Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4  >>
Téma: Život na Marsu
19.9.2005 - 23:19 - 
Pouštní lak (desert varnish)je výsledek činnosti mikroorganizmů.

Na následujícím linku popisuje autor Sir Charles Shults formu života na Marzu. Článek vyšel 18.9.2005.

http://www.xenotechresearch.com/mvarnish1.htm


Igor Tureček
(alias dříve Patricie)
 
20.9.2005 - 07:56 - 
Nevypadá to špatně, ale přece jenom je to teorie, která není reálně potvrzena. Budeme muset počkat na biolab (MSL) do let 2009/10. 
22.9.2005 - 14:03 - 
Je to krásné a subjektivně pro mě věrohodné.

Na výsledky budu čekat dost toužebně, leč s trochu smíšenými pocity. Kéž by to život byl ale…

Reakce na to je dost nevyzpytatelná. Mám strach, že případný život na Marsu vzbudí i dost strachu z Marsu. Jelikož strach lze budit snadno a není k tomu třeba moc důmyslné přesvědčivosti a je to při tom silná emoce, na které lze dost vydělat, děsím se možnosti, že strach z Marsího života se může stát stejnou překážkou vývoje dobývání kosmu, jako je tomu u atomofobie brzdící rozvoj jaderné energetiky.

No ale kéž by život!

 

____________________
Áda
 
22.9.2005 - 14:58 - 
Mars se chvěje a otepluje, zjistili vědci:

http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A050921_103905_vedatech_miz

Kéž by , na vlnách marsovského oceánu by se pěkně surfovalo. Vlny by mohly být díky nizké gravitaci pěkně velké a člověk namakaný z pozemské gravitace by je také mohl snadno vypádlovat.
 
22.9.2005 - 21:38 - 
Přečetl jsem zběžně onen článek a teorie v něm zmíněné mi přijdou dost odvážné. Netušíme nic o tom, jak by mohly fungovat jiné systémy typu DNA-RNA-aminokyseliny. Pochybuju že by v tomhle byly pouštní chemotrofové na Zemi zas až tak vyjímeční.
A jestli změny na povrchu pozemských šutrů můžou působit pouze živáčkové, tak není problém dva kamínky vzít do laboratoře, jeden nechat, druhý sterilizovat (třeba pořádnou dávkou neutronů) a pak se podívat, jak se kamínek neosype. Ani tomu nevěřím.

Můj soukromý odhad je, že na Marsu časem nějakou jednobuněčnou žoužel najdem, ale bude to zavlečenina od nás ze Země. Ne lidskou technikou ale nějakým dávným meteorickým přívozem. Bude to mít stejný systém nukleových kyselin jako my (A-T,C-G), stejné aminokyseliny atd. Ale stejně si na tom biolózi a genetici smlsnou.
 
24.9.2005 - 00:53 - 
Ten článek je odvážný, ale podle mě to není žádná pavěda. Teorie, že organismy v "pouštním lesku" (nebo jak to nazvat) v sobě obsahují pravotočivé aminokyseliny a mají lehce odlišný genetický kód, je poměrně snadno falsifikovatelná, je to normální výzkum, někdo může jít a udělat to... klidně i nějací studenti na českých VŠ. 
24.9.2005 - 09:53 - 
Někteří vyznavači marsího života dokonce vyznávají hypotézu, že by snad pozemský život mohl být původem z Marsu. Tvrdí, že na Marsu na to měl více času. Zemi totiž postihla katastrofa, když se srazila s planetou velikosti Marsu a v důsledku toho vznikla vlastně nová, znovu přetavená planeta a její velký Měsíc. Na Marsu měl však prý život spoustu času k vývoji. Když tedy Země znovu vychladla, tak na ni prý spadly meteority s mikroorganismy z Rudé planety, kde život měl čas získat náskok. Jsme údajně možná všichni přesídlení Marťani.

Každopádně šutry vyražené z povrchu jedné či druhé planety padají vždy na tu sousední. Přenos života mezi nimi za ty miliardy let, co tu je, by tu tedy nejspíš měl fungovat. I kdyby tedy měla třeba fungovat ta hypotéza, že na Marsu byla po dobu jeho historie, příliš velká zima na vznik života, tak by se tam pozemské potvůrky přenesly. Bakteriím se celkem daří pod antarktickými ledovci, tak proč by se pozemské mikroby nemohly adaptovat na lakotvorné marťanské kamenožrouty?

Kromě toho s životem to může být všelijaké. Existuje hypotéza hluboké horké biosféry. Podle ní život nevznikl někde ve studených mořích na povrchu planety, kde je aktivita reagencií, na níž život spočívá, příliš nízká. Život je prý produktem horkých nasycených minerálních roztoků pod obrovským tlakem zemských hlubin. Život – tato termodynamicky aktivní adaptabilně stabilní autokatalýza je taková samostabilizující žíravost, jakou tady na povrchu planety nepotkáš, ale hlubiny země jsou doménou horkých všežravých roztoků. Když prý přirozenou žravost těchto roztoků život vylepšil superkatalytickou schopností, jíž tu žravost roztoků zemských hlubin přenesl na studený povrch s chudými roztoky bombardovaný ničivým zářením, tak se jedna větev života chytila i na planetárním povrchu. Život na povrchu planety jsou však prý vlastně extremofylové, žijící v neuvěřitelném chladu, nedostatku živin, pod smrtícím zářením atp.Většina pozemského života je prý život hlubinných baktérií horkých roztoků minerálů a tady na povrchu žijí jen okrajové životní formy představující setinu či tisícinu hmoty pozemské biomasy.

Horké chemikáliemi nasycené roztoky vycházející z hlubin planety jsou plné chemotrofního mikrobiálního života, kolem kterého se okamžitě, jak vyrazí horký pramen, vytvoří zvláštní společenství tvorů, který tento výron hlubinného života okamžitě začne intenzivně využívat. Po erupci sopky Mt. St. Helen v louži za sopkou vegetila baktérie, kterou jsme znali jen z prekambrických fosílií. Každopádně jsou hlubiny planety a horké roztoky velice živé.

Možná na té hypotéze tedy něco bude. Každopádně, kdyby se tady na povrchu planety dost zhoršily podmínky k životu, tak to hlubinný život vůbec nepozná. Kdybychom se podívali do horkých pramenů na Rudé planetě, pokud bychom je našli, tak bychom také možná mohli zjistit, že v hlubinách planety žije společenstvo, které netuší, že její povrch je teď nehostinný. Dokonce jsem slyšel teorii, že jeden z kráterů, kde fungovaly marsí rovery, je osazen gejzírem. Zakládalo se to na častějším očištění solárních panelů a snímky vyhodnocenými jako tající louže.

S marsím životem to tedy může fungovat všelijak, protože pořádně nevíme, jak je to i s životem zdejším. Ke svému vlastnímu překvapení objevujeme v rozsahu méně než desetiletí tady na Zemi významné druhy baktérií, o kterých jsme ani nevěděli, ačkoliv jsme teď ke svému úžasu zjistili, že každoročně chemicky přetvoří hmotnost celých horstev. Pátráme po takovýchto baktériích, ale neznáme je moc, ačkoliv zde disponujeme úplně jiným výzkumným potenciálem, než jaký můžeme mít na Marsu. Takové pozemské chemotrofy (kamenožrouty) neumíme např. efektivně hledat. Když vytáhneme ze zemských hlubin žíravými roztoky a uhlovodíky nasycený šutr z vrtu, tak by nejspíš měl být plný života pozemského typu. Pozemská věda však dosud nevyvinula metodu, jak takovýto život odhalovat, ačkoliv je svým modelem zcela pozemský. Nejen, že bychom neuměli indikovat takové chemotrofy tady na Zemi i při dosažitelnosti vysoce vyvinutých laboratoří, ale takový primitivní útvar, jaký je v našich rozpočtových možnostech, by neodhalil ani velkou spoustu pozemského života, natož abychom poznali něco z našeho hlediska extrémofylního z Marsu.

Vyvinout metodu jak spolehlivě indikovat lakotvorného kamenožrouta z Marsu, kterému neunikne případný chemotrofní život na Marsu, je za těch pár miliard dolarů, které do toho lze vložit, nedosažitelné. Nepoznáme ani spoustu pravděpodobného pozemského života. My jednoduše technologicky neumíme indikovat pozemský život. Kdyby byla pravdivá v článku uvedená hypotéza a my chtěli vyvinout metodu jejího ověření, tak tam nejspíš přes veškerou snahu nemáme šanci poslat technologii, která to ověří. Bylo by obrovských průlomem, kdybychom vyvinuli technologii, která by nám byla schopná indikovat chemotrofy v hlubinách naší Země. Kdybychom takové metody v rámci marsovského výzkumu vyvinuli pro Zemi, byl by to obrovský průlom, i kdybychom nic na Marsu nenašli. S tím, co máme šanci na Mars poslat, tamní život odhalíme jen se štěstím. Ani s pozemským životem si moc nevíme rady.

Neumíme odhalovat vlastní hlubinné chemotrofy. Ze společenství organismů plných života, které nás obklopují, jsme schopni indentifikovat jen několik maličko druhů. Když svého času Rusové chtěli vystřelit na Mars zařízení k odhalování života, tak ho chvíli před startem zkusili hodit do stepi kus za kosmodrom. Zařízení už neodlétlo, neboť odhalilo, že na Zemi život není. Pokud pozemská věda přijde s technologiemi, které si poradí s jednoduchým odhalováním chemotrofů v horninách, tak to bude samo o sobě dost velký průlom i bez odhalení života na Marsu. Pátrání po tamním životě tedy bude pro vědu v každém případě velice přínosné a bude mít pro pozemskou vědu značný praktický význam; a to dávno před odhalením Marťanů či dokonce, i kdyby tam snad žádní nebyli!


Áda
 
26.9.2005 - 23:26 - 
Poznámka ke "dvěma" Zemím: dnes se už běžně přijímá impaktní teorie vzniku Měsíce, do protoplanety Země zřejmě narazilo jiné těleso (snad velikosti Marsu) a ze vzniklé srážky se znovu poskládala Země a navíc Měsíc. Ovšem tato událost je datována téměř na úplný začátek vzniku Sluneční soustavy, nějakých 10 až 100 miliónů let po vzniku tělesa Země. Což je vlastně stejný start pro vznik života na Marsu i na Zemi. 
26.9.2005 - 23:55 - 
Mno Adolf ma celkem zajimave nazory, ovsem co se mi na jeho prispevcich nelibi je jejich delka. Tedy ne samotna delka, ale vse opakuje minimalne dvakrat, vetna stavba je taky silena a obcas to da praci prokousat se ji. Vetsina toho by se dala rict a vysvetlit pri polovicni delce prispevku, mozna mensi, coz by pomohlo i ostatnim:) 
27.9.2005 - 09:57 - 
Co se týče té druhé Země. U vzniku života je velice fascinující, že údajně musel vzniknout extrémně rychle. On se tu sice vyvíjel po miliardy let, při čemž po většinu té doby šlo výlučně o mikroby, ale vyvinout se musel extrémně rychle maximálně během stovek milionů let, protože hledači pradávných stop života prakticky neumí rozlišit období vychlazení země od období dochování prvních stop života. Tedy každých 100 milionů let je dobrých, ač pro planetárního geologa je to v takto dávných událostech jistě mžik. Nikdo moc nechápe, jak život mohl vzniknout tak rychle, proto si někteří myslitelé na téma vznik života pomáhají spekulacemi typu přenos života z Marsu, kde se dal vyšetřit aspoň maličký stomilionový náskočík, nebo dokonce zanesení jeho zárodků z dalekého kosmu v hypotéze panspermie. Všechno jsou to pochopitelně spekulace, ovšem přenášení materiálu mezi takto blízkými planetami jako je Země a Mars, který obsahuje živé mikroby, je údajně velmi vysoce pravděpodobné. Vznikne-li na planetě tady život, je prý s vysokou pravděpodobností přenositelný kamkoliv na blízkou planetu.

Citoval jsem tyto různé hypotézy včetně hluboké horké biosféry a problémů zkoumání mikrobiálního života na Zemi, při čemž tato zkoumání často naráží na značné problémy s indikací bakteriálního života tady v pozemských podmínkách, abych naznačil kontext, v němž by se o marsím životě a jeho zkoumání mělo uvažovat. Zvlášť významnou při tom považuji skuteč.st, že odhalování pozemského mikrobiálního života je občas extrémně obtížné i při možnostech, jimiž tady na domovské planetě disponujeme.

Osobně si myslím, že spíš nejsme Marťani a najdou-li na Marsu nějaké kamenožrouty, budou to naturalizovaní Pozemšťani. Také se mi moc líbí hluboká horká biosféra tady na Zemi. Toto jsou však jen mé skoro estetické preference v oblasti spekulativních hypotéz, jejichž potvrzování či vyvracení asi není na pořadu dne současné vědy.

Mnohomluvnost a stylistická nedotaženost mých příspěvků mi není tajemstvím. Na zdejších diskusích se o ní např. zmiňovala i Bonemína. V práci, když mi šéf řekne: „Napiš třístránkový příspěvek,“ tak mu odpovím, „dej mi na to víc času, nebo bude devítistránkový.“ Když píšu tak zpravidla velmi rychle vytvořím „odlitek“ textu, který má v průměru tak trojnásobnou délku než konečný výsledek. Ten pak pracně „obrábím“ po dobu delší, než jakou zabralo zpracování textového „odlitku“.

Když přispívám sem, tak je to zpravidla, protože na chvilku vypnu od normální práce nebo v noci, kdy už mi na práci dojdou úplně síly během popíjení uspávacího piva. Kratochvilné vysypání textového „odlitku“ je pro mě něčím na způsob duševní relaxace. Vytvoření textového „obrobku“ je pro mě už trochu dřina, na kterou nemám moc čas a sílu. Občas, když si něco z toho po sobě přečtu, tak mi vstávají vlasy hrůzou na hlavě nejen ze stylistických neobratností, ale i z překlepů, nesouladů ve skloňování a často chybějících slov. Ale síla a čas si to aspoň přečíst, natožpak to nějak finišovat chybí.

Tak mi prosím promiňte mou uplkanost!

 

____________________
Áda
 
27.9.2005 - 10:28 - 
Na obranu Adolfa musim uvezt, ze rozvita vetna skladba a siroka slovni zasoba, jakoz i siroky rozhled napric vsemi obory svedci nejen o pokrocilem veku, ale i vysokem vzdelani a inteligenci.
Urcite sam napsal a prelozil mnozstvi vedeckych clanku. Nicmene kazdy clanek nebo report ma i summary neboli souhrn a ten by jeho clanky urcite potrebovaly.
 
28.9.2005 - 00:09 - 
Těší mě, že na diskusi se po delší odmlce vrátil sulinar.

Tady na diskusi je téma Zajímavosti ze sluneční soustavy. Toto téma nějakou dobu spí, ale svého času, když bylo aktuální povídání kolem "10. planety", tak jsme si tam hezky, leč laicky povídali, co je to vůbec planeta.

Možná, kdyby sulinar našel špetku času a nakoukl, co jsme o tom blábolili, mohl by některé výplody našeho planetologického folklóru uvést na pravou míru.
 
28.9.2005 - 17:44 - 
No Adolfe, oni v tom nemají pořádek ani odborníci. Dnes je jasné, že Pluto-Charon nelze považovat za řádnou planetu (dvoj planetu) a to z mnoha různých důvodů. Takže veškeré snahy dnešních astronomů, kterým se podaří objevit jakékoliv větší těleso za Neptunem a chtějí ho zviditelnit jako planetu, jsou prostě snahou o zviditelnění jich samotných  
28.9.2005 - 22:58 - 
Připojuju se k přání "stručněji pane Adolfe, stručněji". Jinak totiž čtenář uvyklý tempu XXI století nebude mít trpělivost dočíst Vaše příspěvky až do konce.

Život je vždy otázkou energie, ať už chemické nebo elektromagnetické. Proto bych očekával, že nejsnáze vznikne tam, kde jsou energetické toky spíš větší. (Na druhou stranu musí existovat něco pestrého a stabilního, jako "naše" chemie, takže sluneční bytůstky nečekám.) Proto klidně uvěřím dávné, ještě nooxidované magam jako zdroj života - jestli šlo v prvním stomilónoletí ze Z/země srovnatelně energie jako ze Slunce (dnes geofyzici loví toky v řádu zlomků wattů /m2, zhora padá řádově 1e+3 W/m2).
Slibuju za domácí úkol udělat odhady.
Asi i pak bude mít Země výhodu nad Marsem - je větší!
 
01.10.2005 - 17:28 - 
quote:

Asi i pak bude mít Země výhodu nad Marsem - je větší!


Já si také myslím, že Země má víc výhod ke vzniku života než Mars či jakékoliv další těleso, které známe, leč protože hypotéza marsího vzniku pozemského života tu je, myslím, že je třeba ji zmínit.

Také si představuji, že pro vznik života by bylo nejlepší místo, kde jsou stavové podmínky jak někde v reaktoru v chemičce. Proto se mi také líbí hypotéza hluboké horké biosféry a vzniku života v horkých minerálních roztocích v porézní hornině. Život je taková aktivita adaptibilních kapek žíravého hydrosolu, a tak si říkám, že musel vzniknout tam, kde je tohle doma. Také nejarchaičtější formy života jsou archey, které jsou obvykle termofilní a vyžívající se ve vyloženě žíravých roztocích. Bydlení na povrchu, kde je chlad, v němž nic nereaguje, roztoky tu nejsou vůbec žíravé, tedy postrádají chemický potenciál, v němž lze něco sežrat, atp. to chtělo nejdřív asi projít dlouhým vývojem k vysoce účinným enzymům, jimiž lze katalyzovat reakce, aby probíhaly i v tak životu nepřátelském chladu, jaký tady na povrchu panuje.

Na druhou stranu, jestli tohle platí, tak by život mohl vzniknout úplně stejně na Marsu a hlubinné termofily by vůbec nemusely vědět nic o ztrátě husté atmosféry a hydrosféry na povrchu planety. Je tu ale ten nepříjemný fakt, že my skoro nic nevíme ani o hlubinných baktériích Země a nemáme metodiky a technologie jak je zkoumat, ač možná jde o dominantní životní formu naší planety, takže na Marsu bychom je o to obtížněji hledali.

Doufám tedy, že v rámci přípravy na odhalování života na Marsu, trochu hnou s metodikami a technologiemi odhalování života vůbec, takže se díky tomu dočkáme objevů i na jiné planetě neznámého života – Zemi.


Áda
 
01.10.2005 - 18:57 - 
quote:

...
Také si představuji, že pro vznik života by bylo nejlepší místo, kde jsou stavové podmínky jak někde v reaktoru v chemičce. Proto se mi také líbí hypotéza hluboké horké biosféry a vzniku života v horkých minerálních roztocích v porézní hornině. Život je taková aktivita adaptibilních kapek žíravého hydrosolu, a tak si říkám, že musel vzniknout tam, kde je tohle doma. Také nejarchaičtější formy života jsou archey, které jsou obvykle termofilní a vyžívající se ve vyloženě žíravých roztocích. Bydlení na povrchu, kde je chlad, v němž nic nereaguje, roztoky tu nejsou vůbec žíravé, tedy postrádají chemický potenciál, v němž lze něco sežrat, atp. to chtělo nejdřív asi projít dlouhým vývojem k vysoce účinným enzymům, jimiž lze katalyzovat reakce, aby probíhaly i v tak životu nepřátelském chladu, jaký tady na povrchu panuje.
...



OT:
Kam prosím chodíte na termíny žíravý hydrosol apod.? Čemu říkáte chemický potenciál?
Mam v chemických oborech počínaje výučním listem přes maturitu až po několik státnic a nějakou tu vědecko-výzkumnou praxi snad nějaký ten základní přehled, ale Vaše výrazy mi ve ší úctě připomínají spíš učebnice mých dědečků než cokoliv, co bych se kdy učil. Takže nic ve zlém, ale trochu mě to tahá za uši.

 

____________________
--
MIZ
 
01.10.2005 - 22:13 - 
[quote...



Kam prosím chodíte na termíny žíravý hydrosol apod.? Čemu říkáte chemický potenciál?



Nedávno tu o mně kdosi prohlásil, že jsem velmi starý a nyní jsem podezříván, že jsem současníkem vašeho dědečka.

Můžete mi, pane vnuku, prozradit, jak dnes popisuje to, co jsem my starci nazývali koloidy, když už nepoužíváte archaický termín hydrosol?

Za našich mladých let existovala taková základní termodynamická veličina chemický potenciál, bez které si nešlo představit termodynamiku chemických a fázových rovnovah u otevřených soustav (s proměnným počtem molů). Tato veličina určovala intenzivní vlastnosti soustavy zrovna tak jako teplota a tlak a bez ní za starých časů nešlo soustavu popsat zrovna tak jako bez tlaku a teploty. Tehdy říkali profesoři ve fraku o veličinách popisujících termodynamické rovnováhy studentům: „Teplotní rozdíl je příčinou, že teplo přechází z jednoho tělesa na druhé, tlakový rozdíl určuje pohyb tekutiny z jednoho prostoru do druhého a rozdíl chemických potenciálů můžeme považovat za příčinu chemické reakce nebo snahy látky difundovat z jedné fáze do druhé.“ Tohle názorné vysvětlení studentům bývalo v předminulém století důležité, neboť abstraktní matematická definice pomocí parciálních derivací entalpie, Gibbsovy a Hemholtzovy energie podle změny počtu molů v příslušné složce nebo fázi by začátečníky ve fyzikální chemii vyděsila.

Dodnes je dost chemiků s diplomy, co blednou při vyslovení výrazu fyzikální chemie. Můžete mi prosím, pane vnuku, prozradit jak se tyto rovnováhy otevřených soustav v termodynamice popisují dnes? Ačkoliv fyzikální chemie asi nepatřila k vašim oblíbeným předmětům, jistě nějakou najdete. Věřím, že popis toho, co jsme nazývali otevřené soustavy tam bude a s tím současná terminologie. V některých učebnicích bývalo zvykem dávat upozornění na terminologické změny typu, dnes už se nepoužívá termín volná entalpie aj. Máte-li v knihovničce neohmatanou učebnici fyzikální chemie, tak při otevření jejích od posledních státnic nedotčených stránek jistě, pane vnuku, najdete odkaz: „ Za starého Adolfa v c. k. mocnářství byla používána pravěká veličina chemický potenciál.“

Jinak, když budu kecat pitomosti, tak se nebudu vůbec cítit dotčeně, když mi tu kdokoliv odpoví: „Ádo, co to meleš?“ Já fakt často melu pitomosti, aby řeč nestála. Hmotařským vzděláním jsem stará předrevoluční struktura. Za kapitalismu jsem studoval akorát ekonomii. Tak mé vyjadřování také není vždy up todate. Uvítám tedy, když mou termodynamickou terminologii někdo aktualizuje.


Áda
 
02.10.2005 - 17:22 - 
Případným "vnukům", co si myslí, že "stařičký" Áda kecá, kteří už propili svoje učebnice doporučuji, aby nahlédli do na webu vystavené učebnice fyzikální chemie pro mladší chemický dorost (bakaláře), do kapitoly 5.4 na tomto odkazu:

http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-559-5/pages-img/obsah.html
 
02.10.2005 - 20:15 - 
Přátelé, já osobně jsem přesvědčen, že na Marsu život v nějaké formě je. Samozřejmě nemohu ( zatím ) podat žádné důkazy, ale prostě jsem o tomto přesvědčen. Je to můj názor, i když nevědecký.  
02.10.2005 - 20:28 - 
Asi bych těm kamenoužroutům věřil víc, než tomu trilobitovi :-)

Jinak vlastní článek ve kterém celý nález komentuju jsem zveřejnil zde:

http://www.teckacz.cz/index.php?clanekid=266
 
02.10.2005 - 20:59 - 
Když nic jiného, tak šutry z Marsu padali v minulosti na Zem. Nějaké zase jistě spadly ze Země na Mars. Jelikož se na Zemi téměř od jejího ztuhnutí vyskytují kamenožrouti, tak by bylo divné, aby alespoň tímto způsobem nedošlo k jejich přenosu tam.

Já bych si tipnul, že mikrobiální život tam bude.

Ovšem psal jsem, že se dost bojí reakce části veřejnosti na zjištění, že život tam je. Nedivím se proto také NASA, že moc nepodněcuje jásot: "Jé, Mars je možná živej!" Vlastně by jim to mohlo zkomplikovat situaci při přípravě jeho zkoumání. Lidi moc nezajímá ohrožení ptačí chřipkou, které může znamenat stovky milionů obětí, ale děs z rudě lesklých kamenožroutů by mohl být stejně účinný a zpátečnický jako děs z atomové energie. Když jen vzpomenu, jak řada lidí na diskusích reagovala na ten Deep Impact na asteroid a představím si, jak by vyváděli, ožužlaným šutrem z Marsu, tak z toho mám trochu obavy.

Áda
 
02.10.2005 - 21:03 - 
Jo, zapomněl jsem ještě jeden dodatek:

Vidím to tak, že když jsou na Marsu odpovídající intenzivní stavové podmínky: tlak, teplota a chemický potenciál, tak se tam život, i když od vedle musí chytit.
 
02.10.2005 - 22:31 - 
Ještě upřesnění: ten týpek z Xenotechresearch uvádí dost odvážná tvrzení. Doporučuji přečíst si vážně můj článek (resp. jeho současnou edici, po asi patnácti přečteních), kdy jsem studiem vygoogleného PDF (odkazuji na něj v tom článku) na téma bakterií rodu Metallogenium dospěl k závěru, že "pravotočivé aminokyseliny organického původu" byly ve skutečnosti racemizované aminokyseliny, které v době původu byly normálně levotočivé, a že se poměr pravotočivých a levotočivých sloučenin v daném oslizlém šutru používal právě k určování doby před kterou mohly být příslušné bakterie ještě živé - protože po nich už pochopitelně zbyly jen pozůstatky.

Já si myslím, že nález života na Marsu nechá většinu lidí poměrně lhostejné - pokud to nebudou marťanské princezny ze zelenou pletí, které by mohly pózovat pro Blesk v sexy kalhotkách a nahoře bez. Určité obavy (možná oprávněné) by mohla vzbudit doprava vzorků toho života na Zemi - zvlášť poté, co se tak exemplárně povedlo roztřískat vzorky částic solárního větru, že... o důvod víc zkoumat vzorky z Marsu v nějaké laboratoři na oběžné dráze... alespoň se tak vymyslí nějaký rozumný vědecký program pro kosmounaty na nízké oběžné dráze :-) Paradoxně když se lidé něčeho bojí a zároveň na to jsou zvědaví, tak by z nich šlo vytřískat relativně nejvíc peněz.. :-)

 
02.10.2005 - 23:48 - 
Článek jsem četl. Celkem bych rád věřil na tu optimistickou variantu reakce světa, jak je tu předkládána. Asi by to tak být mohlo. Kdo ví ale jak to bude. Zelení spustí proti červeným baktériím kampaň jak proti geneticky upraveným potravinám a atomovým elektrárnám.

Věřím, že směrotočivost opticky aktivních molekul není nijak moc libovolná, a tak jejich nesprávný směr je spíš racemizace. Viz udivující výsledky shodou okolností českého kvantového chemika Zahradníka, které uvedly svět v úžas. Važme si toho, že od něj spolu s Dvořákem tu máme i učebnice kvantové chemie v mateřském jazyce.

Doufám ale, že to nakonec dopadne podle optimistického předpokladu a my konečně zístkáme nějakou srovnávací životní formu, abychom porozuměli té životní formě naší, i kdyby ten nově objevený Marťan, měl být naturalizovaným Pozemšťanem, což je asi dost pravděpodobné.
 
03.10.2005 - 15:26 - 
quote:
Případným "vnukům", co si myslí, že "stařičký" Áda kecá, kteří už propili svoje učebnice doporučuji, aby nahlédli do na webu vystavené učebnice fyzikální chemie pro mladší chemický dorost (bakaláře), do kapitoly 5.4 na tomto odkazu:

http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-559-5/pages-img/obsah.html


Diky dedulovi za uzitecny odkaz. Sice disponuju skriptama fyzikalky, ale takhle pekne po ruce je to mnohem lepsi.
 
03.10.2005 - 17:05 - 
quote:
Zelení spustí proti červeným baktériím kampaň jak proti geneticky upraveným potravinám a atomovým elektrárnám.



Protože se sám řadím mezi "zelené" v nějakém širším slova smyslu - dejme tomu jsem "zelený liberál", nebo tak něco - tak si troufám říct, že tohle je nesmysl. Samozřejmě existují nejrůznější iniciativy argumentující ekologií, a nejrůznější extrémní názory, ale s těmi geneticky upravenými potravinami je to jedna věc, s jadernými elektrárnami úplně jiná (stručně řečeno: jadernou energii se vyplatí používat až někde za drahou Marsu, a tam se pokud vím povrch Země nenachází :-), a případné argumenty týkající se výzkumu mimozemského života budou ještě úplně jiná věc.

Především je tu určitá pravděpodobnost, že pokud mají článek o "pouštním lesku" nebo studie "meteoritu z Marsu" nějaký reálný základ, tak život na Marsu nebude zase tak revolučně odlišný od toho pozemského. Pokud se zjistí, že funguje na bázi stejné DNA a stejných aminokyselin, tak to bude prakticky stejně ohromující zjištění, jako kdybychom tam objevili cokoliv jiného.

Myslím, že žádná masová hnutí za ochranu životního prostředí by nikdy nevznikla, kdyby se jaderná energie nebo geneticky modifikované organismy zkoumaly jen v laboratořích, a jen v rámci získávání nových poznatků. Problém je jaksi vždycky až aplikace daných poznatků v praxi - a tady je potřeba přiznat, že naše slavná civilizace už udělala obrovské množství bot - obávám se, že většinový názor na JE nebo na GMO se za padesát let nebude přiliš odlišovat od dnešního názoru na DDT. V případě GMO se možná právě díky krajně skeptickémju přstupu zemí EU podaří katastrofu odvrátit, v případě JE je tenhle pohled už víceméně jistý: na téhle planetě bude obrovské množství vyhořelého paliva i obrovské množství odstavených elektráren, a všechno dohromady to bude blokovat obrovské množství zdrojů, energetických i lidských.

Troufám si říct, že většina odstínů nejrůznějích zelených aktivistů a politiků bude výzkum mimozemského života podporovat - pouze bych očekával poněkud skeptičtější přístup, co já vím, třeba k masovému průmuslovému nasazení organismů vzniklých křížením marťanských a pozemských genů... :-)
 
03.10.2005 - 17:50 - 
Ale, zeleny liberal a nema rad jadro. Dokonce se prirovnava DDT a ruzny chemicky sracky ke GMO potravinam a jadernemu odpadu.
Ja bych zase nebyl prekvapeny, kdybychom za deset let blahorecili Temelin a jaderneho dedka.
V UK je sice snaha stavet vetrne (i offshore) a prilivove elektrarny na bezicim pasu, cpat CO2 do opustenych ropnych rezervoaru a dalsi vylomeniny, nicmene jadro neni zdaleka mimo hru.
Zrovna pro Cesko s jeho limitovanymi moznostni snad ani jina moznost nez jadro neni.
To musi byt utrpeni sledovat plany na jaderny reaktor na Mesici.
 
03.10.2005 - 18:05 - 
Zelený liberál je stejně logické slovní spojení jako panenská matka.
Jako zázrak to ještě beru, jinak je to contradictio in adiecto.
 
03.10.2005 - 18:12 - 
Pardon - ještě mě napadlo, že zelený může být liberál, jenž správně po liberálsku odmítá ČOIku, potravinářskou inspekci, hygienické kontroly a podobné socialistické výmysly, v důsledku čehož se nedozví o půl roku prošlých salámech u Mainla a pozře některý z nich. To bude HODNĚ zelený liberál! 
03.10.2005 - 19:05 - 
quote:
Problém je jaksi vždycky až aplikace daných poznatků v praxi - a tady je potřeba přiznat, že naše slavná civilizace už udělala obrovské množství bot - obávám se, že většinový názor na JE nebo na GMO se za padesát let nebude přiliš odlišovat od dnešního názoru na DDT. V případě GMO se možná právě díky krajně skeptickémju přstupu zemí EU podaří katastrofu odvrátit, v případě JE je tenhle pohled už víceméně jistý: na téhle planetě bude obrovské množství vyhořelého paliva i obrovské množství odstavených elektráren, a všechno dohromady to bude blokovat obrovské množství zdrojů, energetických i lidských.


Nerad bych Ti Chaosi bral iluze, ale GMO se velmi rychle šíří všude vyjma EU a i ta v poslední době ustupuje. Nedávno povolili myslím kukuřici. Takže jesti to je katastrofa, tak už probíhá.

Co se týče JE, můj názor znáš. Mě v takových případech jen zajímá, jak jinak omezit vypouštění CO2 a zároveň zajistit dostatek energie pro civilizaci. Zatím mi to nikdo neřekl. Zatím vím jen o rozpadu a budoucí fůzi. Jo a s ještě jsem slyšel o návratu na stromy...
 
<<  1    2    3    4  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.401081 vteřiny.