Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4  >>
Téma: APOLLO
26.6.2006 - 12:38 - 
ahojte vsetci maniaci do apolla.konecne je tu tema pre nas aby sme si tu ujasnii pripadne nejasnosti tykajuce sa celeho projektu a aj jednotlivych misii

mna by napr zaujimalo,ci ma niekto z vas nejake blizsie info alebo odkazy o systeme zachytavania slnecneho vetra na povrchu mesiaca pri misiach apollo?ci niekto viem z coho boli tie "plachty"?

toto je mala tema pre mna, ale velka tema pre vsetkych :-)
 
26.6.2006 - 14:09 - 
> info alebo odkazy o systeme zachytavania slnecneho vetra na povrchu mesiaca pri misiach apollo

http://www.lpi.usra.edu/expmoon/Apollo11/A11_Experiments_SWC.html
http://ares.jsc.nasa.gov/HumanExplore/Exploration/EXLibrary/docs/ApolloCat/Part1/SWC.htm

Byly to pásy z hliníkové fólie (u Apolla 16 částečně i platinové fólie) 30 cm x 140 cm x 15 mikronů. Byly na pár hodin vystaveny účinkům slunečního záření (na Měsíci) a pak dovezeny zpět na Zemi k analýze zachycených částic.
 
27.6.2006 - 20:47 - 
Velmi podrobný popis i s odkazy na publikace výsledků je

http://ston.jsc.nasa.gov/collections/TRS/_techrep/RP-1994-1317.pdf

Catalog of Apollo Experiment Operations / Thomas A. Sullivan.
NASA Reference Publication 1317
January 1994 (přiblžně 2,5 MB soubor)

str. 94-97 (v pdf souboru str. 108 a násl.)

(je to podobné, jako druhý odkaz od Aleše, ale jsou tam docela dobré obrázky)[Upraveno 27.6.2006 poslal avitek][Upraveno 28.6.2006 poslal mikes]

 

____________________
Antonín Vítek
 
27.6.2006 - 20:58 - 
Výsledky jsou v souboru

http://history.nasa.gov/apsr/apsr.htm

odklepnout Part 3

Je to na str. 3-59 (stránka pdf souboru 39) a v tabulce 3-V (následující stránka), další údaje jsou na str. 3-62 až 3-63 (stránky pdf 47-48)

Pozor, soubor je skoro 6 MB dlouhý!

 

____________________
Antonín Vítek
 
10.7.2006 - 13:24 - 
ahojte vsetci amatersky ale plne zaujati vedci.

zaujimalo aky bol povodny zamer a ako sa formovali ciele co sa tyka projektu apollo apllications?
 
12.7.2006 - 07:57 - 
citace:
zaujimalo aky bol povodny zamer a ako sa formovali ciele co sa tyka projektu apollo apllications?


Asi nejlépe začít přečtením knihy "Skylab: A Chronology", která je ke stažení na

http://history.nasa.gov/SP-4011/contents.htm

 

____________________
Antonín Vítek
 
12.7.2006 - 08:11 - 
"Případně ještě: "SKYLAB, Our First Space Station"

http://history.nasa.gov/SP-400/sp400.htm

"LIVING AND WORKING IN SPACE: A HISTORY OF SKYLAB"

http://history.nasa.gov/SP-4208/sp4208.htm
[Upraveno 12.7.2006 poslal ales]

 

____________________
Antonín Vítek
 
14.7.2006 - 11:11 - 
citace:
ahojte vsetci amatersky ale plne zaujati vedci.

zaujimalo aky bol povodny zamer a ako sa formovali ciele co sa tyka projektu apollo apllications?


Program Apollo aplication sestaval s nekolika casti.
Prvni casti bylo pokracovani v pruzkumu Mesice a postupne setrvani cloveka na jeho povrchu.K tomuto ucelu byly upraveny stavajici LM na nekolik variant.
LM obytny,zasobovaci,vedecky,energeticky atd a zakladni LM urceny pro posadku,ktery byl jediny pouzit.Zakladni nosnou raketou mel byt osvedceny Saturm 5 s preletovou lodi Apollo nebo aut.LM.LM mely automaticky pristavat v urcene oblasti a postupne vytvorit obyvatelnou zakladnu.Dokonce bylo uz testovano klim.vozidlo s nadstavbama,ktere dnes je snad nekde v muzeu.
Dalsi casti melo byt vybudovaní stale orbitalni stanice na ob.draze do budoucna stale obyvatelne.Zakladni nosna raketa pro male naklady a posadku s prepravni lodí Apollo mel byt take osvedceny Saturn 1B a pro naklad vetsich hmotnosti opet Saturn 5.
Dalsi casti melo vse vyustit logicky v let na Mars.Opet s pouzitim uvedenych nosnych raket a lodi Apollo ve spojeni vyse uvedenych aplikaci a jimi odzkousenymi technologii.
Podotykam ze uvedene nosne rakety jsou odzkouseny s lidskou posadkou. a ze se bavime myslenkach konce 60tych.let.O tom jak program Apollo predbehl svou dobu nelze ani v malem pochybovat.
 
21.8.2006 - 12:33 - 
zaujimalo by ma,ako to vyzeralo vo vnutri LM pocas EVA.ake tam panovali teplotne podmienky a ako prebiehalo plnenie atmosferou ked sa kozmonauti ukoncili EVA a vratili sa do LM.vie o tom niekto nieco? 
21.8.2006 - 13:27 - 
Díky Jardovi za shrnutí, ale trochu bych se hádal ohledně předběhnutí své doby. Svou dobu předběhl Leonardo, když vymyslel vrtulník - a neměl čím ho pohánět - nebo padák a neměl odkud seskakovat. Svou dobu předběhl Babbage, když vymyslel mechanický počítač - a ani nejmodernější mechanické dílny v technologicky nejrozvinutější zemi světa té doby ho nedokázaly vyrobit. Ale tady všechno bylo. Veškerá technologie existovala nebo se dala dovyvinout bez nějakých velkých skoků. Ukončení projektu Apollo bylo jen a pouze politické rozhodnutí. A nejspíš vojenské - v zemi, kde vietnamská válka požírala lidi i prostředky tempem řádově vyšším než kosmický program.

Naopak svou (a i dnešní IMHO) dobu silně předběhl projekt raketoplánu, pro který odpovídající technologie nejsou dodneška.

Smutné čtení, Jardo. Tím spíš, že tehdejší plány byly reálné...
 
26.9.2006 - 12:31 - 
v sucasnej dobe dochadza k coraz castejsiemu odkladu startov raketoplanov, tak by ma zaujimalo ako to vyzeralo s odkladmi startov saturnu5 v dobe apolla? 
26.9.2006 - 13:37 - 
citace:
v sucasnej dobe dochadza k coraz castejsiemu odkladu startov raketoplanov, tak by ma zaujimalo ako to vyzeralo s odkladmi startov saturnu5 v dobe apolla?


Nemám přesné znalosti jako mnozí, kteří se k tomu možná za chvíli zasvěceně vyjádří. Mám ale z blednoucích vzpomínek dojem, že do havárie Chalageru se létalo, i kdyby trakaře padaly, a dokud nehrozilo prakticky jistě, že raketa bouchne, tak se letělo. S Apollem vystartovali i v bouřce a byli pak docela rádi, když přežilo zásah bleskem. Až teprve když uvedený přístup vyústil v havárii raketoplánu, byli natolik vyplašení, že následující raketoplán měl letět, vše bylo v pořádku, jen vítr, ač byl v normě, měl rychlost mimo rozpětí na které byl výpočet, tak start odložili, neboť to nestihli přepočítat a přeprogramovat. Po Columbii tato úzkostlivost ještě závratně vzrostla.

 

____________________
Áda
 
26.9.2006 - 14:24 - 
citace:

Nemám přesné znalosti jako mnozí, kteří se k tomu možná za chvíli zasvěceně vyjádří. Mám ale z blednoucích vzpomínek dojem, že do havárie Chalageru se létalo, i kdyby trakaře padaly, a dokud nehrozilo prakticky jistě, že raketa bouchne, tak se letělo. S Apollem vystartovali i v bouřce a byli pak docela rádi, když přežilo zásah bleskem. Až teprve když uvedený přístup vyústil v havárii raketoplánu, byli natolik vyplašení, že následující raketoplán měl letět, vše bylo v pořádku, jen vítr, ač byl v normě, měl rychlost mimo rozpětí na které byl výpočet, tak start odložili, neboť to nestihli přepočítat a přeprogramovat. Po Columbii tato úzkostlivost ještě závratně vzrostla.


Rakety byly primárně vyvinuty jako vojenské nosiče, takže čekat na jasné počasí pro start by bylo silně pochybné.
Koncepce současného raketoplánu je od začátku chybná, ale znamenala utápět peníze do vývoje a ne do provozování letů, kde náklady jsou více než transparentní což u vývoje logicky není. Proto například byl zrušen Skylab. Apolla už nechtěli pustit na oblohu, aby neohrozili stále bobtnající a odkládaný projekt raketoplánu, který byl koncipován pro "civilní využití" (armáda od jeho používání ustoupila pro jeho nespolehlivost a drahost - jeden servisní let přišel totiž jako nová družice). Bohužel, v případě Hubblu to stále nejsou schopni někteří pochopit, že je lepší vypustit nový, moderní dalekohled než servisovat morálně zastaralé a přesluhující zařízení.
 
26.9.2006 - 14:30 - 
//Bohužel, v případě Hubblu to stále nejsou schopni někteří pochopit, že je lepší vypustit nový, moderní dalekohled než servisovat morálně zastaralé a přesluhující zařízení.

Stavba nového dalekohledu trvá roky, navíc dalekohled Hublleho typu se v nebližší době do kosmu nechystá.

Navíc případná servisní mise může být spojena s vědeckými experimenty, aby se zabilo víc much jednou ranou.
 
26.9.2006 - 14:49 - 
citace:
v sucasnej dobe dochadza k coraz castejsiemu odkladu startov raketoplanov, tak by ma zaujimalo ako to vyzeralo s odkladmi startov saturnu5 v dobe apolla?


Se Saturny byly potíže, ne ale takové aby docházelo k tak mohutným odkladům jak u STS. Rakety jsou jednodušší než raketoplán a Saturny byly jednodušší a tím i méně poruchovější. Dnes je mezi počítačem a koncovým prvkem( motor atp) mnoho dalších částí, všude může vzniknout problém.

U NASA nebyl takový STRACH z havarie jako je nyní. Např. první let kabiny Apolla 7 s posádkou měl celou řadu drobných poruch a potíží, přesto po dvou! měsících Apollo letělo znovu, jako let A8 k Měsíci.
Nebáli se riskovat. Dnes by to bylo na možná, roční odklad.

Změnila se doba a dnes už nelze lety na oběžnou dráhu v kosmonautice považovat za průkopnické. Je to už více-méně stav normálního, běžného létání. A proto se NASA bojí. Sami si ten image bezproblémovosti a bezpečnosti STS vytvářeli. Smrt zkušebního pilota v novém letadle je neštěstí spjaté s vývojem, ale spadnutí téhož letadla se 300 lidmi na palubě je tragedie -pořádný prů... pro ty co letadlo provozují a dělali.
 
26.9.2006 - 14:49 - 
citace:
Bohužel, v případě Hubblu to stále nejsou schopni někteří pochopit, že je lepší vypustit nový, moderní dalekohled než servisovat morálně zastaralé a přesluhující zařízení.


Ten příspěvek mi mluvil z duše. I tahle věta. Docela bych se těšil na nostalgickou slzu v oku, když by Hubble hořel nad Pacifikem, kdyby za něj byla soudobá náhrada. Ale mám obavy, aby nepřišly nejenom časy vzpomínání na dobu, kdy se ještě létalo na Měsíc, ale i na dobu, kdy létal i v orbitální dalekohled.

 

____________________
Áda
 
26.9.2006 - 15:04 - 
citace:
citace:

Nemám přesné znalosti jako mnozí, kteří se k tomu možná za chvíli zasvěceně vyjádří. Mám ale z blednoucích vzpomínek dojem, že do havárie Chalageru se létalo, i kdyby trakaře padaly, a dokud nehrozilo prakticky jistě, že raketa bouchne, tak se letělo. S Apollem vystartovali i v bouřce a byli pak docela rádi, když přežilo zásah bleskem. Až teprve když uvedený přístup vyústil v havárii raketoplánu, byli natolik vyplašení, že následující raketoplán měl letět, vše bylo v pořádku, jen vítr, ač byl v normě, měl rychlost mimo rozpětí na které byl výpočet, tak start odložili, neboť to nestihli přepočítat a přeprogramovat. Po Columbii tato úzkostlivost ještě závratně vzrostla.


Rakety byly primárně vyvinuty jako vojenské nosiče, takže čekat na jasné počasí pro start by bylo silně pochybné.


Ehm... Pro jaky vojensky program/zarizeni byla vyvinuta rodin raket Saturn?

A pro Adolfa: ktere Apollo startovalo v bource? To slysim poprve. Ano, Apollo-12 dostalo zasah bleskem, ale v okamziku startu v okruhu 30 km kolem kosmodromu zadna bourka nebyla! Az proud spalin a ionizovanych plynu z motoru rakety vytvoril "bleskosvod", kterym sjel elektricky vyboj pres raketu do rampy (32. sekunda letu, vyska cca 2 km). Pokud je mi znamo, nikdy predtim se podobny jev nevyskytl - cili mu nebylo mozne predejit (i kdyz letovi kontrolori pocasi v dobe startu Apolla-12 velmi zvazovali).

Stejne tak je silne zavadejici informace, ze pred Challengerem raketoplany startovaly i "kdyby trakare padaly". Prvni start raketoplanu, ktery se uskutecnil dle planu mel az cislo ctyri. Z 24 startu pred Challengerem se plnych 14 neuskutecnilo dle planu (= bylo odlozeno) a dalsi ctyri potkal odklad kratky (v den startu) - v radu minut ci hodin. Jen sest misi (25 procent) tak startovalo vcas.

Schovat nedostatek presnych informaci za vodopad slov je taky taktika, ze? ;-)

 

____________________
Tomas Pribyl
 
26.9.2006 - 15:05 - 
Jsem příznivec údržby Hubblu a protože na obzoru není podobné zařízení vidět, bude dobře ho dát do pořádku. NASA s ním (a opravami) už má mnohé a dobré zkušenosti. Je to stejné jako s STS, je to starý krám, nebo pořád špička techniky? Jsem pro to druhé.

Nabízí se srovnání se spoustou krámů ze současných obchodů. Nové, moderní a bla, bla.. Třeba mobily. Ano, ty nové mají spoustu hejblátek, fikaností, můžete wapovat, stepovat atd. Ale naprostou většinu času volám, je mi voláno a píšu a je mi psáno. To ostaní jsou v použitelnosti jen střípky. Na trhu není tydlifon, který by byl "Kostěj nesmrtelný", 4 základní funkce, nebát se ho upustit, namočit, vyklepat při jízdě na kole atp. , aby stále fungoval.

Mám takový starý foťák ...stále fotí a co toho má za sebou. Vyfocená krajina je stejná jako v jiných, tetka taky, kytičky a skupinka kamarádů též. Ne, že bych neměl moderní focení, ale fotky jsou jaksi stejné (asi je to mizerným fotografem). Tak tomu bude v mnohých případech.

Rozhodně by nebylo dobře Hubbla vyhazovat.
 
26.9.2006 - 15:20 - 
citace:
citace:
Bohužel, v případě Hubblu to stále nejsou schopni někteří pochopit, že je lepší vypustit nový, moderní dalekohled než servisovat morálně zastaralé a přesluhující zařízení.


Ten příspěvek mi mluvil z duše. I tahle věta. Docela bych se těšil na nostalgickou slzu v oku, když by Hubble hořel nad Pacifikem, kdyby za něj byla soudobá náhrada. Ale mám obavy, aby nepřišly nejenom časy vzpomínání na dobu, kdy se ještě létalo na Měsíc, ale i na dobu, kdy létal i v orbitální dalekohled.


mozno by horel nad pacifikom a mozno by skoncil niekomu na kuchynskom stole ... HST nema korekcne motory ... noemoze teda menit drahu! miesto toho to za neho robil raketoplan ... a ak by mal byt niekedy stiahnuty z obeznej drahy bude si to vyzadovat iste technicke usilie .. minimalne nejaky tahac ktory ho nasmeruje nad pacifik ... alebo prileti jednoducho raketoplan a zoberie ho domov ... kde s nim mozu robit dalsie testy ... ale podla planu mal byt vo vesmire minimalne do 2010 (kedy sa ma skoncit program STS) .. no ale kedze je raketoplanov malo a to co je potrebne este na ISS dopravit vela bude sa treba zamysliet nad tym co s tym ... mozno ho fakt zosrelia (bude to lacnejsie a lepsie ako by cca 12t kolos o velkosti autobusu mal nesoncit niekomu na hlave...

 
26.9.2006 - 15:21 - 
citace:

Rozhodně by nebylo dobře Hubbla vyhazovat.


Lepsi vrabec v hrsti, nez holub na strese. Obzvlaste kdyz staci toho vrabce trochu vyspravit a bude lepsi nez za mlada.
 
26.9.2006 - 15:52 - 
citace:


A pro Adolfa: ktere Apollo startovalo v bource? To slysim poprve. Ano, Apollo-12 dostalo zasah bleskem, ale v okamziku startu v okruhu 30 km kolem kosmodromu zadna bourka nebyla! Az proud spalin a ionizovanych plynu z motoru rakety vytvoril "bleskosvod", kterym sjel elektricky vyboj pres raketu do rampy (32. sekunda letu, vyska cca 2 km). Pokud je mi znamo, nikdy predtim se podobny jev nevyskytl - cili mu nebylo mozne predejit (i kdyz letovi kontrolori pocasi v dobe startu Apolla-12 velmi zvazovali).

Stejne tak je silne zavadejici informace, ze pred Challengerem raketoplany startovaly i "kdyby trakare padaly". Prvni start raketoplanu, ktery se uskutecnil dle planu mel az cislo ctyri. Z 24 startu pred Challengerem se plnych 14 neuskutecnilo dle planu (= bylo odlozeno) a dalsi ctyri potkal odklad kratky (v den startu) - v radu minut ci hodin. Jen sest misi (25 procent) tak startovalo vcas.

Schovat nedostatek presnych informaci za vodopad slov je taky taktika, ze? ;-)


Uváděl jsem, že mluvím o dojmech ze svých vybledlých vzpomínek. Vyjádřil jsem i naději, že znalci to uvedou na pravou míru, což jak vidím se stalo. Za což děkuji!

Celkem se přiznám, že jsem rád do svých dojmů vložil jistou "dojemnost", která bude pro některého z kosmických Všeználků motivující.

Že k zásahu bleskem přispělo vysoce vodivé uzemnění z plamenů a stopy ionizovaného vzduchu jsem věděl. Domníval jsem se však, že muselo jít o start nějak ohrožovaný bouřkou. Kde by se jinak ten blesk i přes plamenné uzemnění vzal?

Ví tedy někdo přesněji, jak to s tím ohrožením bleskem je?

 

____________________
Áda
 
26.9.2006 - 16:19 - 
citace:

Ví tedy někdo přesněji, jak to s tím ohrožením bleskem je?



Jednoduše. Stačí natáhnout drát dostatečně vysoko a vždy se vygeneruje blesk. To "dostatečně" pak závisí na podmínkách. Poud bude bouřka, tak stačí i pár desítek metrů. Pokud bezoblačná obloha, tak nemusí stačit ani kilometr...
 
26.9.2006 - 16:23 - 
citace:
Lepsi vrabec v hrsti, nez holub na strese. Obzvlaste kdyz staci toho vrabce trochu vyspravit a bude lepsi nez za mlada.


Určitě je lepší vrabec v hrsti než holub, který v tomto případě vlastně ani není na střeše.

Nicméně takováto optická zařízení se docela vyvíjí rychleji než třeba nosiče aj. Mám obavy, aby nakonec nepřišla doba, kdy za jednu údržbářskou misi raketoplánu k Hubblu bude možno pořídit věcičku, která Hubbla překoná jak technickými parametry, tak lácí své údržby, a přesto budeme pouze na Hubbla odkázáni.

Zařízení k monitorování Země se za dobu od vzniku Hubbla hnula celkem zajímavě. Kdyby se vyvíjeli nástupci Hubbla, myslím, že by příští zařízení nemusel být Hubble na hormonech. Podezřejní, že kdyby se postavil Hubblův náhradník, tak při současných technických možnostech získáme více muziky za méně peněz, je myslím na místě.

Mám podezření, že za tu dobu by nemuselo jít o záměnu jednoho mobilního véčka druhým mobilním véčkem, když přistoupím na tu použitou analogii ze světa mobilních telefonů, ale o záměnu klasické pevné linky tím véčkem. Možná se mýlím, ale řekl bych, že vývoj optických zařízení prochází určitou vývojovou singularitou.

 

____________________
Áda
 
26.9.2006 - 16:41 - 
citace:

Jednoduše. Stačí natáhnout drát dostatečně vysoko a vždy se vygeneruje blesk. To "dostatečně" pak závisí na podmínkách. Poud bude bouřka, tak stačí i pár desítek metrů. Pokud bezoblačná obloha, tak nemusí stačit ani kilometr...


Když tedy postavím několikakilometrový hromosvod, budu mít generátor blesků z jasné oblohy. Postavit ho mohu nejlépe jako raketu uzemněnou plamenem a jeho stopou. Takovýmito bleskosvody jsou tedy ale rakety všeobecně, zvlášť když startují z bleskové aleje, jakou je Florida. Přesto se ale, pokud vím, povedlo takhle ošklivě na sebe vytáhnout blesk možná i z jasného nebe jen tomu Apollu.

Je to jen záležitost pravděpodobnosti, nějakých ochranných fíglů či čeho, že to není pravidlem?

 

____________________
Áda
 
26.9.2006 - 16:45 - 
Předpokládáš, že startující raketa má dostatečně dlouhý plamen a že v podstatě simuluje vodič. Stačí ale, aby plamen končil relativně vysoko nad povrchem a výboj se nekoná. Není to vodič. Takhle se to stane opravdu jen vyjímečně.. 
26.9.2006 - 17:03 - 
citace:
Předpokládáš, že startující raketa má dostatečně dlouhý plamen a že v podstatě simuluje vodič. Stačí ale, aby plamen končil relativně vysoko nad povrchem a výboj se nekoná. Není to vodič. Takhle se to stane opravdu jen vyjímečně..


Raketa je tedy generátorem velmi nečetných blesků z jasného nebe. Když má ale smůlu jako Apollo 12, tak v té bleskové loterii nějaký blesk vyhraje. Dokud se tahle výhra Apollu nepovedla, nikdo s ní nepočítal.

Mají současné aspoň human-rated rakety nějakou ochranu typu letový bleskosvod?

 

____________________
Áda
 
26.9.2006 - 17:09 - 
-Braunuv tym procoval v zacatcich jen a pouze pro armadu,veskere jeho vytvory byly pro ni urceny,ale protoze se rodilemu Amikovi nepodarilo vynest jakoukoli druzici do vesmiru pred i kradce po Rusech tak byl povolan do tohoto civilne vojenskeho sektoru a tam uspel(Atlas).Jeho rakety Saturn byly urceny puvodne pro vynaseni velkych nakladu,druzic,zbrani a stanic podobneho typu jako MOL do vesmiru atd.To bylo v dobe kdy se jeste presne nevedelo o jake hmotnosti pujde,tak ze pozdeji az se tyto skutecnosti vedely tak o ne armada pro priliz velkou nosnot prestala jevit zajem.

-O te bource ze startu Apolla 12 bych se dohadoval,ale pokud mne neklame pamet,zakladna mraku pri startu byla neco kolem 300metru snad i drobne prselo a divaci si stezovali ze za 20 - 30vterin po odpoutani ze st.stolu nebyly videt ani plameny.Tento zazitek a posahana kamera na povrchu Mesice taky prispel k mensimu zajmu verejnosti o Apollo.Nekde jsem to drive cetl v nejake zapomenute reportazi ale neberte to jako 100%.Je fakt ze dnes by to byl min.uragan a po odkladech by pristavaci oblast lezela davno ve stinu.Mimochodem ten blesk jim znicil zableskovy majak na LM tak ze pri priblizeni se na nej pri navratu z povrchu nemohli spolehnout.

 
26.9.2006 - 18:03 - 
citace:
HST: Lepsi vrabec v hrsti, nez holub na strese. Obzvlaste kdyz staci toho vrabce trochu vyspravit a bude lepsi nez za mlada.


... jen připojím pár poznámek k HST:

- Obávám se, že stavba nového krásného přístroje je "politicko-finančně" problematická. Kdežto "servis" je jiná rozpočtová kapitola a je tedy průchozí.

- Navíc technicky vzato to nevychází tak špatně: Zrcadlo je stále dost lesklé, elektroni v napájení pořád stejně silní, no a zbytek (okulárovou optiku, senzory, kompletní elektroniku pro zpracování signálu, ...) vyměním za nové. Takže mám vlastně nový dalekohled.

- Dnešní vývoj astronomie se mi jeví jako přechod od samostatných přístrojů k synchronizovanému použití mnoha přístrojů. Dneska nejvíc "práce" dělají synchronizovaná a interferenčně sladěná pozorování menších a pružných systémů dalekohledů (1-2m průměr zrcadla). Také čím dál více vystupuje do popředí nutnost záznamu časově proměnných dějů v kosmu - kde je opět větší množství menších dalekohledů výhodnější.

- Proto je plánovaný nástupce HST - James Webb Space Telescope již nyní svojí koncepcí poněkud "out". Pravděpodobně nejvyšší užitek by byl ze skupiny dalekohledů uspořádané tak, aby mohli pozorovat místo na obloze současně několika přístroji, v několika spektrálních pásmech a navíc nepřetržitě po delší dobu ... (tedy navzájem si předávat data a pokračovat v pozorování i když některý z dalekohledů "zajde" za naší planetu, atd.)

... tož tak!
zdravím
Honza

 
27.9.2006 - 00:14 - 
citace:

-O te bource ze startu Apolla 12 bych se dohadoval,ale pokud mne neklame pamet,zakladna mraku pri startu byla neco kolem 300metru snad i drobne prselo a divaci si stezovali ze za 20 - 30vterin po odpoutani ze st.stolu nebyly videt ani plameny.



Takže přeci nějaký spad doprovodných trakařů k blesku.

 

____________________
Áda
 
27.9.2006 - 00:21 - 
citace:

- Dnešní vývoj astronomie se mi jeví jako přechod od samostatných přístrojů k synchronizovanému použití mnoha přístrojů. Dneska nejvíc "práce" dělají synchronizovaná a interferenčně sladěná pozorování menších a pružných systémů dalekohledů (1-2m průměr zrcadla). Také čím dál více vystupuje do popředí nutnost záznamu časově proměnných dějů v kosmu - kde je opět větší množství menších dalekohledů výhodnější.




Třeba by optimum bylo hejno spolupracujících vrabců místo nového tlustého holuba.

 

____________________
Áda
 
<<  1    2    3    4  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.184337 vteřiny.