Ta debata byla o představivosti. Setkal jsem se se spoustou lidí, kteří velice těžko chápali fakt, že Jupiter nejen, že pozmění dráhu sondy, ale tuto urychlí, nebo zbrzdí. Argumentovali tím, že pokud těleso nějakou rychlostí vstoupí do sféry Jupitera, pak ji také touto rychlostí opustí. Což je sice pravda, ale jen v souřadném systému se středem ve středu Jupitera. Pokud vezmeme souřadný systém se středem ve středu Slunce, sonda po vstupu do sféry Jupitera se začne pohybovat spolu s touto sférou kolem Slunce a po výstupu část rychlosti této sféry převezme ať v kladném, či záporném smyslu. V každém případě se poté bude pohybovat po dráze a výrazně odlišným perihelem než před průletem.
Včera jsem si s tím taky hrál, ale nestihl jsem tu mozaiku dodělat.
Ale nerozumím jedné věci. Nevíte proč jsou ty zveřejněné snímky tak komprimované? To už takto přišly ze sondy, nebo je ta komprese provedena až v NASA před zveřejněním snímků? Vždyť takhle tam chybý dost jených detailů.
No aby ta sonda poslala jako první várku na ochutnávku co nejrychleji co nejvíc snímků, tak to poslal zkomprimovaný, teď to bude všechno nezkomprimovaný posílat na Zem celej rok.
citace:...kteří velice těžko chápali fakt, že Jupiter nejen, že pozmění dráhu sondy, ale tuto urychlí, nebo zbrzdí. Argumentovali tím, že pokud těleso nějakou rychlostí vstoupí do sféry Jupitera, pak ji také touto rychlostí opustí.....
citace:No aby ta sonda poslala jako první várku na ochutnávku co nejrychleji co nejvíc snímků, tak to poslal zkomprimovaný, teď to bude všechno nezkomprimovaný posílat na Zem celej rok.
citace:Jinak raw snímky z LORRI jsou k vidění tady:
Dík za odkaz, ale odtamtud jsem si právě stáhl snímky na tu mozaiku.
K té komprimací snímků, tušil jsem, že to tak je, že to NH bude posílat později v plné kvalitě, jen jsem nikde k tomu nenašel oficiální vyjádření.
Každopádně dík za odpověď.
Určitě jste už před průletem New Horizons kolem Pluta, viděli luxusní trailer na tuto misi, viz níže. Nyní jsem si jej zpětně pouštěl znova a na konci mě zaujalo, jak se dle mého celkem trefili do vzhledu Pluta a Charonu.
Odkaz na trailer (je možné, že už tu je postnutý, ale pro připomenutí):
Nikde nemohu najít, zda byl již zvolen další cíl sondy. Zdá se, že volba byla zúžena na P1 a P3. Protože cíl P3 vyžaduje korekci co nejdříve a nic se neděje, usuzuji, že cílem bude P1, který leží prakticky ve směru letu a vyžaduje minimální korekci dráhy.
http://www.osel.cz/8380-priprava-na-druhe-dejstvi-new-horizons.html
sú dvaja kandidáti, ako ciele
musel ich hľadať HST
Konečné rozhodnutí by mělo být oznámeno na konci tohoto měsíce a následovat bude změna dráhy sondy, která zajistí průlet kolem zatím neznámého objektu. Sonda má v nádržích zhruba 35 kilogramů paliva, což by jí mělo umožnit změnu rychlosti o 130 m/s. Zdá se to jako málo, ale v kosmickém měřítku stačí i drobná změna rychlosti. Momentálně se počítá se sérií zážehů, které proběhnou buďto na konci října, nebo na začátku listopadu.
..
Půjde o relativně malý svět, rozhodně nečekejme nic o velikosti Pluta či Charonu. Ve finále už zůstaly jen dva objekty, které se ukrývají za označeními 2014 MU69 a 2014 PN70. O těchto útvarech nevíme prakticky nic, kromě toho, že jsou od Země zhruba šest a půl miliardy kilometrů daleko. To znamená, že Sonda je momentálně ve třech čtvrtinách cesty k nim. Jejich velikost zatím můžeme jen odhadovat mezi 25 a 55 kilometry.
S průletem kolem vybraného tělesa se počítá na začátku roku 2019. Objekt 2014 MU69 je snadněji dosažitelný – spotřeba paliva k zatočení k němu by byla pouze poloviční ve srovnání s 2014 PN 70. Ten se naopak podle dosavadních výsledků jeví jasnější a tedy potenciálně větší. Navigace k takovému objektu by byla mnohem jednodušší.
Záleží na tom, zda bude mise po průletu ukončena. Letí ve směru, který zkoumal Voyager, tak by asi nic nového prodloužení mise po průletu kolem KBO nepřineslo. Šetření palivem tedy nebude asi na místě, proto se jeví jako pravděpodobnější cíl " sedmdesátka ". Tam asi sonda doletí později o nějaký ten měsíc.
Bylo by zajímavé tipnout kam poletí a zda bude vypnuta.
citace:Z Letí ve směru, který zkoumal Voyager, tak by asi nic nového prodloužení mise po průletu kolem KBO nepřineslo.
Ale letí přeci úplně jinam. Pouze na obrázcích, kde je pohled shora na ekliptiku , to tak vypadá. Ekliptikální délka pro sondy P11, V2 a NH je podobná, v šířce letí ale naprosto jinam
Interakce slunečního větru vytváří kolem sluneční soustavy útvar připomínající hlavu komety . Rozhraní mezi tímto útvarem a mezihvězdným větrem je asi ve vzdálenosti 110 AU. Náběžná hrana ve směru pohybu Slunce leží ve směru letu obou Voyagerů, kteří již v oněch místech jsou, Pioneeru 11, který tam nedoletěl funkční a NH, který do vzdálenosti, kam dospěl funkční P 11 dorazí za 10 let a do rázové vlny za 25 let. Do té doby se bude pohybovat v prostředí již prozkoumaném.
Více vypovídající jsou čísla, než konstatování, že sondy se pohybují směrem k apexu Slunce.
Takže V1 se od apexu odchyluje o cca 27°, V2 o 100° a NH o 68° [Upraveno 17.8.2015 milantos]
citace:Interakce slunečního větru vytváří kolem sluneční soustavy útvar připomínající hlavu komety . Rozhraní mezi tímto útvarem a mezihvězdným větrem je asi ve vzdálenosti 110 AU. Náběžná hrana ve směru pohybu Slunce leží ve směru letu obou Voyagerů, kteří již v oněch místech jsou, Pioneeru 11, který tam nedoletěl funkční a NH, který do vzdálenosti, kam dospěl funkční P 11 dorazí za 10 let a do rázové vlny za 25 let. Do té doby se bude pohybovat v prostředí již prozkoumaném.
Má podobnou odchylku jako Pioneer 11. Prakticky poletí do oblastí jež tyto tři sondy již zkoumaly.
citace: Náběžná hrana ve směru pohybu Slunce leží ve směru letu obou Voyagerů, kteří již v oněch místech jsou,
Prakticky poletí do oblastí jež tyto tři sondy již zkoumaly.
Asi ta čísla nestačí, že ? V2 letí odkloněn od toho směru o 100°, čili letí na druhou stranu. V1 a NH se vzájemně liší o 40 °, NH letí od směru pohybu sl. soustavy odkloněn o 68°.
To je podle tebe neomylně ve stejném směru a to ve směru, kam se pohybuje Slunce.
Tohle ovšem není diskuse, ale demagogie, na které trváš a nemá cenu dál diskutovat,
No přeci jen, NH nese na palubě v podstatě astronomický dalekohled, takže ho bude možné použít např. pro zpřesnění měření paralaxy blízkých hvězd: získáme přesnější data o jejich vzdálenosti přímou triangulcí.
Myslím, že zamíří k jasnějšímu objektu, protože ta rezerva paliva nehraje takovou roli, naopak přesná navigace bude klíčová.
Sonda se umí přepnout do režimu stabilizovaného rotací, ve kterém je spotřeba paliva nulová (samozřejmě potřebuje palivo na přechod do tohoto režimu a zpět z něj, počet přepnutí které může provést je tedy konečný).
Docela mi mrzí, že v nejbližší době se žádná další sonda do mezihvězdného prostoru neplánuje - pokud nedojde k zásadnímu technologickému průlomu, můžou být data z NH jediná, kterých se všichni dožijeme. (stejně tak sondy do vnější Sluneční soustavy váznou... je to sice základní výzkum jak řemen, ale dokud neskončí Cassini, nedá se asi nic v tomhle směru čekat, Saturn bude snad deset nebo kolik let mimo dosah, a k čemukoliv dál než je Saturn se opět poletí tak dlouho, že moje generace by mohla čekat data tak v důchodu)
Ono je to mnohem horší. I kdyby se nakrásně našel nový průlomový pohon, tak to žádné nové sondy automaticky nepřinese. Problém totiž zůstane stejný a tím problémem jsou peníze. Jakékoliv nové technologie sice umožní vesmírné mise realizovat, ale bohužel je nezlevní.
citace: Náběžná hrana ve směru pohybu Slunce leží ve směru letu obou Voyagerů, kteří již v oněch místech jsou,
Prakticky poletí do oblastí jež tyto tři sondy již zkoumaly.
Asi ta čísla nestačí, že ? V2 letí odkloněn od toho směru o 100°, čili letí na druhou stranu. V1 a NH se vzájemně liší o 40 °, NH letí od směru pohybu sl. soustavy odkloněn o 68°.
To je podle tebe neomylně ve stejném směru a to ve směru, kam se pohybuje Slunce.
Tohle ovšem není diskuse, ale demagogie, na které trváš a nemá cenu dál diskutovat,
Ale to není pravda, jen jsem toho názoru, že sluneční " bublina" je dostatečně prozkoumána vč. rozhraní s mezihvězdným prostorem. Do stejné vzdálenosti jako jsou dnes Voyagery se NH dostane za 25 let. Nehledě nato, že Voyagery mohou ještě 10 let pracovat, v byť redukovaném programu, pokud tomu tak bude, tak za 35 let ! Z toho dovozuji, že udržovat NH v provozu po průletu pásem KBO je mrhání penězi. Samozřejmě sonda může dostat jiný úkol, než zkoumat bublinu slunečního větru, někde jsem četl, že její provoz je možný do roku 2028. Na druhé straně byla na stole eventualita a to pro případ, že se nenajde vhodné KBO k návštěvě po průletu u Pluta, a to konec mise / uzavřel by se penězovod/.
Z toho všeho považuji osud sondy po průletu u KBO nejistý. ostatně nikde jsem nic nenašel, jen to že Voyagery nikdy " nedohoní ".
citace: Z toho dovozuji, že udržovat NH v provozu po průletu pásem KBO je mrhání penězi.
Tohle je absurdní... vždyť jde jen o to udržet ten tým lidí, který rozumí tomu, jak sonda funguje a umí s ní komunikovat. To nemusí být tak drahé.
Byla by hloupost zbytečně vypnout něco, co je takhle daleko od Země. Životnost NH bude určitě větší, než životnost Voyagerů, na palubě je taky modernější vybavení, např. počítač... určitě se může stát, že objevíme čirou náhodou něco, kvůli čemu bude užitečné mít takhle daleko od Slunce (i Země) aktivní sondu.
Zajímavý precedens bude, jak se zredukuje rozpočet/tým Opportunity.. podle mě jde pokračovat hodně levně... spíš se to používá jako citové vydírání veřejnosti, obávám se :-)
citace: Z toho dovozuji, že udržovat NH v provozu po průletu pásem KBO je mrhání penězi.
Tohle je absurdní... vždyť jde jen o to udržet ten tým lidí, který rozumí tomu, jak sonda funguje a umí s ní komunikovat. To nemusí být tak drahé.
Byla by hloupost zbytečně vypnout něco, co je takhle daleko od Země. Životnost NH bude určitě větší, než životnost Voyagerů, na palubě je taky modernější vybavení, např. počítač... určitě se může stát, že objevíme čirou náhodou něco, kvůli čemu bude užitečné mít takhle daleko od Slunce (i Země) aktivní sondu.
Zajímavý precedens bude, jak se zredukuje rozpočet/tým Opportunity.. podle mě jde pokračovat hodně levně... spíš se to používá jako citové vydírání veřejnosti, obávám se :-)
Vycházím z informace, že v případě, že se nenajde vhodné KBO měla být sonda vypnuta již po průletu u Pluta. Je jasné, že Voyager vzdálený 140 AU má přednost ve financování před HN, ale zejména může přinést něco nového, než NH, který v
kritické chvíli bude " jen" 40 Au od Země a min. 25 let bude opakovat měření Voyagerů .
Měl bych představu, jak NH účelně využít i bez návštěv dalších těles. Záleží na tom, jak kvalitní má kameru (rozlišení v úhlových s) a jak je citlivá (MHV). Pak, se základnou narůstajících AU může posloužit k astrometrii, přesnějšímu určení vzdáleností a směru pohybu hvězd v okolí sluneční soustavy.
Měl bych představu, jak NH účelně využít i bez návštěv dalších těles. Záleží na tom, jak kvalitní má kameru (rozlišení v úhlových s) a jak je citlivá (MHV). Pak, se základnou narůstajících AU může posloužit k astrometrii, přesnějšímu určení vzdáleností a směru pohybu hvězd v okolí sluneční soustavy.
A jak narůstající vzdálenost ovlivní rozlišovací schopnost dalekohledu NH a skutečnost, že VLT a další superdalekohledy mají rozlišovací schopnost, umožňující detekci vlastních pohybů hvězd, o mnoho řádů vyšší?
