|
Toto vlákno jsem založil, protože mě napadl jeden poměrně netradiční zdroj financování startu družice. Inspirovaly mě velké tunely typu Sazka/Sportka, záskové kanceláře v metru, apod.
Šlo by o financování formou jednorázové sázky. Zpropagovali bychom náš projekt - a vyzvali zájemce, ať vsadí dejme tomu 1000 Kč buď na úspěch, nebo naopak na neúspěch mise.
Pokud by kolektivní sázka vynesla např. 8 milionů Kč, tak můžeme 2 miliony věnovat na start, a zbytek půjde na "výhry" - přičemž kurs se bude vytvářet průběžně, podle počtu sázejících - ale výherci každopádně dostanou tak jako tak celou částku zpět, a navíc ještě nějaké drobné navrch k tomu.
Součástí celé sázky by byla jednoznačná dohoda, že pokud ke startu vůbec nedojde, tak se sázka ruší, a finanční prostředky budou sázejícím v plné výši vráceny.
Otázka je, jestli se do něčeho takového namáčet jakožto Kosmo Klub - a jestli by nebylo lepší oslovit s tímhle nápadem nějakou "renomovanou" sázkovou kancelář (která by ovšem zase inkasovala nějakou režii...)
Výhodou tohoto způsobu financování je, že sázející se (na rozdíl investorů) nebudou dožadovat přímé kontroly nad projektem. |
|
Za uvahu to rozhodne stoji |
|
citace:
Za uvahu to rozhodne stoji
Myslenka je to dabelska :-)
Ovsem:
- provoz loterii a sazek licencuje MF, cili jedine pres zavedenou sazkovou kancelar
- predpokladem uspechu je dostatek lidi ochotnych vsadit si
- myslim, ze se sazi na to, u ceho jsem schopen posoudit svou sanci, pokud nemam o svych sancich paru, proc bych sazel
- kolik je lidi fundovanych pro posouzeni sance projektu a zaroven ochotnych vsadit ?
|
| 27.10.2005 - 14:31 - J2930 | |
|
| narodni divadlo...narodni druzice... Pokud by druzice mela nejake smysluplne vyuziti pro vetsinu obyvatelstva napr. volne pripojeni na internet zavratnou rychlosti + nejake dalsi ktere by mohlo zajimat napr. vedce, tak by se mohla usporadat verejna sebranka...ale tak v 19 stoleti. Dnes by byla obava, ze se to rozkrade. Sazka (tunel..to je dobry!) by ovsem mohl byt solidni partner :-) i pro verejnost. A kdyby se nevybralo dost penez? |
| 27.10.2005 - 19:23 - spook | |
|
imho by tohle vedlo nejspíž k zániku KK
spíž se přimlouvám k tomu, udělat družici něčím výjmečnou... |
|
Myšlenka "sbírky na Národní divadlo" je hezká, ale s myšlenkou "sázky" se to podle mě nevylučuje.
Pozor!!! Já rozhodně nenavrhuju financovat start družice z loterie !!! Navrhuju regulérní sázky - tedy, každý by si podle svého vkusu vsadil buď na úspěch nebo neúspěch mise.
Např. pokud by se rozjel paralelní projekt nanosatelitu "spíše elektrotechnicky zbastleného" a "spíše testujícího pohon tetherem", a současně nanosatelitu, do kterého se strčí hotové jednodeskové mikro-PC s Linuxem, hotový radiomodem, a pohon bude solární plachta, tak já si samozřejmě vsadím spíš na Linux, než na "satelit jako amatérské rádio"... prostě je to otázka určitého vkusu, a přístupu, nic víc.
Myslím, že sázky by to mohly pěkně rozhýbat - zatímco "loterie" nebo "sbírka na národní divadlo" povedou stejně jako státní dotace nebo grant jen k tomu, že uvnitř sdružení budeme dokonečna diskutovat jakou koncepci zvolit, a co se ještě na palubu vejde, a co ne... což o to, ono je to taky příjemné...
|
|
xChaosi, prispej nam svou troskou. Vytvaret vize neni tak obtizne, ale realizovat je v cele siri a komplexnosti je trochu o necem jinem.
Studoval jsem odkazy poslane Archimedem, o te nemecke a norske druzici. Obe maji spolecne to, ze vznikaji jako vicelete projekty na univerzitach a vzdy je vedou nejaci profesori nebo docenti.
Napriklad na te norske si udelalo asi 6 lidi diplomovou praci a projekt trval 3 roky. Pritom specialne ta norska je pro nas hodne prinosna, protoze obsahuje v podstate ten system aktivni magneticke stabilizace a orientace, nad nimz diskutujeme.
Pokud jde o financovani, jsem presvedcen, ze kdyz budeme mit funkcni a dokumentovany satelit se slusnou prezentaci, penize se najdou. Nejvetsi sance je nechat na tom zviditelnit se nekoho z nejake ceske univerzity a koneckoncu treba i nejakeho (regionalniho) politika.
Otazka Linuxu na palube by si rozhodne zaslouzila sirsi debatu.
On nam toho sam o sobe moc nevyresi, krome dobreho czfree-pocitu. Konstrukci, stabilizaci, napajeni a treba i to rizeni plachty asi z Netu jako open-source nestahneme. |
|
S těma univerzitama vám nepomůžu. Já to s nima nějak neumím: nedostudoval jsem už 4 vysoké školy - zhruba někde okolo 3. ročníku to vždycky začne být zamotané.. při troše cynismu bych mohl říct, že někdo po mě v té době začne chtít, abych usilovně předstíral, že rozumím něčemu, čemu vůbec nerozumím, ale taky by se to dalo vyložit tak, že prostě zhruba u těch předmětů z 2 ročníku které neudělám napoprvé prostě neumím sehnat nikoho, kdo by mi to vysvětlil, aniž žádnou literaturu, ze které by mi to bylo jasné. Většinou to teda nějak souvisí s matematikou.... že umím trochu programovat, to na žádné vysoké škole se zaměřením "informatika" kupodivů vůbec nikdy nikoho nezajímalo... :-)
Zaslechl jsem, že nějaká dotace na stavbu amatérské družice u nás údajně existuje. Já k tomu mohu říct jedině tolik: jestli někdo v těhle věcech umí chodit, ať jde do toho, a o nějaký grant či dotaci zažádá. Moje role v tomhle projektu se asi pak omezí na nadšeného amatérského novináře, který o tom bude básnit,a vymýšlet, jaké sperma umístit na palubu (pro ty co neviděli Knoflíkáře: mám na mysli datový nosič s něčími podpisy, fotografiemi, básničkami, citacemi, vzkazy delfínů velrybám, apod. Nic proti tomu, samozřejmě... ale já bych na palubu radši dal záložní r/w flashdisk s odpovídající hmotností...).
Hledám alternativní zdroje, které by oslovily více lidí. "Sázka", či "kosmické závody se zápisným", nebo něco takové, to mě přijde dostatečně masové. Oslovil bych i různé dětské kroužky a organizace, třeba i školy - protože ty mají přece něco takového v popisu práce, a amatérská družice nebude hi-tech a základní výzkum, aby se na tom dělaly doktoráty... já si to představuju jako "družici na hraní".. něco jako ZX Spectrum.
Pomocí případného bezpalivového manévrování solární plachtou by šlo družici snadno natáčet, aby mohla pořizovat různé zajímavé snímky. Tohle je ideální na hraní pro děti: menší můžou vymýšlet co by chtěly fotit, větší (střední školy) si na tom můžou procvičit, k čemu jsou různé siny a kosiny a polární souřadnice...
Ale obávám se, že tohle všechno nám peníze na start nezajistí. I když vytunelovat nějaký speciální fond ministerstva školství, tělovýchovy a mládeže by určitě bylo průchodnější, než si hrát na "vědu" - a ostatně, technologický experiment... to by bylo skoro i pro průmyslovky....
Jak říkám - já v tomhle všem neumím chodit. Já můžu za Arachne Labs slíbit, že mě ten projekt budu stát za to, abych si na něm koupil nějakou "mikroreklamu" - a aby název Arachne Labs byl alespoň nějak spojován s českým neakademickým a nestátním hi-tech (pokud něco takového vůbec existuje...). Tam ale půjde max. o desítky tisíc Kč - určitě ne o desítky tisíc USD... :-(
|
|
Ještě k té údajné dotaci. Je to informace typu "jedna paní povídala", a mělo by jít o nějaký grant EU.
Ale taky je možné, že se ke mě nějakou šílenou oklikou dostala informace o našem vlastním projektu... :-) |
| 02.12.2005 - 23:09 - Adolf | |
|
citace:
I když vytunelovat nějaký speciální fond ministerstva školství, tělovýchovy a mládeže by určitě bylo průchodnější, než si hrát na "vědu" - a ostatně, technologický experiment... to by bylo skoro i pro průmyslovky....
Tunelování veřejných fondů a znalosti s tím spojené se jistě nenabývají na škole, kde si víc než skutečného programování váží nějaké teorie vyčíslitelnosti, ani na žádné jiné technice aj. Ovšem inženýrský diplom se dnes uděluje např. za studium veřejné správy. Na ekonomických školách na studenty těchto oborů dívají s jistou záští, protože s nimi mají spoustu stejných předmětů, jenže na rozdíl od podnikových oborů se v těchto předmětech u veřejného sektoru nepožaduje umět počítat. A kdokoliv, kdo přežil na technice 2 roky, tam musí mít přes počítání pohodu. Nicméně je třeba dát si pozor, aby člověk omylem neskončil někde na národohospodářství, kde je to zase o počítání.
Kosmonautika není jen technika a potřebuje odborníky mnoha oborů.
Jen mám obavy, jak by asi lidstvu mohl být nebezpečný Zelený např. se znalostí správního práva - hlavního předmětu na veřejné správě.  ____________________
Áda |
|
Hele, víš co, nepruď furt s těmi Zelnými. To je politická orientace - ne kvalifikace. Počítat umí každá kalkulačka - ono je to dneska spíš o tom co počítáš, než jestli to počítáš z hlavy.
Zpět ke způsobu financování startu:
http://science.slashdot.org/science/06/02/09/0436255.shtml
http://www.space.com/businesstechnology/060208_centennial_challenges.html
Jedním z témat, na které NASA vypsala odměnu v rámci svého programu Centennial Challenges je i manévrovatelná sluneční plachta.
Odměna za předvededení stanoveného manévru se sluneční plachtou je 2.5 miliónu USD.
|
|
Centennial Challenges jsou dobrá věc, ale obávám se, že se jich mohou zúčastnit jen americké týmy, a u některých soutěží dokonce snad ani jejich dodavatelé nesmějí být mimo USA (to se ale možná liší soutěž od soutěže).
Takže asi by bylo třeba nějak podporovat vyhlášení "European" nebo přímo "Czech" Centennial Challenges (mám nejasný dojem, že jsem někde četl, že snad ESA o něčem podobném uvažuje, ale nejsem si jist).
[Upraveno 09.2.2006 poslal ales] |
|
| Myslím, že by byla dost frajeřina, kdyby nějaký tým předvedl sluneční plachtu dřív, než američani, co na ní teď mají vypsaný milionový grant ... ale nicméně asi bude rozumné, pokud Kosmoklub-CubeSat-1 skutečně otestuje jen to tvrdé jádro, a teprve Kosmoklub-CubeSat-2 bude na zkoušet nějaké další technologické experimenty ... |
|
citace:
Myslím, že by byla dost frajeřina, kdyby nějaký tým předvedl sluneční plachtu dřív, než američani, co na ní teď mají vypsaný milionový grant ... ale nicméně asi bude rozumné, pokud Kosmoklub-CubeSat-1 skutečně otestuje jen to tvrdé jádro, a teprve Kosmoklub-CubeSat-2 bude na zkoušet nějaké další technologické experimenty ...
Vážení pánové,
což takhle zapojit do akce SpaceDev s.r.o., pro kterou by CubeSaty mohli otestovat jednotlivé subsystémy pro větší satelity. Tam už se počítá v jiných řádech a CubeSat by se v nich relativně ztratil. |
|
Poslal jsem pred par dny dotaz na Arianespace, jak je na tom nize uvedena akce a jestli jeste existuji nejake moznosti zapojeni se a za jakych podminek.
http://www.arianespace.com/site/news/releases/presrel04_10_6.html
Cekam na odpoved, uvidime. |
|
Zaimave:
http://www.dominicantoday.com/app/article.aspx?id=9419
http://www.freshtechnology.net/aerospace-nanosatellites.php
zdravim,
Adam Przybyla |
|
citace:
což takhle zapojit do akce SpaceDev s.r.o., pro kterou by CubeSaty mohli otestovat jednotlivé subsystémy pro větší satelity. Tam už se počítá v jiných řádech a CubeSat by se v nich relativně ztratil.
Proti Space Dev s.r.o. nic nemám - ale mým tématem je ta sluneční plachta. Umím pro ni napsat navigační software - a to různými způsoby, včetně případného generátoru pseudokódu pro palubní řídící jednotku, pokud nebude schopná. Mám "v hlavě" způsob, jakým by plachta mohla manévrovat.
Neumím tu věc ovšem reálně mechanicky navrhnout, natož zkonstruovat. Jsem programátor, a můžu družici v reálném čase říkat, kam má plácat jednotlivými plachtami v závislosti na aktuální pozici na oběžné dráze (získané z časovače) a v závislosti na orientaci vůči Slunci (tu lze zjistit z napětí na solárních panelech). Můj kód může družici navigovat i když s ní bude navázané rádiové spojení jen jednou za několik obletů Země (což je velice pravděpodobné). Bude to prostě transformační matice převádějící různé hodnoty napětí na požadované polohy aktuátorů (minimálně dvou). Transformační matice bude vypočítána na Zemi s přihlédnutím k požadované změně rychlosti a tím i oběžné dráhy. Měl bych asi napsat simulační software - dokud to lidí neuvidí na monitoru, tak si to nebudou umět představit.
Bohužel, tím je spolupráce se SpaceDev v podstatě daná. Letový hardware postavit neumím. Možná by do věci bylo možné zatáhnout např. letecké nebo raketové modeláře, ale řekl bych, že to pro ně má jen okrajovou zajímavost...
Přijde mi přitom že to je dost zajímavé. Když si vezmete, o kolik by mohl mít aktuátor solární plachty větší životnost, než gyroskopy, což jsou momentálně nejporuchovější součástky satelitů i sond... nějaké peníze v tom určitě jsou...
|
|
Diky, xChaosi, za iniciativu.
V nasem prvnim CubeSatu to nevypada s plachtou nejlepe, potize jsou s mechanickou konstrukci vzhledem k hmotnosti a objemu, ktery je k dispozici.
Simulacni software nepis, je to zbytecne - uz v podstate existuje, pracuji na tom neustale. Zkus se podivat na http://triada.wz.cz, vyzkousej i starsi verze ;-)
Ten simulator by mel byt (a bude) zkusebnim polygonem a nemilosrdnym testerem vsech palubnich algoritmu, ktere by se do nej mely zapisovat jako DLL nebo jako skripty v internim jazyce, uvidime.
Rizeni napajeni, stabilizace, ovladani plachty, komunikacni okna, to vsechno by timto systemem melo projit.
|
|
skuste ho zkontaktovat (přispěvek z diskuse na technet - za výsledek neručím...
Kdyby měl někdo zájem se podílet na přípravě raketového letadla na výlet do kosmu pro 5 lidí (a mj. ukázat amíkům, že na to v Evropě máme), ozvěte se na bruce4y@aim.com. Start a přistání na letišti, raketový motor na kapalné pohonné hmoty. Sháním schopné matematiky, konstruktéry, specialisty na řídící a telemetrické systémy, aj. z celého světa, kteří neznají slovo "TO NEJDE" :-) P.S. Ukázka funkční motoru za reálného letu (model) v létě 2007. |
|
| Trochu odbočím,ale na www stránkách se píše,že start družice vyjde na cca 40.000 USD.Co vše je v tom započteno,protože např. některé americké družice mají náklady na vypuštění 1kg zátěže cca 2.500 USD. |
|
citace:
... na www stránkách (czCube) se píše, že start družice vyjde na cca 40.000 USD. Co vše je v tom započteno, protože např. některé americké družice mají náklady na vypuštění 1kg zátěže cca 2.500 USD.
Podle všeho je v té to ceně započten jen podíl na ceně nosiče a hlavně čas lidí při předstartovní přípravě (lidí z CubeSatu a lidí od nosiče). Je opravdu zásadní rozdíl namontovat na raketu 1000 jednokilogramových družic nebo jednu tunovou družici (tolik CubeSatů se na raketu samozřejmě nikdy nemontuje ale je to jen ukázka reálného poměru). To je podle mého názoru hlavní důvod tak vysoké "jednotkové" ceny za start CubeSatu. Jsou v tom prostě započítány zvýšené "mzdové" náklady na obsluhu (samotný podíl na ceně nosiče z té ceny tvoří jen menší část). |
|
citace:
citace:
... na www stránkách (czCube) se píše, že start družice vyjde na cca 40.000 USD. Co vše je v tom započteno, protože např. některé americké družice mají náklady na vypuštění 1kg zátěže cca 2.500 USD.
Podle všeho je v té to ceně započten jen podíl na ceně nosiče a hlavně čas lidí při předstartovní přípravě (lidí z CubeSatu a lidí od nosiče). Je opravdu zásadní rozdíl namontovat na raketu 1000 jednokilogramových družic nebo jednu tunovou družici (tolik CubeSatů se na raketu samozřejmě nikdy nemontuje ale je to jen ukázka reálného poměru). To je podle mého názoru hlavní důvod tak vysoké "jednotkové" ceny za start CubeSatu. Jsou v tom prostě započítány zvýšené "mzdové" náklady na obsluhu (samotný podíl na ceně nosiče z té ceny tvoří jen menší část).
Aha,člověk by čekal,že náklady na vypuštění 1kg nákladu už jsou ty reálné a konečné a ono to bude opět ve stylu Nechci slevu zadarmo :-/ Chápu problém mezi tisícovkou kilových družic (jejich hromadné vypuštění při jednom startu by asi byl vůbec organizační bonbonek na oběžné dráze) a jednou tunovou družicí,ale když už tak by ty částky mohli uvádět reálně.Docela to pak mate,je dost podstatný rozdíl i třeba pro amatéra,který bude chtít nechat vystřelit například urnu s popelem (:-)),jestli za to dá cca 55 tis. Kč ebo cca 880 tis. Kč :-) |
|
Vzhledem k tomu, ze bezna cena je spis kolem (a vetsinou nasobne pres) 10000USD/kg, neni tech 40000USD/Cubesat nijak zvlast vysoka suma...
Navic u Cubesatu je k jeho hmotnosti potreba pripocist odpovidajici cast hmotnosti adapteru a vypousteciho pouzdra, takze realna vynesena hmotnost bude odhadem dvojnasobna. A nektere veci, jako certifikace a testy se proste delaji po kusech, ne po kilech a po kusech se taky plati. |
|
citace:
Vzhledem k tomu, ze bezna cena je spis kolem (a vetsinou nasobne pres) 10000USD/kg, neni tech 40000USD/Cubesat nijak zvlast vysoka suma...
Navic u Cubesatu je k jeho hmotnosti potreba pripocist odpovidajici cast hmotnosti adapteru a vypousteciho pouzdra, takze realna vynesena hmotnost bude odhadem dvojnasobna. A nektere veci, jako certifikace a testy se proste delaji po kusech, ne po kilech a po kusech se taky plati.
Škoda,byl by to jistě příjemný rozdíl.Jinak finance nebo účetnictví mne nikdy nezajímali tak proto jsem se ptal :-) Logický by člověk očekával,že když někde uvedou částku na vynesení 1kg nákladu na oběžnou dráhu tak že v tom je už všechno. |
|
Existuje nekolik duvodu, proc start jednoho Cubesatu stoji $40K, i kdyz dodavatele startu uctuji $10-15K za kilo (Dnepr, Cosmos, Eurokot a Antrix). V prvni rade, existuje minimalni kontrakt mezi $120-250K. Navic individualne-organizovane starty musi vyjednat legalni kontrakt (platit pravniky), domluvit se na formalnim ICD (Interface Control Document), a poridit si vlastni mechanism na oddeleni druzice. Plus, dodavatel startu bude ocekavat predbezny test nekolik mesicu pred startem. Vlastni start bude vyzadovat druhou cestu a delsi pobyt na startovaci zakladne (coz neni nejlevnejsi). Plus, program Cubesat zarizuje papirovani ohledne startovaci license, dopravy, expertni license a importovaciho cla.
Takze je nepravdepodobne (podle meho nazoru), ze byl se dal zaridit kompletni start 1-kg druzice levneji nez $40K, ktere uctuje Cubesat.
Tomas |
| 04.7.2012 - 17:57 - Adam Przybyla | |
|
http://www.kickstarter.com/projects/575960623/ardusat-your-arduino-experiment-in-space
New way to fund cubestats;-) |
|
citace:
http://www.kickstarter.com/projects/575960623/ardusat-your-arduino-experiment-in-space
New way to fund cubestats;-)
Hezky pekny, ale at si to jdou provozovat na profi space kmitoctech treba S pasmo 2.2GHz ci i VHF 260MHz.
Vsichni stavitele CubeSati "kradou" HAM cast pasma a HAMove z toho nic nemaji.
Kdyz se podivate do databaze, tak 99% vsech satu za poslednich 5 let byly experimentalni CubeSaty na kterych nebezela zadna HAM cinnost.
Nic bych proti tomu nemel (a ani nikdo z HAM Amsat konfery na paketu), kdyz by soucasti zarizeni byl normalni crossband prevadec FM nebo linearni SSB (ten linearni je jednodussi konstrukcne).
Co se velikosti a vahy tyce, tak by to zabralo jen jeden 0.3mm 6-ti vrstvej tistak 1U se soucastkama na jedne strane do vysky 7mm.
Navic balancne primodulovanej signal z DDS (i SDR pro prijem dalkove ovladanych dat) co by byl nainjektovanej by se taky vesel na tu samou desku. Takze nejen prevadec, ale i radiomodem xPSK , pricemz by z desky sla sbernice RS485 do palubniho CPU, kde by byla i elektronika pro rizeni AKU, FTV, elytu, stabilizatoru.
A stejne jako u AO-7...kdyz by dosel AKU, tak by mohlo postacit osvicena FTV ze Slunce.
Pro jejich experimentalni aplikace by porad zbyvalo vice jak polovina prostoru 1dm kubickeho. Jestli si tam daji kamery, pevne magnety pro samonatoceni podel silocar Zeme atd.. je na nich, ale HAM kmitocty by se meli "rozdavat" jedine, pokud soucasti bude alespon jedna HAM aplikace (tedy prevadec).
Tohle vyzniva na te konfere a ja s tim souhlasim.
Mozna, ze daj podnet pres Amsat do IARU a UNOOSA, aby pri pouziti HAM kmitoctu byla na palube HAM aplikace.
A kdyz ne, tak to povolit jen do LEO 400km, aby to co nejdrive spadlo do atmosfery.
Protoze timhle zpusobem za chvilku prijdem o dulezitou cast 70cm a 2m pasma.
Mozna by se to dalo resit i tak, ze by pro ne "ciste" HAM aplikace pouzivali pasmo 2400-2450MHz, kde to zas tak nevadi, ale VHF/UHF pasmo uz je preplnene.
|
| 02.11.2012 - 10:03 - dodge | |
|
Možnost využití Kickstart pro meziplanetární lety?
http://www.universetoday.com/98254/could-plasma-jet-thrusters-kickstart-interplanetary-travel/ |
|
citace:
Možnost využití Kickstart pro meziplanetární lety?
http://www.universetoday.com/98254/could-plasma-jet-thrusters-kickstart-interplanetary-travel/
To vsak uz nebude CubeSat, minimalne z duvodu velikosti spojovaci telco parabolicke anteny, pripadne vicesektorovejch SBF anten, at se nemusi tocit rotatorem.
|
|
