|
| Alespoň něco, ale chápu Davida, čekal bych víc a lepších fotek. Jenže pořád ještě nezačala příletová fáze intenzivního zkoumání. Za dva týdny to bude doufám jiné kafe. |
| 11.6.2015 - 09:42 - David | |
|
| Měl jsem na mysli fotky ve vyšší úrovni zpracování, zatím poslední jsem našel ze vzdálenosti 80 mil.km. |
|
citace:
zatím poslední jsem našel ze vzdálenosti 80 mil.km.
Davide, před hodinou jsem ti tu dal odkaz na UMSF diskusní vlákno "New Horizons: Approach Phase, OpsNav - 25 January 15 to ...", kde většinou najdeš ty nejnovější novinky k této misi.
V příspěvku, ze kterého jsem tady postnul nejnovější snímek ze včerejška, je taky odkaz na originál, který byl pořízen ze vzdálenost 41 mil km.
TADY
V čem je problém? |
| 11.6.2015 - 10:39 - David | |
|
| Problém je v tom, že tyto snímky nejsou zpracovány dekonvolucí a obsahují tudíž méně detailů, než snímky uveřejněné 27.5, zpracované touto metodou. |
|
Tady to máš i s dekonvolucí na 10 dní starých snímcích.
(možná by stačilo víc hledat, než jen ustavičně naříkat, že něco není a nebo když je, tak to za moc nestojí)
 |
|
| Většina lidí nemá čas trávit desítky minut u počítače hledáním fotek - mrknu na NASA stránky, tam nic není, mrknu sem - taky nic, projevím znechucení a odcházím. Díky za tebe a ostatní, kteří ty hodiny tomu věnovat můžou... |
|
citace:
Většina lidí nemá čas trávit desítky minut u počítače hledáním fotek - mrknu na NASA stránky, tam nic není...
ale je : http://www.nasa.gov/feature/different-faces-of-pluto-emerging-in-new-images-from-new-horizons |
|
V době, kdy se David ptal, to tam nebylo.
Takže v klidu, díky. |
| 12.6.2015 - 14:07 - David | |
|
| Bude to asi tím, že je člověk " namlsaný" z MERů, kde jsou každý den nové snímky s nepatrným zpožděním. Já jsem nejvíc zvědav na Cháron, vždyť je o třetinu větší než Ceres. Kdyby náš Měsíc měl být ve stejném poměru, byl by velký skoro jako Mars. |
| 16.6.2015 - 08:28 - David | |
|
byla provedena korekce dráhy zážehem v trvání 45 s . Změna rychlosti o 52 cm/s a přiblížení o 750 km. Další korekce plánována na 24.6..
Zahájeno hledání mimiměsíců a prstenců, zatím nic nenalezeno.
Jsem zvědav kdy se také " podívá" na Charona.
|
|
Mně osobně první fotky zklamaly, dokud jsem si neuvědomil, že byly pořízeny ze vzdálenosti 80 mil. km, tedy jako ze Země na Mars, a ještě fotky z 50 mil. km jsou téměř totéž (Mars je nejblíž Zemi nějakých 55 mil.km). Těch 50 je 125x větší vzdálenost, než ze Země na Měsíc.
Podle wikiny bude PT1 (2014MU69) nebo PT3 (2014PN70) vybrán až v srpnu, tedy měsíc po průletu kolem Pluta. |
| 18.6.2015 - 12:18 - David | |
|
Někde jsem četl, že i sonda sama bude " prohmatávat " prostor ve směru letu s cílem najím objekt pro výzkum, nejsem si jist, zda tato fáze skončí průletem u Pluta, či právě započne po průletu.
Detektor asteroidů měly již Pioneery 10 a 11, nikde jsem ale nenašel, zda nějaké těleso detekovaly. |
| 19.6.2015 - 06:17 - David | |
|
| Končí fáze letu označená jako AP-2 / 21-6./ a započne fáze AP-3, která bude konečně / po skoro 10 letech cesty/ znamenat přímý výzkum cílových těles. Vzdálenost je ale stále obrovská, 30 mil.km.! |
|
Pluto a Charon v barvě
Animace (Plutocentrická) ze snímků 29/5 - 3/6 http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/loop_final.gif
Animace (Barycentrická) ze snímků 29/5 - 3/6 http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/loop_bc_final.gif
|
| 20.6.2015 - 09:44 - David | |
|
Nikde jsem nenašel jak se sonda přiblíží k malým měsíčkům, resp. z jaké vzdálenosti provede jejich výzkum. Je jasné, že to musí být před průletem rovinou jejich oběhu, pak se osvětlená polovina bude rychle zmenšovat. Je to zajímavé v souvislosti s průletem okolo KBO které je velikostí v téže třídě.
Tak jsem se to pokusil odvodit a vyšlo mi : / min. vzdálenost sondy /
Styx - 32 tis km, Nix - 52 tis km, Hydra 53 tis. km a Kerberos 59 tis km. [Upraveno 20.6.2015 David] |
|
| V reálu to bude z mnohem větší dálky, prioritu pro pozorování má Pluto a Chárón a vhledem k nutnosti natáčet celou sondu. Takže počítám s tím, že malé měsíčky vyfotí při mezerách mezi těmito pozorováními, z větší vzdálenosti. |
| 21.6.2015 - 08:25 - David | |
|
To určitě, protože pokud by fotil z nejbližší vzdálenosti, tak by stejně mohl vzít jen polovinu disku měsíčku. Měsíčky se také budou fotit kvůli tvaru. Z toho plyne, že vzdálenosti na focení budou asi o třetinu až polovinu větší. Rozlišení bude v nejlepším případě v řádu stovek metrů na pix. To by nemělo vadit, protože jak Pluto, tak Charon mají zřejmě tak řídkou atmosféru, že nebrání dopadu malých těles na povrch a tak bude možné stanovit hustotu hmoty v Kuiperově pásu ještě před návštěvou cílového KBO. Vše ovšem bude záležet na časovém rozvrhu, neboť krom focení má sonda celou řadu dalších přístrojů na zkoumání hlavních těles, což je jasnou prioritou mise.
Stejně je zajímavé, že systém Pluta obsahuje jakoby vzorky skoro všech možných typů KBO, krom miniaturních. Stále není ovšem zcela vyloučeno, že se ještě nějaký superminiměsíc během průletu najde.
Jinak jsem si jen chtěl udělat alespoň nějakou představu o jaké vzdálenosti při zkoumání malých měsíců asi půjde.
Kolem cílového KBO, které je srovnatelné s měsíčky ovšem má sonda možnost proletět v optimální vzdálenosti pro měření, předpokládám, že to bude méně než tisíc km. [Upraveno 21.6.2015 David]
Dnes končí výzkumná fáze AP-2, jejímž úkolem bylo m.j. hledat miniměsíce a prstence a dát snímky s 10x lepším rozlišením než HST. [Upraveno 21.6.2015 David] |
|
citace:
Jinak jsem si jen chtěl udělat alespoň nějakou představu o jaké vzdálenosti při zkoumání malých měsíců asi půjde.
Asi nejlepší přehled o plánovaných pozorováních během průletu může poskytnout simulace Eyes on the Solar System tady: http://solarsystem.nasa.gov/multimedia/video-view.cfm?Vid_ID=4624 |
|
citace:
Kolem cílového KBO, které je srovnatelné s měsíčky ovšem má sonda možnost proletět v optimální vzdálenosti pro měření, předpokládám, že to bude méně než tisíc km.
Minimální vzdálenost je limitována možnostmi kamery, expozičního času a možnosti sledování cíle tak, aby vznikl ostrý obrázek. Záleží tedy i na trajektorii průletu. Podobným způsobem je stanovena i optimální vzdálenost od Pluta, a to i s ohledem na to, aby se stihl nasnímat celý viditelný povrch v co nejvyšším rozlišení. Myslím, že těch 1000 km u KBO je jen zbožné přání.
........
Současný plán snímání Pluta a měsíců na příletové dráze , včetně vzdálenosti a rozlišení je na konci blogu v tabulce:
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2015/04291753-new-horizons-sees-surface.html?referrer=https://www.google.cz/ |
| 21.6.2015 - 10:18 - David | |
|
citace:
citace:
Jinak jsem si jen chtěl udělat alespoň nějakou představu o jaké vzdálenosti při zkoumání malých měsíců asi půjde.
Asi nejlepší přehled o plánovaných pozorováních během průletu může poskytnout simulace Eyes on the Solar System tady: http://solarsystem.nasa.gov/multimedia/video-view.cfm?Vid_ID=4624
To je tedy perfektní. Dík. |
| 21.6.2015 - 10:20 - David | |
|
citace:
citace:
Kolem cílového KBO, které je srovnatelné s měsíčky ovšem má sonda možnost proletět v optimální vzdálenosti pro měření, předpokládám, že to bude méně než tisíc km.
Minimální vzdálenost je limitována možnostmi kamery, expozičního času a možnosti sledování cíle tak, aby vznikl ostrý obrázek. Záleží tedy i na trajektorii průletu. Podobným způsobem je stanovena i optimální vzdálenost od Pluta, a to i s ohledem na to, aby se stihl nasnímat celý viditelný povrch v co nejvyšším rozlišení. Myslím, že těch 1000 km u KBO je jen zbožné přání.
........
Současný plán snímání Pluta a měsíců na příletové dráze , včetně vzdálenosti a rozlišení je na konci blogu v tabulce:
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2015/04291753-new-horizons-sees-surface.html?referrer=https://www.google.cz/
To také nemá chybu. Díky. |
|
Tak ještě jeden velice pěkný rozbor plánů od Emily, pokud jste se tam nedoklikali:
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2015/03101637-pluto-image-expectations.html |
| 23.6.2015 - 07:05 - David | |
|
| Začíná poslední letová fáze výzkumu AP-3, která skončí dva dny před průletem. S konečnou platností zmapuje systém Pluta a skonči dva dny před dnem "D" na který se čeká skoro deset let. |
| 23.6.2015 - 08:38 - David | |
|
| V posledním klipu " Dobývání vesmíru " je mj. i zatím nejpodrobnější snímek soustavy Pluto-Charon zřejmě upravený dekonvolucí, na němž jsou podrobnosti i na Charonu. Je mi záhadou kde to sehnali na HP sondy jsem to nenašel. |
|
| Detailní obrázky z New Horizons velmi pěkně zpracovává (z dostupných podkladů) a zveřejňuje jeden z přispěvatelů webu kosmonautix.cz - http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=30&t=182&start=180 |
| 23.6.2015 - 10:07 - David | |
|
citace:
Detailní obrázky z New Horizons velmi pěkně zpracovává (z dostupných podkladů) a zveřejňuje jeden z přispěvatelů webu kosmonautix.cz - http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=30&t=182&start=180
Pěkné. Dík.
Na Plutu je vidět jak výrazně Charon osvětluje noční stranu Pluta a též jak je kamera sondy citlivá. Pokud je kráter reálný, je to určitě překvapivé. Ledové těleso by mělo mít krátery mělké. [Upraveno 23.6.2015 David] |
|
| Nové obrázky z New Horizons jsou na http://www.nasa.gov/feature/new-from-nasas-new-horizons-increasing-variety-on-plutos-close-approach-hemisphere-and-a |
|
citace:
Nové obrázky z New Horizons jsou na http://www.nasa.gov/feature/new-from-nasas-new-horizons-increasing-variety-on-plutos-close-approach-hemisphere-and-a
Z té animace to není na první pohled úplně jasné, ale řekl bych, že poslední záběry už zřetelně předstihly Hubbla. |
|
citace:
Na Plutu je vidět jak výrazně Charon osvětluje noční stranu Pluta a též jak je kamera sondy citlivá. Pokud je kráter reálný, je to určitě překvapivé. Ledové těleso by mělo mít krátery mělké. [Upraveno 23.6.2015 David]
Ono je velmi ošidné upravovat 8 bitové obrázky ve formátu JPG. Stačí málo, a jsme mimo realitu. A takto upravených obrázků dělat nějaké závěry je ještě ošidnější.
Já tedy na těch záběrech nevidím osvětlení od Charona, , jasnější je výrazně protilehlá strana Pluta (denní strana)a s gradientem na Plutu se dají dělat neskutečné krkolomnosti. Zrovna tak jako z vytažené fotky usuzovat na ostrost kráterů.
Tady je jedna fotka z 22.6. kterou jsem upravil jen decentně, aby tam nelezly žádné artefakty z JPGu a falešné objekty z použitá vysokého kontrastu. Snad se to alespoň trochu blíží realitě.
 |
| 23.6.2015 - 17:52 - David | |
|
Je jasné, že se sonda a cíl pohybují po ramenech trojúhelníku. Rychlost sondy je cca 14 km/s a cíl má cca 6 km/s. Nutně musí tedy sonda " vidět" noční stranu . Jelikož Charon musí být na obloze obrovský, musí výrazně osvětlovat noční stranu Pluta. Kamera je mimořádně citlivá, tak považuji " kráter" za reálný. Ovšem může to být také výsledek snahy počítače.
Právě postupné zvyšování kvality snímků a hledání na nich je velice napínavé . |
