|
citace:
Vždyť i ty základní rovnice, podle nichž se do dones počítají konstrukce raket objevil kdo? Rus!
Jen jako zajímavost. Nehodlám se zapojovat do poněkud zbytečné rozpravy.
The equation is named after Russian scientist Konstantin Tsiolkovsky who independently derived it and published it in his 1903 work.[1] The equation had been derived earlier by the British mathematician William Moore in 1813.[2]
https://en.wikipedia.org/wiki/Tsiolkovsky_rocket_equation |
|
Já vím. To ale nemění nic na tom, že říkáme Ciolkovského rovnice.  |
|
BTW náhodou jsem objevil perfektní web: historie kosmonautiky, která mohla být, ale nebyla
https://falsesteps.wordpress.com/
|
|
Před 90 lety muselo stačit 17 metrů. Trnitá cesta k vesmírným raketám
Uplynulo devadesát let od chvíle, kdy člověk začal vypouštět rakety, jimiž směřoval do vesmíru. Toto je příběh Roberta Goddarda ze severovýchodu USA, jednoho z praotců moderní raketové techniky.
Zdroj: http://technet.idnes.cz/robert-goddard-rakety-na-kapalne-palivo-fci-/tec_vesmir.aspx?c=A160323_121410_tec_vesmir_erp
Kapitola z připravované knihy Tvůrci raketového věku od Karla Pacnera
26. března 2016 |
| 27.3.2016 - 16:16 - David | |
|
| 27.3.1969 startovala k Marsu americká sonda Mariner-7, byla to třetí úspěšná sonda v historii, která doletěla k Marsu a druhá sonda v předmětném okně. Předcházely jí americké sondy Mariner-4 z roku 1964 a Mariner-6 z února 1969. Průletová sonda pořídila přes 100 vysoce kvalitních snímků povrchu Marsu a definitivně představila Mars jako vyprahlou pustinu pokrytou impaktními krátery. Na snímcích byl identifikován poprvé i měsíc Phobos, jeho nepravidelný tvar a určeny jeho rozměry. Zákrytový experiment potvrdil velice řídkou, jedovatou atmosféru. |
| 27.3.2016 - 21:18 - dodge | |
|
27. března 1968 zahynul při cvičném letu na proudovém letadle, první kosmonaut světa Jurij Gagarin. Čest jeho památce!
http://www.thisdayinaviation.com/27-march-1968/
|
| 28.3.2016 - 18:38 - dodge | |
|
28. března 1935 vypustil Dr. Robert H. Goddard úspěšně první gyroskopicky stabilizovanou raketu na KPH.
Dr. Robert H. Goddard s jedou ze svých raket serie A na KPH v Roswellu v Novém Mexiku, asi 1935
Dr. Robert H. Goddard pozoruje místě startu vypuštění rakety. Raketa se nachází ve startovací věži.
Tato fotografie, které byla pořízenana odpalovací základně v Novém Mexiku, Dr. Goddard s jeho podporovateli a jeho asistenty. Zleva doprava: Dr.Robert H. Goddard; Charles A. Lindbergh, letec; Nils T. Ljungquist, obráběč kovů; and Charles Mansur, svářeč.
Raketa 1935 série A v Národním muzeu letectví a vesmíru, dar Dr. Robert Goddarda. Je sestavena z částí několika raket série A, které byla použity k letovým zkouškám
http://www.thisdayinaviation.com/28-march-1935/ |
| 29.3.2016 - 07:38 - David | |
|
1.4.1960 vypustily USA na LEO pomocí nosiče Thor-Able první meteorologickou družici v historii - Tiros-1. Vývoj započaly výškovými lety od roku 1946 raketami A-4, poté Thor a Atlas v jejichž hlavicích byly kamery snímající oblačnost.
Meteorologie se tak dostala na kvalitativně vyšší úroveň.
Sověti měli zpoždění 9 let - Meteor-1 až 27.3.1969. |
| 29.3.2016 - 16:00 - Patek | |
|
citace:
1.4.1960 vypustily USA na LEO pomocí nosiče Thor-Able první meteorologickou družici v historii - Tiros-1. Vývoj započaly výškovými lety od roku 1946 raketami A-4, poté Thor a Atlas v jejichž hlavicích byly kamery snímající oblačnost.
Meteorologie se tak dostala na kvalitativně vyšší úroveň.
Sověti měli zpoždění 9 let - Meteor-1 až 27.3.1969.
První meteorologická družice SSSR byl Kosmos-122 vypuštěný v roce 1966. Oprava, byl to už Kosmos-44 z 28. srpna 1964. [Upraveno 29.3.2016 Patek] |
| 01.4.2016 - 15:57 - dodge | |
|
1. dubna 1959 byly vyhlášeny výsledky výběru astronautů projektu Mercury.
Mercury 7: vpředu zleva: Walter Marty Schirra, Donald Kent Slayton, John Herschel Glenn, Malcolm Scott Carpenter, vzadu zleva Alan Bartlett Shepard, Virgil Ivan Grissom, Leroy Gordon Cooper.
http://www.thisdayinaviation.com/1-april-1959/ |
| 02.4.2016 - 14:43 - dodge | |
|
1.dubna 1960 byla vypuštěna prví úspěšná meteorologická družice ne oběžnou dráhu TIROS-1.
TIROS-1 vlétá na nosné raketě Thor-Able 148 z komplexu 17A na Cape Canaveral, Florida, 11:40:09 UTC, 1.dubna 1960
Technici upevňují TIROS-1 na poslední stupeň nosiče Thor
http://www.thisdayinaviation.com/1-april-1960-2/ |
| 03.4.2016 - 15:41 - dodge | |
|
3.dubna 1926 - 27.ledna 1967 Virgil Ivan Grissom
Astronaut Virgil I. Grissom s modelem kosmické lodi Gemini/Titan II
http://www.thisdayinaviation.com/3-april-1926/ |
| 04.4.2016 - 14:15 - David | |
|
6.4. to bude 43 let od vypuštění americké sondy Pioneer-11 k průzkumu Jupitera v roce 1973. Sonda vážila 260 kg a vynesla ji raketa Atlas Centauer s urychlovacím stupněm na THP fy. Thiokol.
Sonda jako první v historii použila gravitačního praku Jupitera ke změně dráhy letu tak aby dosáhla jiné planety, v tomto případě Saturnu. Saturn byl určen jako další cíl teprve poté, co dvojník sondy Pioneer-10, vypuštěný o rok dříve splnil úkol u Jupitera. Saturn byl ale v nepříznivé poloze a tak sonda putovala 6 let přes celou Sluneční soustavu. Zajímavostí je, že průlet u Jupitera neurychlil sondu a únikovou dráhu, ale jen na dráhu s apoastrem v oblasti Neptuna, teprve průlet u Saturnu vyvedl sondu ven ze Sluneční soustavy. Sonda jako první zkoumala Saturn a soustavu jeho prstenců a měsíců. Sonda pracovala 22 let do listopadu 1995 a vzdálenosti 64 AU. Nyní se vzdaluje od Slunce rychlostí 2,4 AU za rok, je ve vzdálenosti 95 AU a je nejpomalejší ze všech pěti amerických sond, které letí do mezihvězdného prostoru. V roce 2102 ji předstihne ve vzdálenosti 155 AU i New Hor..
K vnějším obřím planetám se za 60 et kosmonautiky krom USA nikdo neodvážil !
[Upraveno 04.4.2016 David] |
| 04.4.2016 - 16:16 - dodge | |
|
4. dubna 1968 v 12:00:01 UTC odstartovala k druhému a poslednímu bezpilotnímu testu měsíční kosmická loď Apollo.
Apollo 6 (AS-502) vzlétá 4. dubna 1968
http://www.thisdayinaviation.com/4-april-1968/ |
| 04.4.2016 - 21:16 - David | |
|
Prvotním cílem mise byl test nosné rakety Saturn 5 . Nosič fungoval spolehlivě , překonal závady na třech motorech a dostal certifikaci pro lety s posádkou. Další let Saturnu 5 byl již k Měsíci s posádkou na Vánoce 1968.
Spolehlivost Saturnu 5 ještě více vynikne při srovnání s konkurenčním sovětským programem N-1. Sovětský nosič pouze 4 x havaroval ve fázi činnosti prvního stupně, americký nosič předvedl 12 bezpečných letů. |
| 11.4.2016 - 19:47 - dodge | |
|
11. dubna 1970, 19:13:00 UTC odstartovalo Apollo 13.
Apollo 13 (AS-508) vzlétá z rampy 39A na Kennedy Space Center, Cape Canaveral, Florida, 19:13:00 UTC, 11. dubna 1970
Letová posádka Apolla 13, zleva: James A. Lovell, Jr., John L. Swigert, Jr., Fred W. Haise, Jr.
http://www.thisdayinaviation.com/11-april-1970/ |
| 12.4.2016 - 06:50 - David | |
|
Gagarin 55 let . Na Technetu vychází popis na jeho letu, zdá se, že měl obrovské štěstí, že necelý jeden oblet Země vůbec přežil, neb na jeho lodi se střídal kritický problém za problémem od startu až po přistání.
V každém případě měl jeho let nejen pro historii, ale zejména pro kosmonautiku obrovský význam, neboť zoufalí Američané, po několikáté předstižení Sověty, odstartovali program Apollo, díky jemuž Američané přistávali na Měsíci a projížděli se po něm v džípech, což se padesát let neopakovalo a další desítku, či spíše desítky let opakovat nebude. |
| 12.4.2016 - 16:44 - dodge | |
|
12. dubna 1961 v 6:07 UTC odstartovala kosmická loď Vostok 1 k prvnímu letu člověka na oběžné dráze Země.
Vostok 1 s Jurijem Gagarinem na palubě vzlétá z kosmodromu Bajkonur , 12. dubna 1961.
http://www.thisdayinaviation.com/12-april-1961/ |
| 12.4.2016 - 18:58 - Wendy | |
|
12. dubna před 35 lety poprvé vzlétl do kosmu raketoplán Columbia.
Byl to první kosmický let programu Space Shuttle.
Jeden trochu starší článek: http://www.hvezdarnaplzen.cz/2011/04/11/vyroci-30-let-od-prvni-kosmicke-mise-raketoplanu/ |
| 12.4.2016 - 20:39 - dodge | |
|
citace:
12. dubna před 35 lety poprvé vzlétl do kosmu raketoplán Columbia.
Byl to první kosmický let programu Space Shuttle.
Jeden trochu starší článek: http://www.hvezdarnaplzen.cz/2011/04/11/vyroci-30-let-od-prvni-kosmicke-mise-raketoplanu/
http://www.thisdayinaviation.com/12-april-1981/ |
|
Zrcadlo Znamya aneb jak změnit noc na den
http://motherboard.vice.com/read/the-man-who-turned-night-into-day?trk_source=recommended [Upraveno 13.4.2016 H] |
| 13.4.2016 - 10:01 - dodge | |
|
http://www.universetoday.com/128380/day-1961-first-human-space/ |
| 13.4.2016 - 18:38 - dodge | |
|
13. dubna 1970, 03:07:53 UTC, T+55:54:53 došlo při letu Apolla 13 k Měsíci k explozi kyslíkové nádrže.
Poškozený servisní modul Apolla 13 po oddělení velitelské sekce 17. dubna 1970.
Letový ředitel Gene Kranz (napravo od středu, zády ke kameře) několik minut před incidentem.
http://www.thisdayinaviation.com/13-april-1970/ |
| 14.4.2016 - 19:18 - dodge | |
|
14. dubna 1981 přistál po letu STS-1 americký raketoplán Columbia.
http://www.thisdayinaviation.com/14-april-1981/ |
| 16.4.2016 - 16:35 - dodge | |
|
16. dubna 1972, 17:54:00 UTC byla odstartovalo z LC 39A na Kennedy Space Center na Floridě Apollo 16.
Posádka Apolla 16, zleva Thomas K. Mattingly II, John W. Young a Charles M. Duke
http://www.thisdayinaviation.com/16-april-1972-175400-utc-t-minus-zero/ [Upraveno 16.4.2016 dodge] |
|
Pred 45 rokmi, 19.4.1971 bola vypustená prvá funkčná orbitálna stanica Saľut 1
http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=3385 |
| 20.4.2016 - 07:30 - David | |
|
Jelikož vážila pouhých 20 tun , tedy tolik jako CM a SM Apolla a i rozměrově byla v řádu Apolla, považoval bych ji za ministanici, skutečnou orbitální stanicí byl až Skylab o váze přes 80 tun, který poskytoval posádce komfort, o kterém se i na ISS jen zdá. Hlavně to na Skylabu nevypadalo jako v nějakém technologickém kanálu pod bytovkou.
Ostatně v sovětských plánech byla orbitální stanice třídy Skylab o váze 100 tun, která měla i jméno - Zarja a měla ji vynést zpackaná Koroljovova N-1.
Saljuty byly vlastně špionážní stanice stavěné jako reakce na americký vojenský pilotovaný program MOL, který Američané zrušili, neboť plánované úkoly MOLu hravě zvládali automaty a Sověti v zoufalství po prohře v Moon Race " oprášili". [Upraveno 20.4.2016 David] |
| 24.4.2016 - 19:55 - dodge | |
|
24. dubna 1990, 12:33:51 UTC odstartoval k letu STS-31 raketoplán Discovery. Cílem mise bylo vynesení HST na oběžnou dráhu. Pilotem letu byl dnešní ředitel NASA Charles Bolden.
Discovery (STS-31) vzlétá z LC 39B s Hubble Space Teleskopem na palubě. Sesterský raketoplán Columbia čeká na LC 39A
Letová posádka Discovery (STS-31): sedící zleva plukovník Charles F. Bolden, Jr., U.S. Marine Corps; plukovník Loren J. Shriver, U.S. Air Force; nadporučice Kathryn D. Sullivanová, U.S. Navy. Stojící zleva kapitán Bruce McCandless II, U.S. Navy; Mr. Steven A. Hawley. (NASA)
Hubble Space Teleskop po vytažení z nákladového prostoru 25. dubna 1990
http://www.thisdayinaviation.com/24-april-1990-123351-utc-t-minus-zero/ [Upraveno 24.4.2016 dodge] |
| 05.5.2016 - 17:25 - dodge | |
|
5. května 1961, 13:34:13 UTC odstartovala kosmická loď Mercury - Redstone 3 Freedom 7, k suborbitálnímu letu. Jednalo se o první let této lodi s posádkou, na palubě byl Alan Bartlett Shepard Jr.
Mercury-Redstone 3 Freedom 7 vzlétá z LC-5, 09:34:13 EST, 5. května 1961
Alan B. Shepard, Jr., v kabině Freedom 7, před vzletem 5. května 1961
Vrtulník U.S. Marine Corps HUS-1D Sea Horse (Sikorsky UH-34D) přenáší kabinu Freedom 7 po přistání 5. května 1961 na palubu USS Lake Champlain (CVS-39)
Alan B. Shepard, Jr.je vytahován do vrtulníku Sikorsky HUS-1D po přistání v Atlantickém oceánu, 5. května 1961
http://www.thisdayinaviation.com/5-1961/ [Upraveno 05.5.2016 dodge] [Upraveno 05.5.2016 dodge] |
| 14.5.2016 - 17:22 - dodge | |
|
14. května 1963, 13:04:13 UTC odstartovala Mercury-Atlas 9, na palubě lodi Mercury Faith 7 byl astronaut L. Gordon Cooper, vzlet se uskutečnil z LC 14, Cape Canaveral Air Force Base, Florida. Jednalo se o poslední let projektu Mercury.
Mercury-Atlas 9 na LC 14, ještě před naplněním pohonných hmot. Dva muži na pravém dolním rohu obrazu poskytují měřítko jejich rozměrů
http://www.thisdayinaviation.com/14-may-1963-130413-utc-t-minus-zero/ |
