|
2. březen 1978 - před 35 lety letěl do vesmíru československý kosmonaut
http://www.stream.cz/slavnedny/797083-2-brezen-den-kdy-do-vesmiru-vyletel-ceskoslovensky-kosmonaut
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=399
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&fid=2&tid=1232&start=0&page=1
|
| 02.3.2013 - 08:09 - David | |
|
3.3.1972 odstartovala z mysu Caneveral první mezihvězdná sonda americký Pioneer-10. Nosičem byl Atlas-Centaur a sonda vážila 271 kg. Byla vybavena jadrným zdrojem proudu a překonala na cestě k cíli jímž byl Jupiter pás planetek . Byla ke sledování planetek vybavena, ale nikde jsem nečetl, že by cestou k Jupiteru nějaké těleso registrovala či zkoumala. Nesla mezihvězdný dopis od Sagana a předpolkádalo se, že bude fungovat do vzdálenosti 15 AU. Průletem u Jupitera získala únikovou rychlost k opuštění Sluneční soustavy.Pracovala neuvěřitelných 30 let / do 22.1.2003/ a vysílala do vzdálenosti 82 AU.
Její dvojče americký Pioneer-11 startoval o rok později a krom Jupitera navštívil i Saturn a též opustil Sluneční soustavu. |
|
První evropští kosmonauti-Vladimír Remek-Miroslaw Hermaszewski-Sigmund Jahn.........to je název výstavy J.Navary a D.Lazeckého k 35. výročí letu kosmických lodí Sojuzu 28.,30+31. Vernisáž se koná ve čtvrtek 7.3.2013 od 17 hodin. Výstava potrvá do 30.3.2013. Místo konání Galerie Maryčka-Kulturní dům Petra Bezruče v Havířově.
 Otevřeno po-pá 12-18h., mimo otevírací dobu zpřístupní výstavu pracovník informací,vstupné je dobrovolné |
| 02.3.2013 - 12:11 - Machi | |
|
citace:
Byla ke sledování planetek vybavena, ale nikde jsem nečetl, že by cestou k Jupiteru nějaké těleso registrovala či zkoumala.
Měla detektor mikrometeoroidů, to je vše.
Ke sledování planetek vybavena nebyla. |
|
citace:
první mezihvězdná sonda
medziplanetárna ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
citace:
první mezihvězdná sonda
medziplanetárna
mezihvězdná - jako první po průletu kolem Jupitera zamířila do mezihvězdného prostoru. |
| 07.3.2013 - 14:56 - David | |
|
| 7.3.1972 provedla první mezihvězdná sonda americký Pioneer-10 první ze čtyř korekcí dráhy a rychlost zvýšila o 14 m/s. Na palubě měla 17 kg paliva, což by stačilo na změnu rychlosti o 200m/s a stabilizaci sondy až k Jupiteru.Další tři korekce 24.3.1972, 19.9.1972 a 29.6.1973 zvýšily její rychlost celkem o méně než 2 m/s. Z toho plyne, že poslední stupeň nosiče prolétl za Jupiterem cca 1 mil.km též získal únikovou rychlost a opouští Sluneční soustavu. |
|
citace:
mezihvězdná - jako první po průletu kolem Jupitera zamířila do mezihvězdného prostoru.
medzihviezdna je max. tak ncc-1701(a-e)... ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 07.3.2013 - 15:50 - Zdeněk | |
|
Brzy to bude už 50 let , co se do vesmíru podívala první žena - Těreškovová. Roku 1963 tak SSSR vyfoukl USA další vesmírné prvenství a Chruščov tenkrát málem doslova - "roztál blahem". Ovšem byla to už jenom -"labutí píseň SSSR". Von Braun už dokončoval Saturna-1 , který zvládl i 17 tun na LEO a tím se náskok Vostoku rozplynul. Proton nebyl určen kosmonautům a tak Saturny začaly rychle překlápět vesmírnou soutěž na stranu USA. Za zlom osobně považuji rok 1967, i když tam uhořeli - White,Grissom a Chafee, Komarov je totiž následoval hned v dubnu.
http://neviditelnypes.lidovky.cz/osobnost-tereskovova-svuj-let-profnukala-fj0-/p_veda.asp?c=A070322_185002_p_veda_wag |
| 07.3.2013 - 18:38 - David | |
|
| Proton BYL určen pro lety lidí, jenže byl tak nespolehlivý, že ani sověti se neodvážili do kosmické lodi na jeho špici kosmonauty posadit. |
|
Kecy tety Brécy.
1965-1970 13/23=56 procentni nespolehlivost
1971-1980 8/57= 14% nespolehlivost (v norme)
1981-1990 7/113= 6% nespolehlivost
TKS projektovan az v 70tych letech. Vybuchy 1. ci 2. stupne (riziko i s SAS) ojedinele.
Proton byla spolehliva raketa. Pokud ji byla venovana zvlastni pece (drahe sondy, lode a moduly) tak byla velmi spolehliva.
Dnes uz to je horsi, konkurence ma spolehlivost zhusta ke 100% |
|
| Cernakus trochu zkresluje pravdu. Údaje z let 1971-80 jsou zkreslené 2. polovinou 70. let, Protony vynášející Saljuty selhávaly - a to byly nejdůležitější starty. Proton se stal úspěšným až v době Saljutu 3 a 4, když Skylab a Saturny končili a běžel vývoj Sojuzu-T. |
|
@cernakus:
co sa tyka spolahlivosti protonu dnes...
proton ako taky je spolahlivy... z poslednych 100 startov zlyhal raz...
problemy maju jeho urychlovacie stupne briz-m a blok-dm...
vo vysledku to je samozrejme nepodstatne, kedze ziaden rozumny naklad pre proton (ani ziaden iny nosic) bez urychlovacich stupnov neexistuje (okrem nauky)... 20 t naklady na leo nema nikto (mozno okrem dod, aj ta velmi zriedka)...
takze to vseko dokopy dava spolahlivost protonu teraz len niekde pomerne tesne nad 90 %
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
Cernakus trochu zkresluje pravdu. Údaje z let 1971-80 jsou zkreslené 2. polovinou 70. let, Protony vynášející Saljuty selhávaly - a to byly nejdůležitější starty. Proton se stal úspěšným až v době Saljutu 3 a 4, když Skylab a Saturny končili a běžel vývoj Sojuzu-T.
Jak zkresluju ty vopičáku? 
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Proton_launches_(1970–1979)
tak si to přepočítej sám, když mi nevěříš. Jediný, kde jsem pochybil je špatné přepsání období z wiki. Správě to je:
1965-1969, 1970-1979, 1980-1989. Přepočítával jsem to ručně na mobilu a tak se chybička vloudila. Ale spočtený to bylo pro tyto období.
To stou druhou půlkou 70tých let nechápu. Je fuk co čemu nadržuje. V dané dekádě měl prostě spolehlivost 86%. Protony vynášející Saljuty neselhávaly, selhal jeden jediný. Vyjma DOS-2 byly vyneseny všechny Saljuty a všechny bloky Miru a všechny bloky ISS.
Je zcela, ale zcela irelevantní jak na tom byl či nebyl skylab a Saturny. david napadl spolehlivost Protonu jako důvod, proč nelétal s lidmi. TKS, kterážto byla kosmická loď projektovaná pro Proton, létala až v druhé půli 70tých let, tedy v období, kdy spolehlivost Protonu BYLA v normě.
Proton byl spolehlivá raketa, což se o blok-d a briz zrovna říci nedá, nicméně tyto bloky se se staničními moduly a loděmi TKS nepoužívaly. |
| 08.3.2013 - 14:26 - David | |
|
Jen jsem si dovolil upozornit na skutečnost, že Protony vynesly k Měsíci několik pilotovatelných kosmických lodí bez posádky, v rámci jakýchsi " zkoušek". Naproti tomu američané posadili své astronauty na špici Saturnu-5 při jeho třetím letu a k Měsíci do kosmické lodi při jejím prvním letu k Měsíci.
Z toho plyne závěr, že sovětské výtvory neměly základní bezpečnostní charakteristiky neboť je známo, že se sověti vůbec nebáli rizkovat - viz Gagarina či Voschody.Jestliže se tedy k pilotovanému letu k Měsíci na Protonu neodhodlali, tak to musela být bída, jak v nosiči, tak kosmické lodi.
Myslím, že plánované použití modifikovaného Sojuzu k /ob/letu k Měsíci a později i na Měsíc bylo zoufalství obodobné tomu,jako kdyby Borman a spol. letěli k Měsíci v Gemini.
|
|
| Kromě DOSu-2 byl selháním (výbuchem) posledního stupně Protonu vyřízen Saljut 2. K selhání došlo sice až po skončení funkce, Saljut to ale odepsalo. Saljut 3 pak letěl až v roce 1974. |
|
citace:
... Protony vynášející Saljuty neselhávaly, selhal jeden jediný. Vyjma DOS-2 byly vyneseny všechny Saljuty a všechny bloky Miru a všechny bloky ISS ...
Do výčtu úspešných letov na LEO treba ešte započítať aj dva radarové Almazy ...
|
|
Tak tohle je už na mně síla, Ervé. Nevím jak na to vlastně reagovat.
Pro ostatní, aby si sami udělali obrázek o tom, zdali to počítat za selhání nosné rakety, to "selhání" přišlo 3 dny po úspěšném vynesení, kdy již třetí stupeň Protona byl považován za mrtvé těleso. To, že by výbuch posledního stupně Saljut-2 poškodil je nepodložená domněnka, protože závady na Saljutu začaly až 13 dní po tomto výbuchu. Stejně dobře to mohl být mikrometeorit a nebo prostě odlfáklá kontrola (což je nejpravděpodobnější). Jinak, to že třetí stupeň bouchl na orbitě není nic nezvyklého. Tyto nosné stupně mají silné motory a tedy ventily jejich palivových přívodů jsou velké a umožňují mírný průsak (zejména ve vakuu). A směs N2O4/UDMH je hypergolická na rozdíl od kerolox a LOX/LH2. |
|
| Trochu upřesnim: DOS-1 (Saljut) start 1971-04-19, DOS-2 start 1972-07-29 (porucha nosné rakety), OPS-1 (Saljut-2) start 1973-04-03, DOS-3 (Kosmos 557) start 1973-05-11, OPS-2 (Saljut-3) start 1974-06-24, DOS-4 (Saljut-4) start 1974-12-26, OPS-3 (Saljut-5) start 1976-06-22, DOS-5 (Saljut-6) start 1977-09-29 tedy docela slušná frekvence startů. Proluka třinácti měsíců byla zapříčiněná tím, že nebylo co vypustit, protože u DOSu-3 se počítalo se třemi starty Sojuzů s posádkou. Po nezdaru DOSu-3 (porucha orientace stanice) Nebyla žádná stanice připravena k letu. Tedy žádná pauza pro technické potíže Protonu. |
| 08.3.2013 - 17:35 - David | |
|
| 7.3.1962 byla vypuštěna první astronomická družice speciálně pro výzkum Slunce - americká OSO-1, která zásadním způsobem posunula dosavadní znalosti o naší hvězdě i hvězdách obecně.Následovaly dvě observatoře OSO a další americké sluneční observatoře, poslední typu STEREO jsou v meziplanetárním prostoru jako kosmické sondy. |
| 08.3.2013 - 17:46 - David | |
|
| Na počátku této minidiskuze byl fakt, že Proton nebyl dostatečně spolehlivý pro let lidské posádky. Jak by to asi dopadlo demonstruje odvolaný pokus o let kosmonautů k Měsíci z prosince 1968. Nosič s kosmickou lodí byl ztažen z rampy a po opravě startoval v lednu 1969, bez kosmonauta, jelikož Borman a spol excelovali a jeden sovětský kosmonaut pasivně oblétající Měsíc by byl jako " chudý příbuzný. Proton při vzletu explodoval tak hbitě, že záchranný systém nestačil kosmickou loď oddělit a ta byla zcela zničena, pokud by v ní byl kosmonaut jistě by zahynul. Pikantní je , že pan Leonov přes tato fakta klidně tvrdí,volně cituji: " Sověti byli v roce 1968 připraveni k obletu měsíce kosmonauty. |
| 08.3.2013 - 19:18 - Jiří Hošek | |
|
citace:
20 t naklady na leo nema nikto (mozno okrem dod, aj ta velmi zriedka)...
NROL-65 letos v srpnu. |
|
citace:
citace:
20 t naklady na leo nema nikto (mozno okrem dod, aj ta velmi zriedka)...
NROL-65 letos v srpnu.
jj, to je tá časť s dod cca tak jeden ročne... taký je presne launch-rate pre delta heavy ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
| http://slovak.ruvr.ru/2013_03_09/Dnes-sa-narodil-prvy-kozmonaut-sveta/ |
| 10.3.2013 - 08:44 - Jiří Hošek | |
|
citace:
citace:
citace:
20 t naklady na leo nema nikto (mozno okrem dod, aj ta velmi zriedka)...
NROL-65 letos v srpnu.
jj, to je tá časť s dod cca tak jeden ročne... taký je presne launch-rate pre delta heavy
Právě že ne. Všech pět letů Delta IV Heavy z Cape Canaveral mířilo na geosynchronní dráhu s cca 5 tunovými satelity (pro zjednodušení do toho počítám i první, demonstrační let v roce 2004). NROL-65 je pravděpodobně poslední těžkou družicí typu KH-11 (konstrukce, ze které vycházel i teleskop Hubble), a ty létají na LEO. Půjde tedy možná o úplně poslední start rakety Delta IV Heavy z Vandenbergu (jediný předchozí byl 20.1.2011 též s KH-11). Zbylé dvě postavené špionážní družice KH-11 byly darovány NASA. Armáda chce mít v budoucnu na LEO menší satelity.
Ad 20 t náklady na LEO:
Samozřejmě ATV (20 t s nákladem) a HTV (16,5 t s nákladem). |
| 10.3.2013 - 10:06 - Machi | |
|
| NRO nedarovala NASA družice KH-11. Darovala ji dvě OTA (Optical Tube Assembly), optické soustavy z blíže nespecifikovaného projektu, nejspíše stopnutého FIA nebo EIS. |
|
@Jiří Hošek:
dik za prehľad... okej, takže ani toľko tých nákladov nie je... ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 10.3.2013 - 14:18 - Jiří Hošek | |
|
citace:
NRO nedarovala NASA družice KH-11. Darovala ji dvě OTA (Optical Tube Assembly), optické soustavy z blíže nespecifikovaného projektu, nejspíše stopnutého FIA nebo EIS.
Dobře, nebyly to kompletní družice, jen skelety se zrcadly a optikou. Ale průměr zrcadel 2,4 m vcelku jasně ukazuje, z kterého projektu jsou.
http://nasawatch.com/archives/2012/06/nro-gives-nasa.html
http://www.thespacereview.com/archive/1809aa.jpg |
| 10.3.2013 - 14:57 - Machi | |
|
Vzhledem k tomu, že nevíme jak velká zrcadla má KH-11, pak těžko může něco jasně ukazovat. Asi největší odborník na danou problematiku Jeffrey T. Richelson uvádí průměr zrcadla 2,34 m pro první modely, později, pravděpodobně od konce 80. let, se přešlo na větší.
Co se týče předaných optických systémů, byly předány dvě kompletní soustavy OTA + jedna je vybavena i podpůrnou strukturou pro přístroje.
Navíc můžou použít i třetí primární zrcadlo.
A na závěr. My víme, že pochází z programu FIA (takže nemá nic společného s KH-11), protože to bylo oficiálně zveřejněno. |
| 10.3.2013 - 18:07 - David | |
|
11.3.1960 vypustily USA první úspěšnou meziplanetární sondu, která udržela spojení do tehdy fantastických 36 mil.km. Sondou byl Pioneer-5 o váze pouhých 43 kg vynesený na dráhu směrem k dráze Venuše nosičem Thor-ABLE , což byl modifikovaný Thor o váze cca 60 tun s druhým a třetím stupněm z Vanguardu.
|
