| 03.10.2007 - 20:38 - Hawk | |
|
Spíše nez zinscenování o Gagarinově prvenství bych věřil spikleneckým teoriím,že Gagarin měl jednoho či více předchůdců, kteří se buď nevrátili z vesmíru živí nebo polomrtví. Třeba populární teorie o prvenství Iljušina:
http://www.xpress.cz/5738
|
| 03.10.2007 - 22:03 - Lana | |
|
citace:
Spíše nez zinscenování o Gagarinově prvenství bych věřil spikleneckým teoriím,že Gagarin měl jednoho či více předchůdců, kteří se buď nevrátili z vesmíru živí nebo polomrtví. Třeba populární teorie o prvenství Iljušina:
http://www.xpress.cz/5738
Spiklenecká teorie o Iljušinovy byla mnohokráte podrobně rozebrána a totálně zamítnuta (vyrácena)... ale stále se vrací....na vlně zájmu o jakékoliv spiknutí.... Lana |
| 05.10.2007 - 09:12 - koulars | |
|
Pánové a dámy, přes veškeré pochybnosti, které tady padly je tato diskuze velmi plodná. Ne, nebudu ji nijak obohacovat, jen bych chtěl vyjádřit dík všem jejím účastníkům za kvalitní a zajímavou diskuzi na toto téma. Pane Přibyl, máte, co jste potřeboval - tedy, já myslím, že kvalitnější materiál prostě neseženete, i když bych Vám to přál. Jinak, at si má každý názor, jaký chce, ale řekl bych, že tahle diskuze by přesvědčila téměř kohokoliv, že se s vysokou pravděpodobností nejedná o konspiraci. Zabýval jsem se tímto tématem ve svém životě všeho všudy asi 4 hodiny, což není moc. Na začátku jsem si položil otázku, že právě proto, že Američany na Měsíci bere člověk (tedy alespoň já) jako fakt, mohlo by se jednat o podvrh, který nikdo nebude zpochybňovat. Po přečtení několika desítek argumentů typu "na týhle fotce je něco blbě, takže je to ve studiu" bych byl málem uvěřil, jakou lež nám to předhodili. Po přečtení této diskuze (jedním dechem) mám ve věci jasno. Tolik, řekl bych solidně podložených argumentů na jednom místě jsem ještě nenašel. Pro mě je každá fotka pravá - prostě tomu moc nerozumím - i když třeba co se týče těch hvězd, který na fotkách nejsou, (v nějaký diskuzi se to řešilo) napadlo mě hned, že jsou přesvícený sluncem tak jako na Zemi ve dne. No, radši jsem byl ticho, aby se na mě nesesypali zastánci konspirace a nezadupali mě pod zem, jaký jsem idiot  )
Uff, nějak jsem se rozjel... Takže ještě jednou DÍKY VŠEM ÚČASTNÍKŮM ZA VELMI PŘÍNOSNOU A POUČNOU DISKUZI. |
|
| Ach vy lidé z planety Země... přestaňte už krmit toho trolla |
|
citace:
Také na mne jedna fanatická příznivkyně (UFO - vesmírní lidé)vykřikovala, že až mne ufouni ukradnou, že teprve pak budu věřit, že jsou, budu klečet a prosit, ale to bude pozdě.
Odbočil jsem, inu rád si postěžuji.
Zde bych se spise klonil k tomu, snazit se vyvracet vsechny moznost jejich cinnosti zde, zdali to opravdu nemohou byt oni a neodmitnout to ve stylu pro nas je to nemozne, tak je to nemozne i pro vsechny dalsi civilizace. Nebot staci jedna malickost - moznost pohybu nadsvetelnou rychlosti (my ho zde nepozorujeme - nebot to nase znalosti neumoznuji) jen s malym mnozstvim potrebne energie a vse bude hned jinak - mezihvedne lety budou docela dobre mozne a pritomnost jine civilizace zde tuzdiz realna...
Jejich skryvani muze mit pomerne dobry duvod - stejne jako by jsme mi neriskovali hned se predstavit uplne neznamym (pro nas) obyvatelum cizi planety a snazili bychom si o ni zjistit alespon ty nejzakladnejsi udaje - jake prostredky (zbrane) by mohli bud po pristani (nalakali by nas nej) pouzit eventualne i primo na obezne draze.
My tam budem vzdy v mensine a to jak na te jejich planete, tak i na obezne draze a tudiz pokud by meli k tomu prostredky, mohli by i tam nas snadno zajmout.
Nase kosmicka lod by skoncila v jejich laboratori - zjistit vsechny nase pouzivane technologie a my zase v jinych rovnez - biologicke a lekarske pokusy - pripadne i snaha z nas dostat nase znalosti.
Toto je proste duvod skryteho vyzkumu - proste snaha zjistit co je zde ceka a jak se k nim budem chovat a pripravit podle toho scenare jejich priletu(ukazani se nam) a nabidky spoluprace - na vyzkumu vesmiru - byt i jen pomoc z vyhodnocovanim vysledku z jich sond vymenou za nektere jejich znalosti vesmiru by bylo pro ne prinosem - ty udaje je treba zpracovavat coz pro jednu civilizaci poctem opovidajici zemi je ukol docela velky - ze vsech v planet ci i mist ve vesmiru vhodnych k prozkoumani.
Proste jinak muzete dopadnout jako Japonci za druhe svetove valky, ktery se rozhodli temer nehajit jeden ostrov, nebot z jejich pohledu byl zcela nevhodny pro stavbu letist , jen baziny, ze kterych by mohli startovat stihacky a bombardery pro utok na sousedni ostrovy. Jenze posuzovali moznosti Americanu podle sebe a tudiz nevzali v uvahu jejich pocty a moznost dopravy burdozelu a dratenek pro zpevneni povrchu a mnozstvi betonu. Taky se nesacili divit jak ihned po jeho obsazeni Americany se tam stavi pristav a velke letiste - prave pro vsechny ty bombardery a stihacky.
Tudiz ja proste ve svych uvah unos k mimozemstanum - ktery se muze zmenit u toho, kdo neda na sobe znat strach z nich a bude si je napoak se zajmem prohlizet ci i se snazit vyptavat co jsou zac - na nabidku spoluprace s nimi - netvrdte mit, ze by to kazdy odmitnul - duvodu proc to neodmitnout muze byt vic - zvedavost a libi se mu nabidka, kterou dostal, vi ze bude jako jeden z malo lidi o nich vedet ze to jsou a odkud jsou a zaroven i moznost "Ucastnit se Startreku ve skutecnosti - proste videt na vlastni oci jak neco takoveho vypada doopravdy - co se z tech scifi predstav skutecne naplnilo".
|
|
Pro Koulars
Jenom malá informace ohledně chybějících hvězd na fotkách z Měsíce.
Pokusím se vysvětlit jak nejlépe umím. dpověď se ze začátku může zdát komplexní, protože vyžaduje alespoň základní znalosti fotografického procesu, ale po jejich pochopení je odpověď vlastně velmi jednoduchá.
Nejprve je třeba stanovit a pochopit pár základních fotografických pojmů jako:
- Expozice - Délka času, po kterou je film/sensor vystaven světlu (exponován). Expozice je uváděna ve vteřinách nebo jejích zlomcích.
Příklad: expozice byla 1/30 vteřiny nebo také expozice 1/100 vteřiny je 2x kratší než expozice 1/50 vteřiny
- Clona - Mechanická clona vestavěná v objektivu, která ovládá množství dopadajícího světla na film/sensor. Clona se uvádí v "f/x.x" číslech nebo "f-stopech".
Pravidlem je, že základní f čísla v řadě jsou o druhou odmocninu ze 2 (1.414) větší než předchozí f číslo. Většina nových fotoaparátů dokáže pracovat i se zlomky těchto čísel.
Základní řada je: f/1 - f/1.4 - f/2 - f/2.8 - f/4 - f/5.6 - f/8 - f/11 - f/16 - f/22 - f/32 - f/45 - f/64
Clona také určuje hloubku ostrosti - oblast, ve které fotografované subjekty budou ostré. Čím více otevřená clona, tím menší bude hloubka ostrosti a obráceně.
Příklad: Otevřená clona f/1.4 propustí více světla než přivřená clona f/8 nebo také clona f/8 propustí o 5 f-stopů méně světla než clona f/1.4
- Citlivost – Citlivost, jak už vyplívá ze samotného názvu, určuje schopnost filmu/sensoru zachytit dopadající světlo. Čím vyšší citlivost, tím více světla se zachytí, bohužel se také zvětší zrno u filmu/šum u sensorů. Citlivost je uváděna v ISO číslech.
Příklad: Film s citlivostí ISO 200 je 2x citlivější než film s ISO 100
Tak to by bylo něco ze základů. Nemá smysl se tady rozepisovat o fokální délce objektivů nebo o způsobů měření expozice. Nejsme ve fotoškole hehehe.
Teď je čas na “legraci” s se základními pojmy.
Pravidlem je, zdvojnásob délku expozice při každém přivření clony o jeden f-stop a zkrať délku expozice 2x při každém otevření clony o jeden f-stop.
Expozice 1/30 vteřiny při cloně f/5.6 je zaměnitelná s expozicí 1/15 vteřiny při cloně f/8. Jediné co se změní je hloubka ostrosti.
Navíc můžeme do mixu přihodit i citlivost.
Příklad:
expozice 1/60 vteřiny, clona f/4, citlivost ISO 200
je ekvivalentem
expozice 1/30 vteřiny, clona f/8, citlivost ISO 200 – větší hloubka ostrosti, ale 2x delší expozice
je ekvivalentem
expozice 1/60 vteřiny, clona f/2.8, citlivost ISO 100 – menší zrno/šum, ale menší hloubka ostrosti
je ekvivalentem
expozice 1/120 vteřiny, clona f/4, citlivost ISO 400 – větší zrno/šum, ale 2x kratší expozice
Z toho vyplývá, že pokud zvýším citlivost filmu, musím zkrátit délku expozice při zachování clony nebo při zachování délky expozice musím změnit nastavení clony abych dostal správně osvětlené políčko filmu nebo sensoru.
Teď ještě neco k citlivosti. Člověk má jednu obrovskou výhodu oproti filmu/sensoru. Laicky bych to nazval “dynamickou expozicí a kompozicí”. Lidské oko dokáže zachytit světlo v rozmezí cca 10ti až 11ti f-stopů. Nedokáže to sice naráz, ale o to se právě postará mozek. Ve tmavé místnosti vám může chvíli trvat, než se vaše oko přizpůsobí světelným podmínkám… neboli dynamicky změní citlivost. Nyní se podívejte oknem ven. Chviličku může trvat, než se vaše oko přizpůsobí světelným podmínkám. Váš mozek ale dokáže z této mozaiky poskládat korektní obraz.
Nejlepší film nebo digitální senzor zachytí maximálně 5 – 6 f-stopů světla. A navíc nemá výhodu “dynamické expozice a kompozice” jako lidské oko/mozek. Představte si, že jste v místnosti a někdo stojí vedle jasného okna. Vám se scéna může zdát v pořádku. Vidíte osobu stojící před oknem a vidíte i ven z okna. Vše korektně exponováno. Pokud se však pokusíte scénu vyfotit, tak zjistíte, že buď musíte exponovat korektně osobu co stojí před oknem, a potom výhled ven z okna bude kompletně přeexponován do bíla, nebo musíte nastavit expozici na okno a potom budete mít osobu silně podexponovanou a tmavou.
A právě zde se dostáváme k “jádru pudla” s fotografiemi z měsíce. Nebudu se rozepisovat o atmosférických podmínkách.. Zkrátka řekněme, že je noc. Krásná jasná obloha bez mráčků a vlhkosti. Měsíc je v úplňku. Z osobní zkušenosti určitě víte, že pokud se na chvíli podíváte na jasný měsíc, tak vám bude chvíli trvat, než si vaše oko zvykne zpět na tmavou oblohu a uvidí hvězdy. Pokuste se vyfotit noční oblohu s jasným měsícem a zároveň abyste měli na fotce hvězdy. Nepůjde to. Proč to nejde, přestože je na obloze je spousta jasných hvězd? Protože pravděpodobně máte expozici nastavenou na jasnost měsíce. To znamená, že hvězdná obloha je silně podexponovaná. Pokud nastavíte expozici na hvězdnou oblohu, tak se vám Měsíc promění v bílou silně přeexponovanou šmouhu. No a to samé platí na povrchu Měsíce.
Měsíční povrch je osvětlen ze Slunce. Všechny fotky, co byly foceny na povrchu, jsou naexponovány tak, aby povrch Měsíce a astronauti byli korektně exponováni. Hvězdy jsou moc tmavé na to, aby se správně vykreslily na fotografii. A film není natolik citlivý, aby je při takovémto nastavení zachytil.
Kdyby astronauti nastavili expozici na měsíční oblohu, tak by přeexponovali povrch a sebe.
Jednoduché vysvětlení.. že? Stačí znát principy fotografie…
Pokud jsem se někde “uťal” tak mě prosím opravte.. rád se přiučím…
|
| 05.10.2007 - 18:40 - Vítězslav Novák | |
|
Napíšu to zjednodušeně, Radime.
Vemte obyčejný foťák s filmem, ne digitál. Celkem jedno jak citlivým filmem. Vyfoťte při správné exposici kámošku na plně osvětlené pláži někde u Středozemního moře v červenci při "azúru" nebo na horách na sněhu - osvětlení bude slabší než na Měsíci bez atmosféry, ale postačí to.
Pak na tentýž film při stejném nastavení (clona/čas) cvakněte hvězdnou oblohu. Ručím vám za to, že tam exponujete pendrek, rozhodně ne hvězdy.
Jak by mohly být hvězdy vidět na jedné fotce, která byla exponována tak, aby zachytila plně osvětlenou postavu v bílém skafandru?
Pokus si může udělat každý a výsledek je zcela průkazný. |
|
Pro VN.
jojo Dlouhé vysvětlování mám asi po otci - učiteli... říkám tomu "mentální poškození ve vývinu! hehehe... rád se poslouchám...
navíc bych tak trošku rád slyšel, jak se vlastně zastánci konspirační teorie snaží tohle vysvětlit... hehehe
no ale zpět k fotkám... podle mne jsou naprosto pravé  |
| 05.10.2007 - 23:36 - Vlado | |
|
citace:
navíc bych tak trošku rád slyšel, jak se vlastně zastánci konspirační teorie snaží tohle vysvětlit... hehehe
no ale zpět k fotkám... podle mne jsou naprosto pravé
Všechny fotografie jsou v pořádku, nebo jsou pořízeny ve studiu. Místo oblohy je černá opona.Vysvětlete mi,proč nevyfotili aspoň jednu fotografii hvězdní oblohy s patřičnou expozicí. Asi se jím to nehodilo do scénáře. Ono by se s toho dalo leccos vyčíst.
Kratke vysvětlovani mam po otci Ostravaku-důstojnika ČSA. |
|
citace:
Všechny fotografie jsou v pořádku, nebo jsou pořízeny ve studiu. Místo oblohy je černá opona.Vysvětlete mi,proč nevyfotili aspoň jednu fotografii hvězdní oblohy s patřičnou expozicí. Asi se jím to nehodilo do scénáře. Ono by se s toho dalo leccos vyčíst.
Kratke vysvětlovani mam po otci Ostravaku-důstojnika ČSA.
Uvedomte si, ze na temer zadne fotografii teles na obezne draze (iss, druzice, shuttle..) hvezdy rovnez nejsou, jsou zkratka presviceny zarivejsimi objekty. Toto si vetsinou ani neuvedomujeme.
Co se tyka Apolla, tak par takovych fotografii preci jen porizeno bylo, viz:
http://www.astr.ua.edu/keel/space/Apollo16EarthID.gif
http://www.hq.nasa.gov/alsj/frame.html
Jinak na strance z druheho odkazu se k Apollu 11 uvadi: All of the photos taken while the crews were outside the LM were taken at an exposure of 1/250th of a second at f/8 or f/11, excepting some polarization pictures taken at 1/125th of a second.
Cili pri techto casech a s tak vysokou clonou neni divu ze snimky jsou prakticky bez hvezd. Na onech strankach se rovnez muzete docist pomerne dost o fotografovani prubehu misi Apollo. Od udaju o vysce Slunce nad obzorem, pres pomerne presne pozice ze kterych se snimky porizovali az k detailum o fotoaparatech a filmech. Preji klidne studium. |
|
citace:
citace:
navíc bych tak trošku rád slyšel, jak se vlastně zastánci konspirační teorie snaží tohle vysvětlit... hehehe
no ale zpět k fotkám... podle mne jsou naprosto pravé
Všechny fotografie jsou v pořádku, nebo jsou pořízeny ve studiu. Místo oblohy je černá opona.Vysvětlete mi,proč nevyfotili aspoň jednu fotografii hvězdní oblohy s patřičnou expozicí. Asi se jím to nehodilo do scénáře. Ono by se s toho dalo leccos vyčíst.
Kratke vysvětlovani mam po otci Ostravaku-důstojnika ČSA.
Protože pak by se neměli popírači na co vymlouvat.
Ultrafialový snímek Země při misi Apollo 16
 |
| 06.10.2007 - 08:41 - Vlado | |
|
Nezdařilá fotomontáž. Sever je natočen o 15 st. do leva. Jak je možné vidět hvězdu těsně vedle nasvětlené strany Země? Při tak velkém přeexponování by musela byt vidět i popelavá strana Země(bílá oblačnost nasvícená Měsícem).Co tam dělají ty prstence? 
http://www.astr.ua.edu/keel/space/Apollo16EarthID.gif |
|
Jaké prstence? Už jste brali na základce UV záření?? Můžu se zeptat na prospěch z matematiky a přírodních věd?
Vlado, jste-li svéprávný, podejte prosím žalobu na USA, že nás pořád úmyslně klamou, ohrožují naši vzdělanost opakovaným lhaním a podvrženými dokumenty. Dokonce jsou ti amíci tak namyšlení, tak přesvědčení o kvalitě svých podvrhů, že nám je pořád znovu a znovu opakovaně všude zpřístupňují, dokonce i servírují denně v NASA TV [to byste si neměl nechat ujít]!
A možná se s vámi budou lidi bavit, když přestanete ignorovat jejich otázky. Posledně jsem se ptal na sovětský Lunochod a vzorky z Měsíce. ____________________
--
MIZ |
| 06.10.2007 - 12:08 - Adolf | |
|
citace:
Nejlepší film nebo digitální senzor zachytí maximálně 5 – 6 f-stopů světla. A navíc nemá výhodu “dynamické expozice a kompozice” jako lidské oko/mozek. Představte si, že jste v místnosti a někdo stojí vedle jasného okna. Vám se scéna může zdát v pořádku. Vidíte osobu stojící před oknem a vidíte i ven z okna. Vše korektně exponováno. Pokud se však pokusíte scénu vyfotit, tak zjistíte, že buď musíte exponovat korektně osobu co stojí před oknem, a potom výhled ven z okna bude kompletně přeexponován do bíla, nebo musíte nastavit expozici na okno a potom budete mít osobu silně podexponovanou a tmavou.
Dokonce ani takový supersenzorický aparát, jako je náš zrak, který umí přepočítat snímky na obraz, nevidí hvězdy na obloze za dne na Zemi, přestože tyto pořád svítí. Anebo je to důkaz, že ne náš svět je neskutečný, jsme obětmi spiknutí a všechno je to Matrix?  |
| 06.10.2007 - 12:25 - Viva | |
|
citace:
Nezdařilá fotomontáž. Sever je natočen o 15 st. do leva. Jak je možné vidět hvězdu těsně vedle nasvětlené strany Země? Při tak velkém přeexponování by musela byt vidět i popelavá strana Země(bílá oblačnost nasvícená Měsícem).Co tam dělají ty prstence?
http://www.astr.ua.edu/keel/space/Apollo16EarthID.gif
Vlado, zajděte si do nejbližšího astronomického kroužku a zkuste si s pomocí jejich členů udělat osobně nějaké snímky oblohy a nebeských těles.
Potom teprve budete moci hovořit jako odborník a uvidíte že zatím jste psal jenom bláboly. |
|
citace:
Dokonce ani takový supersenzorický aparát, jako je náš zrak, který umí přepočítat snímky na obraz, nevidí hvězdy na obloze za dne na Zemi, přestože tyto pořád svítí. Anebo je to důkaz, že ne náš svět je neskutečný, jsme obětmi spiknutí a všechno je to Matrix?
Svým způsobem - ano. Minimálně jsme obětí vlastních smyslů a toho, co nám předkládají... a z téhle pasti není úniku :-)
Každopádně tahle diskuze je marná, a jde o ztrátu času. Pokud je někdo rozhodnutý popírat původní snímky, tak tím spíš popře budoucí dokumentární záběry letového hardware zachovaného na povrchu Měsíce: žijeme v době, kdy technické možnosti při tvorbě fotomontáží v podstatě převyšují možnosti přímého záznamu reality - dnes už asi neexistuje žádný způsob, jak rozlišit pravou fotografii od digitálně zpracované/vytvořené. A zvlášť v tak obskurním prostředí jako je povrch Měsíce - se kterým nikdo nemá přímou osobní zkušenost.
Na druhou stranu, myslím si, že je docela zajímavé si připustit, že víra v pravdivost přistání _člověka_ na Měsíci je právě jen... otázkou víry. Rozhodně neexistují výrazně "věděcké" důkazy: věda je postavená na determinismu, na opakovatelnosti experimentu, což diskvalifikovalo objevy typu "studená fúze" - kde prostě nebylo a není přesně jasné, co je potřeba k tomu, aby to šlo za všech okolností zopakovat.
Podle mě v postmoderní době není vůbec nic špatného na tom přiznat si, že v přistání člověka na Měsíci prostě VĚŘÍME. Všechny snahy najít nějaké "nezvratné důkazy" totiž při bližším důkazu mají tak trochu "teologický charakter". A zvlášť pro lidi v dnešní době... už jsem tu psal, že v 60. letech byl pojem virtuální reality pouze intelektuální spekulací některých avantgardních scifistů (Stanislav Lem, v USA později Philip K. Dick...) a lidi obecně měli pocit, že trikové záběry od skutečných bude možné rozlišit. Ovšem už třeba v 70. letech vznikaly moc pěkné situace, třeba jsem četl, že manželka jednoho z kosmonautů na palubě Apolla 13 se den před havárií koukala na tehdy převratný film 2001: Space Odyssey od Stanleyho Kubricka... inu, problémy se synchronicitami... aneb "reality is stranger than fiction", a to někdy i včetně happyendu hollywoodského střihu...
Vtipné je, jak v kosmonautice není relativně problém v "reálném čase", dokázat, že "někdo něco" lítá - Sputnik 1 kolem Země, sondy na Měsíci, na Marsu, apod. Rádiovým vlnám víceméně věří dostatečné množství lidí. Nicméně je překvapivě složité nějak nezpochybnitelně dokázat, že tam opravdu byli i lidé. Relativně ještě nejlepším důkazem jsou videozáběry kosmonautů ve stavu beztíže... to se předstírá relativně těžko, i když i to by šlo... Nicméně, Rusové v roce 1961 moc videozáznamů s Gagarinem neměli... a ve srovnání s americkým přistáním na Měsíci tehdy měli důkazů zatraceně málo (navíc ještě celkem zbytečně mlžili o měkkém přistání kosmonauta uvnitř kabiny lodi, apod.).
Co se souboje "paranoia vs. důkazy" týče, tak v "dobových materiálech" z 50. let na které byl odkaz na www.kosmo.cz, týkajících se letu Sputniku, mě zaujala mj. i zmínka o tom, že ruské sondy měly z povrchu měsíce vysílat přímý televizní přenos, který by šlo přijímat přímo televizními přijímači na povrchu Země. Nevím jestli šlo o fantazii novináře, nebo jestli se to skutečně plánovalo - každopádně požadovaný výkon takového vysílače by byl značný, navíc by to ještě předpokládalo že lidé polezou na střechy a budou zaměřovat relativně směrové televizní antény na Měsíc.. no byla by to bývala jistě velká legrace, to ano... :-)
|
| 06.10.2007 - 12:58 - Vítězslav Novák | |
|
Vlado, jste tak tup nebo to hrajete?
Prostě na Měsíci fotili Měsíc, sebe navzájem, své přístroje a zase měsíční povrch a zase. To je totiž to nové, pro co tam letěli.
Proč by kdo fotil na Měsíci hvězdy, které jsou odtamtud vidět nemlich stejně jako ze Země, nota bene ze Země líp, protože na Měsíc jaksi netáhli ani ondřejovský dvoumetr, natož něco lepšího?
Ani na Zemi nevyfotíte za naprosto jasné a bezměsíčné noci hvězdy tak, že namíříte na oblohu a cvaknete. Musíte fotit ze stativu na B a držet nejméně sekundy (spíše desítky), ovšem to se vám už začnou rozmazávat pohybem oblohy. Zkoušel jste to vůbec někdy? Nebo mít patřičnou montáž a pointovat. Proč by tohle letěli dělat na Měíc, když na Zemi se s pozemskou technikou dosáhlo mnohem lepších výsledků, než mohli docílit se svými (skoro) sériovými Hasselblady?
Vysvětlil jsem vám, proč na fotografiích z Měsíce hvězdy nejsou a být nemohou. Nopak, kdyby za Armstrongem byla perfektní Cassiopea, byl by to důkaz fotomontáže - protože jinak než fotomontáží hvězdy na jeden obrázek se Sluncem osvětlenou krajinou nedostanete.
Stačí? Nestačí - já vím. Ahmadínedžádovi taky nevysvětlím, že Alláh není Alláh a Muhammed nebyl Posel Boží... |
| 06.10.2007 - 13:44 - Adolf | |
|
citace:
citace:
Dokonce ani takový supersenzorický aparát, jako je náš zrak, který umí přepočítat snímky na obraz, nevidí hvězdy na obloze za dne na Zemi, přestože tyto pořád svítí. Anebo je to důkaz, že ne náš svět je neskutečný, jsme obětmi spiknutí a všechno je to Matrix?
Vtipné je, jak v kosmonautice není relativně problém v "reálném čase", dokázat, že "někdo něco" lítá - Sputnik 1 kolem Země, sondy na Měsíci, na Marsu, apod. Rádiovým vlnám víceméně věří dostatečné množství lidí. Nicméně je překvapivě složité nějak nezpochybnitelně dokázat, že tam opravdu byli i lidé. Relativně ještě nejlepším důkazem jsou videozáběry kosmonautů ve stavu beztíže... to se předstírá relativně těžko, i když i to by šlo... Nicméně, Rusové v roce 1961 moc videozáznamů s Gagarinem neměli... a ve srovnání s americkým přistáním na Měsíci tehdy měli důkazů zatraceně málo (navíc ještě celkem zbytečně mlžili o měkkém přistání kosmonauta uvnitř kabiny lodi, apod.).
Už si moc na to potrhlé dílo - Kozoroha (či jak se to jmenovalo) nevzpomínám. Viděl jsem to už před věky, moc jsem to nesledoval a nebýt určité společnosti, ze které jsem si nedovolil odejít, tak bych to nedokoukal, takhle jsem se celou dobu pobytu u TV vztekal. Nicméně mám dojem, že v tomhle kultovním díle spikloušských lunetiků nešli až tak daleko, že by zpochybnili nutnost zajistit i radiogoniometrickou iluzi pilotovaného letu. Tam myslím vlastně ta mise letěla, celý svět monitoroval její trajektorii, jen lidský náklad chyběl. Pak byl ale průšvih, když to havarovalo, takže nešlo sledovat návrat, jenže zbyli živí údajní kosmonauti na Zemi.
Kdyby spikloušstí lunetici byli aspoň tak realističtí jako antikosmičtí aktivisté, co natočili Kozoroha, tak by museli věřit, že u Měsíce a na Měsíci by mělo operovat něco, co realizuje klamnou komunikaci atp. Jim ale chybí aspoň ta troška soudnosti, co mají moderní kreacionisté, dänikenisté a hledači astronautů v chalkolitické mezoamerice. |
|
| Jo, no tak pochybovač který by chtěl zpochybnit alespoň bezpilotní přistání a klamnou komunikaci by to měl hodně těžké. Ale v podstatě pokud někdo někdy prohlásí, že nějaká nepilotovaná mise je ve skutečnosti pilotovaná, tak se mu to bude dokazovat dost těžko. |
|
Kdyby spikloušstí lunetici byli aspoň tak realističtí jako antikosmičtí aktivisté, co natočili Kozoroha, tak by museli věřit, že u Měsíce a na Měsíci by mělo operovat něco, co realizuje klamnou komunikaci atp.
Co si ten film pamatuji, tak se tam odehravalo vse , vcetne klamne komunikace s posadkou behm letu i pistavani - jeji hlas mel byt predem zaznamenan v tom modulu.
Ten modul tam mel normalne pristat a zase odletet a pristat na Zemi - byla tam umyslene zanesena navigacni chyba , ktera mela zabezpecit pristani jinde nez by na nej lode cekali, a nez by tam dorazili, tak je meli dopravit do te kabiny, ktera se mela uspesne vratit od MARSU ,ale podle autoru navratova kabina havarovala pri pristavacim manevru.
V tom filmu jim rekli, ze nevyresili problemy se vzduchotechnikou a tudiz by zahynuli - odborne bychom rekli nebyl zcela uspokojive doresen system zabezpeceni zivotnich podmninek.
|
|
| A jeste toto -jen zive prenosy z povrchu MARSU podle autoru toho filmu se meli natacet ve studiu na Zemi a kvuli tomu byli tam ti kosmonaute dopraveni na vojenskou zakladnu ,kde se to melo realizovat. |
| 06.10.2007 - 18:16 - Vlado | |
|
citace:
Vlado, jste tak tup nebo to hrajete? Můžu se zeptat na prospěch z matematiky a přírodních věd? Posledně jsem se ptal na sovětský Lunochod a vzorky z Měsíce.
Já nejsem tupý , já jsem špice. Ve škole jsem se učil dobře a říkali mi že znalosti mám dostatečné.
Lunochod mi připadá věruhodnější , bez lidské posádky to může byt reálné.
S tou žalobou to je dobrý nápad. Podívám se po nějakém dobrém právnikovy.
citace:
Na druhou stranu, myslím si, že je docela zajímavé si připustit, že víra v pravdivost přistání _člověka_ na Měsíci je právě jen... otázkou víry. Rozhodně neexistují výrazně "věděcké" důkazy: věda je postavená na determinismu, na opakovatelnosti experimentu, což diskvalifikovalo objevy typu "studená fúze" - kde prostě nebylo a není přesně jasné, co je potřeba k tomu, aby to šlo za všech okolností zopakovat.
Po dlouhé době moudrá slova. citace:
Dokonce ani takový supersenzorický aparát, jako je náš zrak, který umí přepočítat snímky na obraz, nevidí hvězdy na obloze za dne na Zemi, přestože tyto pořád svítí. Anebo je to důkaz, že ne náš svět je neskutečný, jsme obětmi spiknutí a všechno je to Matrix?
Vysvětlil jsem vám, proč na fotografiích z Měsíce hvězdy nejsou a být nemohou. Nopak, kdyby za Armstrongem byla perfektní Cassiopea, byl by to důkaz fotomontáže - protože jinak než fotomontáží hvězdy na jeden obrázek se Sluncem osvětlenou krajinou nedostanete.
Kdyby na Zemi nebyla atmosféra , která obsahuje vlhkost a nečistotu , tak bychom viděli jasné hvězdy na černém nebi i za bílého dne a nejlépe po slunci.
Na Měsíci atmosféra není takže hvězdy vidět budou i na fotkách, protože hvězda dává větší světlo než světlo odražené třeba od prachu pod malým úhlem. KONTRAST na černé obloze bude znatelný.
|
|
citace:
Na Měsíci atmosféra není takže hvězdy vidět budou i na fotkách, protože hvězda dává větší světlo než světlo odražené třeba od prachu pod malým úhlem. KONTRAST na černé obloze bude znatelný.
Hvězdy budou stále o několik řádů pod mezí citlivosti filmu, tudíž nebudou vidět bez ohledu na kontrast proti pozadí. Zkus si to sám na pozemské obloze při dobré viditelnosti hvězd, jak už zde bylo navrženo. K zachycení hvězd je opravdu třeba minimálně několikavteřinové expozice a tu z ruky nemáš šanci udržet. Nepomůže ani takzvaný hrudní stativ, který by mohl simulovat upevnění fotoaparátu na skafandrech kosmonautů.
Zajímalo by mne, jak za pár let vysvětlíš, až někdo přistane na Měsíci u startovní plošiny Lunárního modulu z Apolla. Budeš tvrdit, že si jej přivezli sebou v složeném stavu a honem ho před zahájením TV přenosu rozložili? |
| 06.10.2007 - 19:34 - Adolf | |
|
My bychom hvězdy na Měsíci za dne viděli, protože náš zrak vypočítá obraz z více snímků. Skutečný pouhý snímek však vidí špatně buď jedno nebo druhé. (To tu myslím znalci fotografie vysvětlili dostatečně polopatisticky.) Ale ani náš zrak není tak dobrý, aby to tak perfektně dopočítal na Zemi.
Stavět své soudy na argumentu, který nepřijme nikdo, kdo fotografii opravdu hojně provádí, to vyžaduje opravdu hodně silnou VÍRU.
Fakt je ten, že já třeba opravdu věřím na lidské cesty na Měsíc, aniž bych opravdu prováděl radiogoniometrická měření polohy kosmických lodí, monitoroval jejich komunikaci, lokalizoval je vlastním radarem, svítil svým vlastním laserem na jejich koutové doražeče, účastnil se rozborů kteréhokoliv měsíčního kamene. Nemyslím však, že by šlo o slepou víru. Ty instituce, co to naměřily - to často USA velice nepřátelské - např. z bývalého Sovětského svazu - tyhle věci měřit a vyhodnocovat opravdu dobře umějí. Jde v tom případě myslím o zaslouženou důvěru. Faktem je např., že velrybu jsem také nikdy neviděl, přesto v jejich existenci věřím a jejich snímky nepovažuji za animace. Že bych v tom případě byl příliš lehkověrný?
Má důvěra je často založena na takových argumentech, že vidím, že přesvědčili své nepřátele. Tehdejší Sovětský svaz např. nikdy ani nenaznačil, že by jejich úhlavní nepřítel na Měsíci nebyl. Žádný jejich akademik by se nesnížil k argumentaci, že absence hvězd na měsíčních snímcích je důkazem natočení snímků ve studiu, protože on a ústav, který reprrezentoval, by se tím znemožnil před odbornou veřejností celé planety. Sověti s rozvinutým kosmickým programem a rozvinutou schopností přesně monitorovat a bez ohledu na mlžení protistrany spolehlivě interpretovat aktivity druhé strany na rozdíl od záhadologů v interpretaci dokladů o cestách na Měsíc problém neviděli, maximálně proti tomu prodáděli výpady typu - jestli ta show za to stála. V tom jim nakonec daly za pravdu i US špičky, protože technicky úspěšný program Apollo šel do stoupy a ještě od něj zahodili klíče, aby nikoho nenapadlo takového penězožrouta oživovat kvůli vědátorským vrtochům. V Rusku se ke svému rozpracovanému měsíčnímu programu postavili velice podobně.
|
|
citace:
Kdyby na Zemi nebyla atmosféra , která obsahuje vlhkost a nečistotu , tak bychom viděli jasné hvězdy na černém nebi i za bílého dne a nejlépe po slunci.
Na Měsíci atmosféra není takže hvězdy vidět budou i na fotkách, protože hvězda dává větší světlo než světlo odražené třeba od prachu pod malým úhlem. KONTRAST na černé obloze bude znatelný.
Nevím sice, co znamená "po slunci", ale faktem je, že ani na fotografiích z ISS, nebo z raketoplánu, hvězdy běžně nejsou vidět. Je to foceno z míst, kde už atmosféra prakticky není a obloha je zcela černá, ale pokud je v záběru část Země, nebo jiný jasný předmět, tak na té černé obloze na fotkách žádné hvězdy nejsou. "Atmosféra" to tedy nevysvětluje. Nebude to, Vlado, přece jen tím, že při nastavení expozice, vhodné pro jasnou část snímku, už je ta expozice nedostatečná pro zachycení hvězd i na tmavé obloze?
 
http://spaceflight1.nasa.gov/gallery/images/station/crew-13/hires/s121e06058.jpg
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/station/crew-15/hires/iss015e18967.jpg
http://spaceflight1.nasa.gov/gallery/images/station/crew-13/ndxpage30.html
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/station/crew-15/ndxpage33.html
(samozřejmě, že při pohledu přímo vzhůru ["od Země", na oběžné dráze] jsou hvězdy vidět a při vhodné expozici je lze i vyfotit, ale to je jiná situace) |
| 06.10.2007 - 22:04 - Vlado | |
|
citace:
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/station/crew-15/hires/iss015e18967.jpg
Ten snímek mě trochu zaskočíl.Těch snímků v noci jsem taky hezkou fůru udělal. Ono to bude nějaké tvrdé zpracování ,nebo moc nasvícen předmět (foto proti slunci). citace:
Žádný jejich akademik by se nesnížil k argumentaci, že absence hvězd na měsíčních snímcích je důkazem natočení snímků ve studiu, protože on a ústav, který reprrezentoval, by se tím znemožnil před odbornou veřejností celé planety.
VO tom to je.Já muj -stav mi to dovoluje a znemožnění mi nevadí.
Jináč, absenci hvězd ,nepovažuji za duležitý důkaz .Mám jiné průkaznejší ale o tom potom. |
| 06.10.2007 - 22:25 - Viva | |
|
citace:
citace:
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/station/crew-15/hires/iss015e18967.jpg
Ten snímek mě trochu zaskočíl.Těch snímků v noci jsem taky hezkou fůru udělal. Ono to bude nějaké tvrdé zpracování ,nebo moc nasvícen předmět (foto proti slunci). citace:
Žádný jejich akademik by se nesnížil k argumentaci, že absence hvězd na měsíčních snímcích je důkazem natočení snímků ve studiu, protože on a ústav, který reprrezentoval, by se tím znemožnil před odbornou veřejností celé planety.
VO tom to je.Já muj -stav mi to dovoluje a znemožnění mi nevadí.
Jináč, absenci hvězd ,nepovažuji za duležitý důkaz .Mám jiné průkaznejší ale o tom potom.
O jakých důkazech tu mluvíš?
Zatím jsi prezentoval jen divoké spekulace bez jakéhokoliv důkazu! |
| 07.10.2007 - 01:18 - Adolf | |
|
citace:
O jakých důkazech tu mluvíš?
Zatím jsi prezentoval jen divoké spekulace bez jakéhokoliv důkazu!
Všechno jsou to u Vlada interpretační nesmysly! Tvrzení typu: "Na snímcích z Měsíce by musely být vidět hvězdy," když každý, kdo fotí, ví, že vidět být nemohou, "koutový odražeč na Měsíci být nemusí, stejný efekt způsobí i kráter," další naivní únik od reality. Je to argumentace na úrovni: "Země nemůže být kulatá, musí být placatá, protože jinak bychom z ní spadli dolů," s dovětkem: "Já mám k dispozici argumentaci na základě fyzikálních zákonů." |
|
Kucí zrzaví z mého oblíbeného TV/kabel Discovery pořadu Bořiči mýtů si tentokrát posvítěj i na "oblíbené" téma přistání lidí na Měsíci. Už se těším.
http://www.trekunited.com/community/index.php?showtopic=14816
http://www.trekunited.com/news/content/view/471/82/ |
| 07.10.2007 - 15:53 - Stano | |
|
| Poprosím pána Vlada o dôkaz ktorý ho presvedčil o pochybnostiach programu Apollo. Zatiaľ vami predložené dôkazy sú chabé a inteligentného človeka nevedú k zamysleniu ale k smiechu!!! Zatiaľ to vyzerá že vám ide len o zosmiešnenie práce ľudí ktorí na tomto programe pracovali a ohrozovali svoje životy! |
|
