Těch těles na testování je daleko více a objevují se prakticky neustále. A jsou určitě i daleko nebezpečnější než ta, jejichž dráhy jsou již známy a sledovány. V posledním týdnu prolétly v blízkosti Země 4 asteroidy, které neobsahuje výše uvedená tabulka z důvodu, že byly objeveny až po publikování této tabulky Při tom byl dostatečně velké ( přes 40m) a prolétly i dostatečně blízko Země. Jsou v dosahu amatérských astronomů-fotografů a předpokládám, že mohou být zrovna tak dobrou zábavou i pro radioamatéry.
Asteroid 2012 HM, ve vzdálenosti 1,6 LD : http://www.astrofotky.cz/~MilAN/1335598802.jpg
Pěkné, kolik měl magnitudu v době pořízení snímku?
RYS:
Právě pro takové návrhy jsem udělal fórum "Technické SciFi, ekonomické fantasy". Technicky je to sice možné, ale každá taková sonda by musela mít navíc ke konstrukci nutné ke splnění hlavního úkolu i výkonný iontový motor a dostatek paliva pro delta V v řádu km/s!
Co se týče všech "recyklovaných" sond, vždy se jedná v rámci prodloužené mise o průlety o vzájemných rychlostech okolo 10 km/s. Pokud byste chtěl na takovém tělese přistát, tento rozdíl je třeba smazat a to navíc v rámci neplánované, prodloužené mise.
Na to nikdy vědec nesežene peníze.
Jinak samotná návštěva planetky je možná docela levně. Takovým levným návrhem byla třeba mise SIMONE - http://www.esa.int/gsp/completed/neo/simone.html v rámci které se počítalo s pěti sondami k pěti cílům a to vše do ceny ~150 mil. euro.
Rychlost by pro mne problémem nebyla, pokud by nepřekročila řekněme 10-20"/s, ale ze svým jednoduchým "nádobíčkem" se pod 13 mag nedostanu
Rychlost je v případě pohybujících se objektů limitní záležitostí pokud jde o dosah. Pokud se mi objekt nebude pohybovat, dosáhnu amatérsky 21 mag, Asteroidy v "normální" vzdálenosti v opozici, které se pohybují např. 30"/hod není problém s jasností do 20mag, tenhle měl rychlost 7000"/hod = 1,9"/s a bez skládání snímků bych se na 15,8 mag nedostal.Při těch 20"/s( t.j průlet někde ve vzdálenosti 0,15LD) budu mít problém i při skládání při jasnosti 13 mag a u jednotlivého snímku se nedostanu určitě přes 11. mag.
30.4.2012 - 23:25 - M:
citace:
citace:Díky za odpověď!
Rychlost by pro mne problémem nebyla, pokud by nepřekročila řekněme 10-20"/s, ale ze svým jednoduchým "nádobíčkem" se pod 13 mag nedostanu
Rychlost je v případě pohybujících se objektů limitní záležitostí pokud jde o dosah. Pokud se mi objekt nebude pohybovat, dosáhnu amatérsky 21 mag, Asteroidy v "normální" vzdálenosti v opozici, které se pohybují např. 30"/hod není problém s jasností do 20mag, tenhle měl rychlost 7000"/hod = 1,9"/s a bez skládání snímků bych se na 15,8 mag nedostal.Při těch 20"/s( t.j průlet někde ve vzdálenosti 0,15LD) budu mít problém i při skládání při jasnosti 13 mag a u jednotlivého snímku se nedostanu určitě přes 11. mag.
Tak konecne niekto s praxou. Kedysi sme tu riesili otazku, za akych podmienok je realne fotografovat tasku s naradim, ktora uleti kozmonautke z ISS.
Zhodli sme sa akurat na tom, ze taska bola biela, zrejme az reflexna, pravdepodobne pri foto osvetlena slnkom. rychlost 8km/s vo vyske 320km nad Zemou.
Je mozne odfotit nieco viac, ako len svetelnu bodku?
Tá udalosť nie je príliš pravdepodobná. No nie je nemožná. Počas budúcoročného februára okolo našej planéty preletí asteroid 2012 DA 14, ktorý by teoreticky mohol poškodiť niektoré z našich satelitov.
Asi 45-metrový kus skaly bude k Zemi bližšie, ako je geostacionárna dráha. Na nej sa nachádzajú napríklad telekomunikačné družice, do ktorých by asteroid mohol naraziť. „Je to veľmi nepravdepodobné, ale nemôžeme to vylúčiť,“ hovorí pre magazín National Geographic astronóm Paul Chodas z NASA.
Tá udalosť nie je príliš pravdepodobná. No nie je nemožná. Počas budúcoročného februára okolo našej planéty preletí asteroid 2012 DA 14, ktorý by teoreticky mohol poškodiť niektoré z našich satelitov.
Asi 45-metrový kus skaly bude k Zemi bližšie, ako je geostacionárna dráha. Na nej sa nachádzajú napríklad telekomunikačné družice, do ktorých by asteroid mohol naraziť. „Je to veľmi nepravdepodobné, ale nemôžeme to vylúčiť,“ hovorí pre magazín National Geographic astronóm Paul Chodas z NASA.
paci sa mi to alibisticke slovicko "poskodit", ktore pouzili pre popis atomizacie satelitu v pripade zrazky
Pravděpodobnost srážky těžiště do těžiště je vysoce nepravděpodobná, větší pravděpodobnost má těsné míjení, kdy asteroid může " škrtnout" o antény či sluneční baterie a to měli američané asi na mysli, když uvedli možnost poškození. Tělesa se k sobě budou blížit rychlostí v km/s v obrovském třírozměrném prostoru, i kdyby asteroid přímo proťal dráhy geost. satelitů je pravděpodobnost, že některý poškodí prakticky nulová.
23.5.2012 - 10:26 - Alchymista neprihlásený
S ohľadom na rozmery a hmotnosť asteroidu je vhodnejšie uvažovať prierezy - hybnosť asteroidu sa prakticky nezmení ani pri "ťažiskovej zrážke", pre zničenie satelitu stačí "škrtanec".
Nejde len o to, že zo satelitu bude odtrhnutá nejaká anténa či solárny panel, ale aj o to, že pri takýchto vysokorýchlostných zrážkach vznikajú veľmi intenzívne rázové vlny, ktoré konštrukciu satelitu kľudne roztrhajú (a prejavia sa i v štruktúre asteroidu). Navyše, aj "škrtanec" vymrští z povrchu asteroidu dosť materiálu, ktorý môže dlhodobo ohrozovať ďalšie satelity na GEO.
23.5.2012 - 12:05 - bodie
Verim, ze vsechny zaujmou nasledujici odkazy z duvodu spojitosti s
Planetaryresources.
Norsko a UK jsou aktualne velmoci v subsea oblasti, ktera ma aktualne
velikost cca 30 miliard s rustem v nasledujicich peti letech na 60 -
80 miliard s realnou sanci vyrovnat se oil a gas prumyslu (tak nebo
tak jsou spojene). S tim souvisi i tezba nerostu. Vse velmi tezke
obory. Proto http://www.spacecentre.no/From+subsea+to+deep+space.d25-TwlrQ5t.ips
.
Norsko ma a bude mit penize, mysli na budoucnost, umi planovat,
investuji, s Ruskem urovnali spory o tezbu v Severnim mori, Cinanum
prodavaji pristup k energii z vody a samotne pitne vode, ktere ma Cina
nedostatek, ledovce taji a blizi se zpristupneni severni plavebni
cesty. Maji obrovske zkusenosti s tezkyma podminkama pod morem, v
dolech i jinde, maji take http://en.wikipedia.org/wiki/Svalbard_Satellite_Station a nebo http://www.rocketrange.no/ . Satelity uz maji taky sve a
tak muzeme byt mozna prekvapeni odkud prijde v budoucnu v Evrope neco
na zpusob SpaceX.
citace:Blízke stretnutia (výber):
04.04.2012 - objekt 2012 FA57 o priemere 27 metrov preletel vo vzdialenosti 1,1 LD
10.04.2012 - objekt 2012 GD o priemere 18 metrov preletí vo vzdialenosti 9,4 LD
19.04.2012 - objekt 2007 HV4 o priemere 8 metrov preletí vo vzdialenosti 4,8 LD
02.05.2012 - objekt 1992 JD o priemere 43 metrov preletí vo vzdialenosti 9,5 LD
19.05.2012 - objekt 2010 KK37 o priemere 31 metrov preletí vo vzdialenosti 2,3 LD
21.06.2012 - objekt 2005 GO21 o priemere 2200 metrov preletí vo vzdialenosti 17,1 LD
To by mohli HAM kolegove co delaj EME otestovat sve zarizeni, jestli se odrazi nejaky signal zpet na Zeme.
Teď by měli lepší možnost : asteroid 2012 KP24 proletí dne 28.5.t.r. ve vzdálenosti pouhých 0,1LD a má průměr cca 26m. !!
citace:Ď.
je to veľmi malý objekt, 3-10 metrov, takže by to mohla byť aj nejaká stratená sonda alebo raketový blok.
Těleso má velkou poloosu 1,34 AU a excentricitu 0,52, takže v přísluní je blíže než Venuše a v odsluní dále než Mars. Těleso je klasifikováno ( samozřejmě pouze z těchto prvních přibližných elementů) k asteroidům typu Apollo.
"superkométa" ??? http://veda.sme.sk/c/6548029/k-zemi-leti-nova-superkometa.html
Toto kozmické teleso sa na budúci rok môže stať najjasnejšou kométou, akú ktokoľvek z nás zažije. Kométa ISON, odborne C/2012 S1 môže dokonca na prelome novembra a decembra žiariť jasnejšie ako Mesiac.
...
„Predpovedať, akú bude mať kométa jasnosť, je ako hádať víťaza bejzbalu,“ píše na svojom blogu astronóm Bill Gray zo Saganovej Planetárnej spoločnosti.
„Myslím že to bol práve David Levy, ktorý povedal, že s kométami je to ako s mačkami: Majú chvosty a robia si, čo len chcú.“
Ciste teoreticky nejsme na povrchu Zeme omezeni vykonem laseru pro eventualni tepelnej ohrev povrchu a tim moznosti odchyleni drahy.
U sondy, ktera by "stihala" kamen jsme omezeni mnozstvim proudu dodavaneho z palubniho zdroje.
) Neblíže byl modré planetě v 01:00 hodin SELČ. Země ovšem nebyla v ohrožení, upozornili astronomové. 