Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5    6  >>
Téma: Dalekohled JWST
04.12.2007 - 18:38 - 
quote:

Takze mame veskerou energii soustredenou na Planckove delce - tedy skorosingularitu - husta energie neni v nekonecnu, ale tech nul v exponentu je hoooodne moc.
A hned o jednu planckovu delku vedle neni nic? Hustota energie rovna nule? No fuj. Neni to o moc lepsi nez singularita v nekonecnu. Cerna dira se proti tomu chova velice slusne. Tam je hustota energie pekne spojita.



Ono to dle fyziků a kosmologů nejde kolem. Když kolem není hmota, není kolem prostor a tedy není ani žádné kolem.
 
04.12.2007 - 18:45 - 
quote:
Ta postupně z energie "zkondenzovala", možná díky vlastnostem časoprostoru - rozpínáním chladl.
Ale to už se začíná podobat mé neoblíbené filozofii.


Časoprostor má vždy hmotnost a energii, takže je to vlastně prašť jako uhoď.

Podle některých fyziků je hmota v podobě látky jen zvlášt drsná fluktuace vakua a vztah mezi vakuem a látkou je jen něco na způsob fázové rovnováhy mezi kondenzovanou a odpařenou fází.
 
04.12.2007 - 21:08 - 
quote:
Takze mame veskerou energii soustredenou na Planckove delce - tedy skorosingularitu - husta energie neni v nekonecnu, ale tech nul v exponentu je hoooodne moc.

Ale už je to hoooodně mockrát lepší než nekonečno.
quote:
A hned o jednu planckovu delku vedle neni nic? Hustota energie rovna nule? No fuj.

No fuj, snad se nechcete ptát, co je vedle vesmíru...

Aha, on to sem už napsal Adolf.

 

____________________
--
MIZ
 
05.12.2007 - 11:58 - 
quote:
quote:
Takze mame veskerou energii soustredenou na Planckove delce - tedy skorosingularitu - husta energie neni v nekonecnu, ale tech nul v exponentu je hoooodne moc.

Ale už je to hoooodně mockrát lepší než nekonečno.
quote:
A hned o jednu planckovu delku vedle neni nic? Hustota energie rovna nule? No fuj.

No fuj, snad se nechcete ptát, co je vedle vesmíru...

Aha, on to sem už napsal Adolf.


Ma to jen malou chybicku. Pokud je hmota ci energie jen nejaky "spotrebovany prostor" pak se nemuze hmota celeho vesmiru vejit na planckovu delku. Naopak, koncentrace hmoty vlastne znamena hodne prostoru zmackaneho do maleho "objemu". Vesmir by tedy obsahoval zrovan tolik planckovych delek co dnes, jen by byl zmacknut do planckoveho objemu.
Napriklad uprostred elementarnich castic je zrejme prostor takto zmuchlan do maleho objemu, mozna porovnatelneho s planckovou delkou. Pred big bangem by tedy cely vesmir vypadal podobne jako jedna velka elementarni castice. Tak to zrejme funguje v cernych dirach a podobnych exotech.

Mozna ze vsak pocatek vesmiru byl skutecne jiny a to tak, ze existoval jisty prazdny vesmir bez hmoty a casu, ktery byl naprosto krasny rovny nezmuchlany.
Do tohoto vesmiru prisel nesmirny energeticky impulz od nekud "zvenci", ktery tento "prostor" rozvlnil a ten zacal rapidne kmitat (energie), muchlat (hmota) a krivit (silove pusobeni).

V prostoru se nejspis spotrebovava nadbytecna energie ke vzniku hmoty. Tim se cast prostoru zmacka a zbytek se musi natahnout, deformovat. Tak dojde k efektu chladnuti vesmiru i jeho rozpinani. Nekteri fyzikove vsak tvrdi, ze tento jev dosud probiha. Dokonce ikdyz "prazdny vesmir" ma uz jen nizkou zbytkovou energii.
Dokonce se mi chce verit tomu, ze hmota vznika nejlepe tam, kde je vesmir rovny a nenatazeny, nedeformovany (v mistech s malym silovym pusobenim). Pak by nova hmota vznikala nejlepe tam, kde ji nikdo nepozoruje. Bud v prazdnem mezigalaktickem prostoru (ktery uz ovsem dnes nemusi byt az tak prazdny), nebo na okraji vesmiru. Pak je otazka jestli stale potrebujeme teorii big bangu k vysvetleni odkud se vzala hmota v nasem vesmiru.



 
05.12.2007 - 13:14 - 
quote:
Ma to jen malou chybicku. Pokud je hmota ci energie jen nejaky "spotrebovany prostor" pak se nemuze hmota celeho vesmiru vejit na planckovu delku.

1. Omlouvám se za podporu OT a prosím nějakého ochotného admina o přesun na vhodnější nit.

Proč by se tam ta hmota nemohla vejít ani ve formě energie? Částice jaké známe dnes tehdy rozhodně neexistovaly, protože potřebují příliš mnoho prostoru na uložení příliš mála energie, takže jejich existence v samém počátku vesmíru byla nemožná.
quote:
Naopak, koncentrace hmoty vlastne znamena hodne prostoru zmackaneho do maleho "objemu".
S tímto pohledem na prostor nesouhlasím. Ano, prostor je definován jen v takovém vesmíru, který obsahuje hmotu, přesněji látku. Ano, hmota [jedna z forem látky] prostor pouhou svou přítomností deformuje, zakřivuje.
quote:
Vesmir by tedy obsahoval zrovan tolik planckovych delek co dnes, jen by byl zmacknut do planckoveho objemu.
Nerozumím.
quote:
Napriklad uprostred elementarnich castic je zrejme prostor takto zmuchlan do maleho objemu, mozna porovnatelneho s planckovou delkou. Pred big bangem by tedy cely vesmir vypadal podobne jako jedna velka elementarni castice. Tak to zrejme funguje v cernych dirach a podobnych exotech.

Navrhuji vyhýbat se zápornému i nulovému času. Je zajímavé, že do záporného prostoru se nikdy nikdo nehrne, přitom čas je taky jen souřadnice, se stejným počátkem.

quote:
Mozna ze vsak pocatek vesmiru byl skutecne jiny a to tak, ze existoval jisty prazdny vesmir bez hmoty a casu, ktery byl naprosto krasny rovny nezmuchlany.
Do tohoto vesmiru prisel nesmirny energeticky impulz od nekud "zvenci", ktery tento "prostor" rozvlnil a ten zacal rapidne kmitat (energie), muchlat (hmota) a krivit (silove pusobeni).

Námitka 1: Co to je prostor, v kterém není látka? Neznám, neumím. Z mého pohledu není, neexistuje.

quote:
V prostoru se nejspis spotrebovava nadbytecna energie ke vzniku hmoty. Tim se cast prostoru zmacka a zbytek se musi natahnout, deformovat. Tak dojde k efektu chladnuti vesmiru i jeho rozpinani. Nekteri fyzikove vsak tvrdi, ze tento jev dosud probiha. Dokonce ikdyz "prazdny vesmir" ma uz jen nizkou zbytkovou energii.

Časoprostor "nasycený" velkou energií byl směstnán do téměř bodu a vlastně sám o sobě explodoval. Protože je energeticky uzavřený, zvětšením chladl, z energie zkondenzovala později hmota. To byl zdroj jejího vzniku, nic "zvenčí". Dnes už je vesmír tak velký, že ochladl už blízko k nule, na nějaké ty 3K kolik má reliktní záření [to je taková ta křivka, jak své přibližování se k nule v čase stále zpomaluje]. Sem tam sice ještě existuje pár nehomogenit jako např. naše Galaxie a v ní Slunce, Země a tam někde i človíčci u PC, ale to je jen přechodná energetická nesrovnalost, nerovnováha, nečistota.

quote:
Dokonce se mi chce verit tomu, ze hmota vznika nejlepe tam, kde je vesmir rovny a nenatazeny, nedeformovany (v mistech s malym silovym pusobenim). Pak by nova hmota vznikala nejlepe tam, kde ji nikdo nepozoruje. Bud v prazdnem mezigalaktickem prostoru (ktery uz ovsem dnes nemusi byt az tak prazdny), nebo na okraji vesmiru. Pak je otazka jestli stale potrebujeme teorii big bangu k vysvetleni odkud se vzala hmota v nasem vesmiru.

Celkové množství látky = hmoty + energie je dané.
Vznik vesmíru si lze představit podobně jako vznik bublinky páry ve vroucí vodě. Mám vodu, "našlapanou" energií už tolik, že to je na hranici stability. Pak stačí mikro nečistota, třeba jen strukturální díky už divokému pohybu molekul kapalné vody a vznikne zárodek bublinky, naprosto mikroskopický. Ovšem uvnitř této bublinky jsou už zcela jiné podmínky - je tam plyn. Bublinka se rozpíná, a pokud by se to umělo technicky zařídit a bublinu z vody vyjmout a izolovat, při dostatečném rozepnutí její obsah vychladne a zkondenzuje pára na vodu a pokud to byl roztok, třeba nám tam vypadnou i nějaké krystaly.
Je to jen takové narychlo přirovnání, co mě teď napadlo, snad mě někdo nebude chytat za nějaké detaily o varu vody.

A vakuum ve vesmíru si lze představit jako hladinu vody v ne zcela plné, uzavřené nádobě [hrnec s pokličkou]. Je-li tam už ustavena rovnováha, je vzduch nad hladinou zcela nasycen vodní parou. Při pohledu z dálky se nic neděje, ale zblízka v tom vzduchu kondenzují kapičky a padají do vody, z které se zase jiné kapičky na hladině odpařují. Je to takové dynamické, ale rovnováha. Jako vroucí vakuum ve vesmíru, kde vznikají páry částic a vzápětí [až na výjimky] zanikají.

Prostor je tomu všemu jen kulisou, sice třeba různě pokřivenou, ale jsou to jen souřadnice, na ničem se nepodílející.
IMHO

 

____________________
--
MIZ
 
05.12.2007 - 14:05 - 
Nezapomínejte, že k hmotě a prostoru přibyly dva další fenomény : temná hmota a temná energie. Obecně se má zato, že temné hmoty je 70% celku, měla by se projevovat tím, že příkladně naše Galaxie je hmotnější než odpovídá počtu hvězd, plynu a prachu, důsledkem čehož je, že hvězdy v okrajových částech Galaxie krouží kolem středu rychleji než by měly.Je otázka, zda temná hmota " kopíruje " skladbu galaktického tělesa , t.j. s růstem koncentrace směrem ke středu včetně středové " černé díry" z temné hmoty, nebo je tomu jinak ?
Jestli nejsme ve stejné situaci jako naši předkové když neviděli vzduch považovali vítr za samostatný fenomén.
 
05.12.2007 - 14:27 - 
quote:
Nezapomínejte, že k hmotě a prostoru přibyly dva další fenomény : temná hmota a temná energie. Obecně se má zato, že temné hmoty je 70% celku, měla by se projevovat tím, že příkladně naše Galaxie je hmotnější než odpovídá počtu hvězd, plynu a prachu, důsledkem čehož je, že hvězdy v okrajových částech Galaxie krouží kolem středu rychleji než by měly.Je otázka, zda temná hmota " kopíruje " skladbu galaktického tělesa , t.j. s růstem koncentrace směrem ke středu včetně středové " černé díry" z temné hmoty, nebo je tomu jinak ?

Temná, raději tmavá hmota se skutečně takto projevuje a mnohem lépe než na naší to je vidět na ostatních galaxiích. Někdo to tuším i nazval "kolotočovým" efektem. Zároveň ale z pozorování plyne, že ta tmavá tu světlou hmotu nekopíruje vždy a všude stejně. Jsou galaxie, kde skoro není a naopak to vypadá i na galaxie skoro "jen tmavé", tj. s velkým, převažujícím množstvím tmavé hmoty. Tam kde je, tak to vypadá, že tvoří jakýsi "obal" kolem galaxie. Gravitačně interaguje, takže tím je dáno její rozložení.
[Popravdě by mě zajímalo, jaká tělesa se z ní tvoří.]
Přestože zatím nevíme, z čeho se skládá, nevím o důvodu, proč ji nějak z kosmologického popisu vzniku a vývoje vesmíru vyjímat. "Není to nic proti ničemu." - když už tu někde p. Werich zazněl.

Naopak tmavou energii zatím chápu jen jako jednu z berliček, kterými si vysvětlujeme zrychlování expanze časoprostoru.

 

____________________
--
MIZ
 
05.12.2007 - 15:30 - 

Naopak tmavou energii zatím chápu jen jako jednu z berliček, kterými si vysvětlujeme zrychlování expanze časoprostoru.


Obecne se ma za to ze temna energie (coz je dost zavadejici nazev) je obdoba energie vakua. Podobna tomu co se da zmerit u Casimirova efektu. Co nikdo ovsem nechape je, proc expanze zrychluje, dokonce zatim nevime, zda nedojde k tzv. velkemu roztrzeni.
 
05.12.2007 - 17:58 - 
quote:

Obecne se ma za to ze temna energie (coz je dost zavadejici nazev) je obdoba energie vakua. Podobna tomu co se da zmerit u Casimirova efektu. Co nikdo ovsem nechape je, proc expanze zrychluje, dokonce zatim nevime, zda nedojde k tzv. velkemu roztrzeni.


Tedy důvod k jásotu. Astroláb už nestačí. Dojde konečně na lámání berel. Další absolutně černé zířící těleso.
 
05.12.2007 - 19:07 - 
Jaxe prislo na to ze se expanze zrychluje? 
05.12.2007 - 19:33 - 
quote:
Jaxe prislo na to ze se expanze zrychluje?

Pozorováním. Zjistilo se, že bližší objekty se vzdalují od nás rychleji, vzdálenější pomaleji. U vzdálenějších objektů tedy pozorujeme nižší rychlost rozpínání vesmíru. Pozorováním vzdálenějších objektů pozorujeme starší minulost, než kterou vidíme pozorováním bližších. Ve vzdálenější minulosti se tedy objekty vzdalovaly od nás pomaleji, vesmír se pomaleji rozpínal.
Rozpínání pozorujeme jen na velkých vzdálenostech, vzdalují se od sebe největší objekty - nadkupy [kupy kup] galaxií. Tyto nadkupy jsou největší útvary hmoty, které ještě drží pohromadě gravitace. Na těchto a menších vzdálenostech gravitace rozpínací sílu překonává. Zatím.

 

____________________
--
MIZ
 
06.12.2007 - 00:35 - 
A nemuze byt chyba v pozorovani zpusobena tim, ze vzdalene objekty maji vyssi rychlosta a tak se uplatnuje teorie relativty a nam se zda ze se pohybuji v prostoru pomaleji? Podobny efekt jako pri padani do cerne diry. 
06.12.2007 - 07:56 - 
Tak vysoké [tj. relativistické] ty rychlosti zas nejsou. Největší nepřesnosti - aspoň pokud je mi známo - pramení z nepřesného určování vzdáleností. "Kalibrační" supernovy jistého typu však nedávno přispěly novými poznatky, které to zas trochu zpřesní, nicméně s určováním [takovýchto velkých] vzdáleností to nikdy nebude snadné.

 

____________________
--
MIZ
 
06.12.2007 - 09:28 - 
Sám Velký třesk je zajímavý fenomén, jako kdyby síla, která držela časoprostor v singularitě náhle dostala opačné znaménko. 
06.12.2007 - 10:18 - 
Nene, mě se líbí ta myšlenka fázového přechodu vakua. Potenciální bublinku páry ve vroucí vodě nic v singularitě nedrží. V té předchozí fázi [vroucí vodě] je jen potenciál k jejímu vzniku. Pak už se jen v tom bodě ta "síla" uvolní.

 

____________________
--
MIZ
 
06.12.2007 - 11:23 - 
Jen dodavam, ze lecos se dovime pristi rok az zacne pracovat sonda Planck, ktera bude nejen mnohem presneji merit anizotropii v malych skalach ale hlavne polarizaci, to muze hodne rict o topolgii vesmiru. Jeste ke strunam, dneska se uz vi, ze pokud je strunova teorie spravna, rozhodne nepujde o neco jako mody vibraci jednorozmernych strun (strunova torie je zavadejici nazev) ale spis o membrany ktere mohou byt i vicerozmerne - D-brany, to si vyzadalo slouceni ruznych strunovych nebo supersymetrickych teorii pro ruzne typy ruzne energeteickych interakci (ukazalo se ze vsechny jsou matemmaticky identicky pri vicerozmernym popisu) . Podle teto teorie je samotny nas vesmir takovou rozpinajici se D-branou. Krome strunove teorie tu mame kvantovou smyckovou gravitaci, ktera se na castice a interakce diva na neco jako vzruchy na spinorove siti (trochu podobne virtualnim fononum v supravodicich II. typu) Uzasny je, jak se podobne myslenky vynorujou uplne v odlisnem kontextu. S prichodem holografickeho principu do M teorie (strunovka), se nektery idee LQG (smyckova gravitace) dostavaji i sem.  
06.12.2007 - 11:36 - 
Kazdopadne obe tyhle teorie jsou dneska spis matematickou filozofii nez vedou, nedavaji totiz zadne overitelne predpovedi. Respektive davaji sprave treba spin gravitonu nebo entropii CD, ale to umime spocitat i v klasicke QTP. Jine typy predpovedi jsou zase zcela mimo soucasne moznosti testovani at uz skalou rozmerovou nebo energii. Treba ale nakonec vysvetli prave inflaci nebo zrychlovani expanze vesmiru v soucasne dobe. 
06.12.2007 - 12:08 - 
Zdá se jakoby v počátku velkého třesku nepůsobila gravitace, jinak by se to mělo velmi rychle zhroutit zpět. 
06.12.2007 - 12:36 - 
quote:
Zdá se jakoby v počátku velkého třesku nepůsobila gravitace, jinak by se to mělo velmi rychle zhroutit zpět.

Nepůsobila.
1/ Nebyla ještě látka, která by ji "produkovala", bylo jen záření.
2/ Předpokládáme, že všechny síly byly tehdy spojené v jedinou. Až jak vesmír postupně chladl, z energie kondenzovala hmota a také se jednotlivé síly oddělovaly. Nakonec se jedna původní "prasíla" rozpadla na 4 různé, které známe dnes. Z nich je ta gravitační nejslabší. Zase ale působí prostorově neomezeně [nechce se mi zrovna psát "na neomezenou vzdálenost" ].

Pro volné chvíle doporučuji knihu První tři minuty Stevena Weinberga. Ano, je někde 10 let stará, takže nevím, zda tam náhodou nezačínají všechny stupnice na nule místo na Planckově času a délce, ale nad to se dá povznést.

 

____________________
--
MIZ
 
06.12.2007 - 13:01 - 
I zareni neco vazi, v te dobe ale nebylo ani zareni, enrgie byla pouhou potenci prostru. Ale i kdyby, prostor " byl rozfouknut" tak rychle, ze gravitace by vubec nemela sanci, pri inflaci se samotny prostor rozpinal nadsvetelnou rychlosti, i kdyz ryhlost je velmi zavadejici pojem, protoze tu merime jako cas k prekonani vzdalenosti. Tady se ale menila smotna vzdalenost i zpusob plynuti casu.  
06.12.2007 - 13:49 - 
quote:
Jeste ke strunam, dneska se uz vi, ze pokud je strunova teorie spravna, rozhodne nepujde o neco jako mody vibraci jednorozmernych strun (strunova torie je zavadejici nazev) ale spis o membrany ktere mohou byt i vicerozmerne - D-brany, to si vyzadalo slouceni ruznych strunovych nebo supersymetrickych teorii pro ruzne typy ruzne energeteickych interakci (ukazalo se ze vsechny jsou matemmaticky identicky pri vicerozmernym popisu) . Podle teto teorie je samotny nas vesmir takovou rozpinajici se D-branou. Krome strunove teorie tu mame kvantovou smyckovou gravitaci, ktera se na castice a interakce diva na neco jako vzruchy na spinorove siti (trochu podobne virtualnim fononum v supravodicich II. typu) Uzasny je, jak se podobne myslenky vynorujou uplne v odlisnem kontextu. S prichodem holografickeho principu do M teorie (strunovka), se nektery idee LQG (smyckova gravitace) dostavaji i sem.


Nejsou tyhle teorie v souladu s tim co jsem zde nadhodil drive - o tom ze energie a hmota jsou spise projevem samotneho prostoru a ze samotny prostor je nositelem informace, kterou my cteme jako fyzikalni zakony?
Je uz potom jedno jestli se na zmuchlani, kmity a deformace prostoru divame jako na vibraci struny (D-brany), nebo klasicky pomoci castic a prenasecu sil.
Jde jen o to ktery aparat je lepsi a prokaze vetsi zivotaschopnost. Rozhodne mi prijde prijemejsi divat se na velky tresk jako postupne rozbalovani mnohorozmerne struny nez skaredou singularitu v mrtvem svete statickych souradnic.
Porad si ovsem nejsem jisty tim, jestli to proklamovane zrychlovani expanze vesmiru neni proste jen dusledek toho, ze vidime vetsi deformaci v soucasnem vesmiru nez tomu bylo v minulosti. To by naznacovalo, ze vesmir byl puvodne hladky a nedeformovany. "Energie vakua" byla v minulosti vetsi nez je nyni a rovnomerne rozdelena (vesmir nebyl deformovany). Pak doslo ke vzniku a akumulaci hmoty a soucasne k deformaci vesmiru. Nektere casti vesmiru s mensi hustotou energie (hmoty) podlehly rychle expanzi a ochladly vice nez casti ve ktere je hmoty vice a dokaze si dalsi hmotu pritahnout.
Dalo by se to predstavit jako kdyz dva lide muchlaji na dvou ruznych mistech deku. K nejvetsimu napeti v dece dojde na spojnici mezi nimi.
Stejne tak vesmir muchlaji gravitacni centra a prostor mezi nimi je natahovan a hustota energie se tam neustale snizuje (odtud prichazi reliktni zareni).
Samozrejme se nachazime prave v jednom z gravitacnich center a pri pohledu do jineho gravitacniho centra sledujeme dramaticke rozpinani vesmiru mezi nami a jimi.


 
06.12.2007 - 14:14 - 
quote:
I zareni neco vazi, v te dobe ale nebylo ani zareni, enrgie byla pouhou potenci prostru.


Jaky je rozdil mezi zarenim a energii? Ja myslim ze lze rozlisit jen deformaci (natahovani) prostoru (silove pusobeni), vibraci prostoru (klidne to prirovnejme k vibraci struny - coz je energie) a zmuchlani prostoru (coz je hmota). Pritom jedinym rozdilem mezi kmitanim a zmuchlanim prostoru (energie a hmota) je ten ze pri zmuchlani jevi prostor tendenci v tomto zmuchlani zustat. Muzeme se pokusit prostor zase narovnat tim ze s nim zatrepeme, rozkmitame (dodame energii). To je myslim v souladu i s pohledem na silnou interakci, kdy se zda, ze se castice jakoby "drzi za ruce" nebo se "zahaknou" do sebe. Pak je i jednoduche vysvetlit proc se nektere castice do sebe proste nezahaknou - jejich zmuchlani neni kompatabilni.
Pak je taky ihned jasne ze pokud prostor kmita prilis, neni mozne vytvorit nejake stabilni struktury - hmotu.

quote:

Ale i kdyby, prostor " byl rozfouknut" tak rychle, ze gravitace by vubec nemela sanci,



Tady se zrejme jedna o tzv. vypraseni deky. Deka je pomackana a chceme ji narovnat dodanim velkeho mnozstvi energie. Ale odkud tu enegii vezmeme pokud nepodvadime?

quote:

pri inflaci se samotny prostor rozpinal nadsvetelnou rychlosti, i kdyz ryhlost je velmi zavadejici pojem, protoze tu merime jako cas k prekonani vzdalenosti. Tady se ale menila smotna vzdalenost i zpusob plynuti casu.


To je ta mikulasska berle, nebo Adolfem zminovane choditko. Pokud existuje teorie ktera nepotrebuje nadsvetelnou rychlost, pak bude zrejme spravnejsi.
 
06.12.2007 - 14:17 - 
Inflační fáze pokud proběhla [ale lepší vysvětlení zatím nemáme], byla velice rychlá. Jak tu bylo zmíněno, kdyby to bývalo proběhlo v prostoru, bylo by to hodně nadsvětelnou rychlostí. A proběhla "poměrně záhy".

Není důvod si myslet, že rozpínání neprobíhá v celém vesmíru rovnoměrně, všude stejně. Ve vesmíru není privilegovaných míst. Vesmír je skoro prázdný časoprostor, občas někde hmota, která ho deformuje pouze trochu a lokálně.

Dále nesmíme zapomenout na antihmotu. Pravděpodobně v počátku vzniklo skoro stejné nebo úplně stejné množství hmoty jako antihmoty. A skoro všechno to spolu zanihilovalo. Veškerá hmota, která zbyla až dodnes je jen výsledkem buď nepatrného přebytku hmoty nad antihmotou [to bych ale moc nechápal] nebo počátečních fluktuací [a pak jsou někde možná i zbytky antihmoty, protože to nestihlo zanihilovat všechno než to inflace rozfoukla daleko od sebe].

 

____________________
--
MIZ
 
06.12.2007 - 14:22 - 
Tyhle vei je pomerne slozity vysvetlit, nicmene neni to tak, ze bychom jen vymysleli teorie. Dovedeme napriklad spocitat predpokladanou teplotu reliktniho zareni a ona presne sedi, taky dovedeme na zaklade kvantovych fluktuaci spocitat jak by mela vypadat anizotropie zareni a ona presne sedi (z toho vime, ze vesmir byl skutecne rozfouknut z nesmirne male oblasti prostoru, ktera takovym fluktuacim odpovida). Vime odkad mikrovlne pozadi pochazi, v tom neni nic magickeho. Docela dobry clanek o inflaci je na aldebaranu
http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/kosmologie/inflace.html
 
06.12.2007 - 14:28 - 
quote:
To je ta mikulasska berle, nebo Adolfem zminovane choditko. Pokud existuje teorie ktera nepotrebuje nadsvetelnou rychlost, pak bude zrejme spravnejsi.


Ano, inflační fáze je spíš než berla kompletní invalidní vozík. Ale nic lepšího nemáme...

 

____________________
--
MIZ
 
06.12.2007 - 14:31 - 
quote:

Ono to dle fyziků a kosmologů nejde kolem. Když kolem není hmota, není kolem prostor a tedy není ani žádné kolem.


To se docela podobá tomu, co jsem už jednou napsal... tedy, že prostor (vzdálenost) je prostě jen jedním z atributů hmoty... nastavitelných proměnných hmoty. Tedy, že každá elementární částice je definovaná svojí vzdáleností od jiných takových elementárních částic.

To, že je mezi částicemi prostor, je vlastnost těch částic: ten prostor je tam buď menší, nebo větší, ale není to tak, že by ty částice byly v prázdnu. Kolik prázdna nám připadá že tam je, to je jen proměnná hodnota, která musí být někde "uložena"...
 
06.12.2007 - 16:09 - 
Dalo by se na vesmir pohlizet tak, ze hmota je vlastne skondenzovana energie (tak jako para kondenzuje v kapkach) a vakuum je zbyla energie ktera diky velkemu prostoru uz nema schopnost skondenzovat do materie?  
06.12.2007 - 17:42 - 
quote:
quote:
Zdá se jakoby v počátku velkého třesku nepůsobila gravitace, jinak by se to mělo velmi rychle zhroutit zpět.

Nepůsobila.
1/ Nebyla ještě látka, která by ji "produkovala", bylo jen záření.
2/ Předpokládáme, že všechny síly byly tehdy spojené v jedinou. Až jak vesmír postupně chladl, z energie kondenzovala hmota a také se jednotlivé síly oddělovaly. Nakonec se jedna původní "prasíla" rozpadla na 4 různé, které známe dnes. Z nich je ta gravitační nejslabší. Zase ale působí prostorově neomezeně [nechce se mi zrovna psát "na neomezenou vzdálenost" ].

Pro volné chvíle doporučuji knihu První tři minuty Stevena Weinberga. Ano, je někde 10 let stará, takže nevím, zda tam náhodou nezačínají všechny stupnice na nule místo na Planckově času a délce, ale nad to se dá povznést.


Přiznávám se, že na model Velkého třesku koukám dost skepticky. Ale podle něj na počátku gravitace působit nemohla, neboť tehdy přeci ještě nedošlo k rozpadu jediné údajné prvotní síly na síly 4, mezi něž gravitace patří.

Ovšem, když už se to rozpadlo, tak potom gravitaci produkuje vlastně všechno - i to záření a fyzikální pole. Má to energii - tudíž i hmotnost (ač třebas i nulovou klidovou hmotnost), tak to produkuje gravitaci. I samotné gravitační pole, jelikož má energii, tak je samo zdrojem gravitace.

V dnešní době tu určitě máme gravitaci, která by podle konvenčních představ měla mít sklony zpomalovat expanzi, neměli bychom tu mít inflaci a přesto Velký třesk (zrychlování expanze) trvá. Takže nejenže nevíme tak moc o vylíhnutí tohoto světa, nevíme toho moc o hybných silách jeho současného růstu. Dokonce i ta gravitace pro nás může nějaké to překvapení a projevovat se i nějak jinak - třeba odpuzováním.

Anebo je to všechno hezké dle navyklých modelů a je to jen obětí temného spiknutí temné hmoty?

Každopádně je v tomto vesmíru dost zvětšujícího prostoru pro poznání a tedy i údiv.
 
06.12.2007 - 19:24 - 
quote:
Dalo by se na vesmir pohlizet tak, ze hmota je vlastne skondenzovana energie (tak jako para kondenzuje v kapkach) a vakuum je zbyla energie ktera diky velkemu prostoru uz nema schopnost skondenzovat do materie?


Jo, je to hezká metafora.

Svět je "mokrá" vakuo-"pára".
 
06.12.2007 - 20:03 - 
Adolfe, tím zářením myslíš kvanta jako je tomu u světla ? 
<<  1    2    3    4    5    6  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.416767 vteřiny.