|
citace:
... tak alespoň výhledově výtah dle současných projektů. ...
Máš-li na mysli tzv. "kosmický výtah", tak ten je možný jen nad místem na rovníku. A Krušné hory jsouzatraceně daleko od rovníku ...
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
... Myslím, že korekce dráhy jsou jednou ze základních funkcí servisního modulu. Díky za odpověď
Nikoli, dnes už nejsou korekce závislé na servisním modulu. To bylo v době, kdy ještě sestávala stanice jen z FGB + SM + Unity a létala v bezpilotním režimu. Dnes to mají za úkol Progressy. Sice chtěli Rusové vyzkoušet i motory na zádi SM v době, kdy tam zrovna nebyl připojený Progress (jindy to není možné, spaliny z trysek by zasahovaly připojený Progress), ale nepovedlo se to, protože pobliž trysek byly nainstalovány antény pro radarový odpovídač pro řízení příletu nákladních lodí ATV a jeden kabel byl v blízkosti jedné trysky veden tak nešťastně blízko, že se neúplně odklopila krytka trysky toho motoru a v důsledku toho počítač manévr zrušil. Šlo však více méně o test, zda po tak dlouhé době jsou tyto motory vůbec schopné provozu, ale nešlo o nějaký "nácvik", jak to dělat v praxi pravidelně.
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Teraz je ISS vo výške asi 350 km. Ak sa pridajú nové slnečné panely, zväčší sa aerodynamický odpor. Pôjde potom stanica vyžšie?
Nepočítá se s tím, ale spíše s pravidelnějšími korekcemi dráhy (včetně korekcí dělaných raketoplány, když jim zbyde "šťáva"). Jinak optimální výška dráhy je 380 až 410 km.[Upraveno 08.9.2006 poslal avitek] ____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
... Teď ještě asi tím napouštěním a vypouštěním pěkně popraská izolace na ET ...
ET dle specifikací má vydržet 12 cyklů napuštění a vypuštění kryogenních pohonných látek. Pak je prohlášena za nepoužitelnou. ____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Teraz je ISS vo výške asi 350 km.
Přesné hodnoty jsou k okamžiku 2006-09-08 11:21 UTC následující:
Střední výška 344,37 km, výška perigea 338,0 km, výška apogea 35O,8 km ____________________
Antonín Vítek |
|
Dekuji panu Vitkovi za upresneni.
Budete delat komentar zitra v CT?
|
|
citace:
... A Zvezda neumí korigovat dráhu ISS tak aby bylo možné startovací okno prodloužit? ...
Prodloužení startovacího okna není možné nějakou "korekcí dráhy". To je blbost. Čas "denního" okna (těch pět minut, resp. deset minut) je dán polohou roviny dráhy v prostoru (přesně řečeno, délkou výstupného uzlu dráhy) a to nezkorigujete, ani kdybyste se stavěl na hlavu a drbal se přitom palcem pravé nohy za levým uchem. Vy můžete v podstatě jen zvýšit (nebo snížit) výšku oběžné dráhy a tím
a) změnit rychlost stáčení uzlové přímky (tedy hodnoty délky výstupného uzlu) o maximálně pár setin stupně za den. Přitom "přirozená" rychlost stáčení uzlové přímky (v důsledku zploštění Země a oběhu Země kolem Slunce) je přibližně 6,25 stupně/den
b) optimalizovat průběh setkávacích manévrů mezi navedením raketoplánu (nebo Sojuzu nebo Progressu) na oběžnou dráhu a připojením ke stanici. (Důležitější je to pro Rusy, protože ti chtějí zásadní manévry děla pokud možno ve viditelnosti z jejich pozemních stanic, tedy nad územím Ruska, resp. SNG; Aeričanům to tak moc nevadí, mají družice TDRS).
"Dlouhodobé" startovní okno (tj. ve které dny je to "denní" okno využitelné) je v zásadě závislé na dvou okolnostech:
1) Primární podmínkou je hodnota tzv. beta úhlu, tj. směru, ve kterém je Slunce vůči rovině oběžné dráhy. Stanice s připojeným raketoplánem musí být v určité orientaci (LVLH TEA), ve které je podélná osa stanice v rovině dráhy, se servisním modulem "vepředu" (tj. ve směru letu, s laboratorním modulem Destiny "vzadu" a za ní je přivěšen raketoplán, přídí nahoru od Země. Osa je při pohledu zboku zvednuta (ve směru k SM) asi o 20 stupňů nahoru nad lokální horizont). V této orientaci jsou aerodynamické síly v rovnováze s gravitačním gradientem a nesnaží se stanici "roztočit" (TEA = Torque Equilibrium Attitude). Tím je při daném beta-úhlu jednoznačně dáno, jak se mění během oběhu kolem Země ozařování vnitřku nákladového prostoru Sluncem. To nesmí být ani moc, ani málo (kvůli tepelné rovnováze, hlavně co se týče radiátorů klimatizačního systému, aby se Sluncem moc nepřehřívaly, protože pak by nemohly odvádět odpadní teplo z nitra raketoplánu). Situace se pravidelně opakuje s periodou asi 50 až 60 dní. Navíc v současné konfiguraci stanice s ITS-P6 panely fotovoltaických baterií v dočasném umístění nelze optimalizovat jejich natočení vůči Slunci celou dobu a stanice musí proto přecházet do orientace XPOP, ve které je připojení raketoplánu ke stanici ne sice nemožné, ale značně nevýhodné z dynamických důvodů. (To by mělo odpadnout v definitivní konfiguraci celé stanice po přemístění P6 na konec P4).
2) Pokud chcete startovat ve dne, tak je to dáno okamžitou délkou výstupnoého uzlu, která se mění tak, že každý další den se musí startovat přibližně o 24 až 26 minut dříve (konkrétně to závisí na okamžité výšce dráhy). Přitom denní světlo musí být nejen v místě startu (tedy na Cape Canaveral), ale i nad výcíohdním Atlantikem, když se odhazuje ET. Proto se nemůže startovat příliš pozdě odpoledne, před západem Slunce, protožte by pak raketoplán brzy po startu vletěl do stínu Země.
Chceme-li dodržet obě podmínky, tak např v říjnu tomu vyhovují jen dny 2006-10-26 a 2006-10-27 pak dlouho nic a pak až prosinec a tehdy dokonce jen jeden den 2006-12-23.
S tím se nic nenadělá, za to může nebeská mechanika a zvolená výška dráhy a sklon dráhy k rovníku (ten je nejdůležitější z hlediska rychlosti stáčení uzlové přímky).
Howgh, domluvil jsem!
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
.... Budete delat komentar zitra v CT?
Bude sobota, tak se měnila směna a když jsem tam odpoledne byl (a komentoval jen ve zprávách ČT24 v 17.00 hodin), tak říkali, že se nová směna asi ozve během soboty. Tak uvidíme. Honza Kolář už jel taxíkem do televize, ale ještě během cesty ho otočili zpět ... (ten taxík platila ČT, proto jsou tak drahé teleizní poplatky ...). ____________________
Antonín Vítek |
|
Poslední oficiální (NASA) vykalkulovaný na základě současných elementů dráhy stanice ISS předpokládaný okamžik startu pro den 2006-09-09 je 15:14:56,000 UTC (tj. přilbižně 17:15 SELČ)
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
ET dle specifikací má vydržet 12 cyklů napuštění a vypuštění kryogenních pohonných látek. Pak je prohlášena za nepoužitelnou.
Děkuji za informaci,
máte odkaz na další podrobnosti (umístění servisních otvorů, vedení kabelů ECO senzorů, atd ...)?
zdravím
Honza
|
|
citace:
...
S tím se nic nenadělá, za to může nebeská mechanika a zvolená výška dráhy a sklon dráhy k rovníku (ten je nejdůležitější z hlediska rychlosti stáčení uzlové přímky).
Howgh, domluvil jsem!
Omlouvám se bílému vzdělanému bratrovi za porušení jeho konečného slova ...
... ale napadla mne otázka: Je pravda, že vyšší úhel dráhy k rovníku znamená rychlejší stáčení uzlové přímky? Respektive na polární dráze se uzlová přímka stočí o 360 - 360/365,25 stupně za den?
Nechť kalumet hoří jasným plamenem a potomci Apačů i bledých tváří dosáhnou dráhy oběžné!
|
|
Podle Spaceflightnow.com se ECO 3 sensor "zaseknul" v "mokre/wet" poloze po odcerpani paliva z ET. Zbyvajici tri ECO sensory pracuji korektne. Podle NASA to potvrzuje, ze ECO 3 je vadny. Pokud se neobjevi zadne dalsi komplikace s ECO sensory pri zitrejsim plneni ET, tak lze predpokladat, ze NASA povoli sobotni start Atlantis v 11:15 AM EST (17:15 CET/SEC) se tremi funkcnimi ECO sensory. Stejne jako tomu bylo s Discovery minuly rok v lete.
O dalsi starosti se postaralo bourkove pocasi v patek odpoledne. Technici NASA nemohli priklopit mobilni servisni plosinu zpet k Atlantis a nainstalovat zpet kryt z Tyveku na jeden z prednich manevrovacich thrusteru. Tento kryt ma predejit zatekani vody do systemu. Kryt uletel nekdy v patek rano. Problem zatekajici vody je, ze se muze vytvorit led a tim padem ovlivnit tlakovy sensor v thrusteru a obalamutit pocitac, ktery si bude myslet, ze thruster nefunguje. Kryt ale chybi na jednom z thrusteru, ktere miri bocne, tak se technici spolehaji, ze se tam az tak moc vody nedostane.
Drzme palce zitrku!
|
| 09.9.2006 - 07:27 - Luděk | |
|
| Můžu se zeptat, proč raketoplány i Sojuzy létají téměř 2 dny autonomně, než se spojí s ISS? Američané, když létali na Skylab, tak se s ním spojovali na 5. nebo 6. obletu po asi 8-9 hodinách od startu. Je to kvůli sklonu stanice k rovníku? Díky za odpověď |
|
citace:
... ale napadla mne otázka: Je pravda, že vyšší úhel dráhy k rovníku znamená rychlejší stáčení uzlové přímky? Respektive na polární dráze se uzlová přímka stočí o 360 - 360/365,25 stupně za den?
Ta hodnota, kterou uvádíš, je pouze částečná a zohledňuje jen postup Země kolem Slunce. Ve skutečnosti, zanedbáme-li všechny vyšší harmonické členy v rozvoji popisu zmeksého gravitačního pole a uvažzujeme-li pouze člen J2 (tedy pouze polární zploštění Země), pak přibližně platí pro průměrnou denní změnu délky výstupného uzlu ΔΩ pro družici pohybující se v malé výšce (cca do 5000 km nad povrchem Země)
ΔΩ = -10,05 (req/r)3,5.cos(i)
kde req je rovníkový poloměr Země, r je poloměr kruhové dráhy družice (dá se dostadit velká poloosa dráhy a) a i je sklon dráhy. Závisí tedy na kosinu sklonu a je tedy skutečně největší na polární dráze.
V této hodnotě naopak není zakalkulován denní pohyb Slunce (protože Ω se vyjadřuje v inerciální souřadné sousztavě, tedy vůči jarnímu bodu, nikoli vůči zemskému povrchu, tedy vůči zeměpisné délce).
Dosadíme-li příslušné současné hodnoty pro ISS, tak dostaneme denní posun 5,19 °/den (k tomu přičíst pohyb Slunce 0,98°/den) dostaneme 6,17 °/den = 25 min/den, což je denní posun začátku startovního okna.
Sorry, nejdřív jsem dosadil blbé hodnoty (ať vstávám, kdy vstávám, probouzím se v jedenáct...)
[Upraveno 09.9.2006 poslal avitek] ____________________
Antonín Vítek |
|
| Protože cos(90) = 0, je tedy stáčení roviny polární dráhy nulové a projevuje se tam jen a jen postup Země na dráze kolem Slunce, což je ten 0,98°/den. ____________________
Antonín Vítek |
|
Přibližně v 07:15 SELČ začalo nové plnění nádrže ET kyslíkem a vodíkem.
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Můžu se zeptat, proč raketoplány i Sojuzy létají téměř 2 dny autonomně, než se spojí s ISS? Američané, když létali na Skylab, tak se s ním spojovali na 5. nebo 6. obletu po asi 8-9 hodinách od startu. Je to kvůli sklonu stanice k rovníku? Díky za odpověď
Omlouvím se, všiml jsem si dotazu až teď.
Důvodem není sklon dráhy stanice k rovníku, ale především provozní otázky.
Jak Američané, tak Rusové používají při setkávání tzv, koncentrické chéma, což je systém postupného sorvnávání výšek oběžné dráhy a tím i vyrovnávíní rychlostí. Je založen v podstatě na Hohmannových přechodových elipsách, které jsou z energetického hlediska nejúsporněším způsobem přechodu mezi koplanárními (tj. ležícími v jedné rovině) oběžnými drahami.
Třetí den letu je používán zejména proto, že
1) dává posádce den na kontrolu systémů lodi
2) přípravu zařízení na setkání
3) čas na adaptaci na stav beztíže
U Rusů k tomu je třeba připočítat
4) optimální načasování spojení nad územím Ruska resp. SNG.
V případě mimořádně nepříznivé vzájemné polohy během startu (je trochu paradoxní, že nejhorší případ je, když v době startu právě přelétá cílový objekt - tedy např. ISS, právě nad místem startu, nad kosmodromem, nebo jej krátce před tím přeletěla). V takovém případě dokonce může být optimální doba setkání až čtvrtý den letu (jako první den počítám ten, co raketoplán vzlétl).
Kdyby např. v okamžiku navedení na oběžnou dráhu byla ISS (obíhající ve výši 344 km jak je právě teď) přesně nad raketoplánem, nacházejícím se na dráze 229-285 km (to je plánováno pro dnešní start po manévru OMS-2), pak by raketoplánu - kdyby nemanévroval - trvalo 1119 minut, tj. 18,6 hodiny, než by se dostal zase "pod stanici". Raketoplán by přitom udělal o 1 oběh víc, než stanic. Ve skutečnosti raketoplán postupně zvýšuje rychlost, tím přechází na vyšší ráhu va v důsledku toho se snížuje rychlost přibližování ke stanici. V závěru leti po dráze, která leží asi 10 km pod dráhou stanice a z ní pak manévrem Ti zahajuje závěrečné přibližení do bodu asi 800 metrů pod stanicí.
Tohle všechno si vyžádá čas. U Skylabu byl optimalizován start tak, aby vzájemná poloha stanice vůči místu startu v okamžiku startu byla taková,, aby doba přeletu mohla být co nejvíce zkrácena.
[Upraveno 09.9.2006 poslal avitek] ____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
máte odkaz na další podrobnosti (umístění servisních otvorů, vedení kabelů ECO senzorů, atd ...)?
Jediné odakzy na nějaké obrázky co znám jsou na
http://www.nasa.gov/returntoflight/news/ECO_graphics.html ____________________
Antonín Vítek |
|
Výřez obrázku spodku ET s popiskem jsem dal na
Konektor vlevo dole obsahuje i datové dráhy od ECO senzorů ve vodíkové nádrži. ____________________
Antonín Vítek |
|
Dnešní přehled plánovaných zajímavějších akcí přenášených NASA TV (9.9.2006):
SELČ ..... Akce
13:24:00 Odjezd posádky z budovy O&CB (Operations and Checkout Building)
13:54:00 Nástup posádky do raketoplánu
15:09:00 Uzavření vstupního průlezu
15:44:00 Vyklizení "bílého pokoje"
15:59:00 T-20 min. Začátek desetiminutového přerušení odpočítávání
16:01:00 Brífink ředitele NASA pro předstartovní testy
16:09:00 T-20 min. Obnovení odpočítávání
16:20:00 T-9 min. Začátek posledního přerušení odpočítávání (na 45 minut)
16:30:55 Ředitel NASA pro předstartovní zkoušky ověřuje připravenost raketoplánu ke startu
17:05:55 T-9 min. Obnovení odpočítávání
17:07:25 Odsunutí přístupového můstku od raketoplánu
17:11:00 Zkoušky ovládání aerodynamických řídicích ploch
17:11:25 Zkoušky ovládání vychylování hlavních motorů SSME
17:12:55 Posádka uzavírá hledí přileb skafandrů
17:14:48 Zážeh hlavních motorů SSME (T-6,6 sekund)
17:14:55 Zážeh motorů SRB (START)
(třeba to dnes klapne)
[Upraveno 09.9.2006 poslal ales] |
|
| Jak to dnes vypada s moznosti videt raketoplan nebo ET po startu z naseho uzemi? Pripadne po prvnim obehu? |
|
> Jak to dnes vypada s moznosti videt raketoplan nebo ET po startu z naseho uzemi? Pripadne po prvnim obehu?
Všechny průlety včetně prvního oběhu jsou v ČR za naprostého denního světla, takže samozřejmě vidět nemůže být nic. Možná radioamatéři by mohli něco slyšet, ale tím si nejsem jist. |
| 09.9.2006 - 13:44 - Oldřich Švéda | |
|
| A jak to vypada s pocasim ? |
|
| Počasí 80% OK (předpověď z 13:00 SELČ)[Upraveno 09.9.2006 poslal avitek] ____________________
Antonín Vítek |
|
čekáme
http://www.nasa.gov/images/content/123446main_launchday_night_large.jpg |
|
citace:
čekáme
http://www.nasa.gov/images/content/123446main_launchday_night_large.jpg
Snad odstartují. ____________________
Tomáš Kovařík |
|
a vrátí se bez škrábanců a vcelku...
prožívat jeden start víckrát za sebou to musí být nesmírně stresující |
|
| Přenos s besedou by měl být na ČT24 od 17:08 do 17:30 SELČ (Kolář + Vítek) ____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Přenos s besedou by měl být na ČT24 od 17:08 do 17:30 SELČ (Kolář + Vítek)
A taky na slovenske TA3... ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
prožívat jeden start víckrát za sebou to musí být nesmírně stresující
Souhlas, taky z toho už nespím ...
no tak, snad, už ... držím palce
Honza |
