|
citace:
...Druhá podobná http://history.nasa.gov/alsj/a17/AS17-134-20387.jpg
Musel pouzit rybie oko aby tam dostal Mesiac aj Zem.
Zem je totiz nizko nad obzorom "vecne vychadzajuca" prave na hranici viditelnej a neviditelnej strany Mesiaca. |
| 04.7.2009 - 13:38 - Jan Z Rokycan | |
|
citace:
Uz pred Apolom 11 sa stala hitovkou fotka Zeme vychadzajucou nad Mesiacom.
Pekne to skomentovali. Isli objavovat Mesiac a obajvili Zem.
Jan, skusim otazku pre selsky rozum: Ako casto vychadza Zem na Mesiaci? (Aby bola fotitelna s krajinou nizko nad obzorom, pripadne s LM v popredi?)
Selsky rozum mi rika, ze Mesic obiha kolem Zeme tak, ze je porad videt tataz strana Mesice. Tudiz pokud pristali tam, kde pristali, tak pokud nebylo zatmeni Mesice, musela byt Zeme porad viditelna. Tedy pokud me selsky rozum nemate. |
|
citace:
citace:
Jan, skusim otazku pre selsky rozum: Ako casto vychadza Zem na Mesiaci? (Aby bola fotitelna s krajinou nizko nad obzorom, pripadne s LM v popredi?)
Selsky rozum mi rika, ze Mesic obiha kolem Zeme tak, ze je porad videt tataz strana Mesice. Tudiz pokud pristali tam, kde pristali, tak pokud nebylo zatmeni Mesice, musela byt Zeme porad viditelna. Tedy pokud me selsky rozum nemate.
V pořádku, jen stále platí, že Země nebyla nízko nad obzorem. Na ty tady odkazované "turistické" snímky z Apolla 17 si museli klenout, aby tam dostali popředí i Zemi. |
|
| Ano, je to fotené z takmer "žabej perspektívy" - odhadom nižšie ako meter nad terénom. |
| 05.7.2009 - 19:06 - Vlado 1 | |
|
citace:
03.7.2009 - 22:09 - Martin Jediny
Reagovat
Uz pred Apolom 11 sa stala hitovkou fotka Zeme vychadzajucou nad Mesiacom.
Pekne to skomentovali. Isli objavovat Mesiac a obajvili Zem.
Jan, skusim otazku pre selsky rozum: Ako casto vychadza Zem na Mesiaci? (Aby bola fotitelna s krajinou nizko nad obzorom, pripadne s LM v popredi?)
...Druhá podobná http://history.nasa.gov/alsj/a17/AS17-134-20387.jpg
________________________________________
Musel pouzit rybie oko aby tam dostal Mesiac aj Zem.
Zem je totiz nizko nad obzorom "vecne vychadzajuca" prave na hranici viditelnej a neviditelnej strany Mesiaca.
Ano, je to fotené z takmer "žabej perspektívy" - odhadom nižšie ako meter nad terénom.
Tak vezmeme to od konce .
Žádná žabí perspektiva. Je to foceno z úrovně očí stojícího kos. ,nebo je vidět horní plocha přístroje na prsou.
Rybí oko sebou neměli. Zem není nízko nad obzorem . Zem je totiž u A 17 54st. nad obzorem
Můj SR mi říká ,že mohli fotit východ Země nad obzorem co dvě hodiny tj. při každém obletu
|
|
citace:
...
...Druhá podobná http://history.nasa.gov/alsj/a17/AS17-134-20387.jpg
________________________________________
...
Rybí oko sebou neměli. Zem není nízko nad obzorem . Zem je totiž u A 17 54st. nad obzorem
Můj SR mi říká ,že mohli fotit východ Země nad obzorem co dvě hodiny tj. při každém obletu
Mozes mi prosim vysvetlit, ako mala podla teba ta fotka vzniknut? Naznacujes, ze je fotena z Mesacnej orbity? |
| 05.7.2009 - 19:45 - Vlado 1 | |
|
citace:
Mozes mi prosim vysvetlit, ako mala podla teba ta fotka vzniknut? Naznacujes, ze je fotena z Mesacnej orbity?
Vysvětlení bude v knize číslo stránky ještě nevím. No prostě, soudruzi z NASA udělali chybu. |
|
citace:
Žádná žabí perspektiva. Je to foceno z úrovně očí stojícího kos. ,nebo je vidět horní plocha přístroje na prsou.
Rybí oko sebou neměli. Zem není nízko nad obzorem . Zem je totiž u A 17 54st. nad obzorem
Můj SR mi říká ,že mohli fotit východ Země nad obzorem co dvě hodiny tj. při každém obletu
Sice som to s tou hornou plochou pristroja nepochopil, ale odporucam podrobnejsie preskumanie odrazu na prilbe. Je tam vidiet fotografa, a vobec to nie je fotene z urovne oci. Je tam jasne vidiet ze ruky ma niekde v urovni pasa. SR zase spolahlivo zlyhava... |
| 05.7.2009 - 21:46 - Vlado 1 | |
|
citace:
Sice som to s tou hornou plochou pristroja nepochopil,
http://history.nasa.gov/alsj/a17/AS17-134-20387.jpg
Ještě jednou a pomalu . To zařízení co má kosmonaut na prsou ,je ve tvaru krabice . Jelikož je vidět horní plochu tak fotoaparát musí být lehce nad touto rovinou, Pás,určitě tak vysoko nebude .
SR nezlyhává, ale musí se umět používat. A to je věda ,co se naučit nedá.
|
|
citace:
citace:
Sice som to s tou hornou plochou pristroja nepochopil,
http://history.nasa.gov/alsj/a17/AS17-134-20387.jpg
Ještě jednou a pomalu . To zařízení co má kosmonaut na prsou ,je ve tvaru krabice . Jelikož je vidět horní plochu tak fotoaparát musí být lehce nad touto rovinou, Pás,určitě tak vysoko nebude .
SR nezlyhává, ale musí se umět používat. A to je věda ,co se naučit nedá.
A ta "krabice" je skálopevně upevněna ve vodorovné poloze, že by nemohla být nahnutá? Ani ten kosmonaut co ji nese se nemůže předklonit?? |
| 05.7.2009 - 22:35 - neuromancer | |
|
citace:
Tak vezmeme to od konce .
Žádná žabí perspektiva. Je to foceno z úrovně očí stojícího kos. ,nebo je vidět horní plocha přístroje na prsou.
Rybí oko sebou neměli. Zem není nízko nad obzorem . Zem je totiž u A 17 54st. nad obzorem
Můj SR mi říká ,že mohli fotit východ Země nad obzorem co dvě hodiny tj. při každém obletu
Tak prehlasit o fotke ktora je zjavne fotena rybim okom, ze nieje fotena rybim okom je fakt sila. Fakt odbornik treba uznat . No ved ani motory niesu uchytene pomocou gimbalu vsak? A ani hviezdy niesu okolo tej zeme ste zabudli postrehnut  , takze jasne studio. Este nejaka perla? To si fakt myslite, ze po takych vypotoch vas tu dokaze niekto brat seriozne? |
|
citace:
Tak prehlasit o fotke ktora je zjavne fotena rybim okom, ze nieje fotena rybim okom je fakt sila.
Prepáčte vojín Kefalín, a čo si predstavujete pod slovom "rybí oko"? |
| 05.7.2009 - 22:46 - Vlado 1 | |
|
citace:
A ta "krabice" je skálopevně upevněna ve vodorovné poloze, že by nemohla být nahnutá? Ani ten kosmonaut co ji nese se nemůže předklonit??
Mam radost z logického myšlení ,ale v návaznosti na ostatní snímky ( terén ,horizont , prapor) to vyzerá , že je spíš v záklonu .http://www.lpi.usra.edu/resources/apollo/images/thumb/AS17/134/20386.jpg |
| 05.7.2009 - 22:54 - neuromancer | |
|
citace:
[
Prepáčte vojín Kefalín, a čo si predstavujete pod slovom "rybí oko"?
To je ten objektiv co je na tom bazmeku co ma ten kozmonaut na vajciach pan major. (sa ospravedlnujem ak na niekoho bude ta veta posobit vulgarne, ale nedalo mi to, to sa nedalo nenapisat ).
http://en.wikipedia.org/wiki/Fisheye_lens
Pre pana Majora: http://ru.wikipedia.org/wiki/Рыбий_глаз_(объектив src="modules/XForum/images/smilies/wink.gif" border=0> respektive http://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A0%D1%8B%D0%B1%D0%B8%D0%B9_%D0%B3%D0%BB%D0%B0%D0%B7_(%D0%BE%D0%B1%D1%8A%D0%B5%D0%BA%D1%82%D0%B8%D0%B2)
|
|
Zdravím všechny se SR a také ty vzdělanější v těchto oborech. Nějakou dobu si tu tohle téma pročítám (řadím se ke stádečku těch co jsou přesvědčeni o přistání). A zjistil jsem, že ačkoliv jsem přesvědčen o přistání, tak bych častokrát v debatě se "skeptikem" nebyl schopen svůj názor obhájit.
Na takový sumář pro mě jednodušších logických odpovědí na klasické popíračské teorie jsem dnes náhodou narazil zde:
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2006102003
Třeba už to tu bylo, tak se omlouvám za případnou duplikaci. Pokud však ne, tak snad i pan Vlado tam najde nějaké odpovědi, na které čeká.
PS. Díky Těm, co se snaží přes očividnou nesmyslnost Vladovi trpělivě odpovídat. Z Vašich odpovědí se člověk dozví spoustu detajlů, které právě osvětlí pochybná místečka, kterých se popírači drží. Tím jsem chtěl říct, že Vaše odpovědi nejsou zbytečné alespoň pro mne
Pane Vlado možná ani netušíte, jak perfektní medvědí službu pro popíračské teorie vykonáváte, když se snažíte polemizovat s lidmi, kteří přecejenom vidí do této problematiky trochu více než běžný uživatel internetu. |
| 05.7.2009 - 23:43 - Vlado 1 | |
|
Kefalín opakujem : žádné rybí oko sebou neměli. Snímky jsou pořízeny s objektivem s ohniskovou vzdáleností 60 mm .A basta.
http://katalogfotoaparatu.cz/clanky/objektiv-rybi-oko-2.jpg |
| 06.7.2009 - 00:59 - neuromancer | |
|
citace:
Kefalín opakujem : žádné rybí oko sebou neměli. Snímky jsou pořízeny s objektivem s ohniskovou vzdáleností 60 mm .A basta.
http://katalogfotoaparatu.cz/clanky/objektiv-rybi-oko-2.jpg
Ospravedlnujem sa pan major Haluska. Ja som to foto zhodnotil len na prvy pohlad a predpokladal som, ze "zakriveny" povrch mesiaca je kvoli skresleniu objektivom s malou ohniskovou vzialenostou.
http://history.nasa.gov/alsj/a17/AS17-134-20387HR.jpg
Tak mi to nedalo a overil som si na stranakach NASA aka bola ohniskova vzdialenost a mete pravdu bola 60mm. Tak mi nedalo preco je ten povrch tak deformovany, tak som si pozrel kde to vlastne A17 pristalo. No a problem bol v tom, ze snimok je otoceny a za Cernanom sa nachadza dost velky kopec. Co vysvetluje preco je povrch aj kozmonaut aj zem na jednom snimku.
http://history.nasa.gov/alsj/a17/AS17-134-20435HR.jpg
Potom som este nasiel aj toto:
http://www.xmission.com/~jwindley/earthmt.html
A tu zase vidno, ze snimok je otoceny a to co vyzera ako povrch skresleny sirokouhlim objektivom je vlastne kopec.
No poucenie z toho je, ze aj ked pristanie na mesiaci je uz dnes nespochynitelnym faktom (aspon pre tu dusevne zdravsiu cast populacie), niektore veci mozu na prvy pohlad vyzerat inak ako vyzeraju. |
| 06.7.2009 - 01:11 - neuromancer | |
|
Inac Vlado vrele Vam odporucam:
http://www.xmission.com/~jwindley/ |
| 06.7.2009 - 09:43 - David | |
|
| Kdyby USA realizovaly pouze jeden let na Měsíc, příkladně A-11, bylo by možné pochopit lidi, kteří to nezažili, že pochybují.Na Měsíc se ale létalo nekolik let, každý let byl předem avizová, polohy kosmické lodi byly známy předem s dostatečnou přesností, aby bylo možno " odposlouchávat" provoz mezi lodí a řídícím střediskem. Všechno se dělo veřejně před objetivy televizních kamer, spojení mezi lodí a řídícím střediskem bylo též veřejné. Sověti usilovně kuli své monstrum N-l a zcela jistě americké úsilí pečlivě monitorovali a kontrolovali. Jestlipak tehdy pan Vlado své pochyby poslal příkladně do Rudého Práva, nic by mu nehrozilo, naopak USA byly " náš" něpřítel. Zcela jistě by skončil u lékaře, ani nejkovanější soudruhy ani nenapadlo o letech američanů na Měsíc ani náznakem pochybovat, naopak z toho byli velice zkroušeni a dokonce se ani neodvažovali používat oficiální stanovisko sovětů " že bolševik let na Měsíc vůbec nechystal" z jednoduchého důvodu, že tomu sami nevěřili. Byla to pro ně děsná potupa a tak se nelze divit tomu, že ani po čtyřiceti letech na tu ostudu nemohou zapomenout a tak se chytají nesmyslů, ovšem nahrál jim ten blbeček co natočil Kozoroha-l a nebylo by divu kdyby byl v sovětské žoldu. Vskutku by mne zajímalo, jestli pan Vladu, který tvrdí, že lety Apolla zažil, již tehdy je označoval za podvod a jaké byly reakce jeho soudruhů, zda našel tehdy někoho , alespoň jednoho,kdo by jeho plkům naletěl. |
| 06.7.2009 - 11:01 - neuromancer | |
|
citace:
Byla to pro ně děsná potupa a tak se nelze divit tomu, že ani po čtyřiceti letech na tu ostudu nemohou zapomenout a tak se chytají nesmyslů, ovšem nahrál jim ten blbeček co natočil Kozoroha-l a nebylo by divu kdyby byl v sovětské žoldu.
Nic proti vam osobne, ale neberiete to politicky nejak moc extremne? Vacsina konstrukterov v rusku nemala s politikou nic spolocne, respektive boli dokonca perzekuovani. Vacsina z nich to brala ako prilezitost pracovat na svojom sne. Keby nebolo studenej vojny a americiania by nemali v rusku politickeho nepriatela, nikdy z doraznujem nikdy pri zdravom rozume by neinvestovali tolko usilia a financii do letu na mesiac. Z ekonomickeho hladiska to bol nezmysel. Proste americania zvladli lepsie PR (ale za brutalne vysoku cenu). Ked si odmyslime politikov a prihliadneme cisto na technicku stranku, tak stali proti sebe ludia, ktory si plnili sen. Nikoho z nich politika priamo nezaujimala, ale na obe strany mala brutalny vplyv. Na oboch stranach vznikli technologie ktore nam dnes pomahaju.
Za studenej vojny mala politika vplyv na strasne velke mnozstvo odvetvi, ale stale v nich pracovali ludia. Je jasne, ze v Sovietskom Zvaze bolo omnoho tazsie sa presadit ak ste nieco chceli dosiahnut, respektive strasne vela ludi ten system demotivoval, ale chvalabohu boli ludia, ktori sli za svojim snom a v daka nim je vesmirny program aspon tam kde je.
Politici rozhovali co sa bude robit a kedy sa bude robit a prisposobovali to svojim politickym cielom, ale tak to bolo v celom priemysle. Ano ten kozmicky toho dostaval viac alebo sa dal pouzit na propagandu, ale za to nemozete hadzat cely Sovietsky vesmirny program na smetisko dejin. Politik nepostavi motor, neurobi riadiaci system, to robia ludia. Kazdy system mal svoje plus a svoje minus. Zas na druhu stranu sa mozete pozriet kde americky program skoncil, co napr. viete o tunelovani statnych zakazok a rozpoctu NASA? Sojuzy dnes lietaju tak presne, ze sa podla nich hodinky daju nastavovat a nie len ked je pekne pocasie. Myslite, ze taky boing ma zaujem na tom aby bol statny vesmirny program lacny a efektivny?
Neberte to, ze sa zastavam rezimu ktory bol v rusku, som velmi silne pravicovo orientovany, ale vy podla mna velmi zasplene vidite na jednej strane len to zle a na druhej len to dobre. Ano politika bola v sovietskom zvaze zla a nielen tam. Poznacila velke mnozstvo ludi, vela ludom ublizila, vela ludi sa nemohlo presadit, a preto boli ludia ktori dostali v Rusku kozmonautov do vesmiru neschopni? Myslite ze Braun bol kvoli tomu chytrejsi ako Korolov? To bol kazdy vo vychodnom bloku nechopny lebo bola politicka situacia taka aka bola? Myslite ze Braun a Korolov na seba "nehladeli" s respektom? (aj ked Braun sa az po smrti Korolova dozvedel kto proti nemu stal). Kolko krajin dokaze poslat cloveka do vesmiru? A kolko ich bude vediet poslat do vesmiru cloveka za dva roky?
Nehnevajte sa na mna, ale ja hladim na obe strany po technickej stranke s velkym respektom a mozno sa tomu budete divit ale mam respekt aj pred konstruktermi v cine dokonca aj pred raketovymi konstruktermi v severnej korei. Myslite si, ze keby korejski konstrukteri zili v USA, ze by ich NASA nezamestnala? Fakt si myslite, ze len preto, ze niekto nema moznost zit v inom rezime tak je automaticky neschopny?
Kozoroh 1 som videl a aj po filmovej stranke je to brak, a splietat konspiracie, ze je za tym Rus mi uz pripada fakt rovnako smiesne ako, ze americania fimovali pristatia na mesiaci v studiu. |
|
ja nepochybujem o tom, že američnia v programe apolo na mesiaci pristáli. pochybujem o možnostiach realizácie, súčasného programu.
pred ôsmimi rokmi, došlo ku kolapsu dotcom. riešene dotcomu, spočívalo v odsúvaní riešenia do budúcnosti. samozrejme problémy sa nevyriešili, a ďalej narastali, navyše vznikli a pridali sa k nim nové. výsledkom je dnešná kríza, dvojnásobne hlbšia než tá predchádzajúca. jej "riešenie" zase spočíva v odkladaní riešenia do budúcnosti. to znamená, že príde ďalšia kríza, znovu dvojnásobne horšia než tá dnešná. a koľkokrát sa riešenie bude odkladať, toľkokrát sa vrátia, dvojnásobne väčšie než predtým.
spomeňte si na "peržana a šachovnicu", príbeh o tom, ako chcel šachoví majster, aby ho vládca vyplatil tak, že na každé šachové políčko položí dvojnásobok, toho predchádzajúceho. prvých desať políčok, sa vládca veselo usmieval, presvedčený že s toho, vyjde lacno. pri každom ďalšom mu úsmev zamŕzal.
na "šachovnici" sa prejavil "exponenciálny-nelineárny" rast. ten sa uplatňuje aj v procese, ktorí dnes pozorujeme. navyše táto "expotencionalita" sa asi prejaví, aj na skracovaní sa časových intervalov, medzi jednotlivými "kontrakciami". od dotcomu k dnešnej kríze, prešlo osem rokov. to znamená, že ďalší "kolaps" nastane, za polovicu toho času, o štyri roky.
k ďalšej "kontrakcii", dôjde približne, okolo roku 2012.
možnosť USA financovať, akýkoľvek takýto program, v najbližších 30rokoch, považujem za silne spochybnenú. a za 30 rokov pravdepodobne, vďaka "skúsenosti", "verejný záujem" "sentiment" a ochota verejnosti "cálovať dane" prejdú saltomortálnymi zmenami, takže akúkoľvek možnosť financovať takýto program z "verjných zdrojov" v budúcnosti, považujem za vylúčenú.. |
|
Fotky...
Nie tak dávno som mal "isté jednanie" s "istými ľuďmi" od polície. Mali veľmi zaujímavý program, nejaký "??? forensic tools" alebo tak nejak, na spracovanie fotografií. Na základe údajov z EXIF dát v snímke z digitálu a po zadaní niektorých rozmerov objektov na snímke to dokázalo určiť miesto, odkiaľ bola fotografia urobená (vzdialenosť objektívu od objektu, rozmery a vzdialenosti medzi objektami, uhly...) a vytvoriť akýsi 3D nákres situácie na fotke. Zrejme by to bolo schopné spracovať i skenované snímky z klasického fotoaparátu.
alamo - tento problém je známy ale riešenie je za súčasných podmienok nemožné, presnejšie - je známe, ale nerealizovateľné, pretože by znamenalo obrovské zmeny v rozložení moci v celosvetovom meradle. Pokiaľ sleduješ trochu dianie okolo BRIC, ŠOS a podobne - opozícia voči súčasnému stavu rozloženia moci silnie. IMHO - ešte bude dusno až horúco a Mesiac zostane nejaký čas až príliš ďaleko.
[Upraveno 06.7.2009 Alchymista] |
|
citace:
citace:
Sice som to s tou hornou plochou pristroja nepochopil,
http://history.nasa.gov/alsj/a17/AS17-134-20387.jpg
Ještě jednou a pomalu . To zařízení co má kosmonaut na prsou ,je ve tvaru krabice . Jelikož je vidět horní plochu tak fotoaparát musí být lehce nad touto rovinou, Pás,určitě tak vysoko nebude .
SR nezlyhává, ale musí se umět používat. A to je věda ,co se naučit nedá.
Tak preco sa o to pokusate ked vam to zjavne nejde? Dalsie vase tvrdenie, dalsie vyvratenie... Ale vasa velkohuba bohorovnost nepolavuje. Takze odporucam este raz a pomaly si prejst cele toto vlakno a pokusit sa nieco naucit. |
| 07.7.2009 - 10:42 - Jan Z Rokycan | |
|
Predem bych chtel podekovat vsem, co se na diskuzi podileji, prochazel jsem ji a je zde velke mnozstvi sqelych postrehu - clovek by mel znat nazory obou taboru. Ja patrim spise do tabora, ktery neveri, ze tam americane byli. Zda se mi, ze s takovou technikou co meli, je temer nemozne pristat na Mesici a vratit se zpet. Mam vsak nekolik postrehu, ktere mi vrtaji hlavou, ohledne absence fotografii, kde na pozadi je Zeme jsem uz psal, vzdyt priznejme si to, mnoho fotografii vsemoznych sond, je prave s pozadim Zeme, zda se mi az neuveritelne, ze by poridili jen par fotografii (videl jsem zatim jen jednu), kde v pozadi je Zeme, vzdyt je to snad to nejatraktivnejsi. To je stejne jako zajet k Eifelovce a fotit okoli, ale vyfotit se, aby byla v pozdai Eif. jen jednou a to jeste tak aby tam byla jen jako nahodou. Dalsi pro me malo predstavitelna vec je, jak se Eaglem vratili na obeznou drahu Mesice a bezproblemu "nasli" lod k ceste zpet na Zem. Pokud spravne premyslim, tak nikdo na Zemi nemohl znat (ani spocitat) presne misto pristani (+- 100 m), ponevadz na to tam nemeli techniku (zadne GPS ani nic podobneho). Tzn. pokud nikdo nevedel (+- 100 m) kde pristali, jak jim mohl nekdo dat pokyn k odletu tak, aby se spojili s lodi na obezne draze. Predpokladam, ze pokud neznali presne polohu, je temer nemozne najit vhodny okamzik startu tak, aby doleteli k lodi na obezne draze. V opacnem pripade by spotrebovali obrovske mnozstvi paliva, aby "lod" na orbitu dohonili a manevrovatelnost by museli mit na urovni dnesnich raketoplanu, jinak by nemeli snaci.
Dalsi vec je take zvlastni, pokazde tam poslali projistotu jine astronauty. To se mi zda take neuveritelne.
Posledni bod je nejneuveritelnejsi. Astronaute jezdili na Mesici na lunarnim terennim vozidle, ktere si pry privezli s sebou? Kde to vozidlo meli, kdyz za:
a) i dnes vime ze se palivo pocita na kazdy kilogram
b) neuveritelne spojeni s lodi na obezne draze (viz. vyse) umocnene tim, ze nekdo by jim musel vypocitat jeste palivo a chovani lode bez zateze automobilu
c) pokud by dovazili automobil horninou, jakym zpusobem by to provedli
d) pokud se nemenil ani modul ani nosna raketa, kde vzali palivo navic, kdyz vezli to auto??
Diky za komentare a zamysleni. |
|
Od konca
Lunárny rover samozrejme na Mesiaci zostal - nemalo žiadnu cenu ho ťahať naspäť, vyhodili dokonca i niektoré fotoaparáty hasseblad a odviezli si len kazety s filmom - vzorky hornín v rovnakej váhe mali neporovnateľne väčšiu cenu.
S výnimkou návratových kabín Apollo väčšina "mesačného vybavenia" vystavovaného v múzeách na Mesiaci nikdy nebola - sú to všetko repliky, v lepšom prípade záložné exempláre a len skutočne výnimočne a u malých predmetov, originály, ktoré sa zúčastnili kozmického letu.
"Astronauti leteli na Mesiac vždy len raz" - stali sa z nich aspoň načas "chránené osoby", rovnako ako z Jurija Gagarina, Vladimíra Remeka, Ivana Bellu i mnohých ďalších. Pozri sa na životopisy kozmonautov a astronautov, ktorý boli v niečom prvý - obvykle sa do vesmíru dosť dlho nepozreli. Niektorý z astronautov programu Apollo leteli neskôr znovu - z posádky Apollo 12 Conrad na Skylab 2, Bean na Skylab 3, z posádky Apollo 16 Young 2x STS, Mattingly 2x STS.
Fotka modulu so Zemou v pozadí nemala z pohľadu doby príliš veľkú dokumentárnu hodnotu - fotografie povrchu a štruktúr, rovnako ako fotodokumentácia činnosti na Mesiaci je podstatne hodnotnejšia. Keby boli vtedy tušili, aké pochybnosti o ich výkone vzniknú, asi by takých fotiek nacvakali viac.
Spojenie na obežnej dráhe Mesiaca malo samozrejme svoje riziká - lenže dráha Apolla a jeho presná poloha na dráhe okolo Mesiaca sa dala celkom dobre zamerať i zo Zeme napríklad podľa rádiových zákrytov veliteľskej sekcie za Mesiacom (rádioteleskopy mali už v tom čase lepšie uhlové rozlíšenie ako optické teleskopy) a parametre dráhy pre návratový modul so stanovením okamihu štartu z Mesiaca spočítali veľké počítače na Zemi - na Mesiac boli odoslané hotové navigačné dáta (a tých nie je zasa nejak veľa), takže bez problémov sa trafili tak, aby sa návratová časť mesačného modulu a veliteľský modul Apolla stretli na rovnakej dráhe s presnosťou pár kilometrov. Zvyšok sa už potom dal dotiahnuť pomocou manévrových motorčekov oboch lodí za pomoci stretávacie rádiolokátoru.
Od štartu LM z Mesiacu po spojenie s CM uplynuli u Apollo 11 3 hodiny 41 minút (najviac), u Apollo 12 3:33, Apollo 14 1:43 (najmenej), Apollo 15 1:59, Apollo 16 2:10, Apollo 17 2:16. Pritom návratová časť LM dosiahla plánovanú dráhu za necelých sedem až desať minút.
[Upraveno 07.7.2009 Alchymista] |
| 07.7.2009 - 13:07 - David | |
|
| Souhlasím s tím, že lety na Měsíc byly neuvěřitelným výkonem a jsou neuvěřitelným výkonem i po čtyřiceti letech,což vyniká zejména porovnáme-li to se sověty, kteří si tehdy dělali nároky na vedení v kosmických závodech, ti se s lidskou posádkou dodnes neodvážili na vyšší dráhu než je LEO.K jejich dobru nutno poznamenat, že si amerických výkonů velice vážili a jejich prezident/ tehdy předseda nejv. sovětu / po každém úspěšném letu Apolla vždy neopoměl presidentu USA osobně blahopřát.Tak jaképak spekulace zda tam američané byli, či nebyli. |
|
David: "ti se s lidskou posádkou dodnes neodvážili na vyšší dráhu než je LEO"
a jaksi-taksi, na to "nemajú-nevedia zohnať prachy", dodávam ja..  |
|
Posílám jen pár doplňků k výborné odpovědi od Alchymisty.
citace:
V opacnem pripade by spotrebovali obrovske mnozstvi paliva, aby "lod" na orbitu dohonili a manevrovatelnost by museli mit na urovni dnesnich raketoplanu, jinak by nemeli sanci.
Pro setkání na oběžné dráze je naprosto nejdůležitější odstartovat do stejné roviny dráhy (na jaké je orbitální loď) a pak se dostat na oběžnou dráhu. Samotné přiblížení a spojení je pak už spíš otázkou času, než "velkého množství paliva". Start do správné roviny dráhy byl při výpravách Apollo poměrně bezproblémový, protože pobyt na Měsíci trval tak krátce, že se rovina dráhy nestačila příliš pootočit (mohlo se tedy prakticky startovat kdykoliv). Navíc přesnost určení polohy modulu na Měsíci byla lepší než +- pár km, což bohatě stačí pro dostatečně přesné načasování startu (a tím zkrácení doby mezi startem a spojením lodí). Ohledně "spotřeby paliva" je pak třeba si uvědomit, že pro navedení na základní oběžnou dráhu (po startu z Měsíce) je nutno dosáhnout "delta-v" zhruba 1800 m/s (včetně "gravitačních ztrát"), zatímco pro drobné změny dráhy tak, aby došlo ke sblížení těles na (podobné) oběžné dráze, pak už stačí řádově jen desítky m/s (dv). K úplnému vysvětlení tohoto "problému" je potřeba poměrně dobře poznat a pochopit "nebeskou mechaniku" a principy manévrování (sbližování) na oběžné dráze.
citace:
Astronaute jezdili na Mesici na lunarnim terennim vozidle, ktere si pry privezli s sebou?
a) i dnes vime ze se palivo pocita na kazdy kilogram
Rover měl celkovou hmotnost jen 240 kg (se vším všudy) a byl složen v přistávací části LEMu - viz např. http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-15/lk2.htm . Vzhledem k tomu, že na Měsíci přistávalo cca 7 - 8 tun (prázdný přistávací stupeň a plný vzletový stupeň LEMu), tak těch 240 kg nebylo zas tak moc (procentuálně méně než 5%).
b) neuveritelne spojeni s lodi na obezne draze (viz. vyse) umocnene tim, ze nekdo by jim musel vypocitat jeste palivo a chovani lode bez zateze automobilu
c) pokud by dovazili automobil horninou, jakym zpusobem by to provedli
Jak už napsal Alchymista, tak Rover se samozřejmě zpět do kosmu už netahal (zůstával na Měsíci).
d) pokud se nemenil ani modul ani nosna raketa, kde vzali palivo navic, kdyz vezli to auto??
Nosná raketa Saturn 5 měla dostatečnou rezervu na vynesení těžší verze modulu LEM a samotný modul LEM ve verzi pro Rover (Apollo 15 až 17) obsahoval prostě více paliva tak, aby mohl přistát i s Roverem v sobě.
K úplnému pochopení "problému" s Roverem je třeba poměrně detailně znát konstrukci všech částí systému Saturn/Apollo a jejich parametry. |
| 07.7.2009 - 15:01 - Jan Z Rokycan | |
|
citace:
Posílám jen pár doplňků k výborné odpovědi od Alchymisty.
citace:
V opacnem pripade by spotrebovali obrovske mnozstvi paliva, aby "lod" na orbitu dohonili a manevrovatelnost by museli mit na urovni dnesnich raketoplanu, jinak by nemeli sanci.
Pro setkání na oběžné dráze je naprosto nejdůležitější odstartovat do stejné roviny dráhy (na jaké je orbitální loď) a pak se dostat na oběžnou dráhu. Samotné přiblížení a spojení je pak už spíš otázkou času, než "velkého množství paliva". Start do správné roviny dráhy byl při výpravách Apollo poměrně bezproblémový, protože pobyt na Měsíci trval tak krátce, že se rovina dráhy nestačila příliš pootočit (mohlo se tedy prakticky startovat kdykoliv). Navíc přesnost určení polohy modulu na Měsíci byla lepší než +- pár km, což bohatě stačí pro dostatečně přesné načasování startu (a tím zkrácení doby mezi startem a spojením lodí). Ohledně "spotřeby paliva" je pak třeba si uvědomit, že pro navedení na základní oběžnou dráhu (po startu z Měsíce) je nutno dosáhnout "delta-v" zhruba 1800 m/s (včetně "gravitačních ztrát"), zatímco pro drobné změny dráhy tak, aby došlo ke sblížení těles na (podobné) oběžné dráze, pak už stačí řádově jen desítky m/s (dv). K úplnému vysvětlení tohoto "problému" je potřeba poměrně dobře poznat a pochopit "nebeskou mechaniku" a principy manévrování (sbližování) na oběžné dráze.
citace:
Astronaute jezdili na Mesici na lunarnim terennim vozidle, ktere si pry privezli s sebou?
a) i dnes vime ze se palivo pocita na kazdy kilogram
Rover měl celkovou hmotnost jen 240 kg (se vším všudy) a byl složen v přistávací části LEMu - viz např. http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-15/lk2.htm . Vzhledem k tomu, že na Měsíci přistávalo cca 7 - 8 tun (prázdný přistávací stupeň a plný vzletový stupeň LEMu), tak těch 240 kg nebylo zas tak moc (procentuálně méně než 5%).
b) neuveritelne spojeni s lodi na obezne draze (viz. vyse) umocnene tim, ze nekdo by jim musel vypocitat jeste palivo a chovani lode bez zateze automobilu
c) pokud by dovazili automobil horninou, jakym zpusobem by to provedli
Jak už napsal Alchymista, tak Rover se samozřejmě zpět do kosmu už netahal (zůstával na Měsíci).
d) pokud se nemenil ani modul ani nosna raketa, kde vzali palivo navic, kdyz vezli to auto??
Nosná raketa Saturn 5 měla dostatečnou rezervu na vynesení těžší verze modulu LEM a samotný modul LEM ve verzi pro Rover (Apollo 15 až 17) obsahoval prostě více paliva tak, aby mohl přistát i s Roverem v sobě.
K úplnému pochopení "problému" s Roverem je třeba poměrně detailně znát konstrukci všech částí systému Saturn/Apollo a jejich parametry.
Panove, prevedeme to do dnesnich podminek souhlasite. Mate podobny Eagle zde na Zemi, nevite presne na +-100 m kde na Zemi lezi a na obezne draze mame "lod", ke ktere se chceme pripojit s timto modulem. Modul ma temer jen rucni ovladani a orientaci podle oka a podle toho jak vas navadi nekdo treti pomoci slucahtek, zadne GPS, tzn. jak jste sami psali vzhledem k rychlosti vzletu je to okamzik a je potreba koordinace ne jen podle sluchatek ponevadz jestli dobre pocitam, tak i kdyby reagovali vsichni okamzite, bude to s prodlevou 2 vteriny, coz pri te rychlosti je pomerne hodne. Vy me chcete opravdu tvrdit, ze by bylo mozne s takovou technikou toto dokazat? Prosim vas nerikejte mi, ze vyletet na obeznou drahu je "normalka" a spojeni dvou teles "pak uz jen "hracka", bud me mate za blazna, nebo za cloveka, co snad neumi vubec premyslet. Rusove sami pripustili, ze jejich sondy nesmeli nabrat +- vice jak 0,2 kg materialu, pnevadz v jinem pripadu by hrozilo, ze ji nedostanouna takovou drahu kam chteji a vy tady komentujete naklad 250 kg (vozidlo) jako "nic moc"? Bud se nebavim s odborniky (jak se tady tvarite) nebo si neumite predstavit slozitost toho procesu a slozitost vypoctu v tehdejsich podminkach. Me uz vazne pripadate jako vedatori co nam tady tvrdi, ze pyramidy pry postavili Egyptane pomoci primitivnich kladiv a seker (1,5 milionu tun kamene /pyramidu.
Pokud to vezmem logicky (fakta):
a) 1966 prvni spojeni dvou teles na obezne draze kolem Zeme
b) 1967 Apollo 1 - uhoreli 3 astr. pri startu
Kam se podelo Apollo 2-7
c) 1968 Apollo 8 - prvni oblet lidi kolem Mesice
d) 1969 Apollo 11 - pristani na Mesici
e) prekonali Van Allenovi pasy jak lide tak i negativy a to tam i zpet a v kazde misi bezproblemu
f) prestoze vyzkouseli spojeni dvou teles na obezne draze jen jednou bezproblemu si troufli pristat na Mesici a vratit zpet - tzn. 10x slozitejsi manevr nez v roce 66
g) aby to nebylo malo slozite vzali s sebou pro jistotu vozitko na kterem se prohaneli po Mesici, ale nevzali si ani fotoaparat s teleobjektivem pro objev novych souhvezdi atd. ani jinou dalsi techniku, co se tyka toho vozidla prislo me jako absolutne zbytecne, neucelne - 250 kg vyvest jen tak na Mesic bez zavaznejsiho ucelu a nechat ho tam lezet ladem
h) 1971 Apollo 15 - 3 dny na Mesici (vezli 250 kg vozidlo, vzduchove bomby a jidlo a piti od McDonalda, vse pekne nafukovaci)
i) a posledni bomba vec - 2006 - nejslavnější videonahrávka v historii lidstva je ztracena, americká NASA nemůže najít disk s výstupem prvního člověka na Měsíc
Je zde takovych neskutecnych nahod, ze me to to prijde az snad jako sci-fi. |
|
Pozri si aspoň stručnú históriu projektu Apolla http://en.wikipedia.org/wiki/Category:Apollo_program
b) 1967 Apollo 1 - uhoreli 3 astr. pri startu
Nie pri štarte, ale pri testoch
Kam se podelo Apollo 2-7
Niekoľko letov bolo bezpilotných:
AS-201 ("Apollo 2") - Saturn 1B + CM
AS-202 ("Apollo 3") - Saturn 1B + CM
AS-203 ("Apollo 4") - Saturn V + CM + hmotnostná maketa LM
AS-204 ("Apollo 5") - Saturn 1B + LM
AS-205 ("Apollo 6") - Saturn V + CM + hmotnostná maketa LM
Apollo 7 - jedenásťdňový let trojčlennej posádky na orbite okolo Zeme
e) prekonali Van Allenovi pasy jak lide tak i negativy a to tam i zpet a v kazde misi bezproblemu
Pri prelete Van Allenovymi pásmy mali rýchlosť 11km/s takže prelet trval asi pol hodinu. Hustota protónov s energiou 1MeV až 5x10E7 na cm2 za sekundu v strede pásu je dosť, ale koľko z nich prejde hliníkovým plášťom lode? Protóny nemajú príliš veľkú prenikavosť (sú elektricky nabité podobne ako elektróny - beta žiarenie a to neprejde hrubšou hliníkovou fóliou, alfa častice neprejdú papierom a v podstate ani ľudskou kožou). Polovrstvu pre protóny podľa energie som nenašiel. Niekto by možno vedel spočítať, akej expozícii v sievertoch alebo radoch uvedená hustota protónov a doba preletu zodpovedá. Nejakú ľahšiu formu ožiarenia je možné predpokladať, ale na práceschopnosti astronautov sa to nejak neprejavilo a to mali pri odlete, keď dostali zhruba polovicu dávky tri dni cesty na Mesiac, dva dni na Mesiaci a tri dni na návrat ešte pred sebou - stredne ťažké ožiarenie okolo 100 rem sa prejaví do 24 hodín nevoľnosťou ect...
f) prestoze vyzkouseli spojeni dvou teles na obezne draze jen jednou bezproblemu si troufli pristat na Mesici a vratit zpet - tzn. 10x slozitejsi manevr nez v roce 66
Lety lodí Geminy boli zamerané práve aj na overenie stretávacieho manévru - boli vybavené podobným rádiolokátorom ako Apollo.
g) aby to nebylo malo slozite vzali s sebou pro jistotu vozitko na kterem se prohaneli po Mesici, ale nevzali si ani fotoaparat s teleobjektivem pro objev novych souhvezdi atd. ani jinou dalsi techniku, co se tyka toho vozidla prislo me jako absolutne zbytecne, neucelne - 250 kg vyvest jen tak na Mesic bez zavaznejsiho ucelu a nechat ho tam lezet ladem
Akých nových súhvezdí? Čo to melieš? Mesiac má presne rovnakú oblohu ako Zem - posun Zem-Mesiac je bezvýznamný už v porovnaní s posunom Zeme na dráhe počas obehu okolo Slnka.
Vozítko - pohyb v skafandri nie je sranda a dá celkom zabrať i v šestinovej gravitácii. Vozítko im umožnilo dostať sa ďalej a rýchlejšie ako keby tam mali šlapať peši - mohli sa tak viac venovať zberu vzoriek a na podstatne väčšom území.
Trasy vychádzok - všimni si mierku!
Apollo 11 http://www.lpi.usra.edu/publications/slidesets/apollolanding/ApolloLanding/slide_07.html
Apollo 12 http://www.lpi.usra.edu/publications/slidesets/apollolanding/ApolloLanding/slide_13.html
Apollo 14 http://www.lpi.usra.edu/publications/slidesets/apollolanding/ApolloLanding/slide_19.html - pre dopravu náradie a vzoriek použili dvojkolesový ručne ťahaný vozík
Výlety autíčkom
Apollo 15 http://www.lpi.usra.edu/publications/slidesets/apollolanding/ApolloLanding/slide_25.html
Apollo 16 http://www.lpi.usra.edu/publications/slidesets/apollolanding/ApolloLanding/slide_31.html
Apollo 17: http://www.lpi.usra.edu/publications/slidesets/apollolanding/ApolloLanding/slide_37.html
Porovnanie - hmotnosť vzoriek
http://www.lpi.usra.edu/publications/slidesets/apollolanding/ApolloLanding/slide_38.html
Porovnanie - dĺžka trasy
http://www.lpi.usra.edu/publications/slidesets/apollolanding/ApolloLanding/slide_39.html
Bod i) uveď hodnoverný zdroj, inak je to kec
[Upraveno 07.7.2009 Alchymista] [Upraveno 07.7.2009 Alchymista] |
|
