K poplachu na 1202 došlo ve výšce 11 km nad Měsícem. Pasivní dráha během níž měli astronauti sledovat CM radarem pro zpřesnění vlastní dráhy měla nejnižší bod 15 km nad Měsícem. To znamená, že motorický sestup do výšky 11 km by probíhal za souběhu obou programů, což není možné, neboť by se ihned " ozval" poplach. Je tedy jisté, že motorický sestup probíhal do výšky 11 km samostatně, poté Aldrin zapnul dříve vypnutý setkávací radar a naskočil poplach 1202, neboť tím okamžikem byl počítač přetížen. Space vycházel z premise, že přistávací radar zapnutý NA PŘÍKAZ řídícího střediska, tedy mimo letový plán, zůstal omylem zapnutý po celou dobu sestupu. Pokud by Aldrin v dokumentu " Ve stínu Měsíce " neprohlásil, že radar BĚHEM sestupu zapnul, tak bych si stejně jako SPACE, nevšiml toho, že oba programy prostě nemohly současně pracovat, aniž by počítač důrazně neprotestoval !
Radar na sledování CM měl tedy dle příkazu řídícího střediska, zřejmě mimo letový plán, pracovat jen na pasivní větvi sestupové dráhy, tj. max. do výšky 15 km, poté měl být a také, jak z prohlášení Aldrina vyplývá,byl vypnut a motorový manévr byl zahájen až po jeho vypnutí. [Upraveno 25.8.2015 David]
Docela důležitý je ten kousek, ve kterém se říká že druhý program potřebuje "až 90% výkonu počítače..."
Klidně mohlo dojít k tomu, že k plnému zatížení došlo až v krizovém okamžiku a taky to potom vyhodilo chybovou hlášku...
Davide, takže v L+K to je špatně popsáno, respektive nepřesně.
Aldrin to tedy v dokumentu popisuje správně a na záznamu je jasné, že zapnutí rozhodně nehlásil, tedy těsně před poplachem 1202.
Pak se ale vracíme na samotný začátek a k podstatě toho "tvého" problému, čímž je Aldrinovo vysvětlení proč to udělal.
Ještě mě zaráží jedna věc. Pokud vyskočil poplach 1202 okamžitě po zapnutí setkávacího radaru, jak to, že na to Aldrinovo zapnutí Armstrong nijak nereagoval. Vždyť přeci musel Buzze vidět, jak na ten vypínač sahá, tak pokud se hned potom rozblikal poplach, čekal bych otázku "co si to udělal?".
Já bych jen nerad spekuloval o motivech Aldrina, jako o nějaké vypočítavosti. Přistání nakonec dopadlo dobře a celá mise byla obrovský úspěch.
Členové klubu SPACE, byli ve své době na slovo vzatí odborníci a jsou jimi stále a zejména projekt Apollo znali do nejmenších podrobností. Nemohli vědět, že Aldrin opět zapnul setkávací radar, protože to nehlásil. Armstrong byl plně zaměstnán řízením přistávacího manévru a jistě jej ani nenapadlo " hlídat" Aldrina " aby něco nevyvedl".
Důležité je, že dva nezávislé dobové prameny prezentují činnost programu P 20 v průběhu přistávání jako OMYL a vyzdvihují odbornost a rozhodnost mr. Balese tak, že bez jeho rozhodnutí, či zhodnocení situace by došlo k Abortu a přistání by bylo zmařeno.
Jsem dalek toho nasazovat Aldrinovi " psí hlavu", ale historie nás učí, že lidé jsou ochotni udělat pro to aby byli PRVNÍ cokoli. Historie se na ty " druhé" neptá. To každý dobře ví. Vždyť i o křeslo ve Vostoku-1 bojovali sovětští kosmonauti, vychovávaní od malička v prostření nepřátelském snahám o osobní vyniknutí a z trojice ve finiši to poražení neunesli - Titov skončil u skleničky a Něljubin pod koly vlaku. Nebo si vezměte Hillaryho, také nechtěl aby byl " jen" druhý. Proto ona pověstná dohoda o Mlčení. Atd..
Závěrem, jak doufám, této debaty prohlašuji, že to není MůJ problém, jen jsem upozornil na zjevné nesrovnalosti. Současně děkuji všem reagujícím za korektní přístup. [Upraveno 25.8.2015 David]
Z časových důvodů se nechci příliš zapojovat do Vaši debaty.
Jen bych ale podotkl, že Aldrin přepl přepínač setkávacího radaru na AUTO úmyslně, jednoduše proto že to prostě bylo uvedeno v dokumentaci letového plánu.
Při nácvicích přistávací procedury ale nebyl přepínač setkávacího radaru zapojen k počítači. http://www.hq.nasa.gov/alsj/a11/a11.1201-fm.html
citace:Jsem dalek toho nasazovat Aldrinovi " psí hlavu", ale historie nás učí, že lidé jsou ochotni udělat pro to aby byli PRVNÍ cokoli.
Ale toto nemá logiku, jak by zapnutím setkávacího radaru docílil toho být první???
Opravdu nechápu, na základě čeho toto vyvozuješ?
Podívej se co Aldrin říká v dokumentu o setkávacím radaru.
čas 56m:40s
a co říká o k přetížení počítače
čas 57m:45s
To rozhodně nevypadá, že by si byl vědom toho, že pouhé ponechání setkávacího radaru v činnosti přetíží počítač. Také asi důvod, proč Aldrin nehlásil zapnutí setkávacího radaru, vždyť on ho jenom nevypnul. Takže v L+K to mají v podstatě správně.
V takovém případě se mi jeví jeho důvod neuposlechnout checklist jako pochopitelný, i když to bylo nedisciplinované.
Tady se můžeš podívat na další detaily kolem tohoto problému. http://www.hq.nasa.gov/alsj/a11/a11.landing.html
Konkrétně pod 102:38:42 je odkaz na poletovou tiskovku, a tam Neil v souvislosti s poplachem 1202 neříká, že za to může Aldrin.
Opravdu nějak nechápu proč tento aspekt letu vztahuješ na Aldrinovu nespokojenost s tím, že měl být druhý.
Věřte, že jsem se již k předmětu diskuze nechtěl vracet, abych nebyl za bigotního v..a, ale nedalo mi to a předmětný dokument jsem znovu podrobně, vteřinu po vteřině a slovo od slova prostudoval a bohužel, pro Aldrina, jsem dospěl k ještě horšímu výsledku !
56.39 - " radar začne pracovat na 5,5 km při tomto klesání "
- což znamená, že po dobu motorického sestupu z výšky 15 km do 5,5 nemohlo dojít k zahlcení počítače a R-V radar mohl být zapnut naprosto " beztrestně" a mimo pozornost všech.
56.48 - " A protože jsem byl doktor R-V nezáleželo mi na tom, co říkal seznam úloh "
- vskutku zajímavé, zejména ve vztahu k dalším větám
56.59 - 57.05 - " nechal jsem radar pro R.V aktivní a spuštěný ", dále následuje " chatrné" zdůvodnění - prý pro případ " kdyby jsme to museli přerušit " atd.
- O sekvenci dále Aldrin " poučuje", že radar je potřebný pro R-V, to však začíná až po navedení na měsíční orbit, zcela určitě radar pro R-V není potřebný pro navádění na orbit.
57.06 - 57.11 - Houston : " Máme výpadek dat" - " Počítačový problém 1202 "
57.17 - Armstrong : Program ALARM.
V tomto kritickém okamžiku nevěděl Armstrong ani řídící středisko co se děje, zřejmě jediný kdo to věděl byl Aldrin a ten ani nemukal a nechal věcem volný průběh ale v dokumentu se " vytahuje " jak byl nejchytřejší a ostatní že byli mdlého ducha :
57.42- 58.07 - Aldrinovo " poučení" neuvádím doslova, vypichuji jen perličky : " Alarm 1202 znamenal že počitač LM byl zahlcen daty ... takže přistávací radar ukládal data stejně jako radar R-V ... tato kombinace nenapadla chlapce z M.T.I. - byli velmi neprozíraví - Když děláte R-V potřebujete radar - když přistáváte potřebujete přistávací radar - ale nemůžete je mít souběžně ! - ale nepřemýšleli / všichni ostatní vč. Armstronga/ jak jsem/ tehdy/ přemýšlel já "
58.11 - Armstrong " Dejte nám vysvětlení alarmu 1202 "
- není divné, že " doktor RV " který všechno věděl a ostatní byli pit..ci, nedal kolegovi " vysvětlení " a v klidu čekal jak to dopadne ?
Nemohu si pomoci. ale můj závěr je jasný :
Aldrin dobře věděl, že ve výšce 5,5 km dojde k zahlcení počítače, že neprozíraví chlapci v řídícím středisku, kteří nepřemýšleli jako on a ani Armstrong si nebudou vědět rady a přistání se neuskuteční.
A jaký s z toho mohl mít prospěch - i to je evidentní.
1/ dokud někdo jiný / Armstrong / nevstoupí jako první na Měsíc bude stále šance, že se on / Aldrin/ zapíše takto do historie
2/ Před letem jim NASA dala bezprecedentní slib, motivovaný tím aby ani v nejmenším NERISKOVALI, že pokud přeruší přistávací manévr při jakékoli anomálii, poletí opět v nejbližší posádce.
3/ Při zahlcení počítače způsobeném tím že byl v provozu radar R-V by vina za neúspěch byla na Armstrongovi, že to neregistroval a nenapravil.
4/ v důsledku bodu 3/ by byl Armstrong vyřazen a další posádce by velel Aldrin a tudíž i v případě, že by to bylo A-13 měl šanci být na Měsíci první, protože NASA předpokládala, že se zdaří až druhý či spíše třetí pokus o přistání.
5/ v případě úspěšného přistání A-11, definitivně o šanci být první na Měsíci by přišel, bylo tedy v jeho zájmu, aby A-11 nepřistálo.
citace:2/ Před letem jim NASA dala bezprecedentní slib, motivovaný tím aby ani v nejmenším NERISKOVALI, že pokud přeruší přistávací manévr při jakékoli anomálii, poletí opět v nejbližší posádce.
Nikoliv. Astronauti dostali slib od Donalda Slaytona (nikoliv "od NASA"), že je nominuje při nejbližší možné příležitosti znovu. Tedy nikoliv do nejbližší posádky - a velmi pravděpodobně nikoliv společně.
Slayton "jen" posádky navrhoval, schvalovalo je vedení NASA. Většinou návrh prošel (byť historie zná několik výjimek: třeba když se Slayton pokusil jmenovat sám sebe velitelem lodi Apollo v rámci letu Apollo-Sojuz, ale to je jiná kapitola).
citace:
4/ v důsledku bodu 3/ by byl Armstrong vyřazen a další posádce by velel Aldrin a tudíž i v případě, že by to bylo A-13 měl šanci být na Měsíci první, protože NASA předpokládala, že se zdaří až druhý či spíše třetí pokus o přistání.
Nikoliv. Aldrin by žádné misi nikdy nevelel: Slayton se domníval, že na to nemá, takže by ho velitelem nikdy neudělal.
Ostatně, prvním mohl být i z pozice pilota lunárního modulu - nikde nebylo do kamene vytesáno, že první musí být velitel. Však se o tom také vedly sáhodlouhé diskuse (spory, lobbování...).
Když jsem byl na Aldrinově přednášce, posteskl si, že volba velitele jako prvního člověka na Měsíci nebyla logická. Že do té doby byla v NASA praxe, že velitel zůstává na lodi - a hlavní díl práce mimo loď odvede další člen posádky (viz výstupy v rámci programu Gemini).
" posteskl si " - to znamená, že to " nerozchodil" ani po desítkách let !
Souhlasím s tím, že jmenování do nejbližší posádky bylo nejisté, stejně, třeba i více nejisté bylo, že bude velitelem, ale zcela jisté bylo, že pokud A-11 na Měsíci přistane již nikdy nemůže být Aldrin PRVNÍ, ovšem pokud by A-11 nepřistálo naděje stále žila, a naděje jak je známo umírá poslední.
V každém případě skutečnosti uvedené v předmětném dokumentu jsou podivné a výroky si navzájem odporují. Když vyloučíme, neznalost, netrénovanost a nezodpovědnost je výběr motivu, či vysvětlení velice zúžen. Samozřejmě může existovat jiný motiv, či vysvětlení než prezentuji a byl bych vskutku rád, kdyby existovalo a bylo k Aldrinovi příznivější.
citace:" posteskl si " - to znamená, že to " nerozchodil" ani po desítkách let !
Omlouvám se, zapomněl jsem, že je tu zvykem chytat za slovíčka.
Upřesňuji tedy, že Aldrin to konstatoval (a omlouvám se za nepřesný výraz). A že dodal, že to chápe, protože v Gemini vystupoval ven jeden muž - a nebylo nutné řešit pořadí.
citace:Souhlasím s tím, že jmenování do nejbližší posádky bylo nejisté,
Nebylo nejisté, bylo vyloučené.
citace:stejně, třeba i více nejisté bylo, že bude velitelem
Jisté bylo, že to nebude Aldrin. Ani v příští, ani v jakékoliv další.
Doporučuji přečíst Slaytonovy paměti. V původně plánované posádce (Armstrong-Aldrin-Haise) měl být Aldrin velitelem mateřské lodi a na Měsíc neměl vůbec letět. Až když Slayton do posádky nominoval Collinse (kvůli zdravotním problémům přišel o Apollo 8), tak byl Aldrin přesunutý na místo pilota lunárního modulu (= k procházce po Měsíci přišel jako slepý k houslím). Ale znovu: to je jiná kapitola.
Vysvětlení může být i takové, že TY chybně interpretuješ to, co Aldrin řekl v dokumentu.
Pokud vím, tak oba říkali, že při simulacích přistání na tento problém nikdy nenarazili, jelikož i některé akce spínačů byly simulované a počítač tak nepracoval se stejným množstvím dat jako při samotném přistání.
Aldrinova slova se dají chápat i tak, že z uvedených důvodu nechal R-V radar zapnutý, ale protože chlapci s M.I.T. nepřemýšleli jako on, tedy nechat zapnutý R-V radar při motorickém sestupu, tak jim také chlapci s M.I.T. neřekli, že to přetíží počítač. Mě to v tom dokumentu spíš připadá, že udělal něco v dobrém úmyslu, ale pak se z toho vyklubala chyba, i když ne fatální a ne jeho. A to se dostávám do té druhé části. Tvoje představa toho, že Aldrin to měl dobře promyšlené a úmyslně chtěl přistání přerušit nemá logiku. Pokut dobře věděl, že nastane poplach 1202, tak také musel dobře vědět, že to není tak vážný problém a Houston je nechá v přistání pokračovat.
Navíc, to tvoje tvrzení, že NASA předpokládala, že přistane nejspíš až druhý, nebo třetí pokus, rozhodně Aldrinovi nijak nezaručovalo, že bude na Měsíci první. A jak mohla padnout vina za nevypnutý R-V radar na Armstronga? On nebyl ten, kdo měl za úkol ho vypnout. Jak pak můžeš soudit, že by byl Armstrong pro chyby odstraněn z dalších letů a Aldrin by byl hrdinně jmenován do následující posádky a dokonce jako ten kdo vstoupí první na povrch?
Aldrin musel vědět, že buď se projde po Měsíci jako druhý, nebo, možná, jako pátý či šestý, ale nejpravděpodobněji by nemusel letět už vůbec. Na let se připravovalo a čekalo hodně dalších hochů a ti by si jistě u NASA stěžovali, že Aldrin už svůj pokus dostal a že teď je řada na nich.
Ještě dodám, že ten dokument je třeba brát s rezervou. My nevíme, na jaké konkrétní otázky Aldrint tvůrcům odpovídal a také, jak to potom sestříhali.
O tom ani nevím. Kde se to dá sehnat? To mě velice zajímá.
Kniha se jmenuje "Deke!"
Je jednou z nejlepších knih o americké pilotované kosmonautice vůbec. "Šéfastronaut" Slayton (zodpovědný za přípravu a výběr posádek) v ní nesmírně otevřeně vysvětluje spoustu věcí. Proč bylo vybráno tolik a tolik astronautů tehdy a tehdy, s kým počítal, s kým nepočítal, koho chtěl navrhnout do posádek (a proč), koho skutečně navrhoval (a proč), koho ne (a proč). Plus mnoho informací ze zákulisí, které měly na americký pilotovaný program vliv.
V češtině nevyšla, jen v angličtině - osobně nakupuji knihy na Book Depository (www.bookdepository.com), kde je poštovné zdarma. Aktuálně je tam "Deke!" za cca 466 Kč.
Pro každého, kdo se vyjadřuje k americkým astronautům, posádkám a nominacím, by to měla být "povinná četba".
Ve svém příspěvku ze 7.48 doslova cituji to co Aldrin v dokumentu prohlásil, uvádím i čas v dokumentu a tak každý může udělat svůj závěr. Nejde o interpretaci ale o citaci - a to je podstatný rozdíl !
Pokud by byl Armstrong přerušil přistávací manévr, k čemuž zcela jistě měl důvod, jestli pádný či nikoli je diskutabilní, není vůbec jisté co by se dělo. Zřejmě by bylo zahájeno vyšetřování
a další lety by mohly být odloženy.
Zcela jisté je že pozice PRVNÍHO člověka na Měsíci by byla volná a čistě teoreticky dosažitelná pro kteréhokoli astronauta, tedy i Aldrina.
V případě přistání A-11 byla tato pozice dána definitivně a s konečnou platností Armstrongovi a tento fakt mohl změnit jen přerušení přistávacího manévru.
Poplach ve výšce 5,5 km nad Měsícem byl v ideální výšce pro odhození přistávacího stupně a bezpečný návrat na orbitu.
citace:Zcela jisté je že pozice PRVNÍHO člověka na Měsíci by byla volná a čistě teoreticky dosažitelná pro kteréhokoli astronauta, tedy i Aldrina.
Hypoteticky je to pravda.
Prakticky je velmi, velmi nejisté, zdali by se Aldrin kdy vůbec k Měsíci vracel. Jisté je, že by pro nejbližší posádky (Apollo 12 už bylo jmenováno, Apollo 13 a 14 už bylo ve výcviku a formálně bylo oznámeno 6. srpna 1969 - a když vezmeme v úvahu "rotační systém", tak vlastně byly jmenovány posádky až do Apolla 17) nebyl nejpravděpodobnější volbou.
Zásah do hotových a schválených posádek v pokročilé fázi výcviku by musel mít hodně, hodně silný důvod.
A znovu: Aldrin rozhodně nebyl Slaytonovým oblíbencem a dobře to věděl. Narazil by už na tomto prvním stupni - o dalších se nemá smysl bavit.
Aldrin moc dobře věděl, že buď bude druhý - nebo žádný.
To, že Američané nepřistáli na Měsíci je pravděpodobnost rovná absolutní nule.
To, že Aldrin úmyslně zapnul R-V, aby Apollo 11 na Měsíci nepřistálo se té absolutní nule velmi blíží.
citace:To, že Američané nepřistáli na Měsíci je pravděpodobnost rovná absolutní nule.
To, že Aldrin úmyslně zapnul R-V, aby Apollo 11 na Měsíci nepřistálo se té absolutní nule velmi blíží.
Ano sám se vyjádřil, že ho nechal zapnutý v dobrém úmyslu, aby neztrácel čas v případě přerušení přistání.
Jde ovšem o to, Že v případě přerušení přistání mohl zahájit operace v rámci R-V teprve po dosažení orbitu. Na to měl dost času a tak žádný čas nemohl ztratit. Navíc i po dosažení orbitu i kdyby nedělal vůbec nic, tak by se nic nestalo. Apollo bylo konstruováno tak, že v případě nějaké poruchy LM, pokud byl alespoň na orbitě, byla sestava CM+SM schopna LM najít a aktivně se s ním spojit. Krom toho mohl LM po dosažení orbitu po startu z Měsíce klidně odložit stíhání zbytku sestavy o dva až tři oblety, tj. až 6 hodin, na to mu bohatě stačily zdroje.
citace:Jde ovšem o to, Že v případě přerušení přistání mohl zahájit operace v rámci R-V teprve po dosažení orbitu. Na to měl dost času a tak žádný čas nemohl ztratit. Navíc i po dosažení orbitu i kdyby nedělal vůbec nic, tak by se nic nestalo. Apollo bylo konstruováno tak, že v případě nějaké poruchy LM, pokud byl alespoň na orbitě, byla sestava CM+SM schopna LM najít a aktivně se s ním spojit. Krom toho mohl LM po dosažení orbitu po startu z Měsíce klidně odložit stíhání zbytku sestavy o dva až tři oblety, tj. až 6 hodin, na to mu bohatě stačily zdroje.
Je to přesně tak, argument s úsporou času je nesmyslný, když na změny režimů letu jsou minuty anebo desítky minut a nikoliv vteřiny.
Když někdo, mající špičkovou kvalifikaci v oboru, udělá vědomě takový nesmysl, nehlásí to a když to vyvolá potíže a zdroj potíží je mu jasný a přesto dělá " mrtvého brouka " je to nejen podivné, ale může to být kvalifikováno jako podezřelé.
Davide, celá tahle debata je založena na tom, že ti nevoní Aldrinovo vysvětlení proč nechal zapnutý radar. Ty sis to spojil s jeho zhrzeností, že nebude první na povrchu Měsíce a z toho vyvozuješ, že snad měl v úmyslu sabotovat přistání jen kvůli plané naději, že by se tam za pár měsíců vrátil a vstoupil na povrch jako první. To je ale absurdní hned z několika důvodů, které tu i ostatní zmiňovali.
Myslíš, že Aldrin byl tak labilní, že by něco takového udělal jen kvůli tomu, že nemůže být první???
Pořád tvrdíš, že Aldrin věděl, že se přetíží počítač, ale zatím si nevysvětlil, na základě čeho si to myslíš.
Já myslím, že to nevěděl, takže jeho vysvětlení proč to nechal zapnutý je pochopitelné. Co na tom, že na ten radar bylo dost času, prostě to chtěl mít připravené, vždyť to ničemu nevadí. Ale ouha, ukázalo se že vadí. Naštěstí byla priorita R-V radaru pro počítač nižší, a tak Steve Bales rozhodl pokračovat.
citace:Kniha se jmenuje "Deke!"
Je jednou z nejlepších knih o americké pilotované kosmonautice vůbec.
citace:Věřte, že jsem se již k předmětu diskuze nechtěl vracet, abych nebyl za bigotního v..a, ale nedalo mi to a předmětný dokument jsem znovu podrobně, vteřinu po vteřině a slovo od slova prostudoval a bohužel, pro Aldrina, jsem dospěl k ještě horšímu výsledku !
Neber to osobně, ale celý tvůj příspěvek je čirá demagogie.
citace:Věřte, že jsem se již k předmětu diskuze nechtěl vracet, abych nebyl za bigotního v..a, ale nedalo mi to a předmětný dokument jsem znovu podrobně, vteřinu po vteřině a slovo od slova prostudoval a bohužel, pro Aldrina, jsem dospěl k ještě horšímu výsledku !
Neber to osobně, ale celý tvůj příspěvek je čirá demagogie.
Nechci se hádat, ale není to tak, že v době startu Apolla 11 už byly stanovené základní i náhradní posádky pro další lety? Pro dvanáctku stoprocentně a pro třináctku velmi pravděpodobně, takže pokud by 11 neuspěla, Aldrinova šance si let zopakovat by byla mizivá. Vždyť třeba Lovell ze 13 si dával repete po svém letu s osmičkou a ten odstup, 4 až 5 letů, by platil i tady. Co si jen tak pamatuju z hlavy další případ, Cernan Apollo 10 a potom až 17.
citace:Věřte, že jsem se již k předmětu diskuze nechtěl vracet, abych nebyl za bigotního v..a, ale nedalo mi to a předmětný dokument jsem znovu podrobně, vteřinu po vteřině a slovo od slova prostudoval a bohužel, pro Aldrina, jsem dospěl k ještě horšímu výsledku !
Neber to osobně, ale celý tvůj příspěvek je čirá demagogie.
Nechci se hádat, ale není to tak, že v době startu Apolla 11 už byly stanovené základní i náhradní posádky pro další lety? Pro dvanáctku stoprocentně a pro třináctku velmi pravděpodobně, takže pokud by 11 neuspěla, Aldrinova šance si let zopakovat by byla mizivá. Vždyť třeba Lovell ze 13 si dával repete po svém letu s osmičkou a ten odstup, 4 až 5 letů, by platil i tady. Co si jen tak pamatuju z hlavy další případ, Cernan Apollo 10 a potom až 17. Promiň, ale nechápu tvou reakci na můj příspěvek. Má poznámka byla mířena jinam. Ještě to tedy upřesním pro lepší pochopení. Celá debata o Aldrinovo spiknutí na palubě mi přijde jako demagogie. [Upraveno 28.8.2015 Meybe]
citace:Věřte, že jsem se již k předmětu diskuze nechtěl vracet, abych nebyl za bigotního v..a, ale nedalo mi to a předmětný dokument jsem znovu podrobně, vteřinu po vteřině a slovo od slova prostudoval a bohužel, pro Aldrina, jsem dospěl k ještě horšímu výsledku !
Neber to osobně, ale celý tvůj příspěvek je čirá demagogie.
Nechci se hádat, ale není to tak, že v době startu Apolla 11 už byly stanovené základní i náhradní posádky pro další lety? Pro dvanáctku stoprocentně a pro třináctku velmi pravděpodobně, takže pokud by 11 neuspěla, Aldrinova šance si let zopakovat by byla mizivá. Vždyť třeba Lovell ze 13 si dával repete po svém letu s osmičkou a ten odstup, 4 až 5 letů, by platil i tady. Co si jen tak pamatuju z hlavy další případ, Cernan Apollo 10 a potom až 17. Promiň, ale nechápu tvou reakci na můj příspěvek. Má poznámka byla mířena jinam. Ještě to tedy upřesním pro lepší pochopení. Celá debata o Aldrinovo spiknutí na palubě mi přijde jako demagogie.
To nebyla negativní reakce na tvůj příspěvek, ale spíš souhlas s ním. Oponoval jsem celému tomu konspiračnímu blábolu o Aldrinovi. V zásadě mi některé (NĚKTERÉ!!!) konspirační teorie nevadí, zejména tehdy, jestliže dávají lepší smysl než to, co se veřejně prezentuje jako skutečnost, ale to určitě není tento případ. Stačí si jen představit kosmonauta, který čtyři sta tisíc kilometrů od Země provádí záměrnou sabotáž expedice a riskuje tím vlastní krk. A proč vlastně? Aby si nemohl stoupnout na Měsíc, na který přitom kvůli tomu letěl? Který blb tohle může myslet vážně??
