitt Peak v Arizoně a již krátce po objevu si vyžádal zvláštní pozornost vědců.

Z prvních propočtů dráhy se ukázalo, že se jedná o blízkozemní asteroid typu Aten o velikosti cca 400 metrů a v roce 2029 proletí kolem Země ve vzdálenosti okolo 780 000 km, což je přibližně dvojnásobek vzdálenosti Země – Měsíc. V této vzdálenosti proletí těleso o stejné velikosti průměrně jednou za 5 let. Dle Turínské stupnice byl asteroid 2004 MN4 klasifikován stupněm 2 („Poněkud blízké, ale ne neobvyklé setkání. Kolize je velmi nepravděpodobná“). Na základě dalších pozorování zveřejněných 24. prosince 2004 vzrostla pravděpodobnost srážky se Zemí na hodnotu 1:60, což procentuálně řečeno je 1,6%. Na deseti stupňové turínské stupnici se tak asteroid posunul na stupeň 4 („Blízké setkání, s 1% nebo větší možností kolize schopné napáchat lokální škody“). S přibývajícími daty tato pravděpodobnost ještě vzrostla, a to na hodnotu 2,7%, to je poměr 1:37. Taková situace zde dosud nebyla, ale pravděpodobnost, že s přibývajícími daty bude toto nebezpečí vyloučeno, byla stále téměř 98%.

Na základě těchto informací se velké množství vědců začalo zabývat hledáním předobjevových dat tělesa 2004 MN4. Jejich úsilí bylo odměněno již 27. prosince 2004, když Anne S. Descour a Jeffrey A. Larsen našli snímky, které pořídila 15. března 2004 Arianna E. Gleason z projektu Spacewatch v Arizoně. Pravděpodobnost srážky se tak snížila až na hodnotu 0,0038%, tj. poměr 1:26 000 a nebezpečí dopadu tak mohlo byt téměř stoprocentně vyloučeno. Z důvodu velkého zájmu o toto těleso se mu také dostalo té „cti“, že jej sledovali i vědci z obřího rádioteleskopu Arecibo v Puerto Ricu. Tato pozorování proběhla 27., 29. a 30. ledna 2005 a velmi přispěla ke zpřesnění dosavadních výpočtů dráhy této planetky. Vzdálenost průletu tělesa kolem Země byla stanovena na již zmiňovaných 5,7 zemských poloměrů a na základě nových měření albeda vědci z MIT (Massachusetts Institute of Technology) odhadli jeho velikost na 320 metrů.

Za přispění velkého množství odborníků dnes máme dostatek informací k tomu, abychom mohli s jistou říci, že ke kolizi s asteroidem 2004 MN4 v roce 2029 nedojde. Máme se však na co těšit. Takto těsný průlet kolem Země bude pro astronomy unikátní a velice zajímavý. Během přiblížení by se, i přes relativně velkou rychlost pohybu, mělo podařit dostatečně určit jeho tvar a bezpochyby velmi zajímavé bude pro vědce také sledovat působení zemské gravitace na toto těleso, jehož dráha bude do jisté míry pozměněna.

zdroj: NASA - Near Earth Object Program
 
20.8.2005 - 08:08 - 
Jinak tento asteroid 2004 MN4 jednak dostal definitivní katalogové číslo (99942) a na návrh objevitelů dostal i jméno Apophis po egyptském bodu temnot. Srážka v roce 2029 je dnes zcela vyloučena, ale existuje nezanedbatelná pravděpodobnost možné srážky se Zemí v roce 2036.

Dal jsem na českou Wikipedii (pro ty, co ji neznají, tak je to otevřená encyklopedie, URL http://cs.wikipedia.org ) heslo o této planetce, kde jsou jednak údaje o ní i o celé historii ale také nejnovější informace (aktualizovanáno tento týden o výsledky z mezinárodní konference o planetkách a kometaách v Brazílii), jednak odkazy na odborné stránky.

Do vyhledávacího okénka na hlavní stránce Wikipedie napište "Apophis (planetka)" (bez úvozovek) a klikněte na tlačítko "Jít na".
 
20.8.2005 - 10:31 - 
přímý odkaz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Apophis_%28planetka%29 
20.8.2005 - 11:56 - 
Děkuji že jste mi to zcela objasnili 
20.8.2005 - 12:02 - 
Napadla mě ještě jedna otázka. Můžeme se během cca 2 let těšit na podobnou kometu či asteroid jako byla "Hejliova kometa?" (omluvte mě, ale newím jak se to píše) 
20.8.2005 - 15:05 - 
Těšit se můžeme, ale musí to být kometa nebo asteroida o které nevíme. Co mají přijít budou slaboučké. Něco jako náhle přišly komety Halle-Bopp nebo Hyakutake koncem minulého století.
Kometa Halleyova se vrátí až v roce 2061. Je pojmenována po anglickém astronomovi Edmondu Halleyovi (1656-1742), který jako první dokázal, že některé komety obíhají Slunce po uzavřených drahách ( jako planety). Návrat komety předpověděl, ale návratu v roce 1758 se už nedočkal.
 
20.8.2005 - 16:30 - 
V souvislosti s názvem tohoto tématu mi připadá zajímavé, že "ESA otevře projekt na problematiku blízkých kosmických objektů" (viz. např. http://www.czechspace.cz/CKK/esa/neo.htm ). Osobně si myslím, že přesně takovéto projekty jsou vhodné pro ESA a další kosmické agentury (financované převážně ze státních peněz). Jen tak dál. 
22.8.2005 - 12:26 - 
2029, to je dost času připravit speciálního robota, který by přistál na tomto objektu a vozil se s ním a předával data ... neplánuje se něco podobného? 
22.8.2005 - 14:14 - 
Naštěstí jsme schopni takhle velký asteroid vychýlit z dráhy pomocí jaderné hlavice - co byste řekli na to, kdyby to NASA zkusila, aby získala dostatek údajů pro případný "ostrý" zásah ? Jsou nějaké politické překážky, které by se nedali vyřešit ? Osobně si myslím, že je to potřeba vyzkoušet, až zjistíme, že do nás za měsíc něco praští, nebude už moc času na zkoušení a vyhodnocování výsledků. 
22.8.2005 - 21:31 - 
quote:
2029, to je dost času připravit speciálního robota, který by přistál na tomto objektu a vozil se s ním a předával data ... neplánuje se něco podobného?


Cituji, co jsem napsal do Wikipedie:

Proto bývalý americký astronaut Russell Schweickart navrhl [ viz http://impact.arc.nasa.gov/news_detail.cfm?ID=161 ] v červenci 2005 organizaci NASA, aby v roce 2013 (to bude další přiblížení k Zemi, dodatečná poznámka AV) vysadila na povrchu tohoto tělesa radarový odpovídač, případně doplněný dalšími vědeckými přístroji (poznámka, aby se přesněji vědělo, jak proletí v roce 2029). Dlouhodobé radiolokační sledování objektu by pak umožnilo o několik řádů zvýšit přesnost výpočtu jeho dráhy meziplanetárním prostorem. Na konferenci Asteroids/Comets/Meteors 2005, konané v srpnu 2005 v Brazílii, byl tento projekt podpořen, s tím, že by bylo vhodné doplnit sondu seismometry zejména pro měření efektů slapových sil během blízkého průletu.


 
22.8.2005 - 23:33 - 
quote:
Naštěstí jsme schopni takhle velký asteroid vychýlit z dráhy pomocí jaderné hlavice - co byste řekli na to, kdyby to NASA zkusila, aby získala dostatek údajů pro případný "ostrý" zásah ? Jsou nějaké politické překážky, které by se nedali vyřešit ? Osobně si myslím, že je to potřeba vyzkoušet, až zjistíme, že do nás za měsíc něco praští, nebude už moc času na zkoušení a vyhodnocování výsledků.

Podla medzinarodnych dohovorov je zakazane pouzivat vo vesmire jadrove hlavice ... a aj keby bola udelena vynimka bolo by nutne vyslat na tuto planetku niekolko 100kt termonuklearnu bombu... neviem ci by nieco taketo zvladol dnes bezny nosic ... mozno jedine Titan4B Centaur .. ale ten je uz iba posledny kus ... este by to zvladli snad rakety Delta4H alebo proton ... Energia a Saturn su uz davno zastavene... problem je tu stretavacia rychlost asteroidu so zemou ... z obeznej drahy zeme to velmi nieje mozne lebo je potrebne sa dostat nad povr v spravnoom smere a v spravnej vzdialenosti ... to moze robit z obeznej drahy problem ... priama draha si ale vyzaduje sinejsi nosic ktory nieje ... realnos myslienky ze sa asteroidy budu ostrelovat jadrovkami je takmer nulova ... je mi luto.
 
23.8.2005 - 07:20 - 
Tak tomu nevěřím, 220 kt hlavice z Tomahawku váží 123 kg, 500 kt termojaderná na Polarisu vážila 240 kg. Manévrovací systém hlavice můžete převzít z raket protiraketové obrany, jednoduchý řídící systém taktéž, může to být povelový. Takže obyčejná Delta 79xx se stupněm Star 48B je schopna takovou hlavici vypustit - k výbuchu může dojít i na střetném kurzu - musí být jen správně načasován, aby maximální intenzity dosáhl v okamžiku těsně před kontaktem s povrchem. Proto bych byl pro zkoušku - je nutné zjistit jestli to bude fungovat nebo ne a jaký účinek bude mít na dráhu. Samotná hlavice by mohla mít nouzový záchranný systém pro případ selhání rakety - stačil by jen radiomaják, titanové pouzdro a úprava systému destrukce rakety, aby při selhání nedošlo ke zničení horního stupně a družice. Smlouvy jsou pěkná věc, ale pokud by hrozil střet, nikoho cár papíru nezajímá, takže po dohodě velmocí by mohla být smlouva upravena. 
23.8.2005 - 09:35 - 
Zdravím diskutující, potvrzuji to co napsal Toník Vítek o konferenci v Brazilii.
Kolega Miroslav Brož z hvězdárny Hradec Králové byl jejím aktivním účastníkem.
Šlo o IAU Symposion No.229 Asteroids, Comets,Meteors. August 7-12.2005, Rio de Janeiro, Brazil.
Pánové D.Durda, R. Schweickart(astronaut),C. Chapman, P. Hut, E.T.Lu(astronaut) předložili návrh : A Spacecraft Mission to Near-Earth Asteroid 2004 MN4: Call to Action.
Jsou z těchto institucí:
Southwest Research Institute, B612 Foundation, Instituce for Advanced Study, NASA Johnson Space Center.

Píše se tam o přiblížení asteroidy 2029 o dalším návratu v roce 2036. O tom , že ten první průlet s ní "zacvičí" (gravitace Země)a tak v roce asi 2036 by mohla "bouchnout" do nás. A také o tom, uskutečnit tu misi hodně brzo, abychom znali trajektorii asteroidy přesně a mohlo se s tím něco dělat. Píše se tam o efektu klíčové dírky (na počátku stačí malá změna parametrů, později je to mnohem těžší).

Další referát měl S. Chesley z JPL/Caltech:
Orbit Estimation and Potentional Impact Detection for Near- Earth Asteroids:
Píše tam opět o asteroidu 2004 MN4, o tom jak výborné bude využít jeho průletu pro jeho sledování a o možném impaktu (do Země) v letech následujících. Také o tom jak se tím zpřesní naše znalosti Yarkovského efektu - výchýlení asteroidy tlakem záření či změnou odrazivosti jejího povrchu, atp.

V Abstraktech symposia se to dá najít na:
http://www.on.br/acm2005/abstract.html

O Yarkovského efektu se můžete dočíst na:
http://sirrah.troja.mff.cuni.cz/~mira/astropis/astropis.html

Pánové nemusí se na to hned hrubě jadernou náloží, ta potvora roznáší radioaktivitu a zamoří vám tu asteridu a rozbije-li se na kousky (ta asteroida)pak vám některé kousky mohou na zem dopadnout- jsou radiaktivní! A další problém je tu.
Doufejme, že to dobře dopadne (ne na Zem)
 
24.8.2005 - 04:16 - 
Zkousel sem trochu pocitat - opravdu jen zkousel, neb tam mam plno nejasnosti a ne uplne znamych, nicmene, doufam, ze mi to tak bude aspon radove:

Prepokladam /odhaduju/, ze pri vybuchu jaderne pumy se uvolni energie radove aspon petajoule az stovky petajoule, pri hmotnosti asteroidu radove miliardy /az desitky miliard/ tun mi vychazi, ze vybuch v bezprostredni blizkosti /pricemz musime pocitat s tim, ze asi jen relativne mala cast energie neprijde pro nase ucely vnivec/ by asteroid mel zpomalit ci urychlit radove o metry za sekundu. Zmena rychlosti o 1 m za sekundu pak za jeden rok da zmenu polohy v danem okamzku prbilizne
30 000 km, coz by podle meho melo na zachranu celkem bohate stacit /ovsem jak s tim muze dal zahejbat gravitace, uz si odhadovat netroufam/.

Podle meho neni nutne asteroid hned nicit, staci nechat bombu vybuchnout v bezprostredni blizkosti a nechat pusobit tlak vybuchu. Samozrejme, pokud naloz znasobime, nebo jich pouzijeme vic, efekt muzem libovolne zvetsovat.
 
24.8.2005 - 07:17 - 
Na zjištění, jak vlastně bude atomový výbuch působit - do jaké míry dojde ke změně dráhy, jak moc se na tom bude podílet vyvržený materiál asteroidu, jestli účinek nesníží rotace asteroidu atd. by bylo potřeba udělat skutečný test - právě na menším šutru a s malou, třeba jen 5 kt nebo i menší hlavicí. A radiace ? Ve vesmíru je radioaktivní záření běžné, nějaký malý výbuch se v podstatě neprojeví a po jediném roce bude radiace na téměř stejné úrovni jako předtím. 
24.8.2005 - 08:03 - 
Budete se divit, ale podle výpočtů, předložených v Brazílii, na to žádná atomovka potřeba nebude. Rozměry "klíčové dírky", tj. oblasti, jejíž průlet v roce 2029 by vedl k impaktu se Zemi v roce 2036, jsou asi 600 metrů. Stačí se vyhnout této klíčové dírce a vše je OK.

Bylo spočítáno, že impaktor srovnatelně velký s Deep Impact, tedy o celkové hmotnosti kolem 1000 kg, by při nárazu v roce 2024 způsobil změnu vektoru rychlosti Apophisu o 0,1 mm/s, což by mělo za následek posunutí bodu průletu kolem Země v roce 2029 o 25 kilometrů, tedy bohatě dost na to, aby se planetka vyhnula "klíčové dírce". Podrobnosti o tom psal Miloš Tichý z Kletě (který byl také v Brazílii) na

http://www.planetky.cz/article.php3?sid=145&mode=thread&order=0

BTW, kontaktoval mě Karel Pacner, který měl o této planetce zprávy ala Radio Jerevan, tak jsem mu dal rozumné podklady a asi z toho udělá článek do sobotní MF Dnes.
 
24.8.2005 - 09:58 - 
Tomu se nedivím, problémem je, je Apophis není nijak velký a zjistili jsme ho brzo. Pokud by ke zjištění došlo krátce před dopadem nebo byl asteroid velký, nic jiného naž atomovka by nám nezbylo. 
20.9.2005 - 16:52 - 
Mám 2 otázky. Existuje někdo kdo monitoruje to co se na naší oběžné dráze pohybuje? Např.: zbytky po startu apod.
Nechystá se někdo OD (oběžnou dráhu) vyčistit?
 
20.9.2005 - 17:02 - 
Myslim ze US air force, nebo nejaka jejich agentura to monitoruje a na webu jsou online updaty, jmeno z hlavy neznam.
Me by ale zajimalo jestli existuje i nejaka prirozena obeznice Zeme. Slysel jsem o nejakem sutru co docasne obihal Mesic a snad se to stane obcas Zemi. Opravdu Zeme nema ani jednu, aspon malinkou prirozenou obeznici? Aspon par kilo.
 
20.9.2005 - 17:05 - 
Teda samozrejme krome Mesice. 
20.9.2005 - 17:58 - 
Zajímavý článek o "šmejdu z vesmíru" začíná na http://www.planetky.cz/article.php3?sid=53. Vůbec je ten server a sesterský www.komety.cz zdrojem zajímavých - a pravdivých! - informací. Dělají to Kleťáci.

Nesleduje to umělé kosmicé smetí i nesmetí NORAD?
 
20.9.2005 - 22:05 - 
quote:
Mám 2 otázky. Existuje někdo kdo monitoruje to co se na naší oběžné dráze pohybuje? Např.: zbytky po startu apod.
Nechystá se někdo OD (oběžnou dráhu) vyčistit?
 
20.9.2005 - 22:53 - 
quote:
Mám 2 otázky. Existuje někdo kdo monitoruje to co se na naší oběžné dráze pohybuje? Např.: zbytky po startu apod.
Nechystá se někdo OD (oběžnou dráhu) vyčistit?
Okrem NORADu to podrobne moniturujú napr.aj Rusi,tí to však nezverejňujú.Co sa týka toho vyčistenia: na obežných dráhach je registrovaných viac ako 9000 objektov väčších ako 20cm!Na upratanie takého bordelu v súčastnosti nie sú(a ani v blízkej budúcnosti pravdepodbne nebudú) technické,ani finančné prostriedky. Je to ale škoda,pretože kozmický odpad je ovela vážnejší problém,ako sa na prvý pohlad zdá.Mal by sa začať reálne riešiť už teraz a nečakať,kým sa stane nejaká tragédia,či už priamo vo vesmíre,alebo tu na Zemi.
 
17.10.2005 - 00:12 - 
Lidi! Kde vzali to jmeno - Apophis?! Ze by falesny buh Goa'uld ze StarGate???????  
17.10.2005 - 07:18 - 
Jak jistě víš, SG, ale i jiné seriály vychází z egyptské a jiné mytologie, stejně jako astronomové při pojmenování objektů, takže shod je moc. Např. planetka Xena s měsíčkem Gabriellle... 
17.10.2005 - 09:50 - 
quote:
Jak jistě víš, SG, ale i jiné seriály vychází z egyptské a jiné mytologie, stejně jako astronomové při pojmenování objektů, takže shod je moc. Např. planetka Xena s měsíčkem Gabriellle...

Pozor, název Xena a Gabriellle jsou pouze názvy pracovní, aby byl objev 2003 UB313 lépe popularizovatelný.
A proč? Protože se přece astronomická federace nedokáže dohodnout, jestli je to planeta nebo asteorid (když je větší než to Pluto, že ;-)).
Takže než se zpolitizovaní astronomové dohodnou nebo si nakonec příští rok na kongresu vjedou do vlasů, tak tu prosím používejte dočasný astronomický název.
 
17.10.2005 - 14:33 - 
Pochybuju, že když se používá pracovní název, tak se někomu podaří prosadit jiný, myslím že se to ještě nikdy nestalo. 
15.5.2006 - 11:06 - 
quotqe:
_________________________________________________________________
si nakonec příští rok na kongresu vjedou do vlasů, tak tu prosím používejte dočasný astronomický název.
_________________________________________________________________
Kongres je letos, v srpnu v Praze.
Pluto jako planeta by mělo být zrušeno!
 
26.6.2006 - 13:31 - 


Z pohledu nekterych novych objevu obrich planet by mozna mnela byt zrusena i Zeme coby planeta
 
<<  1    2    3    4  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.260202 vteřiny.