|
Tuhle me napadlo, ze:
-Merkur bude mit brzo vlastni sondu
-Venuse ma vlastni sondu
-Zeme je pozorovana velice dukladne
-Mesic nema zatim nic, ale uz se neco planuje
-Mars ma minimalne tri umele druzice a dve vozitka na povrchu a planuje se jeste nekolik dalsich.
-Pas ateroidu ma Hyabusu a pripravuje se Dawn
-Jupiter nema nic
-Saturn ma sondu Cassini
-Uran a Neptun nema nic a asi ani dlouho nic, ale nejakou flyby misi nelze v pristich deseti az dvaceti letech vyloucit
-Pluto ma vlastni flyby misi
-Komety uz zazili nekolik navstev.
Tento vycet je jen velice hruby, ale zda se mi, ze Mesic je ponekud opomijen, coz se ovsem brzo zmeni.
Take Jupiter je v soucasne dobe opomijen, coz je myslim obrovska chyba, vzhledem k neuveritelne dynamice tohoto systemu. Jupiter sice dostane sem tam nejakou flyby navstevu, ale zaslouzil by si vlastni orbiter.
Taky se mi zda, ze pas asteroidu je nehorazne opomijen, vzhledem k obrovske diverzite teles. Take vhledem k tomu, ze mise s navratem vzorku je zrejme nejednodussi prave z nejakeho asteroidu, chtelo by to vice misi. Zejmena na zpusob sondy Hyabusa.
Naopak se mi zda ponekud premarsovano. Doufam ze jsem neurazil geology a vesmirne biology. Ale z pohledu prakticke vyuzitelnosti pro pristi desetileti vede Mesic a asteroidy. |
|
A Galileo je vosk??? Vim, uz je to nejaky patek, co ho navedli do Jupitera, ale zatim tezko muzeme chtit "nepretrzite" pokryti u vnejsich planet, tam ty sondy jsou prece jen narocnejsi.
S temi asteroidy (a kometami) souhlasim, zatim snad prakticky kazda mise ktera mela aspon trochu co do cineni s temito telesy, prinesla nejake necekane vysledky. (namatkou: Giotto - male albedo komety, Galileo - asteroid s vlastnim mesickem, Near - bez komentare  , Deep Impact - necekany pomer ledu a "spiny", Hayabusa - podivne "slepeny" asteroid...)
Na ten Mesic jsem taky zvedav - hlavne jestli tam teda kruci nejaka ta dostupna polarni voda opravdu je nebo neni |
|
Galilea jsem vynechal, protoze to je minula mise a o zadne dalsi misi (orbiteru) k Jupiteru se v blizke budoucnosti neuvazuje. Galileo byl taky bohuzel takovy statecny mrzacek. Myslim ze nejvetsi planeta by si zaslouzila vice pozornosti. Je to proste ponekud nevyvazeny stav. Mars ma 3 orbitery, Venuse, Saturn a Merkur po jednom a Jupiter ani jeden.
Ja osobne bych tedy uprednostnoval orbiter kolem Jupiteru na urovni MRO nebo LRO pred dalsimi sondami na Mars. |
| 18.4.2006 - 15:54 - Anonym | |
|
citace:
Galilea jsem vynechal, protoze to je minula mise a o zadne dalsi misi (orbiteru) k Jupiteru se v blizke budoucnosti neuvazuje.
A lunarni SMART-1 jste vynechal proc?
citace:
Mars ma 3 orbitery
Ctyri (MGS, Mars Odyssey, MRO, Mars Express).
citace:
Venuse, Saturn a Merkur po jednom a Jupiter ani jeden.
Merkur ma nula nyni nebo dva pokud pocitate i budouci (MESSENGER, Bepi Colombo).
citace:
Ja osobne bych tedy uprednostnoval orbiter kolem Jupiteru na urovni MRO nebo LRO pred dalsimi sondami na Mars.
ESA uvazuje o misi k Jupiteru, ktera by mela startovat po roce 2016. |
|
Bylo by hezke pro priznivce encyklopedii pekne zaradit sondy co kdy obihaly vesmirna telesa. Taky by bylo hezke je pekne roztridit podle schopnosti a kvality zkoumani daneho objektu. Pak by snad nemohlo dojit k trapnemu omylu, ze nekdo zapomene na Smart-1.
Taky by bylo jasne ktera telesa jsou opomijena.
Kazdopadne zaver je jasny. Jupiter je podhodnoceny a u Marsu je plno.
Orbiter kolem Jupiteru ne driv nez za deset let je opravdu hruza. Encyklopedista by nam sice sdelil, ze flyby mise tam jsou pomerne caste, ale to je jen slaba naplast. |
|
Nicemene podmisovanost Jupiteru a nadmisovanost Marsu je zcela pochopitelna a zase jako takovy zavazny problem bych to nevidel. Mars je proste pro lidi az moc zajimavy na to, aby se k nemu litalo stejne "malo" jako jinym telesum, navic Jupiter je celkem z ruky, prece jenom naklady na misi k Marsu jsou prece jenom o neco nizsi, stejne jako narocnost dane mise. Navic Mars je potencionalni dalsi cil lidske slapoty, tudiz ho potrebujeme znat lepe nez jine kousky okolniho vesmiru. A je potencionalni nositel zivota.
Kazdopadne kazde teleso je zajimave, od Venuse se muzeme ledacos naucit o sklenikovem efektu a o jeji atmosfere a diky podobnosti se Zemi poznatky vyuzit i tady. Jupiter je bezesporu zajimavy a take atmosferou i svou velikosti. Nicmene zas se to da brat tak, ze do konce tohoto desetileti a behem pristiho pozname co nejvice okoli a i na zaklade ziskanych poznatku a diky vyvinutym technologiim pote muzeme smele a lepe a levneji vykrocit k masovejsimu vyzkumu vzdalenejsich koutu nasi soustavy. |
| 18.4.2006 - 17:49 - Adolf | |
|
Že se na Mars létá hojněji než na Jupiter není asi moc překvapivé, ale divné je, že ač je tak zajímavý, dokonce má kolem sebe Měsíce, které jsou samy extrémně zajímavé, tak je méně obsazený než vzdálenější a méně složitá tělesa. Napadá mě humorné vysvětlení těchto paradoxů:
Když k němu ale něco doletí, tak má krásnou šanci využít jeho gravitace, aby to lítlo ještě dál, tak k němu nic neposílají a jen to přehazují do vzdálenějších koutů s průzkumným průletem. Tahle jeho výhoda je tedy možná nevýhodou pro určení misí právě k němu. 
Pak, jak je zajímavý, tak je také zajímavý až moc. Kvalitní prozkoumání by vyžadovalo dražší a složitější misi, aby byla přiměřená. Na to ale není rozpočet, a tak posílají ty levnější mise, na které mají, k jednodušším a vzdálenějším světům. Jeho přílišná zajímavost je proto možná nevýhodou při určení této planety jako cíle.
____________________
Áda |
|
Protestuji proti takove diskriminaci Jupitera. Archimedes napsal, ze k Merkuru by mely letet dokonce dve sondy (ja jsem zatim zachytil jen Messengera, Colombo mi nejak unikl). Pritom cesta k Merkuru je mnohem narocnejsi nez k Jupiteru.
Takova sonda s poradnym dalekohledem a poradnym downlinkem by mela v soustave Jupitera opravdove zne. Castecny uspech Galilea nemuze prece stacit na dlouho.
Chapu ze pristi orbiter musi letet k Mesici, ale pristi izotopovy generator by mel uz krouzit kolem Jupitera. |
|
Jo, jo kam se poděly ty ambiciózní mise, např. k měsíci Europa, sonda na jaderný pohon Moon Ice orbiter následovaná misí, která měla za cíl vypustit ponorku do europského oceánu. I když něco na způsob MIO se snad uskuteční v příštím desetiletí, ale bude to na klasický pohon.
|
|
> Bylo by hezke pro priznivce encyklopedii pekne zaradit sondy co kdy obihaly vesmirna telesa...
> Protestuji proti takove diskriminaci Jupitera...
Nemusíme hledat příliš daleko. Velmi pěkně zpracovaný přehled kosmických sond má A.Havlíček ve své encyklopedii - viz. http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?sekce=prehled&kind=target
Podle těchto přehledů bylo u Měsíce už cca 100 "návštěv", u Marsu a u Venuše cca po 30 (úspěšných), u asteroidů a komet cca 10, u Jupitera 8, u Saturnu 4 a u Merkuru, Uranu a Neptunu po 1. K Merkuru letí jeden další orbiter. Tato "statistika" vypadá docela logicky a očekávaně - nic mi nepřipadá zásadně opomíjené a o "diskriminaci Jupitera" bych také nemluvil
Je fakt, že "orbitery" a "návštěvy" jsou různé věci, ale buďme rádi za to, co je. Doufám, že i do budoucna se bude pokračovat v dalším průzkumu a snad to půjde ještě rychleji a lépe. Těším se na to (možná skoro víc než na "lidi na Měsíci").
[Upraveno 18.4.2006 poslal ales] |
|
| Myslím že projekt využívající vybavení vyvinuté pro Mars Express ještě jednou pro let k Jupiteru je výborný nápad - radar pro mapování ledu na Europě (potvrzení oceánu), Ganymedu a Callisto, kamery atd. Družice nebude velká ani drahá, pro vynesení stačí Sojuz 2 nebo Ariane 5. Jenom je potřeba sehnat dost plutonia pro RTG. Nějakou dobu trvalo vyhodnotit všechno, co Galileo naměřil, ale pomalu je čas chystat nástupce. |
|
| http://news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/4767403.stm je zajimavy clanek o testovani robotickeho podvozku sondy ExoMars, ktera se ma vydat k Marsu v roce 2011 (vcetne videa!) |
|
jeste zbyvaji 4 dny, behem niz muzete poslat sve jmeno nikoliv ke hvezdam ale k planetkam
http://www.dawn-mission.org/DawnCommunity/Sendname2asteroid/nameEntry.asp ____________________
|
|
citace:
jeste zbyvaji 4 dny, behem niz muzete poslat sve jmeno nikoliv ke hvezdam ale k planetkam
http://www.dawn-mission.org/DawnCommunity/Sendname2asteroid/nameEntry.asp
a cirou nahodu se rozjela take akce "Poslete sve jmeno na Mars" http://planetary.org/special/fromearth/phoenix ____________________
|
| 29.11.2006 - 17:11 - J2930 | |
|
nevim kam, tak sem:
16:00 SEC 30. listopadu 2006 testy motoru P80 (Vega) na Kourou.
http://www.esa.int/esaCP/SEMFVWC4VUE_index_0.html
hodne obrazku z pripravy:
 |
| 29.11.2006 - 17:13 - J2930 | |
|
hodne obrazku z pripravy:
http://www.esa.int/esaCP/SEMD83D4VUE_index_0.html
takle je to spravne |
|
S ponorkou na Europu. Už jsem se bál ,že ten projekt zavrhli.
citace:
http://www.astro.cz/clanek/2785
|
| 23.5.2007 - 19:41 - DODOR | |
|
citace:
S ponorkou na Europu. Už jsem se bál ,že ten projekt zavrhli.
citace:
http://www.astro.cz/clanek/2785
Ta ponorka by se měla zkoušet na jezeře Vostok v Antarktídě.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vostok_(jezero)
Apropo zůstalo něco po tomto nadějném projektu Prometheus?
Jen v roce 2005 do něj šlo skoro 500mil USD. |
| 23.5.2007 - 20:33 - Martin Kolman | |
|
K onomu prototypu ponorky pro Europu - jedná se o projekt DepthX.
Je to AUTONOMNÍ ponorka, která si vytváří mapu terénu a dokáže se podle této mapy sama navigovat (metoda SLAM - http://en.wikipedia.org/wiki/Simultaneous_localization_and_mapping)
. Ponorca zadáte, do jaké hloubky se má maximálně ponořit a na jak dlouho a ponorka sama udržuje bezpečný odstup od stěn a popřípadě ještě odebere vzorky ze stěn nebo vzorky vody v naprogramovaných hloubkách. A tohle všechno pouze řízena palubním počítačem bez jekékoliv intervence z povrchu (což je výhoda napříkald při výzkumu zatopených jeskyní - nebo puklin v ledu Europy - není tu žádné lano, které by se mohlo někde zachytit a dosah je omezen pouze výdží baterií). Po splnění mise se ponorka opět sama vrátí na haldinu. Vědci pak stáhnou naměřené údaje, vyzvedenou vzorky a dobijí baterie.
Právě tenhle program autonomní ponorky by mohl mít paradoxně z celého projektu Prometheus/JIMO největší význam.
Další čtení viz:
Domovské stránky DepthX
http://www.frc.ri.cmu.edu/depthx/about.html
Stránky výrobce o právě probíhající misi v Mexiku:
http://www.stoneaerospace.com/news-/news-zacaton-mission3-02.php#may16 |
|
| Když jsem přemýšlel o tvaru ponorky pro Europu, jednoznačně mi vycházelo těleso podobné tužce nebo torpédu - na zádi umístněný RTG zdroj energie a tepla, který poslouží k protavení skrz led. Na přídi hlavice se sonarem, kamerou a LED světlometem, za ní složené rameno pro manipulaci a uchopení vzorků. Uprostřed trupu vyklápěcí vrtule pro pohon a manévrování. Ponorka musí mít co nejmenší průměr, aby se muselo odtavit co nejméně ledu. Na povrchu zůstane přistávací část sondy se zdrojem energie pro vysílač a klubko optického kabelu pro spojení s ponorkou přes led. Protože přenos informací vodou i ledem je špatný, ponorka se čas od času bude vracet ke komunikační stanici na konci kabelu a předávat data k odvysílání z povrchu. Při protavování ledem se tunel za ponorkou brzy uzavře (usazování ledu z páry, možná už po pár stech metrech), protavování ponorky to nevadí. Lepší, jednodušší a spolehlivější způsob neznám. |
|
| To je tezka sci-fi. Myslim ze si par desitek let jeste pockame. Nejdriv bych rad videl poradny pruzkum Europy orbiterem. |
|
citace:
Když jsem přemýšlel o tvaru ponorky pro Europu, jednoznačně mi vycházelo těleso podobné tužce nebo torpédu - na zádi umístněný RTG zdroj energie a tepla, který poslouží k protavení skrz led. ...
Protavit?? Kilometrem ledu nebo i více? No ... nevím ... provrtávání mi připadá účinnější.
A z orbity se zanořit co to půjde. :-) ____________________
--
MIZ |
|
citace:
citace:
Když jsem přemýšlel o tvaru ponorky pro Europu, jednoznačně mi vycházelo těleso podobné tužce nebo torpédu - na zádi umístněný RTG zdroj energie a tepla, který poslouží k protavení skrz led. ...
Protavit?? Kilometrem ledu nebo i více? No ... nevím ... provrtávání mi připadá účinnější.
A z orbity se zanořit co to půjde. :-)
Ja myslim ze protavovani pomoci RTG zdroje by mohlo fungovat docela dobre. Obzvlaste pokud by povrch ponorky byl z materialu na ktery se spatne vaze led. Zamozrejme ze by to trvalo nejakou dobu protavit par kilometru ledu. |
| 24.5.2007 - 17:18 - nickdo | |
|
citace:
Protavit?? Kilometrem ledu nebo i více? No ... nevím ... provrtávání mi připadá účinnější.
A z orbity se zanořit co to půjde. :-)
Pokud vím tak je ponorka navrhovaná hlavně pro jezero Vostok, kde protavování potřebujou kuli tomu, aby nekontaminovali jezero. |
|
citace:
Protavit?? Kilometrem ledu nebo i více? No ... nevím ... provrtávání mi připadá účinnější. A z orbity se zanořit co to půjde. :-)
Vzhledem k tomu, že k vrtání by se energie tak jako tak dodávala z RTG článků, které jí převážnou většinu vydají jako teplo, neušetří se vrtáním žádná energie. Navíc čistě tepelné tavení má jednu zásadní výhodu z hlediska spolehlivosti - obejde se bez pohyblivých dílů (nebo jen s naprostým minimem). Možná by se mechanické pomůcky hodily pro nějaká krizová místa, ale spoléhat na ně celou dobu mi nepřijde dobré.
Co se týká komunikace - myslím si, že pokud na takovou misi dojde, bude muset být sonda velice, velice inteligentní a průzkum bude stavěný tak, aby mohl probíhat i bez spojení s povrchem neřkuli se Zemí. Protavit dolu - plavat, mapovat, fotit, analyzovat, ukládat data - protavit na povrch - předat data. Nepředpokládám, že by se to dělalo víc než jednou.
Máte někdo představu, kolik by se dalo na kilometry (desítky km?) v ledu přenášet dat akusticky? |
|
citace:
citace:
myslím si, že pokud na takovou misi dojde, bude muset být sonda velice, velice inteligentní a průzkum bude stavěný tak, aby mohl probíhat i bez spojení s povrchem neřkuli se Zemí
Na takom niecom sa uz pracuje: DEPTHX (DEep Phreatic THermal eXplorer)
http://www.stoneaerospace.com/products-pages/products-DEPTHX.php
|
|
citace:
... RTG článků, které jí převážnou většinu vydají jako teplo, neušetří se vrtáním žádná energie ...
Je energeticky rozdil led rozlamat zubama vrtaku, nebo ho rozpustit na vodu. Skupenske teplo tani ledu neni zadna sranda.
Vyvrtat 2km hlubokou ledovou diru o prumeru pouhych 30cm znamena rozpustit kolem 150 kubiku ledu, tj. investovat asi 44 GJ energie.
I kdyby se pouzil stejny nuklearni zdroj jako na Cassini, kde bylo tusim 7kg plutonia 238, s tepelnym vykonem pres 4kW, trvalo by mu to 4 mesice, nez by potrebne teplo vyvinul. |
| 25.5.2007 - 09:18 - nickdo | |
|
citace:
....nez by potrebne teplo vyvinul.
Europa u Jup. má led silný 30km! U jezera Vostok je to 3-4km. Jiná alternativa než protavení, ale není, mazání a chlazení vrtáku by bylo složitější a kontaminovalo by prostředí, komunikace a dod.energie bude kabelem. U Europy je snad možný penetrátor, který se uvažoval.
http://www.ictp.trieste.it/~chelaf/searching_for_ice.html
http://www.higp.hawaii.edu/~anderson/Public/Web/My_Pubs/00931722.pdf
http://www.lpi.usra.edu/meetings/outerplanets2001/pdf/4008.pdf
http://trs-new.jpl.nasa.gov/dspace/bitstream/2014/11889/1/02-0588.pdf |
|
citace:
má led silný 30km!
V tomto pohledu je navrhovany Cryobot s tepelnym vykonem 700W detskou hrackou.
Ostatne mechanicke dily, schopne pracovat v tlakovych podminkach, kdy je nad hlavou 30km ledu a tihove zrychleni je 0.13g ...
Kabely, schopne vydrzet pohyby ledu o radove metry behem hodin, trasceivery, schopne provysilat skrz kilometry spinaveho ledu :-) |
| 25.5.2007 - 12:26 - DODOR | |
|
Nějak si nedokážu představit že na Europě je tolik vody. Při 100km hloubky (voda+led) to vychází stejný objem jako mají všechny moře dohromady na zemi. Kde se tam tolik vody vzalo?.
http://www.solarviews.com/browse/jup/eurint.jpg |
