citace:V komentáři webu televize „Zvězda“ objasnil letec-kosmonaut a dvojnásobný hrdina Sovětského svazu, že část záběrů o letu Armstronga a Aldrina na Měsíc byla skutečně dotočena ve studiu. Bylo to však uděláno jen pro to, aby diváci mohli vidět „průběh akce od začátku do konce“. Skutečné snímky začínají poté, co Armstrong nainstaloval vysoce výkonnou anténu pro přenos signálu na zemi.
25.prosince 1968 06:10:16 UTC, T plus 89: 19: 16.6 spustila posádka Apolla 8 motor SPS k provedení manévru TEI, pro opuštění oběžné dráhy kolem Měsíce.
"The SPS engine was a Rocketdyne J-2 built by North American Aviation Inc., Rocketdyne Division, at Canoga Park, California. It burned cryogenic liquid hydrogen and liquid oxygen, producing 232,250 pounds of thrust. It was designed for 500 seconds of burn time. One of the design features of the J-2 was its ability to re-start. It had already been used for the Trans Lunar Injection maneuver, sending Apollo 8 from Earth orbit to the moon, and now served the same function in reverse"
To je asi omyl - SPS pracoval na kombinaci N2O4/smes UDMH a hydrazinu
a vyrobce byl Aerojet...pletou si to se stupnem S-IVB...
____________________ Zajimam se o raketovou techniku, hlavne o hybridni raketove motory
27.prosince 1968 15:51:42 UTC, T plus 147: 00: 42.0 - přistání Apolla 8 z historicky prvního letu lidské posádky mimo oběžnou dráhu Země, a to rovnou s obletem Měsíce.
4.ledna 1959 přibližně v 16:40 UTC proletěla sonda Luna 1 ve vzdálenosti 5.995 km okolo Měsíce, jako první umělé těleso, zároveň jako první dosáhla během svého letu druhé kosmické rychlosti
Užitečné zatížení bylo též umístěno na posledním stupni nosiče a vážilo 156 kg včetně 1 kg sodíku, který byl odpařen cca 100 tis km o Země a vytvořil oblak opticky pozorovatelný.
Nikde jsem nenašel, zda i poté bylo se stupněm udržováno spojení.
Byl to obrovský úspěch umocněný nejméně sedmi předchozími neúspěchy, čtyřmi americkými a nejméně třemi utajenými ruskými.
Původním cílem letu bylo zasáhnout Měsíc. Nosič dodal rychlost vyšší o 100 m/s a tak jak sonda tak i nosič proťaly dráhu Měsíce dříve než tam dospěl Měsíc, což úspěch mise nijak nesnižuje.
Ve srovnání s Američany byla ohromující váha obou těles, blížící se dvěma tunám / nosič 1.500 kg a užit. zatížení 361 kg/. Americké sondy, které nepřekonaly 1/3 vzdálenosti k Měsíci byly o dva řády lehčí / 10 kg nosič a užit. zatížení 38 kg/, resp. / nosič 5 kg a užit. zatížení 6 kg , tato sestava poté, o dva měsíce později, též dosáhla II. kos. rychlosti/
citace:Užitečné zatížení bylo též umístěno na posledním stupni nosiče a vážilo 156 kg včetně 1 kg sodíku, který byl odpařen cca 100 tis km o Země a vytvořil oblak opticky pozorovatelný....
Nekde jsem cetl ze to bylo proto aby svet uveril ze zas po nejake době Rusove nelžou (pro mladsi generaci mlží)a opravdu k Mesici leti.
Existuje nekde dochovany snímek ovedeneho oblaku sodiku?
Někde jsem snímek " umělé komety" zcela určitě viděl,/ sodíkový mrak mimochodem vytvořila i druhá Luna/, řekl bych, že v některé knížce od dr. Codra.
Lety k Měsíci se i tehdy daly snadno verifikovat, neboť Sověti zveřejňovali frekvence na nichž sondy pracovaly.
Americký týždenník o lete Luna 2 (12-13. september 1959) pravdepodobne z konca roku 1959
Smejete sa, že na videu je štart amerikanizovanej nemeckej V-2 zo základne v Novom Mexiku? (V dalšej časti je zrejme let rakety Juno 2)
Uvedomte si, prosim, že v tom čase sa na západe ešte ani poriadne nevedelo, ako sovietska kozmická/balistická raketa R-7 v skutočnosti vyzerá... O nejakých dokumentárnych filmoch s reálnym záberom štartujúcej rakety R-7 mohli všetci asi ešte len snívať.
Sovietsky film o Lune 1 (E-1) - zaujímavé detaily z konštrukcie a výroby.
Digitálne údaje v obraze nech vás nemýlia - je to artefakt z prepisu filmového pásu
Luna 2 dopadla západne od Mare Serenitatis pri kráteroch Aristides, Archimedes, Autolycus.
BTW - Bolo miesto dopadu Luna 2 niekedy presne identifikované na moderných snímkoch mesačného povrchu?
Americký týždenník o lete Luna 2 (12-13. september 1959) pravdepodobne z konca roku 1959
Smejete sa, že na videu je štart amerikanizovanej nemeckej V-2 zo základne v Novom Mexiku? (V dalšej časti je zrejme let rakety Juno 2)
Když se na to dneska člověk dívá, má pocit, že ho ten dokument přenáší technicky někam do středověku...
Našel jsem několik amerických " výkonů" ve stáří cca 4O let, které v nejbližších deseti letech, s vyjímkou letu k Merkuru a pokusu o přistání na Marsu, zřejmě nikdo nedokáže napodobit :
sonda k Uranu 1977 - 39 let
sonda k Neptunu 1977 - 39 let
přistání na Marsu 1975 - 41 let
sonda k Saturnu 1973 - 43 let
sonda k Merkuru 1973 - 43 let
pilotované : let na LEO nad 700 km 1966 - 50 let
pasivní oblet Měsíce 1970 - 46 let
let na orbitu Měsíce 1969 - 47 let
PŘISTÁNÍ NA MĚSÍCI 1969 - 47 let.
Pro srovnání tehdejší konkurent Ameriky - Sověti mají jen jediný obdobný " výkon" a to automatický odběr vzorku z Měsíce a dopravu na Zemi v roce 1970 - 46 let, ovšem značně devalvovaný skutečností, že v době jeho realizace jezdili američtí kosmonauti po Měsíci v džípech.
Jedná se o pilotované lety . U orbitu Měsíce je chyba, zapomněl jsem na A-8 v roce 1968. Pasivní oblet v roce 1970 je A-13.
Lunochody jsem neuvedl, protože prakticky totéž, tj. vysadit na Měsíc automatický rover již dokázala Čína.
Tento výkon je stejně jako odběr vzorků devalvován Apollem v jehož rámci se v téže době proháněli po Měsíci američtí astronauti v jeepech.
citace:Jedná se o pilotované lety . U orbitu Měsíce je chyba, zapomněl jsem na A-8 v roce 1968. Pasivní oblet v roce 1970 je A-13.
Lunochody jsem neuvedl, protože prakticky totéž, tj. vysadit na Měsíc automatický rover již dokázala Čína.
Tento výkon je stejně jako odběr vzorků devalvován Apollem v jehož rámci se v téže době proháněli po Měsíci američtí astronauti v jeepech.
To je Davide chyba, každý provozovaný rover je obrovským pokrokem - měly by tam být jak Lunochody, tak i Jutu.
Smyslem příspěvku bylo vypíchnout výkony které nebyly cca 4O let opakovány a v příštích 10 letech s velkou pravděpodobností též nebudou.
Lunochod tam nemůže být, neb po Měsíci již jezdil jeho čínský bratříček.
Na druhé straně je tam stále let k Merkuru a přistání na Marsu, neb mise ještě neodletěly a nemusí se zdařit.
citace:sonda k Uranu 1977 - 39 let
sonda k Neptunu 1977 - 39 let
přistání na Marsu 1975 - 41 let
sonda k Saturnu 1973 - 43 let
sonda k Merkuru 1973 - 43 let
citace:Smyslem příspěvku bylo vypíchnout výkony které nebyly cca 4O let opakovány a v příštích 10 letech s velkou pravděpodobností též nebudou.
Tak nevím co za výkon je let Apolla 13 a pochybuji, že to někdo bude chtít zopakovat.
A-13 jsem tam dal proto, že pasivní oblet Měsíce byl neuskutečněným cílem konkurenčního sovětského programu. Ve vztahu k Číně, která kopíruje sovětský program pilotovaných letů a je tedy pravděpodobné, pokud to s letem taikonautů na Měsíc myslí vážně, že tento let provede. To, že USA tento let provedli s poškozenou lodí nemá nijaký vliv. Ostatně při letu A-8 byla varianta pouhého obletu pravděpodobnější než vstup na dráhu kolem Měsíce.
Ještě jsem tam zapomněl dát let sondy k Jupiteru, který realizovala NASA/USA v roce 1972, což je 44 let !
Poznamenávám, že tento et těžko někdo jiný zopakuje v o roku 2030.
citace:Ještě jsem tam zapomněl dát let sondy k Jupiteru, který realizovala NASA/USA v roce 1972, což je 44 let !
Poznamenávám, že tento et těžko někdo jiný zopakuje v o roku 2030.
Uvidíme, jak dopadne JUICE od ESA - má letět 2022.
Alamovi by se Koroljov líbil (taky chtěl do dálného vesmíru přes L1, yamatovi taky (..potrebujeme ambiciozne entity s jednoduchym rozhodovacim procesom, schopnostou rychleho vyvoja a jasnym cielom... podobnost s OKB-1 je opravdu, ale opravdu čistě náhodná
** ve stručnosti: do 1974 "jedeme na Mars, vládě to prodáváme po kouskách", od 1974 Gluškovovo "sedíme na orbitě, Mars škrtáme (i z historie se spětnou platností)", od 1993/4 "dřepění na orbitě betonujeme pomocí mezinárodních závazků"
