|
> ... v předchozích článcích se řeší energetická náročnost
pro výrobu paliva, jeho cena a váha. ...
> Astronaut sídlící na ISS vystoupí do volnéhé prostoru a ze stanice napustí palivo H2+O2. Energie na ISS je přeci ze solárních panelů (zadarmo). Bude potřeba pouze voda.
Odpovím zatím stručně, co si o tom myslím:
1. řeší se výroba paliva NA MARSU pro start z povrchu MARSU
2. cena dopravy a rozkladu vody na ISS bude asi vyšší než výroba H2+O2 na Zemi a start rovnou se sondou k Marsu |
|
>Proč je to špatné? Tvoje výsledky mi připadají normální, správné a daly se očekávat.
no bol tam smail - no nepodareny zart
> A co se to pokusit trochu obrátit a udělat "kontejner" pro LMO co nejmenší a manévrovatelnost "dohnat" dokonalejším ERV?
no ano to ma napadlo ako prve ale stale sa tu zabuda na jednu vec ze ten kontajner musi byt schopny sa dostat na drahu s nejakymi parametrami a musi to urobit kazdy z tych kontajnerov ... takze ak ich nebudeme vediet ovladat tak by to mohlo dopadnut zle ... samozrejme ze ten stretavaci menever by nakoniec mohol urobit ERV ale aj keby to zarucoval ERV tak by spotreboval omnoho viac paliva ako MAV (o toto mi presne slo - usporit palivo a teda i hmotnost) - nebral by som inteligentnejsie (podstate na ERV by boli iba vykonne zariadenia ktore su nutne pre ovladanie ale nie pocitac ktory je velmi narocny na spotrebu a drahy! - ten by bol iba jeden a bol by na ERV)
... na timeline sa mozeme pobavit neskor nevidim v tom velky problem kedy maju startovat MAVi a kedy ma priletiet ERV samozrejme potom sa meni aj situacia s pocitacom ale budem sa snazit vas presvecit ze koncepciu ktoru navrhujem je mozne s mnozstvom dalsich napadov a pripomienok dostat do pouzivatelneho stavu |
|
> ... o toto mi presne slo - usporit palivo a teda i hmotnost ...
Jenže nestačí počítat jen "palivo" pro manévry na LMO. Větší a složitější "kontejner" potřebuje o tolik víc "paliva" pro start z Marsu (pro MAV), že by to celkově (za více MAVů) bylo možná víc (podle mne určitě a o hodně), než by na LMO spotřeboval těžší a složitější ERV (počítám s hmotností ERV cca 100 kg [z toho cca 50 kg "paliva"]). Pořád počítám s tím, že těch MAVů by mělo být víc a ERV jen jeden. V takovém případě bych se snažil to, čeho je víc (MAVy a "kontejnery"), udělat co nejlehčí, nejmenší a nejlevnější a ten jeden kus (ERV) pak už snad může být i větší, těžší a dražší. Celková cena i hmotnost by v takovém případě měla být výhodnější (nižší). Budeme to prostě muset oboje číselně propočítat (odhadnout) a porovnat. |
|
| ano ale treba ratat ze ten ERV treba dostat na spravnu drahu a nestaci presnost +/- 10deg v sklone roviny drahy a +/-50km vo vyske .. to je prilis vela ale to by sa dalo dosiahnut s MAVom ktory by mal dohromady tych 50kg ... ale potom ERV by musel mat dV aspon 5000ms^-1 co je uz dost ale ani to nieje este nemozne.. no skusim si to premysliet |
|
cafte .. mam v umysle trosku prerobit koncepciu startu - ma napadla jedna kacirska myslienka ... co ak by sa pouzil miesto 1.stupna 0.5ty stupen? v praxi by to vyzeralo tak ze horny stupen na KPH by mal o dost vacsiu nadrz (alebo by boli dve - zalezi na pomere zlozitost/efektivnost) na KPH a symetricky rozlozene trysky (2,3,4) po obvode (tu ale nastava problem ako zabranit splodinam z horena aby neohrozovali 0.5 stupen) .. 0.5 stupen by bol na TPH s tym ze funkcia 0.5 a 1. stupna by bola spolocna ... po vyhoreti 0.5 stupna by 1. stupen pokracoval vo funkcii s jednym restartom (po dohoreti 0.5 stupna by motory 1. stupna fungovali este cca 10sec - a po asi dalsich 30sec by doslo k opetovnemu restartu) celkova doba horenia 0.5 stupna by bola asi 180sec a 1.stupna 300-400sec
riesenie toho usporiadania moze byt este take ze sa pouziju 2-3-4 startovacie stupne (0.5 stupen) na TPH a 1.stupen bude mat iba jeden vacsi a efektivnejsi motor ... no este ma zaujima (ak to vie niekto zistit) ako je na tom dvojzloskove palivo - oplati sa ho vymenit za hydrazin? alebo je lepsi hydrazinovy motor (hydrazin by bolo mozne pouzit aj do korekcnych motorcekov - ale su dostatocne male aj korekcne motorceky na dvojzlozkove KPH?)
|
| 06.8.2006 - 16:21 - Adolf | |
|
Na místě je extrémní skepse k domněnce, že by nějaké zařízení dovezené ze Země mohlo vyprodukovat tolik energie z potenciálu paliv či okysličovadel vytvořených z marsích surovin, aby se ho vyplatilo vozit na krátkou expedici pro vzorky. Nicméně tonoucí se stébla chytá. Článek, na který jsem dal před několika dny odkaz na Život na Marsu, tvrdí, že s největší pravděpodobností během prachových bouří a v prachových ďáblech vzniká spousta statické elektřiny, která nejenže může nepříznivě ovlivnit chod našich zařízení, ale také nejspíš štěpí přítomné CO2 a vodu za vzniku ozónu a peroxidu vodíku, které se pak poměrně hojně ukládají do marsího prachu. Tato skutečnost by mohla vyložit i přítomnost metanu zjištěného v marsí atmosféře, který byl dosud hypoteticky připisován buď vulkanismu nebo životu. Dále samozřejmě výrazně determinuje možnosti existence života v povrchových vrstvách Marsu.
Nicméně mělo by to důležité důsledky pro misi s návratem vzorků. Jak jsem uváděl, vzorky marsího prachu, pokud možno včetně prchavých složek, tak nabývají na ještě větší důležitosti. Dále pak je tu jistá naděje, že zmíněné oxidanty – ozón a peroxid vodíku – by bylo možno na Marsu z jeho prachu vypéct. Mám však obavy, že by to vyžadovalo nějaké monstrum, co žere vagóny marsího prachu, aby to navařilo pár bandasek peroxidu, při čemž by mělo děsnou hmotnost a pro svůj provoz by vyžadovalo značný příkon. Také nevíme nic o tom, kolik těch okysličovadel v onom prachu můžeme očekávat. Možná by to ale mohlo přimět tvůrce programu současných roverů, aby udělali nějaké experimenty s prachem, při nichž to zkusí spektrometricky změřit. Zajímavé ovšem je, že určitá měření obsahu těchto oxidantů v marsím prachu asi proběhla už před 30 lety. Tehdejší Vikingy dělaly pokusy s možností marsího života. Do vzorků půdy přidaly nějaké živiny, které by mohly hypotetickým mikrobům z rudé planety chutnat, a čekali na projevy jejich chemické degradace. Skutečně se jí u některých vzorků dočkali, ale jen po omezenou dobu, po niž došlo k jakémusi nasycení a zastavení procesu jejich rozkladu. Tento výsledek od té doby budí značné rozpaky při jeho výkladu. Ve světle dosti silně podpořené hypotézy vzniku oxidantů ukládaných do prachu se však nabízí vysvětlení, že šlo o proces nastartování oxidace živin těmito látkami, který se zastavil, když byly oxidanty spotřebovány. Ovšem v tom případě to můžeme považovat za zatím jediné měření jejich obsahu. Kdyby někdo znal tento výsledek, mohlo by se snad trochu uvažovat o možnosti těžit tato okysličovadla z místního prachu. |
|
Jen me tak napadlo - kdyz tam fouka - nebylo by mozno pro vyrobu elektriny pouzit na roveru vetrnou elektrarnu?  |
| 07.8.2006 - 17:35 - Adolf | |
|
citace:
Jen me tak napadlo - kdyz tam fouka - nebylo by mozno pro vyrobu elektriny pouzit na roveru vetrnou elektrarnu?
Ten požadavek na palivo vymyslel nějaký poťouchlý misantrop a perverzní intelektuální sadista. ____________________
Áda |
|
S určitým odstupem a nadhledem mi jako nejzajímavější "kompilát" zdejších námětů vychází myšlenka, kterou by snad šlo nazvat "MSR piggyback" (tedy něco jako "baťůžek pro návrat vzorků z Marsu").
Principy konceptu "MSR piggyback":
- celé základní MSR vybavení má při startu ze Země hmotnost do 50 kg
- může (a musí) tak být součástí ("přívažkem") větších landerů a roverů s jinými primárními cíli
- "MSR piggyback" využívá pro přelet k Marsu i k přistání na povrchu Marsu mateřský lander/rover
- také při sběru vzorků "MSR piggyback" spoléhá na vybavení a možnosti mateřského landeru/roveru
- celý "MSR piggyback" je tak vlastně jen miniMAV s lehkým pouzdrem (nemanévrujícím, jen s radiomajákem) pro dopravu cca 1 kg vzorků na LMO
- cena miniMAVu by snad mohla být nižší než 50 mil. USD
- (v tomto konceptu se tedy vůbec nemusíme zabývat systémy pro přistání na Marsu ani pro sběr vzorků)
- pro dopravu pouzdra se vzorky k Zemi tento koncept počítá se speciálním miniERV orbiterem o hmotnosti cca 100 kg (na LMO)
- také "ERV orbiter" může být "přívažkem" většího orbiteru s jiným hlavním úkolem
- cena miniERV by snad mohla být nižší než 100 mil. USD
- "ERV orbiter" může na LMO zachytit (a pak dopravit k Zemi) i několik pouzder se vzorky naráz
Další poznámky:
- výše uvedený základní koncept může být obohacen o speciální "finty" při odběru vzorků a při spojování na LMO
- koncept nepotřebuje ISPP zařízení, ale lze ho nést jako demo experiment do 10 kg hmotnosti (prostá zmenšenina fungujících prototypů)
- s využitím výše uvedených komponent (miniMAV, miniERV) je možno navrhnout malou samostatnou "multi" MSR misi, např.:
--- "sonda" bude obsahovat 3 malé landery s miniMAV a jeden miniERV (s MOI stupněm navíc)
--- celková startovací hmotnost "sondy" po TMI do 500 kg (3 x 100 kg lander/miniMAV + 200 kg miniERV/MOIstupeň)
--- každý lander s miniMAV přistane v jiné oblasti Marsu a umístí vzorky (cca 1 kg) do pouzdra miniMAVu
--- miniERV s pomocí MOI stupně přejde na vyčkávací LMO
--- všechny miniMAVy dopraví pouzdra se vzorky na LMO s podobnými parametry jako má miniERV
--- miniERV se postupně setká se všemi pouzdry a připojí je k sobě (umístí je do návratového modulu)
--- miniERV provede TEI a dopraví vzorky k Zemi (předpokládá se přímé přistání návratového modulu s pouzdry se vzorky)
--- celková cena takovéto multiMSR mise by snad mohla být nižší, než 800 mil. USD (což je jeden z požadavků soutěže MarsDrive)
Co si myslíte o takto pojatém konceptu?
Zapojíte se někdo do zpracování takovéhoto konceptu pro soutěž MarsDrive? |
|
citace:
S určitým odstupem a nadhledem mi jako nejzajímavější "kompilát" zdejších námětů vychází myšlenka, kterou by snad šlo nazvat "MSR piggyback" (tedy něco jako "baťůžek pro návrat vzorků z Marsu").
Za nejvetsi problem piggybacku povazuju zavislost na mnozstvi nezavislych sond. Jakakoliv z techto sond muze mit svoje vlastni problemy technickeho, rozpoctoveho ci casoveho razu.
Vzhledem k tomu ze se k Marsu leta ve vlnach po dvou letech, tak to muze zpusobit znacne komplikace. K sekundarnim nakladum se take casto lide chovaji dost macessky.
Nerikam ze to ma jen nevyhody, ale mnozstvi expedic, ktere by piggyback vzali vidim jako dost male (v radu jednotek za dekadu).
citace:
Principy konceptu "MSR piggyback":
Pokud by piggyback nebyl piggyback, ale plnohodnotny lander s miniMAVem, tak by treba slo vyuzit technologie pathfinder-sujourner/MER, ktera je vyzkousena a zrejme vcelku spolehliva.
Pro sber vzorku by byla vyuzita roboticka ruka, nebo vozitko sujourner.
citace:
-celý "MSR piggyback" je tak vlastně jen miniMAV s lehkým pouzdrem (nemanévrujícím, jen s radiomajákem) pro dopravu cca 1 kg vzorků na LMO
- cena miniMAVu by snad mohla být nižší než 50 mil. USD
miniMAV se mi libi
citace:
- (v tomto konceptu se tedy vůbec nemusíme zabývat systémy pro přistání na
Marsu ani pro sběr vzorků)
To by mela zajistit v konceptu specializovaneho MSR technologie pathfinder/MER. Cili naklady na vyvoj by byly minimalizovane.
citace:
- pro dopravu pouzdra se vzorky k Zemi tento koncept počítá se speciálním miniERV orbiterem o hmotnosti cca 100 kg (na LMO)
Myslim ze komplet cely hardware by se mel vlezt do jedne Delty II, nebo nejakeho levnejsiho Atlasu.
Pak by se mise skladala z ekvivalentu jednoho MAVu, pathfinderu, sojourneru, hyabusy, nosice, urychlovaciho stupne pro odlet od Zeme a urychlovaciho stupne pro odlet od Marsu
citace:
Další poznámky:
--- všechny miniMAVy dopraví pouzdra se vzorky na LMO s podobnými parametry jako má miniERV
--- miniERV se postupně setká se všemi pouzdry a připojí je k sobě (umístí je do návratového modulu)
Kdyz jsem dostal napad, aby ERV navadel MAV na nejakou vhodnou orbitu a tam ho nabral, tak jsem mel na mysli vystredni orbitu kolem Marsu, neco jako pocatecni orbitu MRO. Prechod na tuto drahu neni tak energeticky narocny, neni zapotrebi cirkularizace a odlet je take mene energeticky narocny. Nevyhodou je, ze vhodnych prolezitosti k navadeni MAVu na tuto orbitu bude asi dost malo (moje spekulace – prosim o kritiku). Take kazde randezvous bude nesmirne komplikovane a energeticky narocne. Proto si nedokazu moc predstavit jak by tento manevr byl proveden s vice MAVy.
Vubec se ale nebranim tomu pokud by na Marsu pristal zalozni MAV, ktery by byl k dispozici pokud by neco selhalo, nebo mise fungovala vyjimecne dobre.
citace:
Zapojíte se někdo do zpracování takovéhoto konceptu pro soutěž MarsDrive?
No ja uz jsem se vpodstate zapojil.
|
|
Jirka> Za nejvetsi problem piggybacku povazuju zavislost na mnozstvi nezavislych sond.
Ano, to je "daň" za to, aby "piggyback" mohl být jen levný "miniMAV", který se nemusí starat o to, jak se dostane na povrch Marsu a jak se do něho dostanou vzorky. Jediným úkolem "miniMAVu" tak je dostat pouzdro se vzorky na LMO (stabilní, kruhovou [pro snazší setkání s orbiterem]).
Vždycky samozřejmě existuje možnost použít "miniMAV" jako součást větší mise i s landerem/roverem (jak jsem popsal např. v "multiMSR" misi, nebo jak ty navrhuješ kombinaci miniMAV/Pathfinder/Sojourner/Hayabusa/urychlovací_stupně). Raději bych se ovšem vyhnul možným problémům s návrhem a popisem landeru/roveru a dalších dílů komplexní mise.
Jirka> Kdyz jsem dostal napad, aby ERV navadel MAV na nejakou vhodnou orbitu a tam ho nabral, tak jsem mel na mysli vystredni orbitu kolem Marsu, neco jako pocatecni orbitu MRO.
Tohle by kladlo o dost vyšší nároky na potřebné dV MAVu, což může být problém, ale asi by to mohlo být zvládnutelné.
AH>> Zapojíte se někdo do zpracování takovéhoto konceptu pro soutěž MarsDrive?
Jirka> No ja uz jsem se vpodstate zapojil.
Měl jsem na mysli spíš rozsáhlejší spolupráci, než občasné a v podstatě nezávazné poznámky. Ale samozřejmě díky ti za ně.
Počkám do konce příštího týdne (do 20.8.2006) a pak se rozhodnu, jestli do soutěže MarsDrive půjdu, nebo ne (abstrakt se má poslat do konce září 2006). |
|
Přestože odezva na toto téma (MSR/ISPP) je zde v poslední době nulová, rozhodl jsem se přece jen zkusit zúčastnit soutěže MarsDrive (hlavně ze studijních důvodů), tedy připravit abstrakt s návrhy a pak případně i text s dalšími detaily konceptu.
Chtěl bych do soutěže jít se dvěma hlavními myšlenkami (odvozenými ze zdejší diskuse):
1. lehký miniMAV (použitelný jako "MSR piggyback") pro dopravu min. 1 kg vzorků z povrchu Marsu na LMO v minimalizovaném pouzdře
2. obratný ERV pro zachycení několika pouzder se vzorky na LMO a jejich dopravu na Zemi naráz
Věřím, že nemá smysl, aby amatéři rozpracovávali jemné technické detaily MSR systému, které stejně musí být nakonec prověřeny a upřesněny profesionálními odborníky. Proto se chci v soutěžním návrhu soustředit jen na hlavní myšlenky konceptu.
Rozhodně uvítám, pokud se mnou někdo budete chtít spolupracovat na konkrétní přípravě konceptu pro soutěž MarsDrive a stát se tak jeho spoluautorem.
Hodila by se mi tato pomoc:
- diskuse a výpočty pro ověření celého konceptu a jeho technického řešení
- oponentura návrhu abstraktu pro soutěž MarsDrive
- překlad textu abstraktu do angličtiny
- nakreslení doprovodných obrázků (grafik, nebo raději malíř, umělec)
V případě zájmu o spolupráci se ozvěte na můj e-mail aholub@centrum.cz nebo přímo sem do fóra. |
|
citace:
Hodila by se mi tato pomoc:
- diskuse a výpočty pro ověření celého konceptu a jeho technického řešení
- oponentura návrhu abstraktu pro soutěž MarsDrive
- překlad textu abstraktu do angličtiny
- nakreslení doprovodných obrázků (grafik, nebo raději malíř, umělec)
no ja by som do toho isiel ... no uz som na tom stravil ne jednu hodinu (aj ked nie s ocakavanymi vysledkami) ale mam niekolko vyhrad voci koncepcii ktoru navrhujes ...
1. miniMAV s minimalistickym kontajnerom nieje prave najidealnejsim riesenim pretoze dostat nieco na uz len pribliznu drahu z povrchu planety (Marsu) nieje iba o tom aku dV treba tomu kontajneru udelit ... nieje to sice tak narocne ako v pripade Zeme ale nieje to trivialne ... podla mna by mal kontajner sa vediet uriadit pri vzostupe .. ci uz sa usetri na PH a nebude dalej manevrovat (co by ale v konecnom dosledku znamenalo vyssiu hmotnost pre ERV) alebo bude aktivny az do spojenia je v podstate jedno ale treba to este poriadne analizovat.
2. MAV by sme nemali navrhovat len ako piggibag ale ako univerzalnu jednotku/modul pre dopravu z povrchu Marsu na LMO ... dalej by v navrhu nemalo chybat aj zariadenie ktore by prebralo takmer vsetky casti z MER (cely aparat pre preleta pristatie) s tym ze by v module bol nas MAV a zariadenie ktre odobere vzorky az na vzdialenost povedzme 5m s vrtackou a takymi somarinami... takto by sme dodali komplexne riesenie pre odber vzorkov a nevynechali by sme ziadnu !dolezitu cast
3. co sa tyka ERV tak som ochotny urobit ustupky ale podla mojho nazoru by mal obsahovat dve nezavysle pohonne jednotky (hydrazin + ION) ktore by boli urcene pre dosiahnutie urcitych drah v roznych castiach misie (TM, MOI a TEI )
cim mozem prispiet :
1. vypoctami
2. technickymi navrhmi riesenia
(do nejakych futreart sa mi pustat nece)
ak som presiel sitom pre ucast tak tu je moj email ... random.true@gmail.com |
|
| ... snazil som sa preopocitat (numericky aj analyticky) moznost dopravy z povrchu na orbitu za pomoci 1,5stupnovej rakety (iba vseobecne - tak aby som urcil jej vyhodnost voci 2stupnovej) .. no ale narazil som na x problemov a v prvom rade ako bude vyzerat ciolkovskeho rovnica pre takyto system... nieco mi vyslo po integrovani a nieco ho som sa doratal numerickou inkrementacnou metodou ale obe hodnoty su natolko rozdielne ze isto mam niekde chybu ... mozno je problem iba v tom ze nemam teraz vela casu (menim flek a ucenie sa do novej prace ma totalne zabija a vecer sa mi nad tym uz nechce premyslat - no kto vie ... takze poprosim o radu v tomto ... d~ |
|
> 1. miniMAV s minimalistickym kontajnerom nieje prave najidealnejsim riesenim ...
To si právě ještě budeme muset upřesnit ale zatím vycházím z přesvědčení, že návrhů na MAV s hmotností nad 100 kg už bylo mnoho a nemá smysl navrhovat znovu totéž. Chtěl bych prostě zkusit trochu jiný přístup k řešení MAVu.
> 2. MAV by sme nemali navrhovat len ako piggibag ale ako univerzalnu jednotku/modul pre dopravu z povrchu Marsu na LMO ...
Samozřejmě, využití jako "piggyback" je jen jednou z možností použití miniMAVu.
> ... dalej by v navrhu nemalo chybat aj zariadenie ktore by prebralo takmer vsetky casti z MER (cely aparat pre preleta pristatie) ...
To je právě věc, kterou bych v návrhu nechtěl moc rozebírat. Nic nového v tom není a stačí to snad jen obecně zmínit (jako příklad).
> 3. co sa tyka ERV tak som ochotny urobit ustupky ale podla mojho nazoru by mal obsahovat dve nezavysle pohonne jednotky (hydrazin + ION) ...
Mám zhruba stejnou představu, ale i toto bychom měli ještě upřesnit a ověřit výpočty.
random> ak som presiel sitom pre ucast tak tu je moj email ...
Žádné "síto" u mne neexistuje, záleží jen na zájmu a možnostech zapojení do spolupráce. Zapojit se může každý, kdo má co nabídnout. Ozvu se přímo e-mailem a domluvíme se na detailech a třeba i na tom, jestli budeme pokračovat veřejně tady na fóru, nebo mimo fórum.
> ... moznost dopravy z povrchu na orbitu za pomoci 1,5stupnovej rakety (iba vseobecne - tak aby som urcil jej vyhodnost voci 2stupnovej) ...
Takovéto porovnání není jednoduché udělat. Osobně pro orientační výpočty (spíš odhady) používám svou javascriptovou stránku s možností modelování parametrů raket - http://mek.kosmo.cz/zaklady/vypocty.htm#nosnost (na konci stránky). Lze měnit požadovanou chrakteristickou rychlost rakety a hrát si s parametry jednotlivých stupňů, včetně překrývání chodu prvního a druhého stupně. Základní představu si z toho snad lze udělat. |
|
ales to som prave potreboval ... d~ ... no mam v plane napisat soft (alebo vyuzit uz existujuci nastroj v linuxe je nieco ale musim sa s tym naucit pracovat) ktory bude nie len prepocitavat vysledne hodnoty ale bude vediet aj iterovat a vypluvat okamzite hodnoty ... no nieco som testoval v oo.org ale to je slaby odvar ... no najprv ale nech sa mi ukludnia veci v praci (este nejaky tyzden) ... |
|
citace:
> 2. MAV by sme nemali navrhovat len ako piggibag ale ako univerzalnu jednotku/modul pre dopravu z povrchu Marsu na LMO ...
Samozřejmě, využití jako "piggyback" je jen jednou z možností použití miniMAVu.
> ... dalej by v navrhu nemalo chybat aj zariadenie ktore by prebralo takmer vsetky casti z MER (cely aparat pre preleta pristatie) ...
To je právě věc, kterou bych v návrhu nechtěl moc rozebírat. Nic nového v tom není a stačí to snad jen obecně zmínit (jako příklad).
Myslim ze je ten napad s piggybackem je asi nakonec nejlepsi.
Dava moznost volby zda miniMAV poslat jako soucast mise s primarne jinym zamerenim, nebo jako primarni naklad. Vzdycky bude mozne k tomuhle balicku pridat dalsi zarizeni a o samotny zpusob pristani se v tuto chvili nemusime prilis starat. Muze to byt vpodstate cokoliv.
citace:
> 3. co sa tyka ERV tak som ochotny urobit ustupky ale podla mojho nazoru by mal obsahovat dve nezavysle pohonne jednotky (hydrazin + ION) ...
Mám zhruba stejnou představu, ale i toto bychom měli ještě upřesnit a ověřit výpočty.
Proc ne, cim komplikovanejsi ERV bude, tim vetsi ulohu prevezme pri sbirani miniMAVu. To jsem navrhoval uz od pocatku.
citace:
> ... moznost dopravy z povrchu na orbitu za pomoci 1,5stupnovej rakety (iba vseobecne - tak aby som urcil jej vyhodnost voci 2stupnovej) ...
Takovéto porovnání není jednoduché udělat. Osobně pro orientační výpočty (spíš odhady) používám svou javascriptovou stránku s možností modelování parametrů raket - http://mek.kosmo.cz/zaklady/vypocty.htm#nosnost (na konci stránky). Lze měnit požadovanou chrakteristickou rychlost rakety a hrát si s parametry jednotlivých stupňů, včetně překrývání chodu prvního a druhého stupně. Základní představu si z toho snad lze udělat.
Vzdycky jsem chtel naprogramovat nejaky programek vyuzivajici numericky vypocet pro start na orbitu.
Vypocet by postupoval v nejakem casovem kroku (numericka integrace) a v kazdem cas. elementu by se vypocitolo zakladni silove pusobeni (gravitace, tah, odpor - to by pro zacatek asi stacilo) a podle vysledku by se upravily zakladni stavove hodnoty rakety (souradnice, isp, tah, angle of attack, rychlost, zbyvajici palivo ve stupni, sucha hmotnost atd.).
Pocatecni a okrajove podminky by byla konfigurace rakety (pocet stupnu, motoru, hmotnost paliva, isp + tah v zavislosti na vysce), pocatecni rychlost a souradnice, angle of attack v zavisloti na souradnicich, hustota vzduchu v zavislosti na vysce atd.
Kostra programu nemusi byt slozita a postupne by se to dalo zpresnovat.
Na tohle ale bohuzel nemam cas. Pomoct bych mohl s prekladem do AJ (abstrakt si predstavuju do dvou stran A4) a oponenturou.
|
|
| Jirka s tym numerickuym modelmom si nelam hlavu .. ja somuz nieco navrhol len to musim overit ci to dava spravne vysledky a potom cely algoritmus (teraz to nieje ani algoritmus v podstate len nejaka iteracia okamzitych hodnot vypocitanych pre nejaky casovi element - prva casova derivacia) a cele to mienim prepisat do octave alebo niecoho podobneho s cim sa bude dat dobre pracovat a bude to flexibilne ... |
|
citace:
Vzdycky jsem chtel naprogramovat nejaky programek vyuzivajici numericky vypocet pro start na orbitu.
Vypocet by postupoval v nejakem casovem kroku (numericka integrace) a v kazdem cas. elementu by se vypocitolo zakladni silove pusobeni (gravitace, tah, odpor - to by pro zacatek asi stacilo) a podle vysledku by se upravily zakladni stavove hodnoty rakety (souradnice, isp, tah, angle of attack, rychlost, zbyvajici palivo ve stupni, sucha hmotnost atd.).
Pocatecni a okrajove podminky by byla konfigurace rakety (pocet stupnu, motoru, hmotnost paliva, isp + tah v zavislosti na vysce), pocatecni rychlost a souradnice, angle of attack v zavisloti na souradnicich, hustota vzduchu v zavislosti na vysce atd.
Kostra programu nemusi byt slozita a postupne by se to dalo zpresnovat.
Na tohle ale bohuzel nemam cas. Pomoct bych mohl " prekladem do AJ (abstrakt si predstavuju do dvou stran A4) a oponenturou.
Tak ted jste mi pripomel ze jsem si kdysi davno presne toto programoval pro simulovani pristavaci a navratove faze sond LUNA. Opravdu to nebylo to nic sloziteho. Programek uz jsem spoustu let nevidel, ale zkusim se po nem podivat |
|
Jirka> Pomoct bych mohl s prekladem do AJ (abstrakt si predstavuju do dvou stran A4) a oponenturou.
Jirko, jak bych tě mohl přímo kontaktovat? Zkusil jsem ti před časem poslat svůj návrh textu na adresu na seznam.cz , kterou jsem u tebe někde našel, ale nevím, jestli to k tobě dorazilo. Pomoc s překladem do angličtiny by se mi moc hodila. Abstrakt má mít 300 - 500 slov takže předpokládám, že to bude i míň než jedna strana A4. |
|
citace:
Jirka> Pomoct bych mohl s prekladem do AJ (abstrakt si predstavuju do dvou stran A4) a oponenturou.
Jirko, jak bych tě mohl přímo kontaktovat? Zkusil jsem ti před časem poslat svůj návrh textu na adresu na seznam.cz , kterou jsem u tebe někde našel, ale nevím, jestli to k tobě dorazilo. Pomoc s překladem do angličtiny by se mi moc hodila. Abstrakt má mít 300 - 500 slov takže předpokládám, že to bude i míň než jedna strana A4.
Byl jsem na navsteve v CR a stahoval jsem si postu do jineho pocitace. Ten tvuj mail musel zustat tam. Posli mi to prosimte jeste jednou na j.salek@seznam.cz. Rovnou bych zkusil prelozit nejaky odstavec a poslu to zpet abysme vedeli jak na tom jsme. |
|
Jirka> ... Posli mi to prosimte jeste jednou ... . Rovnou bych zkusil prelozit nejaky odstavec a poslu to zpet abysme vedeli jak na tom jsme.
Dnes jsem ti poslal aktualni verzi textu (tuto zpravu ber jako "oznameni o doruceni"). |
| 03.4.2008 - 08:21 - csaba | |
|
Ahoj,
tady je můj předělaný projekt v souěži MSR Contest na marsdrive.com:
http://beem.to/?id=aygcyzb6e
Vsechny zdravím,
Csaba
|
|
citace:
Ahoj,
tady je můj předělaný projekt v souěži MSR Contest
No to vypada dost dobre.... |
|
citace:
Ahoj,
tady je můj předělaný projekt v souěži MSR Contest na marsdrive.com:
http://beem.to/?id=aygcyzb6e
Vsechny zdravím,
Csaba
Vystup vyzera fakt dobre. Mna by k tomu zaujimali tie vstupy...
Kolko vas na tom robilo, resp. kolko to trvalo? |
| 04.4.2008 - 13:35 - csaba | |
|
Vystup vyzera fakt dobre. Mna by k tomu zaujimali tie vstupy...
Kolko vas na tom robilo, resp. kolko to trvalo?
Ahoj,
trvalo mi to samotnému zhruba 3 mesiace - prakticky pôvodný projekt som úplne prerobil... A nakoniec mi pomohol jeden velmi šikovný kolega s rendrovaním 3D modelov v 3DMAX Studio.
cs |
|
citace:
Vystup vyzera fakt dobre. Mna by k tomu zaujimali tie vstupy...
Kolko vas na tom robilo, resp. kolko to trvalo?
Ahoj,
trvalo mi to samotnému zhruba 3 mesiace - prakticky pôvodný projekt som úplne prerobil... A nakoniec mi pomohol jeden velmi šikovný kolega s rendrovaním 3D modelov v 3DMAX Studio.
cs
Bohuzel mistahovani bezi rychlosti 277 bytu/s a pochybuju ze to dobehne do konce. Muzete mi prosim preposlat ten soubor na j.salek@seznam.cz. |
|
citace:
Vystup vyzera fakt dobre. Mna by k tomu zaujimali tie vstupy...
Kolko vas na tom robilo, resp. kolko to trvalo?
Ahoj,
trvalo mi to samotnému zhruba 3 mesiace - prakticky pôvodný projekt som úplne prerobil... A nakoniec mi pomohol jeden velmi šikovný kolega s rendrovaním 3D modelov v 3DMAX Studio.
cs
Mel bych dotaz na zvlastni jednotky pro "launch energy" (km2/s2) v Tab. 1. Taky web odkaz v Reference 1 nefunguje. |
| 07.4.2008 - 13:08 - csaba | |
|
Mel bych dotaz na zvlastni jednotky pro "launch energy" (km2/s2) v Tab. 1. Taky web odkaz v Reference 1 nefunguje.
trs-new.jpl.nasa.gov/dspace/bitstream/2014/19496/1/98-0906.pdf |
| 07.4.2008 - 13:16 - csaba | |
|
citace:
Mel bych dotaz na zvlastni jednotky pro "launch energy" (km2/s2) v Tab. 1. Taky web odkaz v Reference 1 nefunguje.
Teda pardon:
http://trs-new.jpl.nasa.gov/dspace/bitstream/2014/19496/1/98-0906.pdf |
