|
Nevim presne jakej ma vysilac vykon, zatim jsem nasel nepotvrzeny udaj 35W PA na 7317.400MHz (zalozni vysilac je na 7322.200MHz).
To dava s 2.1m parabolou vykon cca 350kW eirp.
U Pluta by se melo pouzit uzkopasmove modulace (3.6kHz) PSK nebo BPSK s prenosovou rychlost 160/430/712bps.
Kdyz se podari pouzit i druhy vysilac, tak by to melo byt 872 az 1424bps.
Coz jsou rychlosti (sire a druh modulace), ktere se pouzivaji v bezne radioamaterske praxi jak na KV, tak v VHF/UHF pasmech.
Pokud by jste si u Michaela (DB6NT, http://www.kuhne-electronic.de/de/shop/145_Empfangskonverter) zakoupili konvertor planetarnich sond upraveny pro 7.3GHz (nikoliv pro 8.4GHz), tak kdyz na zahrade postavite velkou parabolu (
http://www.qsl.net/oe5jfl/index.html), tak by jste na SSB prijimaci mohli slyset neco podobneho jako je tohle:
http://www.cbradio.cz/forum/read.php?15,92415
Zkratka plati to, ze cim je vetsi utlum na radiove ceste (treba i diky vzdalenosti), tak se uzitecny signal musi zakonite zuzit z megaHertz (oblast LEO-LLO), pres kiloHerzy (Mars vozitka maji sirku 4kHz az cca 250kHz) k Herzum.
Radioamateri, kteri delaji spojeni EME (odraz od Mesice), musi sve kilowatove PA s velkyma antenama vyuzivat v nejuzsim uzitecnem signalu, typicky 30-70Hz...CW (Morseovka,http://www.ve1alq.com/rw3bp/DSP%20for%20Millimeter%20Wave%20EME.pdf). Pravda vsak je, ze drtiva vetsina stanic radeji jede digi mod JT65 (PC+zvukova karta), protoze spojeni tento soft chyta lepe jak CW pod hranici sumu. Hold CW nebo fone je pri EME urceno jen stanicim s velkymi vykony PA.
Radioamatersky provoz EME ma blizko k nasemu Kosmo portalu a tak par zajimavosti (diky http://www.ok2kkw.com).
Kdyz radioamatery pustej k taliri v Arecibu:
http://www.ok2kkw.com/arecibo_march2010report.htm
http://echoesofapollo.com/amateur-radio/
http://www.youtube.com/watch?v=AHGXp4Afr4g
Pripadne kdyz se radioamater dostane k 25m taliri v Dwingeloo, tak muze pres odraz od Mesice zaslat i obrazek:
http://www.youtube.com/watch?v=N3JGXdVQM_0
Kdyz se k takove parabole pripoji jiz zminovany konvertor a vhodny prijimaci system, tak je mozne "poslouchat" i New Horizont.
No a pokud nic z toho nemate, tak si hold kliknete na SDR webovy prijimac s 25m talirem namirenym na Mesic:
http://websdr.camras.nl:8901/
[Upraveno 03.4.2010 -=RYS=-] |
|
aktualna poloha NH:
http://www.yaohua2000.org/cgi-bin/New%20Horizons.pl |
19.3.2011 - 01:15 - Adolf | |
|
NASA sonda k Plutu prolétá orbitou Uranu
SPACE.com Staff
Date: 18 March 2011 Time: 04:45 PM ET
Umělecké převedení kosmické lodi New Horizont.
CREDIT: SwRI (Dan Durda)/JHUAPL(Ken Moscati)
Sonda NASA uhánějící ke vzdálené trpasličí planetě Plutu dnes 19. března prošla významným kontrolním bodem, když přeletěla orbitu Uranu.
Kosmická loď NASA New Horizons dnes v 6 h ráno EDT (2200 GMT) protnula orbitu Uranu, když prolétla 1,8 miliardy mil (2,9 miliardy kilometrů) od Země.
„New Horizons je celá o dlouho odkládaném potěšení a více než 9 ½ roku trvající let k soustavě Pluta to ilustruje,“ řekl vedoucí výzkumník Alan Stern z Southwest Research Institute in Boulder, Colo. „Přelet orbitou Uranu je další milník podél naší dlouhé cesty na samou hranici prozkoumatelnosti.“
O kosmické lodi se předpokládá, že dolétne k Plutu a jeho třem měsícům (Charón, Nix a Hydra) v červnu 2015, poté se možná střetne i s menšími tělesy ve vzdáleném Kuiperově pásu, což je prstenec ledových těles za orbitou Neptunu.
NASA postavila New Horizons jako jejich nejrychlejší kdy vypuštěnou kosmickou loď, když v lednu 2006 vyrazila od Země rychlostí asi 36 000 mph (téměř 58 000 km/h). Od té doby, když prolétala 20 násobek vzdálenosti mezi Zemí a sluncem, už prováděla i nějakou seriózní vědu, včetně průletu systémem Jupiteru v roce 2007, aby získala urychlení gravitačním prakem a nasnímala nové fotky této gigantické planety a jejích měsíců.
„Tato mise je maratón,“ řekl projektový manager Glen Fountain z Applied Physics Laboratory of Maryland's Johns Hopkins University. „Tým New Horizons se zaměřil na to, aby kosmickou loď udržel v kurzu a připravil ji na Pluto. Až dosud všechno dobrý a pracujeme na tom, abychom to tak udrželi.“
Půdorys dráhy kosmické lodi New Horizons prolétající přes orbitu Uranu.
CREDIT: NASA, JHU/APL
Jelikož je sonda New Horizons v současnosti v módu elektronického spánku a protože Uran bude během křížení s orbitou planety 2,4 miliardy mil (téměř 3,9 miliardy km) od lodi, tak vědecký tým během tohoto průletu neplánuje provést žádné fotky tohoto plynového giganta.
Tým mise na zemi je zaměstnán závěrečnými přípravami na rande sondy s Plutem a v dubnu začnou vědci zkoumat potenciální cíle pro průlety kolem nich v Kuiperově pásu. Probíhají rovněž přípravy k výroční systémové kontrole na jaře.
Mezi tím New Horizons svým úchvatným tempem pokračuje k Plutu. Další planetární milník tohoto neohroženého výzkumníka bude při přeletu orbity Neptunu, k němuž dojde 25. srpna 2014 – přesně 25 let poté, co kosmická loď Voyager 2 provedla svůj historický průzkum této gigantické planety. ____________________ Áda |
|
citace:
NASA postavila New Horizons jako jejich nejrychlejší kdy vypuštěnou kosmickou loď, když v lednu 2006 vyrazila od Země rychlostí asi 36 000 mph (téměř 58 000 km/h). Od té doby, když prolétala 20 násobek vzdálenosti mezi Zemí a sluncem, už prováděla i nějakou seriózní vědu, včetně průletu systémem Jupiteru v roce 2007, aby získala urychlení gravitačním prakem a nasnímala nové fotky této gigantické planety a jejích měsíců.
hm, sonda vyrazila rychlostí 58000 km/h "od země" .. Tím se asi
myslí rychlost heliocentrická v okamžiku ukončení činnosti
nosné rakety, že ?? |
|
citace:
citace:
NASA postavila New Horizons jako jejich nejrychlejší kdy vypuštěnou kosmickou loď, když v lednu 2006 vyrazila od Země rychlostí asi 36 000 mph (téměř 58 000 km/h). Od té doby, když prolétala 20 násobek vzdálenosti mezi Zemí a sluncem, už prováděla i nějakou seriózní vědu, včetně průletu systémem Jupiteru v roce 2007, aby získala urychlení gravitačním prakem a nasnímala nové fotky této gigantické planety a jejích měsíců.
hm, sonda vyrazila rychlostí 58000 km/h "od země" .. Tím se asi
myslí rychlost heliocentrická v okamžiku ukončení činnosti
nosné rakety, že ??
prehod si jednotky. 16km/s je rychlost od Zeme
zlozku rychlost Zeme pripocitaj dodatocne. |
19.3.2011 - 19:36 - Adolf | |
|
Odletěla zatím nejvyšší rychlostí vůči Zemi po ukončení činnosti nosiče 16,26 km/s. (Třetí stupeň nosiče letí vlastně kus napřed.) Vůči Slunci se nepohybuje nejvyšší rychlostí. Má relativně ke Slunci teď i po využití efektu gravitačního praku u Jupiteru rychlost 15,86 km/s.
Informace dosažitelné: http://en.wikipedia.org/wiki/New_Horizons [Upraveno 19.3.2011 Adolf] ____________________ Áda |
|
prehod si jednotky. 16km/s je rychlost od Zeme
zlozku rychlost Zeme pripocitaj dodatocne.
ježiš ono to tam je v km/h.
lybie, fukušima, merkur -
mě už fakt hrabe .. sorry je toho moc.
|
|
Dne 2011-03-17 00:00 UT byly údaje o sondě NH-1 následující:
vzhledem ke Slunci: vzdálenost 19,4137 AU, rychlost vzdalování od Slunce 15,3492 km/s, heliocentrická inecriální rychlost 15,74971 km/s
vzhledem k Zemi: vzdálenost 19,6538 AU, rychlost PŘIBLIŽOVÁNÍ 13,2186 km/s (vzdálenost mezi Zemí a sondou se snižuje, protože Země na svém oběhu sondu "dohání").
Po startu (nejdřívější dostupná efemerida, je to necelých 10 minut po dohoření motoru posledního stupně a asi 6 minut po oddělení sondy od posledního stupně) 2006-01-19 v 19:51 UTC rychlost vzhledem ke Slunci 45,01581 km/s, vzhledem k Zemi 14,75795 km/s.
2006-01-21 00:00 UT rychlost vzhledem ke Slunci 42,82543 km/s, vzhledem k Zemi 12,57778 km/s
____________________ Antonín Vítek |
23.7.2011 - 07:36 - David | |
|
Objeven čtvrtý měsíc Pluta v rámci pátrání po možném prstenci, zdá se že i Pluto byť je maličký si potrpí na množství měsíčků, jako jeho sousedi-obři. |
|
citace: Objeven čtvrtý měsíc Pluta v rámci pátrání po možném prstenci, zdá se že i Pluto byť je maličký si potrpí na množství měsíčků, jako jeho sousedi-obři.
Podrobnosti i s odkazy na oroginální zdroje (Harvard.CBAT a STScI) kde jsoou fotky viz od včerejška stránka HST na SPACE-40
http://www.lib.cas.cz/space.40/1990/I037B.HTM
sekce stránky "Průběh letu", datum 2011-06-28, 2011-07-03 a zejména 2011-07-18.
Cituji:
2011-07-18 - Dalekohled HST pořídil další záběr kamerou WFC3 a spektrometrem UVIS na nichž byl zachycen slabý objekt o hvězdné velikosti 26.1m±0.3m v blízkosti trpasličí planety (134340) Pluto. Vyhodnocení pozorování prostoru v blízkosti Pluta od konce června 2011 ukázalo, že se jedná o čtvrtý měsíc tohoto tělesa, který dostal předběžné označení S/2011 (134340) 1 resp. P4. Měsíc se pohybuje po kruhové rovníkové dráze s poloosou 59±2 Mm a dobou oběhu 32.1±0.3 dne. Jeho velikost se odhaduje v rozpětí od 14 do 40 km. ____________________ Antonín Vítek |
|
Odklad/zrušení JWST se projeví i na misi New Horizons - Webb měl objevit tělesa v Kuiperově pásu vhodná k návštěve po průletu kolem Pluta, bez něj musí ostatní observatoře hledat vhodné objekty. |
06.9.2011 - 16:25 - David | |
|
Nejpíše se žádné vhodné těleso nenajde,jedná se o obrovskou vzdálenost a obrovský protor v němž jsou tělesa roztroušena a sonda nebude schopna bez gravitační asistence měnit nějak výrazně svoji dráhu. Gravitační vliv Pluta, resp. jeho soustavy bude malý, pro nějakou výraznou změnu dráhy by sonda musela blízko k planetě, současný průlet je tuším 1O.OOO km od planety, nebo barycentra ? Je proto nutné kandidáta průletu najít dostatečně včas před průletem, pak to bude bezpředmětné. |
07.9.2011 - 00:15 - Machi | |
|
citace: Nejpíše se žádné vhodné těleso nenajde,jedná se o obrovskou vzdálenost a obrovský protor v němž jsou tělesa roztroušena a sonda nebude schopna bez gravitační asistence měnit nějak výrazně svoji dráhu. Gravitační vliv Pluta, resp. jeho soustavy bude malý, pro nějakou výraznou změnu dráhy by sonda musela blízko k planetě, současný průlet je tuším 1O.OOO km od planety, nebo barycentra ? Je proto nutné kandidáta průletu najít dostatečně včas před průletem, pak to bude bezpředmětné.
Pátrání po vhodných kandidátech už dávno běží a dokonce tuším že už jeden nalezen i byl (nicméně ne zase až tak vhodný, protože by se k letu k němu spotřebovalo skoro všechno zbývající palivo).
Dokonce může každý s tímto pátráním pomoci na adrese http://www.icehunters.org/ . |
08.9.2011 - 12:31 - David | |
|
To jsem měl vlastně na mysli.Totiž zda se kvůli dalšímu cíli bude měnit geometrie průletu kolem Pluta,nebo zda se počítá jen s vlastní eneritickou zásobou sondy ? |
08.9.2011 - 12:45 - Machi | |
|
Jakákoliv podstatnější změna geometrie průletu kolem Pluta kvůli dalšímu KBO je nepravděpodobná. Navedení bude provedeno pomocí raketového motorku. |
08.9.2011 - 16:57 - David | |
|
Toho paliva je mi líto.Mnohem důležitější, než průzkum nějakého ledového asteridu, je mít fungující sondu v mezihvězdném prostoru.Voyagery během několika let doslouží a letěly tam 3O let. Těžko se tam nějaká funkční sonda v příštích 50 letech dostane.A NH tam bez dostaku paliva pro orintaci nedoletí. |
|
Myslite, ze palubni kamera nafoti vsechny ...tedy i ty nove mesice?
|
08.9.2011 - 20:10 - Machi | |
|
"Toho paliva je mi líto.Mnohem důležitější, než průzkum nějakého ledového asteridu, je mít fungující sondu v mezihvězdném prostoru.Voyagery během několika let doslouží a letěly tam 3O let. Těžko se tam nějaká funkční sonda v příštích 50 letech dostane.A NH tam bez dostaku paliva pro orintaci nedoletí. "
Naopak, průzkum asteroidu je důležitý, ale nebojte, palivo by mělo zbýt i pro následný výzkum meziplanetárního prostoru. Otázka je, zda budou peníze na tuto část mise.
"Myslite, ze palubni kamera nafoti vsechny ...tedy i ty nove mesice?"
Je to v plánu (dle Alana Sterna). Kdyby jich ale bylo objeveno více jak ~5 (zatím jsou 4), už by se muselo vybírat. Na všechna pozorování už by nestačil čas, který je při průletu k dispozici. |
09.9.2011 - 07:40 - David | |
|
Každá mise k vnějším planetám,počínaje "malými" Pioneery objevila během průletů další dosud neznámé měsíčky či prstence, lze předpokládat,že tomu tak bude u Pluta.Pokud se týče peněz,tak obavy nemám,sonda na okraji sluneční soustavy je tak unikátní zařízení, že jen blázen by ji vypnul.Ostatně Voyagery jsou financovány jiř přes třicet let " nad plán " a nikoho ani nenapadne je vypínat,naopak, vždyť m.j. jsou hmatatelnou vyzitkou technologické vyspělosti,převahy či náskoku.Takováto mise přesahuje národní zájem,je misí celého lidstva,zejména když ji může realizovat pouze NASA,jako civilní organizace. |
09.9.2011 - 10:37 - Machi | |
|
"Ostatně Voyagery jsou financovány jiř přes třicet let " nad plán " a nikoho ani nenapadne je vypínat"
To je špatný příklad. V minulém desetiletí je totiž vypnout chtěli, ale zvedla se taková vlna odporu, že se peníze nakonec našly. |
09.9.2011 - 13:42 - David | |
|
Myslel jsem "nikoho" z vědecké obce.Ekonomové tímto směrem budou samozřejmě vždy tlačit,sonda, která beze zbytku splnila svůj úkol je pro ně zbytečnou zátěží.Paradoxně za to "může"neuvěřitelná životnost výtvorů NASA,neuvěřitelná zejména ve srovnání s životností výtvorů druhé, snad dosud druhé kosmické velmoci.Dlouhověké sondy počínaje Vanguardem-1 a konče MERem-B přidělávají ekonomům zhusta vrásky, ale vědecká obec jásá a fandové žasnou. |
01.12.2011 - 23:03 - Andy | |
|
Chtěl bych se zdejších odborníků zeptat, zda-li neví, jestli má na palubě New Horizons přístroj, který dokáže zjistit na Plutu, nebo nedej bože třeba i na Charonu případnou endohydrosféru, jako je třeba na Europě a dalších ledových tělesech. Jako důkaz endohydrosféry se uvádí indukované magnetické pole (pan Petrásek, Vzdálené světy), ale nevím, jestli k tomu není potřeba i blízká planeta se silnou magnetosférou (Jupiter, Saturn), ve které by šlo zjistit. Případně se to dá prý zjisit také tvarem samotného tělesa (elipsoidním - zamrzlým).
Je vůbec možné, aby slapové síly mezi Plutem a Charonem (tzn. ne moc hmotných těles, podobně velkých) vůbec dokázaly endohydrosféru vytvořit?
Vím, že přístrojové vybavení New Horizons je parádně popsané na stránkách pana Havlíčka (spaceprobes.kosmo.cz), ale vše co se týče magnetismu pro mě vždycky byla tak trochu záhada... ____________________ Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
02.12.2011 - 06:46 - Ervé | |
|
Magnetometr na palubě není, ale u těles této velikosti je šance na magnetické pole téměř nulová - sice kolem sebe obíhají dost blízko, ale jsou to prťavé světy s velmi slabým slapovým působením. Možná něco napoví IČ a UV spektrometry. |
02.12.2011 - 06:48 - Ervé | |
|
Zapomněl sem na PEPSSI - zkoumání plazmatu prozradí jak magnetické pole, tak patrně i endohydrosféru. |
02.12.2011 - 09:04 - David | |
|
Jsem zvědav, kdy bude určen poprůletový cílový objekt, a jak dlouho k němu bude sonda putovat. |
02.12.2011 - 09:17 - Andy | |
|
citace: Zapomněl sem na PEPSSI - zkoumání plazmatu prozradí jak magnetické pole, tak patrně i endohydrosféru.
Super, díky! Jsem zvědavý na výsledek. ____________________ Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
02.12.2011 - 10:17 - Machi | |
|
Problémem je, že NH proletí od Pluta asi 10 000 km, takže se magnetické pole bude zjišťovat dost obtížně, zvláště když se navíc jedná o nepřímou metodu.
Jinak na základě modelování se předpokládá, že Pluto může mít tenčí vrstvu kapalné vody (oceán), ale byla by zřejmě o dost hlouběji než u Europy. |
02.12.2011 - 12:48 - Ervé | |
|
Zdroj?
Podle toho co vím já, není žádná možnost tekutého oceánu na Plutu - nedostatek vnitřního tepla. |
|
teória vznikla na základe možnosti vyššieho výskytu, neviem akého izotopu.. draslíka.. ten by sa v kamennom jadre rozpadával, následkom čoho vy sa vytváralo teplo ktorého úniku by bránila vonkajšia ľadová vrstva, následkom by bol vznik skvapalnenej medzivrstvy
...
tu je to
http://tajomstvasveta.blog.cz/1110/zivot-by-mohol-vzniknut-aj-inde-v-slnecnej-sustave [Upraveno 02.12.2011 alamo] |
|
to by bola zaujímavá fyzikálna otázka pre "aldebarančanov"
ako sa bude pluto správať v dvoch prípadoch
ak nemá kvapalnú medzivrstvu, a ak ju má..
pričom okolo pluta obieha charon..
mal by tam byť pozorovateľný rozdiel
ale ja ju už položiť nemôžem, a ak by som ju položil
môj spôsob komunikácie, asi spôsobí že ma označia za mimozemšťana s internetovej planéty "trol", a problémom sa ani nebudú zaoberať [Upraveno 02.12.2011 alamo] |