nie je to casto ale da sa vcelku suhlasit s Yamatom.
V 90 rokoch by pri podobnom pristupe asi nikto ani nehlesol ale z dnesneho pohladu posobi cely projekt znacne archaicky.
Snaha za kazdu cenu zaviest/udrzat modularitu v projekte, ktory v zaklade modularny prilis nie je, odporuje poziadavke na nizke naklady.
Myslim, ze projekt sa este dal udrzat v "rozumnych" rozmeroch sustredenim sa na jednu variantu a ostatne poslat do vecnych lovist. Pri pocte jednotiek letov nemaju sancu vyvojove naklady vyrovnat usporu z lepsieho vyuzitia pri pouziti specializovanych variant. A to je jedna z veci, ktora musela byt jasna uz na zaciatku.
Ostatne faktory ako prudky rozvoj sukromnych projektov sa sice v rokoch 2008-9 predpovedat nedal ale bohuzial zatial nevidim nejaky posun v pristupe, ktory by sucastnu situaciu reflektoval.
Nepovažuji SLS za ideální řešení, ale NASA těžko mohla v té době vybrat jiné z hlediska motorů, které měla. Již vícekrát v minulosti jsem zastával názor, že u supertěžkých raket by mělo být LOX/LH2 palivo použito ne v prvém (od země pracujícím), ale až dalších stupních. Z tohoto hlediska se mí jeví optimální konfigurace supertěžké rakety ENERGIA 5VR , viz http://russianspaceweb.com/energia5v.html Tam může být použit i slabší vodíkový motor, neboť střední modul prvého stupně pracuje značně déle, než postranní 4 boostery (s využitím regulace tahu.)
Ovšem v současné době se hodně mluví o metaloxu a návratu stupňů. S návratem se u SLS počítá jen u boosterů a není plánován návrat dalších stupňů. U Energia 5VR by bylo možno nahradit 4 boostery s motory RD 171 za nově navrhované bloky Bajkal, které mají mít stejný tah a zřejmě i průměr.
Řešení dle BFR/BFS je zatím dost vzdálené a má také určité úskalí, zvláště pro lety k Měsíci. Na př. pro vynesení nákladu cca 50 tun k Měsíci bude potřebovat další start nosiče těžkého 4400 tun pro dočerpání paliva. Na tomto fóru se hodně píše, že to bude jednoduché a levné, ale což když to tak nebude. Což když se ukáže, že jednodušší, levnější, operativnější je použít rakety SLS nebo Energia a vynést náklad nebo lidi přímým letem k Měsíci a tam provádět případné stykovky. To ovšem by BFR/BFS nebo New Glenn mohly udělat také, pokud by měly třetí stupeň. Proto si myslím, že nic není definitivně rozhodnuto a na nejlepší řešení si musíme počkat.
Ovsem je velmi dobre, ze tie ine pristupy niekto skusa. Aj keby sa tie "co kdyz" splnili, budeme vediet viac ako vieme teraz. Bez skusania este nikto nic prevratne nevymyslel.
Nerozporujem technicke riesenie, to samozrejme vychadzalo z toho co bolo k dispozicii, ale celkovy zamer. Ked raz mam malo penazi tak nebudem rozvijat system, ktory ma niekolko variant pricom kazda vyzaduje dodatocne naklady.
Koncept Energia je samozrejme flexibilnejsi ale jeho realizacia je v Rusku z financnych dovodov nie velmi pravdepodobna.
Bohuzial rovnako ako Saturn V aj Energia napriek tomu ze existovala relativne nedavno tak je uz realne nevyrobitelna nakolko dokumentacia sa stratila alebo ju zozrali mysi alebo v lepsom pripade sice existuje ale vyrobna zakladna uz nie.
Já jsem vůbec neuvažoval raketu Energia, která kdysi nosila Buran ale novou raketu ENERGIA 5VR , viz http://russianspaceweb.com/energia5v.html , která nemá vodíkový centrální modul, ale keroloxový modul stejně jako 4 boostery s mortory RD 171. Tato raketa je v plánu Roskosmosu, počítají s ní pro lety k Měsíci a rovněž se již vyvíjí její základní modul pro raketu Sojuz 5 (náhrada Zenitu) [Upraveno 10.11.2017 PinkasJ]
Vdaka za upozornenie, prehliadol som ze hovorite o novom navrhu.
Ale bohuzial aj v tomto pripade mam vazne pochybnosti ci je realna realizacia toho konceptu.
Ked zoberieme len zakladny stupen/booster s RD-170 a snahu zreplikovat Zenit u ruskeho vyrobcu, co je zabehany a znamy system : uvidime kolko casu bude potrebne na realizaciu.
To nehovorim o vyssich stupnoch, ktore su komplet nove, s este neletenymi motormi.
Tak se zdá, že lidstvo za 50 roků od Apolla příliš nepokročilo. Raketa SLS vynese jen MPCV + servisní modul, Saturn 5 vynesl i přistávací měsíční modul LEM. MPCV je mírně větší než Apollo, může nést 4 kosmonauty, má moderní avioniku, moderní systémy life support, lepší servisní modul, atmosféru N2/O2 jako ISS. Přistání bude typicky do moře jako Apollo, ale umožní případně i na souš s nafukovacími polštáři. Nejsem si jistý, ale myslím, že je možno sestoupit do prostoru pod podlahou MPCV a snad je tam umístěna i toaleta, což by byl velký pokrok vůči Apollo. Už aby letěli!
No, tohle se skutečně nevidí každý den. Když pominu ten skutečně divný pohled na (ano, očesaný) Orion nechaný napospas volnému pádu, tak parádní podívaná.
Ale je zvláštní, když si člověj uvědomí, že celé to obrovské hebedo (věžičku) si obrazně řečeno veze Dragon ssebou. Celé to velké drahé hebedo, které i když se nepoužije, tak se při každém letu prostě zahodí.
Ale to je prostě rozdíl v přístupu. A kolikrát Orion poletí, ve srovnání s Crew Dragonem? TO teď dopředu nevíme, ale cosi mi našeptává, že ten nepoměr bude mírně řečeno výrazný.
Pokud jim tedy Dragon přestane bouchat už na zemi...
citace:Nic se neděje, on se tam ten pokrok za ty dva roky zase tak moc dopředu nepohnul, takže je to skoro aktualita...
To video samo o sobě, jak zde bylo podáno bez jakéhokoli doprovodného komentáře, je samozřejmě neaktuální.
Poslední zážeh motorů PQM se uskutečnil na počátku roku 2020 a model splnil svůj hlavní cíl podpory kvalifikace ESM pro kosmické mise Orionu.
Par dalších mráčků v programu Orion.
Lockheed Martin zjistil, ze jeden napájecí modul nefunguje.
Tento modul je jeden z osmi komponent jednotky PDU ( Power and Data Unit).
Jednotka je stále funkční, ale ztratila tím své zálohování.
Možnosti jsou následující:
A) výměna jednotky - ale to zabere rok neb musí odpojit orbitální modul od servisní části (PDU je umístěno hooodne stupidní)
B) rozeberou vnější plast (sundají pár panelů) - bude trvat cca 4 měsíce. Ale panely nebyly určeny k demontáži - čili je tam další riziko
C) poletí bez zálohy - což asi NASA nedovolí a je to docela risk
Také je tam zmínka o SLS, které díky další radě problému nebude připravena dřív jak za rok.
ale da sa vcelku suhlasit s Yamatom. 
