Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3  >>
Téma: Rusko+ESA: Advanced Crew Transportation System
30.6.2006 - 14:57 - 
http://www.planetary.org/news/2006/0628_Europe_and_Russia_Join_Forces_to_Study.html

Stručný souhrn článku: Rusko a ESA budou spolupracovat na vývoji nové meziplanetární pilotované lodi pod názvem Advanced Crew Transportation System (ACTS). Půjde o projekt odděleny od nové plánované kosmické lodi Klipper, určené spíše pro lety na nízkou obažnou dráhu. Mělo by jít o protiváhu k americkému projektu CEV, protože NASA nepřizvala svoje partnery z ESA ke spolupráci na CEV.
 
30.6.2006 - 15:48 - 
Myslim ze je absolutne spravne, ze NASA neprizvala dalsi narody k provozovani CEVu. Doufam ale, ze se nebude branit mezinarodni spolupraci na Mesici. Partneri by treba mohli dodavat pristroje do sond, vymenovali by se informace z vyzkumu Mesice, ci za uplatu vynaseli zarizeni.
Neverim moc, ze Cina, Rusko nebo ESA mysli pilotovane mise na Mesic uplne vazne, ale ani NASA neni zdaleka za vodou. Vse ukaze jen cas.
Doufam, ze ESA pujde pri vyzkumu Mesice spise bezpilotni cestou, budou to v jejich pripade mnohem lepe vynalozene penize.
 
30.6.2006 - 18:45 - 
Taky si myslím, že konkurence není vůbec špatná. A hlavně - proč strkat všechna vejce do jednoho košíku? Pevně doufám, že spolupráce ESA s Ruskem nebude zamáznuta jako účast EU na Kliperu. 
30.6.2006 - 19:13 - 
Každopdně sem z toho článku moc nepochopil, co bude s Kliprem, bude se na něm Evropa podílet nebo ne ? Respektive bude vůbec Klipr ?
Skoro mi připadá, že Klipr budou buď dělat rusové sami nebo s podporou Evropy pod podmínkou, že se zároveň postaví nějaký supersojuz, který bude konkurovat CEVu :-)
 
14.7.2006 - 20:11 - 
Evidentně bych to viděl tak, že Rusové si postaví pro sebe Klipper, a ESA si zároveň ponechá možnost upgradnout ATV na pilotované CTV (Crew Transfer Vehicle) - což ovšem pro ESA asi nikdy nebude ekonomicky výhodné. Kliper i hypotetické CTV jsou každopádně lodě určené spíš na lety na LEO.

Spolupráce se bude týkat nového projektu, který by mohl být protiváhou CEV, a který by měl být zaměřen na vstup do atmosféry 2. kosmickou rychlostí (to zmiňují výslovně) - a taky asi na delší garantovanou životnost, než budou mít lodě určené čistě jenom pro zásobování ISS (např. mise k Marsu potrvá nejspíš 2 roky).

Možná je to ale jenom nějaké PR plácnutí... každopádně škoda, že žádná další kosmická agentura nerozvádí svoje budoucí plány a vize tak dopodrobna rozkreslené jako NASA... bylo by to zábavné...
 
20.7.2006 - 11:42 - 
1) prekvapive hodne informaci (vcetne detailu domyslenych amatery) je na anglicke wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/ACTS

2) ACTS by mel byt plnohodnotnou alternativou k CEVu - samotny by mel byt schopen letu k ISS (napada me, jestli i k HST resp. JWST?), s EDS (dalsi start/y ze Zeme) schopen lunarnich misi. co se tyce letu treba k Marsu, to asi v konceptu primo zahrnuto nebude, ale je mozne ze si nechaji otevrena vratka ...

3) Kliper vysumi do ztracena (viz zruseni tendru FSA http://www.flightglobal.com/Articles/2006/07/18/Navigation/177/207935/Russia's+Federal+Space+Agency+cancels+manned+spacecraft.html) - podle me to Rusove nikdy nemysleli uplne vazne, spis mi to prislo jako zpusob, jak tahat z ESA penize. v tomhle smeru vitam fakt, ze dostal prednost mnohem flexibilnejsi projekt, ktery by ve svem dusledku mohl zarucit ESA nezavisly pilotovany pristup do vesmiru
 
20.7.2006 - 13:17 - 
1)Zajimave, ale nebylo by levnejsi, rychlejsi a bezpecnejsi misto x startu Progresu, Angary ci Ariane proste koupit jeden let americkeho CaLV? Pokud Americane nechteji spolupraci na CEVu, nebudou se treba branit vynest nejekej naklad.

2)ACTS mi ze vseho nejvic pripomina upgrade Sojuzu. Proti tomu vubec nic nemam.

3)Kliperu je skoda. Pokud by ho skutecne dokazali otacet hodne rychle, tak to mohlo byt terno.

Naprosto nechapu opiceni se ESA a FSA po NASA. Proc musi mit pilotovane mise k Mesici? Myslim ze by Americani radi prepustili nejake misto v LSAMu za drobnou protisluzbu v podobe nejakeho lunarniho zarizeni.
Brzo jim dojdou penizky a pak budou shanet vybaveni kde se da.
 
20.7.2006 - 13:21 - 
quote:

Naprosto nechapu opiceni se ESA a FSA po NASA.



Rusko-evropske heslo "dohnat a predehnat" zni tady obzvast legracne. No ale kdyz uz mesicni program muze mit i Nigerie...
 
20.7.2006 - 14:39 - 
//Stručný souhrn článku: Rusko a ESA budou spolupracovat na vývoji nové meziplanetární pilotované lodi pod názvem Advanced Crew Transportation System (ACTS). Půjde o projekt odděleny od nové plánované kosmické lodi Klipper, určené spíše pro lety na nízkou obažnou dráhu. //

Jestli Rusko strčí hlavu do tohoto evropského chomoutu povede to v případě Ruska k rozmělnění finančních prostředků, expertů a vývojové infrastruktury na dva projekty(Klipper a tato nesmyslně ambiciózni ptákovina). Myslím ,že už tu něco vzdáleně podobného bylo v době ,kdy Rusové vlastně Sověti závodili o Měsíc (Koroljov versus Čelomej).
Evropa stejně nemá moc co nabídnout, kromě financí(a i ty dost na kosmonautiku škrtí).
Nehledě na skutečnost, že na meziplanetární loď je hodně, hodně brzo. A k dopravě na Měsíc stačí i Soyuz.
 
21.7.2006 - 04:08 - 
Myslím, že s ACTS a Kliperem je vše ze strany Rusů jen taktická hra. Chtějí mezinárodní kooperaci a hlavně finance a proto se přihlásili k ACTS. Aby přesvědčili své partnery, že to myslí vážně, oficiálně zrušili tender, kde byl i Kliper. Nevěřím však, že Rusové (podobně jako Američané) připustí aby nějaká hlavní část kosmické lodi příští generace pro dopravu lidí na LEO byla vyráběna někde jinde. Vždyť v případě vyhrocení mezinárodní situace ale i např. při růstu ekonomické a vojenské moci Číny budou dopravu na LEO potřebovat i vojáci, nemluvě o turistech. Proto jsem přesvědčen, že Kliper se vyrábět bude, ale budou pro něho hledat jak státní tak soukromé domácí i zahraniční finanční zdroje. Pro dopravu na LEO je systém Kliper-Parom nesporně mnohem dokonalejší, než ACTS a i kdyby jeho realizace stála dvojnásobek sumy uváděné Sevastjanovem, stále je to relativně levné.

Co se týká rozdělení výroby modulů ACTS mezi partnery, to Rusům už vadit nebude, neboť pro LEO to bude z jejich hlediska jen záložní systém a pro lety k Měsíci případně Marsu je mezinárodní účast a spolupráce i pro ně nanejvýš potřebná, hlavně z hlediska obrovských nákladů.
 
21.7.2006 - 08:39 - 
http://en.wikipedia.org/wiki/ACTS
 
21.7.2006 - 10:49 - 
Tady se ukazuje, jak moc chce (a potřebuje) Rusko peníze ESA. ESA neprojevila dostatečný zájem o Klipr pro ISS, projekt je tedy opuštěn a rychle se Evropě nabízí něco jiného, Rusko ani Evropa nepoletí na Měsíc, nemají a nebudou na to peníze.
Na druhou stranu - Klipr by byl pro Rusko asi moc drahý a tak zkusí vyvinout zvětšený Sojuz pro lety k ISS (do čtyřčlenné posádky můžete dát dva turisty a jednoho kosmonauta ESA), přitom se naslibuje, že by mohl letět i na Měsíc, i když s tím reálně nikdo nepočítá. Projekt bude levnější - Fáze 2 s vývojem technologií a systémů pro Měsíc se odloží na neurčito, využijí se zkušenosti se Sojuzem (a Shen-zhou).
Další a další plány a projekty, uvidíme co vymyslí příští rok. Kdyby se radši soustředili na Sojuzy, ISS a roboty pro Mars a Měsíc....
 
21.7.2006 - 10:55 - 
Rusove to planuji chytre ACTS muze byt klidne vylepseny Sojuzu, ktere je stejne planovane jeste pred Kliprem a budou pak sdilet technologie. Nebo jeste jinak. Rusove v ramci projektu ACTS prvne vylepsi Sojuz a technologie z nej pouziji do ACTS i Kliperu. Kazdopadne nejdulezitejsi pro ne je, aby se ESA chytla. 
21.7.2006 - 11:44 - 
hm, to je zajimavy, jak ruzny pohledy na vec na to muzou byt me osobne to prijde asi takhle:

1) Rusko potrebuje prachy ESA - nabidli jim Kliper, to se neujalo
2) ESA chce mit nezavisly pilotovany pristup do vesmiru, nebavi je uz se dohadovat s NASA ci Ruskem a zaroven chteji, aby to moc nestalo (tj. aby sli vyuzit uz hotove technologie)
3) takze se spolu shodli, ze daji dohromady ruske know-how a evropske technologie (plus minus), spokojene budou obe strany
4) zajimave bude sledovat, kdo ve finale bude zodpovedny za jakou cast projektu, kde bude ridici centrum, odkud se bude startovat atd.
5) co se tyce letu k Mesici (ale i k ISS) jsem vsema 20 pro, aby nebyl jen jeden system (tj. CEV), ale dva - v pripade, ze se amikum neco po*** (jako s Columbii) musi existovat jiny system, prece se na nejaky bezici projekt nevykasleme ... a ze ESA nebude litat k mesici? proc ne? kdyz se sectou penize ESA a narodnich kosmickych agentur, tak na tom tak spatne nejsou a pokud bude existovat politicka vule, tak muze nejaka zakladna ESA+FSA+JAXA rekneme na jiznim mesicnim polu klidne vzniknout (jsem ja to ale optimista )
 
21.7.2006 - 12:29 - 
quote:
3) takze se spolu shodli, ze daji dohromady ruske know-how a evropske technologie (plus minus), spokojene budou obe strany


Branilo by neco tomu aby si po uspesnem vyvoji noveho systemu rusko i evropa sli svou cestou s vyuzitim celeho noveho systemu? Aby evropa vlastnila sve sstroje a sama s nima litala a rusko zase sve - vse vysledkem spolecneho vyvoje. Dale by si system zdokonalovala a modifikovala kazda strana podle sebe. Za leta vyvoje noveho stroje by evropska strana mohla nashromazdit nejake skusenosti s pilotovanou kosmonautikou. Nebo je to sci-fi?
 
21.7.2006 - 13:06 - 
quote:
Branilo by neco tomu aby si po uspesnem vyvoji noveho systemu rusko i evropa sli svou cestou s vyuzitim celeho noveho systemu? Aby evropa vlastnila sve sstroje a sama s nima litala a rusko zase sve - vse vysledkem spolecneho vyvoje. Dale by si system zdokonalovala a modifikovala kazda strana podle sebe. Za leta vyvoje noveho stroje by evropska strana mohla nashromazdit nejake skusenosti s pilotovanou kosmonautikou. Nebo je to sci-fi?

myslim, ze to sci-fi neni, naopak mi to zni jako plan velmi vyhodny pro obe strany (proto jsem psal tu poznamku o rozdeleni vyroby a kompetenci) - pokud by se k tomu pridala i JAXA (velmi pravdepodobne)bylo by to jeste zajimavejsi, ale myslim, ze ta by zustala v holportu s ESA ...
 
21.7.2006 - 15:51 - 
Rusko by na spolupráci s Evropou moc nevydělalo, navíc už se jedná o relativně bohatou zemi. Na spolupráci by vydělala Evropa, která nemá v pilotovaných letech na Měsíc zázemí. Navíc by Rusko bylo trochu hloupé, kdyby uvolnilo technologie na pilotované systémy za kus finančího žvance(tipuju , že ESA bude větší skrblík než Čína).

Navíc v případě Evropy jsou dvě otázky:

a)Je Evropa schopná vůbec finančně provozovat pilotovaný systém při zhruba stávajícím rozpočtu ESA a pokud bude z úsporných důvodů využívat víceméně Ruskou infrastrukturu, tak nezávislost bude stejně iluzórni.

b)Co chce Evropa s pilotovaným systémem dělat, než se ten konglomerát vyvyne, tak ISS dávno skončí v oceánu. Stačí se podívat na zpoždění významných projektů v Evropě(ATV,Vega). A na lunární mise , či finální fáze projektu Aurora, který zatím vypadá jak fantasmagorie, by musel být rozpočet ESA o řád vyšší.
 
25.7.2006 - 14:01 - 
quote:
Rusko by na spolupráci s Evropou moc nevydělalo, navíc už se jedná o relativně bohatou zemi. Na spolupráci by vydělala Evropa, která nemá v pilotovaných letech na Měsíc zázemí. Navíc by Rusko bylo trochu hloupé, kdyby uvolnilo technologie na pilotované systémy za kus finančího žvance (tipuju, že ESA bude větší skrblík než Čína).


tak to asi zijete v nejake jine realite - v Rusku je bohaty jen nekdo a kosmicky program to vazne neni; Rusove vsechny nove velke projekty, do kterych nesel zahranicni partner, zrusili nebo odlozili a ESA vnimaji jako klicoveho partnera (a ESA do nich taky cpe penize). jinak ty technologiue uz castecne uvolnilo - tusimze treba avionika pro evropskeho ATV je vylepsena ruska. z tohoto pohledu je to oboustrane vyhodne - rusove se nehnou dal bez financi a ESA zase usetri cas a penize ve vyvoji technologii.

quote:
Navíc v případě Evropy jsou dvě otázky:

a)Je Evropa schopná vůbec finančně provozovat pilotovaný systém při zhruba stávajícím rozpočtu ESA a pokud bude z úsporných důvodů využívat víceméně Ruskou infrastrukturu, tak nezávislost bude stejně iluzórni.

b)Co chce Evropa s pilotovaným systémem dělat, než se ten konglomerát vyvyne, tak ISS dávno skončí v oceánu. Stačí se podívat na zpoždění významných projektů v Evropě(ATV,Vega). A na lunární mise , či finální fáze projektu Aurora, který zatím vypadá jak fantasmagorie, by musel být rozpočet ESA o řád vyšší.


1) stavajici rozpocet ESA + narodni rozpocty nejsou vubec zanedbatelny balik penez; hraje se tu i o urcitou prestiz - reditel ESA jasne rekl, ze bez pilotovaneho pristupu do vesmiru ESA spadne do druhe ligy - infrastruktura na Kourou je ruska? uvazuje se start ACTS pomoci Ariane 5, samotny ACTS by byl mix rusky a evropsky techniky

2) nez se ten "konglomerat" vyvine, tak ma byt rok 2012-14, coz je zhruba stejne jako u CEVu (vetsina technologii uz existuje). nevidim duvod, proc by se nemohlo litat i na mesic, pokud bude dobre definovany smysl lunarnich misi (zakladny), zvlast pokud by se spojili ESA+FSA+JAXA. navic existence jen 1 systemu pro lunarni mise mi prijde jako peknej nesmysl, 2 nezavisly systemy jsou mnohem rozumnejsi.

a jeste poznamka k Aurore - zkuste si o tom programu neco precist. nejde o program ESA, ale o studii, ktera nema zajistene financovani, ale ziskava ho od clenskych zemi, ktere se do toho programu prihlasi. takze to neni fantasmagorie, ale plan toho, co vsechno by mohlo byt, kdyby na to byly prachy.
 
25.7.2006 - 17:39 - 
//tak to asi zijete v nejake jine realite - v Rusku je bohaty jen nekdo a kosmicky program to vazne neni;//
To je normální, že je někdo bohatý více ,někdo méně. Nejde o velikost rozpočtu na kosmický program, jde o to zda odpovídá potřebám společnosti. Pokud jsou potřeby společnosti v tomto směru nenáročné,měl by být i kosmický program finančně nenáročný.

// Rusove vsechny nove velke projekty, do kterych nesel zahranicni partner, zrusili nebo odlozili//
V projektech nových nosičů Angara a Sojuz 2 se tedy angažuje zahraniční partner?

//1) stavajici rozpocet ESA + narodni rozpocty nejsou vubec zanedbatelny balik penez;//
To možná ne, nicméně pilotovaný program musí někdo zaplatit, buď se zvýší rozpočet nebo se zruší plánované projekty. Vzhledem k tomu, že kosmonautika není zemědělství, tak první verze nepřichází i přes všude skloňovanou podporu vědy a výzkum moc v úvahu.

// hraje se tu i o urcitou prestiz - reditel ESA jasne rekl, ze bez pilotovaneho pristupu do vesmiru ESA spadne do druhe ligy -//
Také jsem byl velký nadšenec pro evropský pilotovaný systém. Nyní se kloním k názoru, že pilotovaná kosmonautika nemá Evropě moc co nabídnout a v poměru náklady/užitek je značně neefektivní.Narozdíl od budování satelitních komunikačních, navigačních a sledovacích systému (počasí, životní prostředí ,geologie) či nepilotovaný výzkum vesmirných těles Slunečního systému.

// infrastruktura na Kourou je ruska? uvazuje se start ACTS pomoci Ariane 5, samotny ACTS by byl mix rusky a evropsky techniky//
Přestože je Kourou na rovníku, pro starty k ISS je výhodnější Bajkonur. A pochybuju, že by rusko-evropský konglomerát létal hned na Měsíc nebo naprázdno na LEO(s výjimkou zkušebních startů). Konečně i CEV má ze začátku létat k ISS.

//2) nez se ten "konglomerat" vyvine, tak ma byt rok 2012-14, coz je zhruba stejne jako u CEVu//
Když přihodím 10 let, tak by to s 50%ní pravděpodobností mohlo být reálné.

//a jeste poznamka k Aurore - zkuste si o tom programu neco precist. nejde o program ESA, ale o studii, ktera nema zajistene financovani, ale ziskava ho od clenskych zemi, ktere se do toho programu prihlasi. takze to neni fantasmagorie, ale plan toho, co vsechno by mohlo byt, kdyby na to byly prachy.//
Ta poslední věta mě defacto dala za pravdu. I když možná jsem měl zvolit mírnější výraz - utopie.





 
25.7.2006 - 19:13 - 
obavam se, ze tahkle konverzace nebude mit prilis smysl, mam pocit, ze mame temer opacne nazory na vec (uzitecnost pilotovanych misi, potreby ESA, ...) ale zkusim to:

//tak to asi zijete v nejake jine realite - v Rusku je bohaty jen nekdo a kosmicky program to vazne neni;//
-*-To je normální, že je někdo bohatý více ,někdo méně. Nejde o velikost rozpočtu na kosmický program, jde o to zda odpovídá potřebám společnosti. Pokud jsou potřeby společnosti v tomto směru nenáročné,měl by být i kosmický program finančně nenáročný.-*-
asi odpovidate na neco jineho, nez byl muj prispevek - samozrejme, ze nekdo je bohaty vice a nekdo mene, nastesti uz ani v rusku neni komunismus, kde by byli vsichni bohati stejne jde o to, ze rusove si chteji udrzet postaveni na spicce pilotovanych technologii a zaroven na to zjevne (neznam pricinu) nedavaji dost penez - pak je vhodny krok se poohlednout po nekom, kdo se k projektu prida a dofinancuje. proc ne ESA (se kterou stejne siroce spolupracuje) a JAXA?

// Rusove vsechny nove velke projekty, do kterych nesel zahranicni partner, zrusili nebo odlozili//
-*-V projektech nových nosičů Angara a Sojuz 2 se tedy angažuje zahraniční partner?-*-
ok, uznavam, v raketovych technologiich jsou asi sobestacni, ja jsem mel na mysli Kliper a ruzne jine napady (sondy k marsu, lety k mesici), ktere obcas nadhodi a pak nechaji zmizet - maji know-how, ale nemaji penize (viz predchozi bod)

//1) stavajici rozpocet ESA + narodni rozpocty nejsou vubec zanedbatelny balik penez;//
-*-To možná ne, nicméně pilotovaný program musí někdo zaplatit, buď se zvýší rozpočet nebo se zruší plánované projekty. Vzhledem k tomu, že kosmonautika není zemědělství, tak první verze nepřichází i přes všude skloňovanou podporu vědy a výzkum moc v úvahu.-*-
ano, to je smutna realita, nicmene znovu pripominam, ze ESA to bere i jako zalezitost prestize - americane v 60. letech z duvodu prestize doleteli az na Mesic

// hraje se tu i o urcitou prestiz - reditel ESA jasne rekl, ze bez pilotovaneho pristupu do vesmiru ESA spadne do druhe ligy -//
-*-Také jsem byl velký nadšenec pro evropský pilotovaný systém. Nyní se kloním k názoru, že pilotovaná kosmonautika nemá Evropě moc co nabídnout a v poměru náklady/užitek je značně neefektivní.Narozdíl od budování satelitních komunikačních, navigačních a sledovacích systému (počasí, životní prostředí ,geologie) či nepilotovaný výzkum vesmirných těles Slunečního systému.-*-
pilotovane lety jsou jako primarni vyzkum, nenesou ovoce primo - presto se asi shodneme, ze primarni vyzkum stoji za to podporovat (nejvice ho podporuji prave ti nejvyspelejsi, proc asi?). osobne uznavam, ze prima navratnost pilotovanych letu neni velka, ale skryva velky potencial. proc taky NASA zmensuje co nejvice mezeru mezi shuttlem a CEVem, kdy nebude mit pilotovany pristup do vesmiru?

// infrastruktura na Kourou je ruska? uvazuje se start ACTS pomoci Ariane 5, samotny ACTS by byl mix rusky a evropsky techniky//
-*-Přestože je Kourou na rovníku, pro starty k ISS je výhodnější Bajkonur. A pochybuju, že by rusko-evropský konglomerát létal hned na Měsíc nebo naprázdno na LEO(s výjimkou zkušebních startů). Konečně i CEV má ze začátku létat k ISS.-*-
ok, bajkonur je vyhodnejsi, ale znamena to, ze z Kourou nelze k ISS letat?

//2) nez se ten "konglomerat" vyvine, tak ma byt rok 2012-14, coz je zhruba stejne jako u CEVu//
-*-Když přihodím 10 let, tak by to s 50%ní pravděpodobností mohlo být reálné.-*-
asi jako u CEVu, pokud si pomatuju, shuttle se taky zdrzel ... navic pokud bude ACTS mix ATV a Sojuzu, nevidim duvod, proc by se to melo zdrzet o 10 let

//a jeste poznamka k Aurore - zkuste si o tom programu neco precist. nejde o program ESA, ale o studii, ktera nema zajistene financovani, ale ziskava ho od clenskych zemi, ktere se do toho programu prihlasi. takze to neni fantasmagorie, ale plan toho, co vsechno by mohlo byt, kdyby na to byly prachy.//
-*-Ta poslední věta mě defacto dala za pravdu. I když možná jsem měl zvolit mírnější výraz - utopie.-*-
posledni veta vam nedava za pravdu - utopie=neco, co principialne neni mozne (tedy je, ale nejde to zrealizovat); technologicky plan ukazuje moznosti a smery, kterymi je mozno se vydat, pokud o to ma nekdo zajem. opravdu nevidite rozdil???

vase nazory mi prijdou trochu jako - nema to cenu a kdyby to nahodou cenu melo, tak to stejne nepujde a kdyby to nahodou slo, tak se na to nenajdou penize ... s takovym pohledem se jiste vyhnete zklamani z nerealizovanych projektu (a ze jich na vsech stranach uz bylo), ale proc vsechno hned vzdavat?
 
25.7.2006 - 22:13 - 
quote:
Přestože je Kourou na rovníku, pro starty k ISS je výhodnější Bajkonur.


Pri startu z Kourou je zapotrebi k letu k ISS mensi deltaV nez z Bajkonuru. V okamziku startu ma raketa vetsi rychlost na rovniku nez na Bajkonuru. Rovnik je nevyhodny jen pri drahach blizkych polarnim a pri vysoko sklonenych retrogradnich.
 
26.7.2006 - 09:19 - 
Pokud jde o Rusko a nedostatek peněz, tady není o čem mluvit. Rusové nejsou bez Indické pomoci schopni zprovoznit navigační systém Glonass, klíčový systém pro armádu i civilní použití. Pokud jde o rakety, Angara má už 5 let zpoždění a první start proběhne kdoví kdy, a to nahrazuje Proton, který je plněn toxickým palivem a je zastaralý. Sojuz 2 a 3 má taky několik let zpoždění, přitom je to klíč ke Kourou, k zakázkám z ciziny pro vynášení družic a bude to celoruská raketa, páteř ruského kosmického programu. Start k ISS je mnohem výhodnější z Kourou než z Bajkonuru, o startech družic na GEO nemluvě. Rusové by hlavně měli přestat chrlit jeden nerealizovatelný plán za druhým a soustředit se na klíčové a perspektivní systémy. Bez ESA nejsou schopni postavit náhradu za Sojuz. I kdyby Rusko zvýšilo rozpočet na kosmonautiku, většinu pohltí akutnější a důležitější programy než náhrada Sojuzu. 
26.7.2006 - 10:14 - 
quote:
quote:
Přestože je Kourou na rovníku, pro starty k ISS je výhodnější Bajkonur.


Pri startu z Kourou je zapotrebi k letu k ISS mensi deltaV nez z Bajkonuru. V okamziku startu ma raketa vetsi rychlost na rovniku nez na Bajkonuru. Rovnik je nevyhodny jen pri drahach blizkych polarnim a pri vysoko sklonenych retrogradnich.


DeltaV bude v obou případech stejná - start je na dráhu se sklonem 51,6°. Tady se přednosti (skoro)rovníkového kosmodromu nevyužijí.
 
26.7.2006 - 10:53 - 
quote:
Pokud jde o Rusko a nedostatek peněz, tady není o čem mluvit.
Která kosmická agentura má dnes dostatek peněz? Rusové už byli na minimu, teď už se to citelně zlepšuje.

quote:
Rusové nejsou bez Indické pomoci schopni zprovoznit navigační systém Glonass, klíčový systém pro armádu i civilní použití.

Program Glonass jede už několik let podle plánu a pojede i dál a to bez Indické účasti (minimálně v nejbližších letech). V prosinci budou startovat tři Glonassy-M a příští rok dalších šest, vše na raketách Proton.

quote:
Pokud jde o rakety, Angara má už 5 let zpoždění a první start proběhne kdoví kdy, a to nahrazuje Proton, který je plněn toxickým palivem a je zastaralý. Sojuz 2 a 3 má taky několik let zpoždění, přitom je to klíč ke Kourou, k zakázkám z ciziny pro vynášení družic a bude to celoruská raketa, páteř ruského kosmického programu.
Která raketa neměla zpoždění? Angara-1 byla zrušena (ta měla původně startovat první). Start Angary-5 (nebo -3?) je už delší dobu naplánován na prosinec 2007. Jinak poslední Proton-K poletí letos a pak už budou létat jenom modernizované Protony-M.
Samozřejmě kdyby bylo více peněz tak všechno jde rychleji - i Sojuz-2 (nemusel by se vyvíjet po etapách). Než bude postavena startovací rampa na Kourou, tak Sojuz-ST bude dokončen, v tom nevidím problém.

quote:
Bez ESA nejsou schopni postavit náhradu za Sojuz.
Jsou. Je to jen otázka času. Ale pokud by sehnali i nějaký zdroj peněz ze zahraničí, tak se bránit nebudou:-)
 
26.7.2006 - 11:09 - 
quote:

DeltaV bude v obou případech stejná - start je na dráhu se sklonem 51,6°. Tady se přednosti (skoro)rovníkového kosmodromu nevyužijí.


Omlouvam se, ale neco fundamentalniho mi uniklo.
Predpokladejme ze objezna rychlost je 7.5km/s na draze o sklonu 50°.
To znamena ze vektor rychlosti ve smeru rovniku je 5.75km/s a ve smeru kolmem na rovnik 4.82km/s.
Na rovniku ktery ma delku cca 40000km a den trva 24hodin je rotacni rychlost Zeme asi 463 m/s (urcite se ve skutecnosti trosku lisi, ale tohle je jen zjednoduseny myslenkovy postup).
Pri startu z rovniku na orbitu o sklonu 50° tedy musi byt vektor rychlosti ve smeru kolmem na rovnik stale 4.82km/s, ale ve smeru rovniku to je jiz jen 5.28km/s. Vysledny vektor rychlosti je 7.15km/s.
Pri startu z 50° rovnobezky je rotacni rychlost Zeme cca 355m/s a po analogickem vypoctu ma vysledny vektor rychlosti velikost 7.23km/s.
Rozdil je 80m/s ve prospech startu z rovniku. Udelal jsem nekde chybu?
 
26.7.2006 - 11:14 - 
Tedy krome slova "objezna". 
26.7.2006 - 13:28 - 
Deň síce trvá presne 24 hodín, ale Zem sa otočí okolo svojej osi už za cca 23h 56min. 
26.7.2006 - 14:32 - 
Ups, tak to má Vladimír pravdu. Rusové opravdu postupují víceméně podle plánu. Zmátlo mě spíš to, že vycházely téměř z nuly, takže jsou někde uprostřed. No a problémy s Kliprem a ACTS jsou úplně normální konkurenční boj, kdy každá strana chce zvítězit se svým projektem. Zatím to jsou všechno jen makety nebo obrázky, takže je čas to pořádně zhodnotit. Každopádně bez podpory ESA bude náhrada Sojuzu trvat mnohem dýl kvůli tomu, že Rusko nic netlačí k rychlému vývoji a peníze budou dávat na akutnější problémy.
Těch 80 m/s rozdílu rychlosti při startu k ISS se může zdát málo, ale když započítáme hmotnost vlastní lodi, řekněme Progressu, rozdíl v hmotnosti nákladu dopravitelného k ISS je výrazný (kolem 400 kg).
 
27.7.2006 - 10:46 - 
quote:
quote:

DeltaV bude v obou případech stejná - start je na dráhu se sklonem 51,6°. Tady se přednosti (skoro)rovníkového kosmodromu nevyužijí.


Omlouvam se, ale neco fundamentalniho mi uniklo.
Predpokladejme ze objezna rychlost je 7.5km/s na draze o sklonu 50°.
To znamena ze vektor rychlosti ve smeru rovniku je 5.75km/s a ve smeru kolmem na rovnik 4.82km/s.
Na rovniku ktery ma delku cca 40000km a den trva 24hodin je rotacni rychlost Zeme asi 463 m/s (urcite se ve skutecnosti trosku lisi, ale tohle je jen zjednoduseny myslenkovy postup).
Pri startu z rovniku na orbitu o sklonu 50° tedy musi byt vektor rychlosti ve smeru kolmem na rovnik stale 4.82km/s, ale ve smeru rovniku to je jiz jen 5.28km/s. Vysledny vektor rychlosti je 7.15km/s.
Pri startu z 50° rovnobezky je rotacni rychlost Zeme cca 355m/s a po analogickem vypoctu ma vysledny vektor rychlosti velikost 7.23km/s.
Rozdil je 80m/s ve prospech startu z rovniku. Udelal jsem nekde chybu?

Moc složitě:-) Selský rozum mi říká, že při startu na stejnou dráhu z různých dostupných kosmodromů budou vždy přídavné rychlosti zemské rotace stejné.
Pro potvrzení jsem našel vzorec v knize Rakety a kosmodromy:

deltaV = 465 x cos A x sin B

kde A je zeměpisná šířka kosmodromu [°] a B azimut střelby [°] (východním směrem je 90°). Pro sklon dráhy 51,6° mi vychází 288,4 m/s jak pro start z rovníku tak i pro start z 51,6° zemské šířky.
 
27.7.2006 - 11:13 - 
quote:

Pri startu z rovniku na orbitu o sklonu 50° tedy musi byt vektor rychlosti ve smeru kolmem na rovnik stale 4.82km/s, ale ve smeru rovniku to je jiz jen 5.28km/s. Vysledny vektor rychlosti je 7.15km/s.
Pri startu z 50° rovnobezky je rotacni rychlost Zeme cca 355m/s a po analogickem vypoctu ma vysledny vektor rychlosti velikost 7.23km/s.
Rozdil je 80m/s ve prospech startu z rovniku. Udelal jsem nekde chybu?

Moc složitě:-) Selský rozum mi říká, že při startu na stejnou dráhu z různých dostupných kosmodromů budou vždy přídavné rychlosti zemské rotace stejné.
Pro potvrzení jsem našel vzorec v knize Rakety a kosmodromy:

deltaV = 465 x cos A x sin B

kde A je zeměpisná šířka kosmodromu [°] a B azimut střelby [°] (východním směrem je 90°). Pro sklon dráhy 51,6° mi vychází 288,4 m/s jak pro start z rovníku tak i pro start z 51,6° zemské šířky.


Ano Spravne!!!
Muj vypocet je analogicky, ale v druhem odstavci jsem udelal chybu. Pri startu z 50° rovnobezky totiz start probiha ve smeru rovnobezky. To je ten azimut strelby. Tudiz opravuji ten muj druhy odstavec vyse:

Pri startu z 50° rovnobezky je rotacni rychlost Zeme cca 355m/s a protoze start probiha ve smeru rovnobezky muzeme od orbitalni rychlosti 7.5km/s odecist celou rotacni rychlost Zeme. (Ja jsem spatne predpokladal, ze i tady startujeme pod uhlem 50°)
Vysledny dV pro start ma velikost 7.145km/s a rozdil oproti startu z rovniku je tedy 0m/s.

Neni nic lepsiho nez si overit ze to v tech odporne odbornych knihach maji skutecne spravne. Dik za spolupraci.


 
<<  1    2    3  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.319993 vteřiny.