|
Cesta tam je len časť celej srandy, rovnako aj cesta späť. Hlavný problém s Mesiacom dnes už nie je o tom - doletieť tam a späť, ale hlavne vydržať tam nejaký čas fungovať. A to sa bez skúseností s orbitálnymi stanicami nedá.
"Apollo bags" sa dali akceptovať pred 40 rokmi na let trvajúci desať dní, ale nie dnes a na výpravu trvajúcu niekoľko týždňov či mesiacov.
|
| 12.7.2009 - 20:02 - Adolf | |
|
citace:
USA mají dost peněz nato, aby realizovaly Měsíční základnu samy, jinak by ten projekt nevyhlašovaly. Že by k tomu / k hotovému/ přizvaly Rusy jsou " Těšínská jablíčka " , let na Měsíc není otázkou peněz, ale technologie a tou vládnou POUZE USA a ostatním nezbývá než čučet, nebo, jako se o to snaží Rusově, nějak Amíky obalamutit, aby je tam svezli.
Američanům nejde o to, aby své peníze vydali sami. Jde jim o to, aby je vydali co nejrentabilněji. Aby se podíleli na výsledcích co největšího programu, ne jen tak velkého, jaký si sami zaplatí. Nikoho nepozvou k hotovému. Ale vítán bude ten, kdo bude schopen a ochoten přiložit nějakou svou miliardu a šikovnou ruku a mozek k dílu. Jsou to dobří investoři, a takto vypadá moudrá investiční strategie.
Co se týče ISS. Nevidím v něm žádné obalamucení. Byl a je to jeden z nejúspěšnějších projektů kosmické historie. Své cíle tam Američané díky spolupráci s Ruskem dosáhli levněji a rychleji. Dosáhli z toho projektu značného prospěchu, i když se to ideologům nemusí líbit.
____________________
Áda |
| 12.7.2009 - 21:01 - Tlama | |
|
citace:
... žádne sovětské " zkušenosti k tomu nepotřebovali a ...
sovětské ne, ale německé ...
|
| 13.7.2009 - 00:17 - Adolf | |
|
| Specifikace se tedy Sojuzijuje. Svět ale nepotřebuje technické zázraky, statí mu vychytávky. Je tu tedy hrozba osudu elektrického zubního kartáčku? ____________________
Áda |
|
Quote David: let na Měsíc není otázkou peněz, ale technologie a tou vládnou POUZE USA a ostatním nezbývá než čučet. …..to prostě nikdo krom USA v nejbližších 30 až 50 letech nedokáže
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
O tomto jeho tvrzení je možno vážně pochybovat, na rozdíl od jiného ( z Davidovin), že .. „kdyby Koroljov předložil v USA plány svého monstra R-7 vzbudil by útrpný úsměv a pokud by se ucházel o zaměstnání v nějaké aerokosmické projekční kanceláři, tak by mohl dostat tak leda post vrátného“ , neboť toto tvrzení by zaručovalo místo v psychiatrickém ústavu.
Nyní k té úrovni technologie, když budeme předpokládat třeba teoretický společný projekt Čína + Rusko, který bude mít dohromady stejně peněz, jako má NASA:
Shrnu stručně projekty v SSSR pro lety na Měsíc od 60-tých do 80-tých let, které představují značné zkušenosti, z kterých lze vycházet, navíc každý projekt měl odlišnou charakteristiku letu. Pominu projekty na oblet Měsíce.
1/ Projekt 3xN1/L3: (1963), Koroljov: 3 starty N1 spojí na LEO 200 tunový lunární komplex, 138 tunový TLI stupeň dopraví komplex k Měsíci, po brzdění 40 tunovým brzdícím stupněm až 4 km k povrchu a rychlosti 100 m/s, provede 21 tunový návratový stupeň L3 měkké dobrzdění a přistání již z malé rychlosti a výšky. Tento postup využití návratového stupně k měkkému přistání má značné bezpečnostní a váhové výhody. Po průzkumu Měsíce tento stupeň odstartuje přímo k Zemi kabinu Sojuz s 2 kosmonauty. Jde tedy o přímý let na Měsíc a zpět, což je jednodušší a bezpečnější, ovšem hmotově náročnější.
2/ Projekt 2xN1/L3: (1964), Koroljov, později (1970) 2xN1M/L3M Mišin: Start dvou raket N1 přímo směrem k Měsíci, spojení brzdícího bloku RTB s lunárním modulem L3 na LLO, brzdění pomocí RTB až blízko k povrchu (jako u projektu 3xN1/L3), odhození RTB a opět dobrzdění vzletovým motorem L3. Start z Měsíce přímo k Zemi, přistání v kapsli Sojuz s 2 kosmonauty. Jde tedy o setkání na LLO, ale na příletu.
3/ Projekt 1xN1/LK/LOK:Když bylo jasné, že projekt 2xN1/L3 nemůže být realizován před Apollo, bylo horečně rozhodnuto použít jen jeden start N1 a zjednodušený LK pro 1 kosmonauta. LK byl podstatně lehčí, než americký LEM – pouze 5560 kg (nosnost N1 k Měsíci byla 70% Saturnu 5), přesto měl obytný prostor 5m3 a i rezervní návratový motor. Blok D zabrzdil komplex LK + LOK na LLO, kosmonaut přestoupil vnějškem do LK, orbitální modul LOK zůstal na LLO, Blok D provedl poté většinu brzdného manévru, zbytek opět návratový motor LK. Oba motory byly zapnuty při měkkém přistání, pokud oba pracovaly, rezervní byl vypnut, pokud jen jeden, LK přešel okamžitě na návratovou dráhu na LEO pro spojení s LOK. LOK obsahoval návratový motor a kapsli Sojuz, pro návrat kosmonauta od Měsíce. Je zajímavé, že LK na rozdíl od N1 byl velmi úspěšně vyřešen, vyroben, odzkoušen na zemi i 3 x na LEO, kde manévry imitoval manévry u Měsíce (největší dV 2832m/s), byl proveden výcvik kosmonautů, bohužel vše ztroskotalo na N1. S rozdílem přistávacího manévru jde tedy o analogii letu Apolla.
4/ UR700/LK700: Čeloměj, podporovaný Gluškem a Mišinem: Představený v r.1966, kdy bylo jasné, že s raketou N1 budou problémy, schválen v r. 1967, první let na Měsíc měl být v r. 1973. Projekt byl zrušen na nátlak Korolojova ve prospěch jeho projektu 2x N1-L3. Raketa UR700 modulové koncepce měla mít nosnost 170 tun na LEO a umožnit přímý let na Měsíc a zpět 2 kosmonautů, bez spojování na LEO nebo LLO. Nakonec z ní byl povoleno jen dokončení motoru RD270, který při tahu 685 tun měl značně lepší parametry než americký F1:
RD270: tah 685 tun, Isp: 322/301 s, hmota: 4470 kg
F1: tah 789 tun, Isp: 304/265 s, hmota: 8391 kg
5/ VULKAN/LEK, Gluško: Když v r. 1974 byla zrušena raketa N1, pod vedením Gluška byly vypracovány dva měsíční projekty určené pro vybudování stálé měsíční stanice. Prvý měl využít raketu Vulkan s nosností až 230 tun na LEO. Ta měl být schopna dopravit na LLO komplex přistávacího modulu o hmotě 38.000 kg a modulu LEK o hmotě 18.600 kg, který měl po přistání a průzkumu Měsíce starovat přímo k Zemi s kabinou pro 3 kosmonauty o hmotě 3400 kg. Šlo prakticky o přímý let na Měsíc, jen s krátkým přechodem na LLO. V projektu se počítalo i s nákladními versemi, které měly umožnit dopravu: LZhM (laboratorní obytný modul), LZM ( laboratorně-výrobní modul), modul nukleární stanice, velký Lunochod a transportní modul pro dopravu různých zařízení a zásob.
6/ 2x ENERGIA /LK/LOK, Gluško: Když byl zrušen projekt Vulkan a nahrazen Energií s poloviční nosností, byl tento projekt modifikován na nepřímý let a dva starty Energie přímo na LLO. Jeden start s orbitální a návratovou kabinou LOK druhý s LK skládající se podobně jako u amerického LEM z přistávacího a startovacího modulu. Po spojení LOK s LK na LLO byla další činnost jako u Apolla. V LK měli přistát 3 kosmonauti, v LOK na LLO zůstat 2 kosmonauti. Rozpad SSSR projekt zastavil.
SHRNUTÍ: Všechny projekty byly založeny na existujících technologiích a motorech. Ačkoliv Rusové na Měsíci nepřistáli, mají mnoho velmi variabilních zkušeností a to i praktických a to jak s LK, tak přistáním Lunochodů nebo automatickým odběrem vzorků půdy měsíce. Navíc, kdyby se rozhodli postupovat podle varianty 6/ , nemusí vyvíjet žádný ARES 1, ani ARES 5, ale pouze postavit 2 již zkonstruované a odzkoušené Energie, která stále bude technicky lepší než ARES 5, neboť má značně účinnější boostery. LOK, LK, TLI by jistě také zvládli, u přistávací kabiny (součást LOK) by zřejmě vyšli z kdysi odzkoušeného TKS nebo vyvíjeného ZARJA. Automatický setkávací systém Kurz půjde využít na LLO stejně jako na LEO, i výše zmíněné projekty s tím počítaly. Takže při stejných penězích, jako chce investovat NASA by zřejmě byli Rusové v technologické i časové výhodě. Prvenství příštího letu na Měsíc zcela jistě rozhodnou JEN peníze a ochota státu je do projektu vložit.
|
|
OPRAVA A DOPLNENÍ:
Bod 3: …LK přešel okamžitě na návratovou dráhu na LEO (přepis - mělo být LLO) pro spojení s LOK.
Bod 4: UR700/LK700: Celoměj podporovaný Gluškem (chybně uvedeno i Mišinem)
Bod 4: ….Nakonec z ní bylo povoleno jen dokončení motoru RD 270. ….
Z UR700 zbyla také celá raketa Proton (UR500) , která tvořila 3 a 4 stupeň UR700.
|
|
citace:
Naopak nevidím přínos v tom dostat se za každou cenu na Měsíc při nedostatečném finančním krytí. Při stávajících finančních potížích asi už nikdo plány na stálou lunární základnu nebere vážně. A vyvíjet ARES 5 a připravovat věci kolem kvůli pár návštěvám nemá smysl ani z vědeckého hlediska, protože žádné nové revoluční technologie s v něm nepoužívají.
Při současném rozpočtu je vážně lepší se vrátit z Měsíce k přízemějším cílům - jaderný pohon, solární plachetnice a intenzivní využívaní ISS, experimenty s "nafukovadly" atd. A myslím, že to tak nakonec dopadne, kromě výše uvedeného pochybuji že nějaký US prezident obhají financování lunárního dobrodružství, když se stát topí v dluzích.
PŘÍ SOUČASNÉM ROZPOČTU ano. Ale já kritizuji především ten současný rozpočet, a také vůbec současný způsob financování, z něhož ten rozpoče vzniká.
Co se týče rozpočtu, otázka není, zda se stát topí v dluzích, ale jestli výnosy z těchto projektů budou dost vysoké, aby náklady včetně dluhové služby byly rentabilní. Pokud to představuje příležitost k dostatečným výnosům, pak představuje ztrátu si na to nepůjčit. Konec konců ty objemy jsou v porovnání s protikrizovými balíčky nikoliv trpasličí, ale doslova komáří.
Ovšem demokratické administrativy v Bílém domě se v posledních desetiletích tradičně chovají tak, jako pokročilé čínské imperium, co nařídilo spálit všechny lodě schopné zaoceánské plavby, aby si statilitu impéria nedestabilizovalo expanzí a rozvojem. Proto stejně jako se za Clintona úmyslně zřekli prvenství v částicové fyzice a odsoudili se do role outsidera v tomto oboru, plánují řízené zaostávání i v kosmonautice a krize je k tomu jen vítanou záminkou.
|
|
takze kardinalna otazka je ci: "výnosy z těchto projektů budou dost vysoké" ?
budu? |
|
citace:
Další důvody, zejména vědecké, vojenské či zpravodajské zcela odpadly.Kdysi byly představy, že na Měsíci budou stát výkonné radioteleskopy a dalekohledy, jimž nebude překážkou atmosféra a které dohlédnou až na samý okraj Vesmíru. Dnes tyto vize realizují levnějí a snadněji automatické sondy.
Ohledně vědeckých důvodů včetně teleskopů tomu tak není. Jediným kosmickým teleskopem je Hubble - nenahraditelné zařízení, jedno z nejdražších, co bylo kdy do kosmu vypuštěno, jedno z udělátek, které zrevolucionalizovalo náš pohled na vesmír skoro jako Galileův dalekohled. V poslední době přibývají určitá další zařízení specializovaná na exotické vlnové délky, které odhalují věci, o nichž astronomové ještě před pěti lety neměli ani tušení.
U všech těchto zařízení platí, že na velikosti záleží, na druhou stranu velikost a její stabilizace je na pohyblivé sondě drahá a nad určitou mezí prakticky nedosažitelná. Teleskopy nerušené zemskou atmosférou včetně těch, co pracují v exotických vlnových délkách, by šlo na Měsíci stavět hodně veliké daleko levněji než na orbitě. Včetně radioleskopů, které vyžadují rozměry, jaké jsou na orbitě nedosažitelné. To samé platí i o zařízeních sledujících jiné formy záření a toků hmot a energií - slunční vítr, kosmické záření, proudy kosmického prachu. Projekt Star Dust by zde mohl mít úplně jiné rozměry.
Rozměry a stabilita zdejších zařízení by umožňovaly širokospektrální výzkum vyzařování Země. Z tohoto hlediska je Země dost neprozkoumaná planeta a úplný model zemského vyzařování je v plenkách, z čehož mj. těží různí tvůrci mytologií o významu CO2 pro zemské klima aj.
Kromě slunečního větru aj. by zde snad šla zkoumat mikromagnetická pole vesmíru, která mají pro energetiku dynamiky galaxie zhruba stejný význam jako záření hvězd a gravitace. Přímo je však měřit neumíme.
Měsíční regolit je záznamové zařízení, které nám umožní sledovat průběhy toků jako je sluneční vítr, kosmické záření aj. i během dávných epizod erupcí supernov aj., zrovna tak jako směny v tocích kosmického prachu, odsledovat historii charakteru a hustoty kosmických impaktů v našem prostoru za celé miliardy let a mj. jiné určit přesně rizika kosmických impaktů, která nám nyní akutně hrozí.
Měsíc je specifickým vzorkem evoluce Země, kde, když tam doletíme, budou na dosah doklady o její ranné evoluci, po kterých pozemští geologové marně touží.
Měsíční mise v 60. letech přinesly jen nepatrný zlomek potenciálu, jaký Měsíc pro vědu představuje. Přesto byly pro geologii Sluneční soustavy a Země průlomové. Měsíc ne nevytěžený, téměř nedotčený vědecký poklad. |
|
Tzv. "výnosnost měsíčního programu" vidím dost tragicky. To, co je nutné objevit a vyzkoušet pro tento let v oblasti raketových nosičů již bylo vyvinuto před 60 lety v programu Apollo. Máme myslím od té doby řadu nových věcí jako suchý zip, ...atd.atd. Vývoj raket tedy nepřinese nic nového, co nového přinesou kopáči na Měsíci, kteří tam v potu tváře s krumpáčem v ruce budou kypřit suchý věčně zmrzlý měsíční povrch ??? Uvědomuje si vůbec dnes někdo nutné náklady na každý jediný krok kosmonauta z měsíční základny po povrchu Měsíce ?? Myslím, že to odpovídá nákladům na dopravu 100 milionů tun uhlí z Berlína do Moskvy po železnici. Každé dnes předpokládané náklady se minimálně zdesateronásobí !! , viz. ISS, náš Temelín,.....atd.
Obama prostě musí šetřit, neboť supervelmoc se začíná ocitat v úzkých !! Dluhy dusí Ameriku jako slanečka. Obama už "odpískal Irák", postavil před soud CIA za mučení lidí, předevčírem odpískal Radar v našich Brdech /chudáci Vondra se Schwarzenberkem a Parkanovou !!/ a nyní tedy hrábne do kosmonautiky. |
| 23.9.2009 - 09:24 - David | |
|
| Všechen základní výzkum, jak uvádí Adolf, lze provést roboticky za zlomek ceny pilotovaného letu. |
|
citace:
Všechen základní výzkum, jak uvádí Adolf, lze provést roboticky za zlomek ceny pilotovaného letu.
Pokud o tom vite vice, tak vite jake jsou moznosti dnesnich robotu - ty jsou vhodne predvsim pro Mars - na Mesici jsou lepsi lide. |
|
"..vite jake jsou moznosti dnesnich robotu - ty jsou vhodne predvsim pro Mars - na Mesici jsou lepsi lide.""
dovolím si otázku.. koľko mobilných robotov (nemám na mysli lunochod) bolo na mesiac vysadených?
ja mám dojem že to číslo je O.. takže proste, neni ako porovnať výkon človeka a robota, a nemôžeme povedať, že posielať na mesiac ľudí je výhodnejšie..
pre tvrdenie "na Mesici jsou lepsi lide", sú podstatnejšie dojmi ako pojmi..
|
| 24.9.2009 - 13:11 - Vítězslav Novák | |
|
Člověk a robot se doplňují. Robot může být v nepříznivém prostředí déle, nepotřebuje takové zásoby a když se porouchá, tak se halt odepíše - žádný srdcerváč, jak zpívala Lucie Bílá.
Na druhou stranu zase dokáže jen to, k čemu byl zkonstruován, možnosti úprav programu jsou omezené atd atd.
Snad ve smyslu prvního odstavce je tak vhodnější použití robotů než lidí na Marsu - na ty měsíce šíleně nudné a nebezpečné cesty se dají prostě vypnout a stačí "one-wayticket", jak zpíval zase někdo jiný.
Na Měsíc trvá cesta tak akorát a flexibilita lidí by se tam mohla výrazně hodit. Osobně bych navrhoval lidi doplněné mnoha Lunochody s vyměnitelnými doplňky - bezkontakní analyzátory, odběr vzorků z povrchu a různých hloubek, vrtání a broušení kamenů atd. V případě potřeby možná použitelné jako dopravní prostředek. Lidé by je připravovali na konkrétní činnosti, posílali na vybraná místa, odebírali, částečně analyzovali a balili vzorky, opravovali nebo, kdyby bylo nutno, pošoupli je z nějaké prekérní situace se zabořenými kolečky nebo příkrým svahem. A nebo je tam nechali, kdyby to bylo nebezepečné. Lidi přiletí, popracují a odletí - Lunochody zůstanou pracovat nebo čekat do další mise. |
| 24.9.2009 - 13:38 - Mirek Pospíšil | |
|
citace:
Člověk a robot se doplňují.
...
Osobně bych navrhoval lidi doplněné mnoha Lunochody s vyměnitelnými doplňky - bezkontakní analyzátory, odběr vzorků z povrchu a různých hloubek, vrtání a broušení kamenů atd. V případě potřeby možná použitelné jako dopravní prostředek. Lidé by je připravovali na konkrétní činnosti, posílali na vybraná místa, odebírali, částečně analyzovali a balili vzorky, opravovali nebo, kdyby bylo nutno, pošoupli je z nějaké prekérní situace se zabořenými kolečky nebo příkrým svahem. A nebo je tam nechali, kdyby to bylo nebezepečné. Lidi přiletí, popracují a odletí - Lunochody zůstanou pracovat nebo čekat do další mise.
To je velmi správná úvaha. Takto to plánuje i NASA - robotiční průzkumníci budou provádět všeobecnou (monotónní) rekognoskaci zozsáhlého území, budou schopní podrobně zmapovat velké plochy terénu a připravit základní sadu informací pro lidská rozhodnutí typu: kam přesně vyjet s posádkou, co studovat, kde pracovat, čemu nebezpečnému se vyhnout, atd.
Na lidskou posádku pak zbude ta část aktivit, kterou roboti zastávají stále ještě hůř než člověk, tedy stanovování priorit, kvalifikovaná (improvizovaná) rozhodování, detailní a motoricky náročné vedecké aktivity.
Roboti zase mohou výhodně provádět práce monotónní, fyzicky namáhavé a jednoduché (průzkum, ISRO, stavební práce ...).
Člověk a robot se budou určitě čím dál více doplňovat. Kosmonautika by toho mohla být průkopníkem, ostatní obory budou toto spojení více a více přebírat taky. |
|
Robot na Mesiaci má jeden celkom závažný problém - prežiť mesačnú noc.
Nejedná sa o žiadnu prkotinu, predstavuje to okrem iného vydržať bez poruchy nočnú teplotu -180°C po dobu dvoch týždňov a -220°C aspoň po dobu jedného týždňa a naopak cez deň vydržať po dobu dvoch týždňov teplotu +90°C a po dobu jedného týždňa aspoň +110°C. To vyžaduje jednak kvalitnú tepelnú izoláciu a jednak celkom dosť náročný systém klimatizácie, nočného ohrevu a denného chladenia.
Pre porovnanie teploty Mars - Mesiac
minimum 133 K (-140°C) 40 K (-233°C)
priemer 210 K (-65°C) 250 K (-23°C)
maximum 293 K (+20°C) 396 K (+123°C)
Z porovnania celkom dobre vidieť, že zariadenie na Marse treba predovšetkým ohrievať, čo sa dá riešiť výrazne jednoduchšie, ako ohrievanie A chladenie. Navyše nároky na ohrev a chladenie sú na Mesiaci výrazne väčšie, rovnako ako potrebná odolnosť voči nízkym a vysokým teplotám.
Tiež doba bez prísunu slnečnej energie je na Mesiaci výrazne dlhšia ako na Marse (14 dní oproti 13-14 hodinám).
Lunochod 1 vydržal pracovať 322dní = 11 mesačných dní a prežil 10 mesačných nocí vďaka rádioizotopovým ohrievačom na báze polónia 210
(za dobu misie klesol tepelný výkon ohrievačov na menej než jednu štvrtinu - polčas rozpadu 210Po je 138,4 dňa, čo bol zrejme hlavný dôvod vyradenia Lunochodu 1 z činnosti)
Lunochod 2 prežil päť mesačných noci. Zničilo ho prehriatie, keď 9. mája 1973 posádka prehliadla mesačný kráter a do "veka" sa nabral mesačný prach. Pri zaklopení veka pred príchodom noci sa tepelne izolujúci prach dostal na chladiaci radiátor. Lunochod 2 prežil poslednú mesačnú noc, ale s príchodom dňa potom teplota vo vnútri rýchlo prekročila 70°C a aparatúra sa rýchlo prehriala kombinovaným pôsobením Slnka a polóniových ohrievačov.
Domnievam sa, že i trvalo/dlhodobo obývané stanice budú musieť aspoň čiastočne riešiť podobný problém - chladenie cez deň a ohrev v noci a ako najschodnejšie riešenie sa mi zdá nukleárny tepelný alebo termoelektrický zdroj, pričom produkcia tepla bude zrejme dôležitejšia ako produkcia elektriny - tá sa dá počas dňa získať zo slnečných panelov a uskladniť v akumulátoroch, s teplom a jeho uskladnením je to zrejme zložitejšie.
[Upraveno 24.9.2009 Alchymista] |
|
mne sa zas zda "jednoduchsia" tepelna regulacia.
staci dostatocne, mozno i pasivne "akumulacky", aby si si drzal prijemny priemer. Problemom moze byt akurat ich hmotnost
ALe trvala stanica pod vrstvou regolitu by to riesila...
taktiez lunochody "zalezene" v jaskyni s otvorom na "Slnko" by mohli byt celkom naakumulovane a drzat prijemnych -50 az -20°C, cize skladovacie teploty "beznych suciastok"
|
|
| co takto vysadit robota na niektorom z polov? Slnko nikdy celkom nezapadne a netreba nic vyhrievat. Dalsou moznostou je ze rover by sa presuval za slnkom (ovsem musel by byt rychlejsi nez MER). |
|
...ovsem musel by byt rychlejsi nez MER
to je perfektna myslienka.
a ani tak nedosiahnutelne to nevyzera.
na rovniku cca 20km/h, blizsie k polom menej
35km/h uz moze krizovat Mesiac hore dolu  [Editoval 24.9.2009 martinjediny] |
|
citace:
...ovsem musel by byt rychlejsi nez MER
to je perfektna myslienka.
a ani tak nedosiahnutelne to nevyzera.
na rovniku cca 20km/h, blizsie k polom menej
35km/h uz moze krizovat Mesiac hore dolu [Editoval 24.9.2009 martinjediny]
Treba ratat so zastavkami na vyskum, takze radsej 40 Co uz je v skalnatejsom terene problem. Cize bud sa dobre naplanuje trasa, alebo treba nieco dost odolne. |
|
Geoffrey A. Landis: Procházka na sluníčku (A Walk in the Sun)  je to samozrejme Sci-Fi, a celkom dobrá. |
|
Patřím k těm , kteří u toho tehdá - 21.7.1969 asi v 03.15 SEČ "byli" - a jsem rád. Zastávám ale názor, že obnovit tyto lety po 50 letech je zatím zbytečné. Nevidím pro to důvod.
1. Už není třeba porazit SSSR a Čína postupuje vpřed sice jistě, ale zoufale pomalu - 2003 první kosmonaut, 2008 první výstup z lodi, 2011 první spojení na oběžné dráze, 2014 raketa velikosti Protonu,.. to nevypadá ne brzkou cestu na Měsíc - spíše věřím, že do roku 2020 se Čína zmůže na orbitální stanici kategorie ruského Miru /100 až 150 tun/
2. Teleskopy na Měsíci - zbytečné, viz. Hubble
3. Těžba surovin ??? Nepředstavitelně nákladné !!! Jak vytěženou surovinu lacino dopravit na Zem ??? To se nevyplatí ani u zlata !! Pět vyučených bagristů na sibiřské řece s platem 6000 Kč hrubého měsíčně vám vytěží z řeky 500 kilo zlata za půl roku a ještě se přitom stihnou párkrát pěkně vožrat v místní putyce !! Kosmonaut musí být vysokoškolák, po pár letech drahého výcviku, musí k ložisku surovin letět 384 000 kilometrů rychlostí 40 000 kilometrů za hodinu a rozhodně tam nemůže bydlet v dřevěné "unimobuňce" za 14 000 Kč , kde se topí místním dřevem z lesa a jako záchod slouží díra v lese !!! Tyhle bagristy dopraví na pracoviště pěkně oprýskaný vojenský gazík Gaz-469, vyrobený někdy roku 1976 za Brežněva , který má "zbytkovou hodnotu" pro autobazar asi 5000 Rublů = 3000 Korun. To je poněkud "lacinější pekáč" pro kopáče zlata , než Ares V za miliardu USD. Kolik by stálo kilo zlata od "kopáčů z Měsíce" a od ožralů z "oprýskaného gazíku" ??? Myslím, že 1 kilo z Měsíce by mělo cenu jako 1000 kilo ze Sibiře.
4. Lze uznat jen hledisko technologického pokroku a to je myslím málo |
|
Zatiaľ do budúcna jedinou ekonomicky ťažiteľnou surovinou je 3He. Zatiaľ však fúzne elektrárne niesu a tu trošku čo laboratória sveta potrebujú vyrobia z rozpadu 3H. Vo väčšom množstve bude potrebné tak za 50 rokov(najskôr). Jeho cena je v stovkách miliónou dolárov za kilogram. Na druhej strane zatiaľ nie je veľmi jasné v akom množstve a či vôbec existujú na mesiaci lokality kde by bol ekonomicky ťažiteľný.
____________________
fajo |
|
citace:
Zatiaľ do budúcna jedinou ekonomicky ťažiteľnou surovinou je 3He. Zatiaľ však fúzne elektrárne niesu a tu trošku čo laboratória sveta potrebujú vyrobia z rozpadu 3H. Vo väčšom množstve bude potrebné tak za 50 rokov(najskôr). Jeho cena je v stovkách miliónou dolárov za kilogram. Na druhej strane zatiaľ nie je veľmi jasné v akom množstve a či vôbec existujú na mesiaci lokality kde by bol ekonomicky ťažiteľný.
Pokud se najde zdroj 3He tak budou fuzni elektrarny mnohem drive !!!
S timto druhem helia lze fuzi totiz uskutecnit mnohem snadnejc - mnohem lepsi podminky fuze - a jen kvuli neexistence zdroju 3He - se s nimi zatim nepocita - ale jakmilem bude budou i brzo fuzni elektrarny dle vseho co vim !!!
Jinak i Rusove chteji 3He na mesici tezit - takze pro vas "clovek" to berte, ze to neni vymysl USA !!! |
|
A mimochodem pruzkum kolik ho tam je a zda by lokality byli tezitelne ekonomicky je nutno nejdrive zjistit - a proto to jiste bude jeden z ukolu pruzkumu.
Nehlede ze dukladny vyzkum geologu rovnez lecos prinese noveho. |
|
Fyzikální vsuvka:
Helium-3 je sice z hlediska fúze zajímavé, ale ne proto, že by s ním bylo "zapálení" fúze jednodušší.
Reakce Helium3-Deuterium má oproti dnes zkoušené reakci Deuterium-Tritium výhodu v tom, že všechny produkty reakce jsou ionty, takže by se energie dala z reaktoru mnohem lépe převádět na elektřinu a nevznikaly by problémy s indukovanou radioaktivitou stěn reaktoru. Reakce He3-D vyžaduje ale mnohem vyšší zápalnou teplotu než reakce D-T!
Takže Helium3 těžko urychlí vývoj jaderné fúze, když i zapálení a udržení "snadnějšího" fúzního D-T plazmatu je na hranicích dnešních možností. |
| 12.10.2009 - 08:29 - David | |
|
| Ruský " plán" na těžbu He3 na Měsíci bude asi té třídy jako " létání na Měsíc a planety z orbitální stanice ". |
|
citace:
Fyzikální vsuvka:
Helium-3 je sice z hlediska fúze zajímavé, ale ne proto, že by s ním bylo "zapálení" fúze jednodušší.
Reakce Helium3-Deuterium má oproti dnes zkoušené reakci Deuterium-Tritium výhodu v tom, že všechny produkty reakce jsou ionty, takže by se energie dala z reaktoru mnohem lépe převádět na elektřinu a nevznikaly by problémy s indukovanou radioaktivitou stěn reaktoru. Reakce He3-D vyžaduje ale mnohem vyšší zápalnou teplotu než reakce D-T!
Takže Helium3 těžko urychlí vývoj jaderné fúze, když i zapálení a udržení "snadnějšího" fúzního D-T plazmatu je na hranicích dnešních možností.
Vite to urcite - cetl jsem - ze proste udrzeni reakce je celkove snazsi - a treba i pres vyssi teplotu to muze byt kvuli dalsim jeho vlastnostem snazsi ??? Ale odbornik nejsem.
Jen vim - z duveryhodnych clanku vim, ze vyvoji velmi nadejnych reaktoru na He3 branil prave jen jeho nedostatek.
Takze jakmile tato moznost tezby He3 - vedle jineho zajimaveho geologickeho pruzkumu Mesice (neni tam voda - tazke zbytky meteoritu dopadlych drive na Mesic by tam meli po dopadu zustat neporuseny - tedy co vim, ze je rovnez velmi laka) - bude prokazana mel by se rozbehnout na plno i jeji vyzkum. |
| 17.10.2009 - 22:13 - ohara | |
|
| Ano, je to presne tak jak pise Archimedes, rakce D + T, nebo D+D je mnohem snadneji zapalitelna nez D+HE3, problem je v tom, ze u tehle reakci je vetsina ziskane energie ve forme neutronu, kterou neumime poradne vyuzit. Mimochodem jeste jedna kosmonauticka poznamka. Pokud se ma lidstvo dostat nekam dal, fuze je jedinej zpusob jak postavit motor, kterej vyvine smysluplnou rychlost. K vymeteni produktu fuze spravnym smerem pomoci mag. pole, ty ale musi mit naboj, tzn. je treba takova reakce, ktera produkuje minimum neutronu a maximum energie v iontech a volnych elektronech. Vetsina tohoto typu reakci vyzaduje prave HE3 a nejdostupnejsi je prave D+HE3. Proto to bude strategicka surovina tohoto stoleti. Zdaleka nejucinejsi by bylo D+LI6, zapaleni teto smesi je ale zcela mimo nase moznosti a velmi vzdalena budoucnost, mnohem obtiznejsi nez smes prave s heliem3. |
|
Já nevím s tím He3. Už asi 60 let se tvrdí, že do třiceti let je tu poloprovoz fúzní elektrárny. Nevidím důvod, že za 30 let tomu bude jinak. Asi se to tvrdí doktorantům, co vsupují do tohoto programu s dobrým klientským postavením u politiků, aby se ujistili, že mají celoživotní kariéru, ale nevidím důvod, abych si myslel, že za 30 let to bude jinak. Čekám teď spíš, že někdo vymyslí nějaké tramsutatia magna apt. a energetická revoluce přijde jinudy. Prostě využitelnost He3, která by mohla přinést něco pozemské ekonomice vidím spíš jako sci-fi.
Milionktrát jsem tu uváděl, že efektivita stavby teleskopů na Měsíci je nesrovnatelná se stavbou na orbitě, stejně mi tu pořád někdo bude tvrdit, že když máme Hubble, proč létat na Měsíc?
Když oddělíme prachy na cestu na stavební místo od prachů staby, za prachy za které lze postavit Hubbla by na Měsíci šel postavit na Měsíci zázrak, protože na rozměrech u teleskopů záleží. Z 1 kg nákladu na orbitu vyprodukujet asi tak setinu teleskopiských výnosů v porovnání s 1 kg nákadu, který bude teleskopem na Měsíci. |
|
