Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5  >>
Téma: APOLLO
28.9.2006 - 12:39 - 
dobry den

mam jeden asi nie celkom prekvapivy nazor na tu diskusiu o teleskopoch: cim viac je toho vo vesmire, tam lepsie! co na tom, ze sa tam sem tam nieco pokazi, nech tam idu kozmonauti a nech to daju dokopy, ved hubble je celkom dobry stroj, ktory nam este stale ma co poskytnut! nech to opravia a basty fidli, ma niekto nieco proti tomu? ja urcite nie, ved to nejde ani z mojho vrecka a budem sa mat na co aspon s nadsenim pozerat! ved je to parada preboha!

ale aj tak ma asi najviac mrzi, ze sa to spomina prave v tejto teme, ved PROJEKT APOLLO je tak velkolepa zalezitost...!!! radsej by som tu videl hadku na temu: co je...(ani neviem ako to napisat, asi gigantickejsi ludsky pocin) ISS alebo APOLLO?

mk
 
28.9.2006 - 15:49 - 
quote:
dobry den

mam jeden asi nie celkom prekvapivy nazor na tu diskusiu o teleskopoch: cim viac je toho vo vesmire, tam lepsie! co na tom, ze sa tam sem tam nieco pokazi, nech tam idu kozmonauti a nech to daju dokopy, ved hubble je celkom dobry stroj, ktory nam este stale ma co poskytnut! nech to opravia a basty fidli, ma niekto nieco proti tomu? ja urcite nie, ved to nejde ani z mojho vrecka a budem sa mat na co aspon s nadsenim pozerat! ved je to parada preboha!

ale aj tak ma asi najviac mrzi, ze sa to spomina prave v tejto teme, ved PROJEKT APOLLO je tak velkolepa zalezitost...!!! radsej by som tu videl hadku na temu: co je...(ani neviem ako to napisat, asi gigantickejsi ludsky pocin) ISS alebo APOLLO?

mk


Myslím, že tu asi nebude žádný odpůrce Hubblu. Jde tu spíš o otevření tématu nevyhazují se za flikování starých morálně přežilých programů místo toho, abychom za méně peněz dostali více muziky nebo spíš více hezkých obrázků vesmíru v inovovaných projektech na úrovni technologického potenciálu doby. To je možná přímo u Apolla trochu off-topic, ale na druhou stranu, Apollo je možná trochu ukázka rizik spojených s větší investiční odvahou do nových projektů.

Apollo, které bylo velmi drahé – částečně i proto, že bylo optimalizováno pro cesty k Měsíci, se možná nejevilo jako nejvhodnější prostředek pro obsluhu potřeb orbitální kosmonautiky. Projekt tedy zrušili jako nepotřebného dinosaura a nahradili tehdy optimistickým konceptem ideálního orbitálního dopravního prostředku raketoplánu a šlo možná o největší inovační omyl v historii kosmonautiky.

To srovnání ISS a Apolla je zajímavé v mnoha směrech. Po technické stránce je podle zasvěcených slov Griffina ISS nesrovnatelně složitější projekt než Apollo. Nicméně let linkového letadla z Evropy na Americký kontinent je také technicky nesrovnatelně složitější záležitost než plavba Columbovy flotily. Na druhou stranu skoro nikdo na světě neví, proč tam vlastně ta ISS je. Dokonce i nadšenci kosmu, kteří by však radši všechny prachy viděli nasypané do sobě blízkých programů typu Hubble, jako Grygar, občas neváhají na ISS vypustit jedovatou slinu prohlašováním této stanice za hladovou zeď v kosmu, za společnou zemědělskou politiku EU na oběžné dráze atp.

Z programu Apollo, který vzrušil emoce celého světa, a malých kroků pro člověka leč velkých skoků pro lidstvo, toho ale bohužel trvalého tak moc nezůstalo mimo těch šlápot od malých kroků. Z ISS, která je pro většinu lidstva dost nudná, toho asi zůstane více. Nic z toho ale nějak vzrušujícně průlomového. Let na Měsíc byl na druhou stranu sice průlom, ale tak trochu falešný průlom. Technicky se sice Měsíce dosáhlo, ale ani využití tohoto úspěchu k vědeckému výzkumu, ani další využití technologií a infrastruktur, jichž bylo díky tomu dosaženo, nebylo na úrovni potenciálu, který tento úspěch nabízel.

Některé z věcí, kterých bylo na ISS dosaženo, sice moc vzrušení u veřejnosti nevyvolávají, ale možná nenápadně průlomové jsou – třeba vytvoření stabilizované spolupráce mezinárodních kosmických agentur a vzájemné využívání služeb a technologií v rámci mezinárodní dělby práce.
 
14.10.2006 - 12:35 - 
ahoj

vie niekto preco sa zatvarali vstupno/vystupne dvere na LM pocas EVA?
http://www.spaceflight.nasa.gov/gallery/images/apollo/apollo16/html/as16-116-18578.html

a este by ma zaujimalo ci iekto ma na to nejake vysvetlenie?
http://www.spaceflight.nasa.gov/gallery/images/apollo/apollo16/html/as16-122-19533.html

mk
 
16.10.2006 - 10:55 - 
1.
Vstupni poklop LM se neuzaviral uplne ale byl jen privren protoze prez jeho otvor byl natazen lanovy dopravnik LEC.Ten byl v horni casti uchycen ve stropni casti LM a vedl prez vstupni otvor podel zebriku dolu na povrch.S jeho pomoci vytahovali astronaute bedny se vzorky a dalsi veci nahoru a dolu podle potreby.Dobre je videt na fotografiich Aldrina sestupujiciho na povrch po zebriku z LM pri vyprave Apolla 11.
2.Jedna se o LM Orion vypravy Apolla 16 po navratu z povrchu pred spojenim s vel.casti.Vlajici cary v zadni casti jsou zbytky dodatecne tepelne izolace.Puvodne mela vyprava Apolla 16 startovat o nekolik mesicu drive nez se opravdu stalo a to bylo v dobe kdy melo slunce stat vysoko na mesicni obloze.Proto byla vyrobcem dodatecne instalovana tepelna ochranna pozlacena folie.V dobe skutecneho startu vsak jiz toto nebezpeci nehrozilo,slunce bylo niz nad obzorem,ale izolace zustala.Nebyla asi nic moc protoze pri ceste k Mesici velka cast zlateho potahu vzala za sve a postupne se poodlupovala ale na vlastni vypravu uz nemela zadny vliv.Pri startu z Mesice se cast utrhla,je to zaznamenano i na zaberech z Roveru.
Zajimave pri teto vyprave byly tvrde poznamky velitele J.Yonga z povrchu Mesice na kvalitu pitneho rezimu,pozorovani zatmeni slunce z Mesice a dosti osemetna zavada na zaloznim rizeni motoru vel.sekce na obezne draze Mesice,ktera skoro ukoncila vypravu jeste pred pristanim.
 
16.10.2006 - 12:40 - 
ahoj

dakujem jardovi za velmi kvalitne spracovanu odpoved

niekde som cital ze skafandre kozmonautov projetktu apollo boli pocas EVA natlakovane na 1/3 pozemnskeho atmosferickeho tlaku, tak by ma zaujimalo ako to vlastne funguje? je mi jasne ze kozmonauti musia byt schopny aj ohybat koncatinami atd ale az tak nizky tlak? a ako to prebiehalo s de/kompresiaciou vo vnutry LM po ukonceny EVA?

mate niekto nejake podrobne fotografie z vnutra LM? je mi jasne ze spali na podlahe, ale aj tak by som si to chcel predstavit pomoc grafickych pomocok

mk
 
16.10.2006 - 13:46 - 
> niekde som cital ze skafandre kozmonautov projetktu apollo boli pocas EVA natlakovane na 1/3 pozemnskeho atmosferickeho tlaku, tak by ma zaujimalo ako to vlastne funguje? je mi jasne ze kozmonauti musia byt schopny aj ohybat koncatinami atd ale az tak nizky tlak? a ako to prebiehalo s de/kompresiaciou vo vnutry LM po ukonceny EVA?

Ve skafandru je jen čistý kyslík, takže i při mnohem nižším celkovém tlaku je parciální tlak kyslíku zhruba stejný jako v běžné atmosféře. V Apollu byl čistý kyslík (se sníženým tlakem) nejen ve skafandrech, ale i v samotné kosmické lodi, takže v principu k žádným dekompresním problémům nemohlo docházet.

Diskutovali jsme to už dříve v tématu "Atmosféra na Apollu" - http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=421

O skafandrech pro Apollo je článek z L+K např. na http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/lk7.htm .

Jinak pokud vím, tak v LM Apolla se po obléknutí skafandrů dělala dekomprese kabiny prostým vypuštěním atmosféry mimo kabinu a zpětná "komprese" zase napuštěním kyslíku do kabiny z tlakových zásobních nádrží.
 
16.10.2006 - 14:47 - 
quote:
1.
Vstupni poklop LM se neuzaviral uplne ale byl jen privren protoze prez jeho otvor byl natazen lanovy dopravnik LEC.Ten byl v horni casti uchycen ve stropni casti LM a vedl prez vstupni otvor podel zebriku dolu na povrch.S jeho pomoci vytahovali astronaute bedny se vzorky a dalsi veci nahoru a dolu podle potreby.Dobre je videt na fotografiich Aldrina sestupujiciho na povrch po zebriku z LM pri vyprave Apolla 11.


Uz jsem nad timto premyslel v souvislosti s novym LSAM. Pokud bude navrzen podle ESAS (jejiz verzi LSAM osobne povazuju za nejlepsi), pak asi bude nutne mit nejaky vytah pro vynaseni kosmonautu a materialu. Myslim ze idelani by byla plosinka, ktera by jezdila po kolejnickach, ktere by byly soucasti zebriku. Zebrik by se ovsem pouzival jen kdyby vytah selhal. Pak by se plosina sklopila a kosmonauti by museli lezt po zebriku.
Soucasti LSAM bude i prechodova komora, ktera by mela mit i nejake zarizeni na "oprasovani" kosmonautu.
 
16.10.2006 - 20:32 - 
Jarda mi poslal ke zveřejnění dva ilustrativní obrázky k LM Apolla, tak je sem dávám.

Je to schéma dopravníku LEC a kresba uložení kosmonautů ke spánku v LM.


Odkazy na obrázky v plné velikosti:
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/img/lec.gif
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/img/hammocks.gif
 
27.10.2006 - 13:46 - 
ahoj

dakujem za vsetky posledne prispevky do tejto temy, myslim ze kazdemu to nieco dalo

dalej by som sa chcel trosku orientovat na saturn 5: specialne by ma zaujimalo, ako to bolo s narastom jeho nosnosti v dobe od apolla11 po apollo17? a co bolo toho pricinoou?

mk
 
30.10.2006 - 12:23 - 
ahoj

rozmyslali ste niekto co by bola nasa robila, ak by v takom 1975 alebo 1976 pristali na mesiaci sovieti? myslite ze mali pripravenu nejaku odpoved, resp by sa spustil program apollo apllications?

mk
 
31.10.2006 - 10:46 - 
Domnívám se, že by určitě setrvali v programu. Rivalita byla opravdu veliká. Politicky by to před voliči obhájili. Na velkou Ameriku slyší téměř každý američan. Ale to jsou jen kdyby.  
31.10.2006 - 11:27 - 
Myslím že by v Apollu už američani nepokračovali. Apollo bylo omezeno v roce 1970 a 1972, tehdy výrazné škrty téměř zastavili Apollo aplications. V té době ještě rusové lety na Měsíc chystali a CIA to věděla (a tedy i vláda, která rozhodla o škrtech). Sověti by museli poslat mnoho úspěšných výprav a stejně by NASA oprávněně prohlašovala, že jejich program byl úspěšnější - proběhl dřív, delší pobyty dvou lidí, rovery, vědecké stanice, množství vzorků, žádné ztráty. Tohle by Rusové mohli překonat jen výstavbou a provozem základny, na kterou neměli peníze, ale NASA by stejně pokračovala v STS, protože v něm viděla budoucnost i pro návrat na Měsíc. 
31.10.2006 - 17:11 - 
Jen škoda, že ti američani zrušili Apollo 18-20.
No jo uz byli na měsíci, předhonili Rusy a o vědu jim nešlo.
Je pravda, že Američani chtěli přistát na Marsu už ve 20.století?
A kdo měl letět na zrušených letech Mercury a Apollo?
 
01.11.2006 - 07:48 - 
Zrušení Apolla 18 až 20 umožnilo lety Skylabu, díky kterým měla NASA náskok ve stanicích až do roku 1977 (Saljut 6). Zkrátka riziko katastrofy bylo větší než možný přínos. Let na Mars s technikou Apolla byl možný v 80.letech, už tehdy by ale někoho muselo napadnout napadnout aerocapture, aerobraking, dopředné vyslání nouzového vybavení a přistávání pomocí padáků jen se závěrečnou motorovou fází. USA by taky museli vyvinout systémy Elektron a Vozduch a zdokonalit je na vysokou spolehlivost, což se dodnes nepodařilo ani Rusům, ani Američanům. 
01.11.2006 - 10:19 - 
O vyslání lidí na Mars usiloval W. von Braun. Vždyť kvůli tomu taky přijal v březnu 1970 funkci náměstka ředitele NASA pro plánování. Chtěl, aby tam Američané byli v roce 1984. Když pochopil, že je to nerealistické - veřejnost se od kosmických letů odvrátila -, odešel po dvou letech do průmyslu. Málokdo si vzpomíná, že když tuším v roce 1988 navštívil Reagan Moskvu, Gorbačov mu předložil Gluškův starý projekt na let na Mars. Už si nevzpomínám, proč to šlo k ledu, myslím, že k tomu nebyly politické, finanční ani technické předpoklady, navíc v Moskvě šlo všechno ke dnu.
A ještě k těm Rusům na Měsíci. Usiloval o to Mišin, usiloval o tom i Gluško, když nastoupil po něm. Barmin dokonce musel postavit maketu lunární laboratoře - říkalo se jí "barminograd". Třebaže se Gluško uměl pohybovat v Kremlu, nakonec Brežněv a jeho soudruzi tyto grandiózní plány odsunuli, protože na ně neměli peníze. Shodou okolností v té době byly v běhu orbitální stanice Saljut, ke kterým dal podnět Feoktistov, takže se zaměřili na ně. Píšu o tom dost podrobně ve 2. dílu Kolumbů vesmíru, který doufám vyjde v příštím roce.
 
02.11.2006 - 10:34 - 
V e-zinu Space Review známý (a dobrý) americký kosmonautický publicista Dwayne Day zveřejnil první část své studie, jak mohla smrt J. F. Kennedyho při atentátu v Dallasu ovlivnit další průběh programu Apollo. Ještě jsem to sice nečetl, rozhodně se k tomu o víkendu vrátím, ale dávám zatím jen odkaz:

http://www.thespacereview.com/article/735/1

 

____________________
Antonín Vítek
 
06.11.2006 - 12:43 - 
ahoj

chcel by som len opytat ci niekto z vas nevie, kde na nete by sa dala zohnat kniha: karel pacner-tajny zavod o mesic
 
06.11.2006 - 13:32 - 
quote:
ahoj

chcel by som len opytat ci niekto z vas nevie, kde na nete by sa dala zohnat kniha: karel pacner-tajny zavod o mesic


Zkus se zeptat autora - treba ti ji posle (je jen "o dva posty nad tebou" :-))) (to byl pochopitelne sarkasmus)
 
07.11.2006 - 12:46 - 
ahoj

haha dakujem za radu, bolo to vtipne :-)))

a tak tu radu vyuzijem skusim sa teraz spytat priamo karla, ci by som tu knihu mohol nejakym sposobom ziskat?

mam taky nazot: ak by sovieti pristali po apolle na mesiaci, zrejme by tam americania uz nesli. iba v tom pripade ak by tam zacali sovieti robit nejaky cirkus, napr ak by tam umiestnili nejake moduly alebo by zacali kradnut americke vlajky alebo vybavenie ktore tam zanechali amici. myslim, ze by nebola americka vola na spustenie apollo aplications, pokial by tam sovieti nerozbehli fakt nejaku velku konkurencnu cinnost, mozno strategickeho vyznamu, ale na to by neboli ani peniaze ani prostriedky. asi by sa kludne pokracovalo vo vyvoji raketoplanu s este vacsou angazovanostou armady

mk
 
07.11.2006 - 18:00 - 
Pro Marcellina: Ještě jeden volný výtisk Tajného závodu o Měsíc mám. Ale v Kolumbech vesmíru, 1. d., které vyšly v březnu, jsou novější a přesnější údaje. Zrovna tak ve 2. dílu, který má vyjít příští rok. Případně mi napište na karel.pacner@mfdnes.cz. 
07.11.2006 - 20:10 - 
Na druhý díl Kolumbů Vesmíru se rozhodně těším - vždyť na tom prvním jsem v dětství vlastně vyrůstal :-) Tohle je tedy docela zajímavé online setkání, skutečně...
 
08.11.2006 - 09:03 - 
quote:
Na druhý díl Kolumbů Vesmíru se rozhodně těším - vždyť na tom prvním jsem v dětství vlastně vyrůstal :-)


Pro xChaos:
Jedná se o 3 knihy:

Před 30 lety vyšla kniha:
1) K.Pacner: Kolumbové vesmíru (Mladá fronta, 1976)

Letos v březnu vyšla kniha:
2) K.Pacner: Kolumbové vesmíru - 1.díl - Souboj o Měsíc (Paseka, Praha, 2006)
nejedná se o totožnou knihu s tou z roku 1976, ale o přepracované a doplněné vydání většiny kapitol původního vydání a např. i s úplně jinými fotografiemi. Tento díl končí Apollem 11 a Von Braunem.

Snad příští rok na jaře vyjde kniha:
K.Pacner: Kolumbové vesmíru - 2.díl - Souboj o stanice (Paseka, 2006)
zde bude zbytek doplněných kapitol z původního vydání před 30 lety (např.Apollo 13) a další nové kapitoly (např.Remek, ISS, STS atd...)které vznikly v posledních letech.


MF


PS.: Sháním ale knihu:
K.Pacner: Na obou březích vesmíru (Čs.spisovatel, 1968)
Neměl byste ji někdo v zachovalém stavu na prodej??
díky


 
08.11.2006 - 10:55 - 
quote:
Sháním ale knihu:
K.Pacner: Na obou březích vesmíru (Čs.spisovatel, 1968)
Neměl byste ji někdo v zachovalém stavu na prodej??
díky


Ahoj, moc knížek ve své knihovně dvakrát nemám - ale zrovna tuhle ano. Je z antikvariátu (obě jsou z Antikvariátu, já vlastně nikde jinde snad ani nenakupuju...) a je, kromě trochu otrhaného obalu, docela zachovalá. Mám poslat? :-)

Milan

 

____________________
Milan H.
 
16.11.2006 - 16:25 - 
ahoj

chcel by som sa spytat ci bola niekym vyhotovena mapa mesiaci so vsetkymi zariadeniami clovekom vytvorenimi, ktore sa momentalne nachadzaju na mesiaci?od prvej gulatej luny, cez odhodene navratove stupne LM az po lunar prospector a smart.

mk
 
18.11.2006 - 00:48 - 
quote:
ahoj

chcel by som sa spytat ci bola niekym vyhotovena mapa mesiaci so vsetkymi zariadeniami clovekom vytvorenimi, ktore sa momentalne nachadzaju na mesiaci?od prvej gulatej luny, cez odhodene navratove stupne LM az po lunar prospector a smart.

mk


Mista pristani Appola jsou pěkně vidět ve WorldWind-u (včetně místních názvů). Ostatní "lidska zařízení" by jste si musel přidat (jde to snadno) nebo si nahrát příslušný Add-on z netu.
zdravím
Honza
 
18.11.2006 - 17:40 - 
a prosim vas pekne mohli by ste tu dat nejake tie linky ktore by nam pomohli si to vsetko dat dokopy?

dakujem
 
18.11.2006 - 22:08 - 
quote:
ahoj

chcel by som sa spytat ci bola niekym vyhotovena mapa mesiaci so vsetkymi zariadeniami clovekom vytvorenimi, ktore sa momentalne nachadzaju na mesiaci?od prvej gulatej luny, cez odhodene navratove stupne LM az po lunar prospector a smart.

mk

No tak toto je vlastnej vyroby,takze za pripadne nepresnosti sa ospravedlnujem:
 
18.11.2006 - 22:12 - 
 
18.11.2006 - 22:28 - 
Hups, obrazok nejde zobrazit:-(, no kazdopadne malo ist o mapu privratenej strany Mesiaca, na ktorej je oznacenych 51 miest poznamenanych ludskou aktivitou. Tak tu teda davam aspon ich uplny zoznam:
p.č. nazov oznacenie datum startu datum dopadu miesto dopadu hmotnost(kg)

1. Luna 2 1959-14A 12.9.1959 13.9.1959 30°s.š 1°z.d. 390*
2. p.s.r.Mecta 1959-14B 12.9.1959 13.9.1959 ? *
3. Ranger 4 1962-12A 23.4.1962 26.4.1962 15.5°j.š130.7°z.d. 328
4. Ranger 6 1964-7A 30.1.1964 2.2.1964 9.39°s.š.21.51°v.d 361.8
5. Ranger 7 1964-41A 28.7.1964 31.7.1964 10.7°j.š.20.7°z.d. 362
6. Ranger 8 1965-10A 17.2.1965 20.2.1965 2.7°s.š.24.8°v.d. 366
7. Ranger 9 1965-23A 21.3.1965 24.3.1965 12.83°j.š.2.37°z.d. 366
8. Luna 5 1965-36A 9.5.1965 12.5.1965 2°j.š.25°z.d. 1476
9. Luna 7 1965-77A 4.10.1965 7.10.1965 9°s.š.40°z.d. 1506
10. Luna 8 1965-99A 3.12.1965 6.12.1965 9.13°s.š.63.3°z.d. 1552
11. Luna 9 1966-6A 31.1.1966 3.2.1966 7.13°s.š.64.37°.z.d. 1583
12. Surveyor 1 1966-45A 30.5.1966 2.6.1966 2.46°j.š.43.23°z.d. 281
13. Lunar Orbiter 1 1966-73A 10.8.1966 29.10.1966 6.7°s.š.162°v.d. 386
14. Surveyor 2 1966-84A 20.9.1966 23.9.1966 5.5°s.š.12°z.d. 292
15. Lunar Orbiter 2 1966-100A 6.11.1966 11.10.1967 4°j.š.98°v.d. 389
16. Luna 13 1966-116A 21.12.1966 24.12.1966 18.87°s.š.62.05°z.d. 1700
17. Lunar Orbiter 3 1967-8A 5.2.1967 9.10.1967 14.6°s.š.91.7°z.d. 389
18. Surveyor 3 1967-35A 17.4.1967 20.4.1967 3.20°j.š.23.38°z.d. 283
19. Lunar Orbiter 4 1967-41A 4.5.1967 6.10.1967 390
20. Surveyor 4 1967-68A 14.7.1967 17.7.1967 0.4°s.š.1.33°z.d. 302
21. Lunar Orbiter 5 1967-75A 1.8.1967 31.1.1968 2.8°j.š.83°z.d. 390
22. Surveyor 5 1967-84A 8.9.1967 11.9.1967 1.42°s.š.23.2°v.d. 279
23. Surveyor 6 1967-112A 7.11.1967 10.11.1967 0.51°s.š.1.39°z.d. 280
24. Surveyor 7 1968-1A 7.1.1968 10.1.1968 40.88°j.š.11.45°z.d. 306
25. Luna 15 1969-58A 13.7.1969 21.7.1969 17°s.š.60°v.d. 2718
26. Apollo 11 LM DS 1969-59C 16.7.1969 20.7.1969 0.69°s.š.23.43°v.d. 2110+40
+ AESEP ai.
27. Apollo 12 LM DS 1969-99C 14.11.1969 19.11.1969 3.20°j.š.23.38°z.d.
+
28. Apollo 12 LM AS 1969-99c 14.11.1969 20.11.1969 5.5°j.š.,23.4°z.d.
29. Apollo 13 p.s.r. 1970-29B 11.4.1970 15.4.1970 27°j.š.28.5°z.d.
SATURN-SIVB
30. Luna 16 p.s. 1970-72A 12.9.1970 20.9.1970 0.68°j.š.,56.30°v.d. 1880
31. Luna 17 1970-95A 10.11.1970 17.11.1970 38.28°s.š.,35°z.d. 5600
32. Apollo 14 LM DS 1971-8C 31.1.1971 5.2.1971 3.67°j.š.17.47z.d.
+
34. Apollo 14 LM AS 1971-8C 31.1.1971 7.2.1971 3.50°j.š.19.27°z.d
35. Apollo 14 p.s.r. 1971-8B 31.1.1971 4.2.1971
SATURN-SIVB
36. Apollo 15 p.s.r. 1971-63B 26.7.1971 30.7.1971 1.0°J.š.11.87°Z.D.
SATURN-SIVB
37. Apollo 15 LM DS 1971-63C 26.7.1971 30.7.1971 26.08°s.š.
+
38. Apollo 15 LM AS 1971-63C 26.7.1971 3.8.1971 26.38°s.š.0.25°v.d.
39. Luna 18 1971-73A 2.9.1971 11.9.1971 3.57°s.š. 5600
40. Luna 20 p.s. 1972-7A 14.2.1972 21.2.1972 3.53°s.š.56.55°v.d.
41. Apollo 16 p.s.r. 1972-31B 16.4.1972 19.4.1972
SATURN S-IVB
42. Apollo 16 LM DS 1972-31C 16.4.1972 21.4.1972 8.9°j.š.15.51°v.d
43. Apollo 16 - subsatellite 1972-31D 16.4.1972 29.5.1972 10.16°s.š.111.9°v.d. 36
44. ASpollo 17 p.s.r. 1972-96B 7.12.1972 10.12.1972
SATURN S-IVB
45. Apollo 17 LM DS 1972-96C 7.12.1972 11.12.1972 20.16°s.š.30.75°v.d
46. Apollo 17 LM AS 1972-96D 7.12.1976 15.12.1972 19.95°s.š
47. LUNA 21 1973-1A 8.1.1973 15.1.1973 25.85°s.š.30.45°v.d 4850
48. LUNA 23 1974-84A 28.10.1974 6.11.1974 13.5s.š.56.5°v.d.) 5600
49. LUNA 24 p.s. 1976-81A 9.8.1976 18.8.1976 12.75°s.š.62.2°v.d
50. HITEN 1990-7A 24.1.1990 12.4.1993 34.0°j.š.55.3°v.d. 185.2
51. Lunar Prospector 1998-1A 7.1.1998 31.7.1999 87.7°j.š.42.1°v.d. 296
 
18.11.2006 - 22:31 - 
quote:
quote:
ahoj

chcel by som sa spytat ci bola niekym vyhotovena mapa mesiaci so vsetkymi zariadeniami clovekom vytvorenimi, ktore sa momentalne nachadzaju na mesiaci?od prvej gulatej luny, cez odhodene navratove stupne LM az po lunar prospector a smart.

mk


Mista pristani Appola jsou pěkně vidět ve WorldWind-u (včetně místních názvů). Ostatní "lidska zařízení" by jste si musel přidat (jde to snadno) nebo si nahrát příslušný Add-on z netu.
zdravím
Honza


Nějak nevím co hledáte. Některé ruské Luny, americké Rangery, atp na Měsíci nenajdete, jsou tam po nich krátery.
 
<<  1    2    3    4    5  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.364303 vteřiny.