|
Z pohledu sondy je ve stínu cca 10% poloměru Pluta ( a i Charona). Myslím, že z těch snímků není moc vidět. kde je noční strana.
Charon je sice blízko, ale z pohledu z Pluta má na obloze 4,5°.
Jenže: pokud vezmeme soustavu Země /Měsíc, tak na Měsíční obloze má Země zhruba 2,5° a osvětlení od Země představuje nějakou 1/1000 hodnoty od Slunce. Albedo Země a Charona je blízké, na Plutově obloze je Charon plošně 3,3x větší než Země na Měsíční obloze. Takže se dá zhruba odhadnout, že od Charona může Pluto dostávat cca 1/300 světla než od Slunce.
Obrázky, které máme k dispozici, jsou 8 bitové JPGy, takže jsou schopny rozlišit poměr jasů 1:256. Takže, pokud bude denní strana Pluta plně saturována ( což není), tak přínos na noční straně nebude detekovatelný. Na tom nic nezmění citlivost kamery. A mimochodem, současné CCD kamery, používané amatérskými astronomy, mají kvantovou účinnost přes 75%, špičkové profi nepřesahují 85% - prostě tahle technika jede už na doraz a zázraky se nedějí. |
|
pokud vezmeme soustavu Země /Měsíc, tak na Měsíční obloze má Země zhruba 2,5° a osvětlení od Země představuje nějakou 1/1000 hodnoty od Slunce.
To jsou nějaké divné počty. Průměr Země cca 12750, průměr Měsíce cca 3475 km, tedy průměr Země je 3,67x větší. Jestliže úhlový průměr Měsíce je cca 30 minut, potom úhlový průměr Země z Měsíce je 1 stupeň a 50 minut. Vezmeme-li v úvahu albedo Země a Měsíce, tak Země v úplňku má svítivost 42 úplňků Měsíčních. Hvězdná velikost Měsíce je (-12,7), hvězdná velikost Slunce je (-26,7). Slunce tedy svítí zhruba jako 400 tisíc Měsíčních úplňků, což znamená, že osvětlení Měsíce od Země v úplňku představuje 1/9524 slunečního osvitu. [Upraveno 26.6.2015 NovýJiřík] |
|
Přiznám se, že jsem to takhle nepočítal přes hvězdné velikosti. Bral jsem pouze hodnotu z praxe při focení Měsíce, a tam je běžně rozdíl mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou v poměru rovném nebo větším než 1000/1.Bral jsem jen tuhle minimální hodnotu a ta stačí už na to, aby bylo možno tvrdit, že na těch fotkách nemůže být vidět osvětlení Pluta od Charona.
Při exaktním výpočtu by se stejně ještě musela brát fáze Země a rozdílné albedo zemského povrchu , zrovna tak jako u Pluta i Charona, kde operujeme pouze s přibližnými hodnotami. |
|
Hm, je to den ode dne lepší a lepší. Toto je kompozice snímků z 25.6. od Roby72@umsf
 |
| 27.6.2015 - 16:00 - David | |
|
20 mil.km.
Pořád čekám na nějaký miniměsíc, asi marně. 1.7. je plánována korekce. |
| 29.6.2015 - 06:26 - David | |
|
| Na neupravených snímcích LORI se objevuje krásný kotouček zcela bez máznutí. Jsem zvědav na upravené. |
| 30.6.2015 - 08:07 - David | |
|
| Má někdo nějaký upravený snímek z posledních hodin ? Díky. |
| 30.6.2015 - 11:48 - Machi | |
|
Stačí sledovat UMSF http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=8047&pid=222004&st=30&#entry222004.
 |
| 30.6.2015 - 14:25 - David | |
|
citace:
Stačí sledovat UMSF http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=8047&pid=222004&st=30&#entry222004.
Dík. |
| 30.6.2015 - 14:30 - David | |
|
Fantastické, škoda, že se toho nedožil objevitel Pluta. Kdyby bylo využito okna v min. století, tak tam mohl klidně letět Voyager-1 a viděl by to. Priorita " Saturnu" byla tehdy pochybná, stejně tam musela sofistikovanější sonda.
Nyní tam sice poblíž " je " v miniurně, ale za živa by to bylo jistě lepší. [Upraveno 30.6.2015 David] |
| 01.7.2015 - 03:44 - David | |
|
28.6 ve 23 EDT byla provedena korekce dráhy " o 27 cm/s" a sonda nyní míří přesně do trubice která prochází stínem Pluta i Charona.
Vypadá to, že na Plutu se superkráter nemající obdoby a hned vedle se jeví podobný cca poloviční.
Zkusil jsem ten kráter a jeho vedlejšího bratříčka změřit a vyšlo mi 950 a 650 km a valy u většího 50 km. Je to vůbec možné ? [Upraveno 01.7.2015 David] |
|
Lenže to asi nesedí s doterajšou predstavou o štruktúre Pluta s "kôrou" zo zmrznutého dusíku a "plášťom" z vodného ľadu.
Keby bolo Pluto kamenné, tak "jadro" a "plášť" už bude chladné a "kôra" bude v dôsledku veľmi nízkych teplôt málo plastická... potom by to asi šlo...
myslím, že 50km asi nie, ale nízka gravitácia a malá plasticita podložia robí svoje... "jamy" môžu byť hlbšie a "kopce" vyššie - na čiastočne vychladnutom "kamennom" Marse, pri tretinovej gravitácii a kôre hrubej bezmála 100km môžu byť hory viac ako dva krát vyššie ako na Zemi.
|
|
Vypadá to, že na Plutu se superkráter nemající obdoby a hned vedle se jeví podobný cca poloviční. Zkusil jsem ten kráter a jeho vedlejšího bratříčka změřit a vyšlo mi 950 a 650 km a valy u většího 50 km. Je to vůbec možné ?
Davide, obdivuju tě, něco takového naměřit na tom titěrném flekatém kolečku... |
|
Ja som si ani neni isty ze je to krater... zatial je to tmavy flek  |
| 01.7.2015 - 15:56 - David | |
|
Pluto by měl být prakticky celý z vodního ledu s maličkým horninovým jadérkem. Při impaktu tudíž nevznikne láva, ale vodní pára, která rychle zmrzne a sněží zpět. Kráter by mohl být hluboký desítky km, stejně tak jeho valy. Vznikl zřejmě dopadem binárního tělesa, čemuž by odpovídal přilehlý, zhruba poloviční kráter.
Jak to opravdu je se dozvíme zhruba za týden, zatím zcela jistě není na škodu napínat mozkové závity a snažit se předjímat budoucí hypotézy a fakta. |
|
Vsadím se o velmi těžko dostupný český dabing WHV (1998) filmu 2001 – Vesmírná odysea, že na Plutu žádný kráter o větší hloubce než 10 km není! S tou rychlostí zamrznutí to nebude až tak „horké“, takže i přes nižší gravitaci ty krátery tak hluboké nebudou, nicméně hlubší než na Zemi budou určitě.
Ale z jiného soudku, při čekání na první obrázek Pluta na tričko mě napadlo, zda by New Horizons byl schopný zabrzdit u Pluta tak, aby se dostal na jeho oběžnou dráhu, byl-li by vybaven navíc totožnou iontovou pohonnou jednotkou sondy Dawn, se stejným množstvím xenonu… vyšlo mi, že by chybělo k ubrzdění cca 1 km/s, což je méně, než moje možná chyba ve výpočtu, neboť neumím třeba přesně odhadnout nárůst hmotnosti sondy pro funkční spojení tří iontových motorů. Je jasné, že let by se prodloužil díky větší hmotnosti sondy a kvůli dlouhému zbrzďování o cca 2 roky. Možná by nebylo marné to vzít v úvahu při konstrukci hypotetického Nového Horizontu 2. Proč nespojit dvě osvědčené technologie?
|
| 01.7.2015 - 18:15 - David | |
|
Pokud by se " hloubka" počítala od vrcholků valů ke dnu, tak jevící se kráter, i jeho menší bratříček tuto hranici násobně překonají. Tak to alespoň z neoficiálních zlepšení záběrů LORI vyplývá. Upravené snímky NASA zveřejňuje se zpožděním, proto se vychází při prognózách z těch neoficiálních, což samozřejmě prognózy zatěžuje značnou mírou neurčitosti.
Uvidíme. |
|
To Vít Sedláček...
S iontovým pohonem jste to trochu nevychytal. Zcela zásadní je zdroj eleltrické energie...a vzhledem k tomu,kde se sonda pohybuje přichází do úvahy jen jaderný... nedokážu si představit nic takového o rozumné hmotnosti. |
| 01.7.2015 - 19:22 - David | |
|
Podíval jsem se na průletové sondy počínaje prvními Marinery a konče Voyagery. Při pokroku jaký od jejich doby nastal je jisté, že průletová sonda pro základní VÝZKUM ZCELA POSTAČÍ.
Ovšem pokrok je úžasný, příkladně první snímek od Marsu " šel" k Zemi 8 hodin, rychlostí 8 bit/s. |
|
citace:
Lenže to asi nesedí s doterajšou predstavou o štruktúre Pluta s "kôrou" zo zmrznutého dusíku a "plášťom" z vodného ľadu.
Keby bolo Pluto kamenné, tak "jadro" a "plášť" už bude chladné a "kôra" bude v dôsledku veľmi nízkych teplôt málo plastická... potom by to asi šlo...
myslím, že 50km asi nie, ale nízka gravitácia a malá plasticita podložia robí svoje... "jamy" môžu byť hlbšie a "kopce" vyššie - na čiastočne vychladnutom "kamennom" Marse, pri tretinovej gravitácii a kôre hrubej bezmála 100km môžu byť hory viac ako dva krát vyššie ako na Zemi.
výška hor na Marsu souvisí s neexistencí deskové tektoniky
kdyby se Havajské ostrovy nepohybovaly, skončily by dost podobně .... |
|
výška hor na Marsu souvisí s neexistencí deskové tektoniky
kdyby se Havajské ostrovy nepohybovaly, skončily by dost podobně ....
Nad nehybnou horkou skvrnou by vznikl všeho všudy jediný Havajský ostrov. Rozměrů marťanských hor Olympus nebo Ascraeus by ovšem nedosáhl ani náhodou, daleko silnější pozemská gravitace spojená s izostatickým vyrovnáváním pevninských ker v astenosféře plus silná pozemská eroze by takovou štítovou sopku jaksepatří skrouhly. |
|
Eroze ale nebyla v zadání úvahy
Olympus Mons bude taky izostaticky vyrovnaný
I přes erozi, isostázi a posun desek má Mauna Kea výšku přes 9 km, horká skvrna, přes kterou to jede vytvořila takových kopečku ke stovce, nebál bych se srovnání |
|
| Ano, "vo tom to je" - keď pozemská hora dosiahne určitú výšku, tlak v jej podloží sa zvýši natoľko, že sa hora/ostrov začne "prepadávať". Niekde som čítal, že na pevninskej kôre je limit okolo deväť kilometrov, na oceánskej kôre menej, je tenšia, ale z ponorenej časti ostrova/hory sa počíta len nejaká časť (archimedov zákon funguje aj tu), takže Havajské ostrovy vyčnievajú nejakých desať kilometrov z oceánskeho dna. |
| 02.7.2015 - 07:59 - David | |
|
Na posledních snímcích NASA je Pluto jasně " růžové" a připomíná Tritona / barvou/. Charon je šedý a má zcela zřetelnou TMAVOU polární čepičku ! Nebyly nalezeny žádné miniměsíce 15x slabší než Styx, ani prstence. NASA předpokládá atmosféru, dokonce s plujícími mraky. Zdá se, že Superkráter z neoficiálních vylepšení snímků je reálný objekt. Poslední korekce průletové dráhy je možná 4.7..
Škoda, že aktuální zprávy z NASA mají na dnešní dobu značné zpoždění.
12 dní do průletu !!! [Upraveno 02.7.2015 David] |
|
Nedá mi to, abych sem nepřidal nejnovější barevné snímky Pluta s Cháronem z 1.7.
 |
| 02.7.2015 - 09:28 - David | |
|
No není to úžasné ?
Jestlipak již vybrali cílové KBO, korekce k zacílení by měla být koncem měsíce. To budou hektické dny po průletu a na výběr asi nebude čas ani " nálada", nehledě na to, že sonda bude zkoumat systém Pluta i po průletu. |
|
citace:
Ano, "vo tom to je" - keď pozemská hora dosiahne určitú výšku, tlak v jej podloží sa zvýši natoľko, že sa hora/ostrov začne "prepadávať". Niekde som čítal, že na pevninskej kôre je limit okolo deväť kilometrov, na oceánskej kôre menej, je tenšia, ale z ponorenej časti ostrova/hory sa počíta len nejaká časť (archimedov zákon funguje aj tu), takže Havajské ostrovy vyčnievajú nejakých desať kilometrov z oceánskeho dna.
Izostatické vyrovnání nastane vždy, ne až od nějaké výšky kopce, i ledovce jsou izostaticky vyrovnané, na což kůra reaguje když odtají
9 km na souši je málo, kůra je místy 30 ale i třeba 100 km tlustá (Himaláj má 8 km díky silné erozi, ve skutečnosti tam chybí 100km materiálu), i ta Havaj má těch 10 km od dna, její kořen bude obrovský
samozřejmě, že čím větší, tím více zanořené, a bude potřeba mnohem víc materiálu na další růst
Sorry za OT |
|
V úvaze nezpochybňuji fakt, že první sonda by měla být průletová, aby připravila „půdu“ pro sofistikovanější druhou, oběžnou, sondu pro detailnější průzkum. To je vždy nejlogičtější postup. Na druhé straně, v případě Pluta, by oběžná sonda v letech 1985 – 1995 získala z principu mnohem víc velmi zajímavých informací o krátkém plutovském léťě, než sonda průletová a proto o její výhodnosti nemůže být pochyb. Ale stejně tak nemůže být pochyb o tom, že, New Horizons získá velmi cenná data o plutovském podzimu. Případná další sonda stihne již „jen“ zimu.
Elektrické napájení iontového pohonu jsem nijak „nevychytával“, což jsem uvedl v textu slovy „neumím třeba přesně odhadnout nárůst hmotnosti sondy pro funkční spojení tří iontových motorů.“ Funkční spojení tkví především v tom, že výkon RTG by musel být minimálně 10x vyšší (nárůst hmotnosti), což by v té době ani nešlo uskutečnit minimálně pro kritický nedostatek paliva (NASA ho měla jen tolik, že by vystačil toliko pro dvojníka NH). V úvaze neřeším samotné konstrukční provedení, ale jen schopnost či neschopnost stejně výkonného iontového pohonu NH ubrzdit.
A tento optimistický poznatek mě vede k přesvědčení, že není daleko doba, kdy iontové pohony se objeví i za dráhou Jupitera.
|
|
| Za Jupiterem možná, u Pluta v dohledných desetiletích téměř jistě ne. RTG zdroje dávají příliš nízký elektrický výkon, teprve až zavedou Stirlingy, bude možné použít elektřinu pro hlavní pohon. |
| 02.7.2015 - 13:14 - Machi | |
|
Klasické RTG je možné použít pro iontový pohon.
Se čtyřmi RTG a iontovým pohonem počítal třeba projekt družice Pluta od ESA.
Nevýhodou je velmi dlouhá přeletová doba (15-25 let). [Upraveno 02.7.2015 Machi] |
