Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  39    40    41    42    43  >>
Téma: Program MPCV / Orion
19.9.2017 - 00:33 - 
Skládá se kostra Orionu pro EM-2. Který poletí v roce 2022. Nejdříve. 5 let...

https://www.nasaspaceflight.com/2017/09/piecing-together-nasas-crew-spacecraft/
 
19.9.2017 - 10:44 - 
Skládá se kostra Orionu pro EM-2. Který poletí v roce 2022. Nejdříve. 5 let...

Možná vůbec nepoletí. Tipuji, že koncem září se dozvíme, že pilotovaný miniITS poletí dřív, a v takovém případě může jít Orion rovnou do leteckého muzea.
 
19.9.2017 - 11:03 - 
quote:
Skládá se kostra Orionu pro EM-2. Který poletí v roce 2022. Nejdříve. 5 let...

Možná vůbec nepoletí. Tipuji, že koncem září se dozvíme, že pilotovaný miniITS poletí dřív, a v takovém případě může jít Orion rovnou do leteckého muzea.


No, opatrne... miniITS je zatial iba na papieri a svojou koncepciou je tak revolucny, ze ten Orion si moze este pekne polietat kym bude zastaraly
 
19.9.2017 - 16:03 - 
Skládá se kostra Orionu pro EM-2. Který poletí v roce 2022. Nejdříve. 5 let...

Možná vůbec nepoletí. Tipuji, že koncem září se dozvíme, že pilotovaný miniITS poletí dřív, a v takovém případě může jít Orion rovnou do leteckého muzea.


No, opatrne... miniITS je zatial iba na papieri a svojou koncepciou je tak revolucny, ze ten Orion si moze este pekne polietat kym bude zastaraly

Souhlas. Ale v jakém poměru je rychlost vývoje u SpaceX a vývoje pod patronátem NASA? 3:1? Nebo víc? Orion se vytváří od roku 2006 a "již" v roce 2022 má letět? Vskutku ohromující tempo...
 
19.9.2017 - 17:31 - 
no, v poslednej dobe mam pocit ze uz spomaluju aj v SpaceX. Kolko uz cakame na FH alebo na CrewDragon?  
19.9.2017 - 17:41 - 
quote:
Ale v jakém poměru je rychlost vývoje u SpaceX a vývoje pod patronátem NASA? 3:1? Nebo víc? Orion se vytváří od roku 2006 a "již" v roce 2022 má letět? Vskutku ohromující tempo...
Třikrát rychlejší vývoj miniITS než Orionu evidentně není. MiniITS, dříve známý jako ITS, a předtím MCT, se vyvíjí od roku 2013. To by musel letět příští rok.
 
19.9.2017 - 19:10 - 
Ale v jakém poměru je rychlost vývoje u SpaceX a vývoje pod patronátem NASA? 3:1? Nebo víc? Orion se vytváří od roku 2006 a "již" v roce 2022 má letět? Vskutku ohromující tempo...
Třikrát rychlejší vývoj miniITS než Orionu evidentně není. MiniITS, dříve známý jako ITS, a předtím MCT, se vyvíjí od roku 2013. To by musel letět příští rok.

Možná, ale to jen za předpokladu, že Orion poletí v roce 2022.
 
19.9.2017 - 22:06 - 
Predovšetkým nie je jasné kam má Orion lietať..
Neviem či ste si to všimli.. Ale stále nijaký administrátor nepovedal že "budedeme lietať.." alebo "budedeme stavať.."
 
19.9.2017 - 22:35 - 
quote:
quote:
To by musel letět příští rok.
Možná, ale to jen za předpokladu, že Orion poletí v roce 2022.
OK, tak zreálněme termín startu pilotovaného Orionu -> to znamená, že miniITS by musel letět v roce 2019. A to je nereálné.
 
19.9.2017 - 23:37 - 
quote:
Predovšetkým nie je jasné kam má Orion lietať..
Neviem či ste si to všimli.. Ale stále nijaký administrátor nepovedal že "budedeme lietať.." alebo "budedeme stavať.."
U Orionu pro EM-1 a EM-2 to jasné je. EM-3 je ve fázi návrhu, nemá ani vlastní financování. Více tady:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1602&pid=137543#pid137543
[Upraveno 20.9.2017 JiříHošek]
 
20.9.2017 - 11:07 - 
Predovšetkým nie je jasné kam má Orion lietať..
Neviem či ste si to všimli.. Ale stále nijaký administrátor nepovedal že "budedeme lietať.." alebo "budedeme stavať.."
U Orionu pro EM-1 a EM-2 to jasné je. EM-3 je ve fázi návrhu, nemá ani vlastní financování. Více tady:

A to je, jak už naznačil Alamo, celá ta tragédie. Utratit miliardy a miliardy za to, že poletím možná jednou, asi dvakrát, a vůbec není jisté, jestli ještě i potřetí, to je děs. Jen to ukazuje, jak zkázonosný vliv na americkou kosmonautiku měl ten ušatý černoch, protože původní smysl Orionu u Constellationu byl úplně jasný a bylo taky jasné, že to jedním dvěma lety neskončí. Jenže pak zrušili kdeco, ale aby to nevypadalo tak blbě, namísto Aresu 5 vymysleli SLS (oproti Aresu horší), Orion ponechali, ale bez dalších součástí systému je de facto k ničemu.
 
20.9.2017 - 12:37 - 
quote:
to je, jak už naznačil Alamo, celá ta tragédie. Utratit miliardy a miliardy za to, že poletím možná jednou, asi dvakrát, a vůbec není jisté, jestli ještě i potřetí, to je děs. Jen to ukazuje, jak zkázonosný vliv na americkou kosmonautiku měl ten ušatý černoch, protože původní smysl Orionu u Constellationu byl úplně jasný a bylo taky jasné, že to jedním dvěma lety neskončí. Jenže pak zrušili kdeco, ale aby to nevypadalo tak blbě, namísto Aresu 5 vymysleli SLS (oproti Aresu horší), Orion ponechali, ale bez dalších součástí systému je de facto k ničemu.

Prvopočátek všeho (bídy kosmonautiky)vidím v létech 1986 - 1990 = rozpad východního bloku. Od té doby nic moc. ISS je pouze konglomerát stanice Freedom a Miru II, i když dobrý. To soupeření, mezi SSSR a USA, bylo pilotované kosmonautice ku prospěchu.
 
20.9.2017 - 15:49 - 
to je, jak už naznačil Alamo, celá ta tragédie. Utratit miliardy a miliardy za to, že poletím možná jednou, asi dvakrát, a vůbec není jisté, jestli ještě i potřetí, to je děs. Jen to ukazuje, jak zkázonosný vliv na americkou kosmonautiku měl ten ušatý černoch, protože původní smysl Orionu u Constellationu byl úplně jasný a bylo taky jasné, že to jedním dvěma lety neskončí. Jenže pak zrušili kdeco, ale aby to nevypadalo tak blbě, namísto Aresu 5 vymysleli SLS (oproti Aresu horší), Orion ponechali, ale bez dalších součástí systému je de facto k ničemu.

Prvopočátek všeho (bídy kosmonautiky)vidím v létech 1986 - 1990 = rozpad východního bloku. Od té doby nic moc. ISS je pouze konglomerát stanice Freedom a Miru II, i když dobrý. To soupeření, mezi SSSR a USA, bylo pilotované kosmonautice ku prospěchu.

Částečně ano, ale bohužel jen částečně. Úspěšný program Apollo a zejména pak návazný Apollo Applications Program v USA zařízl Nixon ještě v době probíhajících závodů o Měsíc, když vůbec nebylo jasné, že SSSR se o přistání někdy do poloviny 70. let nepokusí. Což se stalo v USA již jakousi tradicí, kterou na výkonnostně nejvyšší úroveň přivedl Obama, tradicí, kdy každý nový prezident považuje za věc své osobní cti nekompetentně zasáhnout do kosmických projektů a nadlouho tím všechno podělat.
Co se týče toho Obamy, už jsem to tu psal. Přiznávám, že do programu Constellation jsem se svého času doslova zamiloval a považuji ho, při vší úctě k Muskovu ITS, za nejlepší kosmický program všech dob. Dlouhodobý, koncepční, úžasně variabilní, žádné rychle tam a rychle zpátky jako u Apolla, nýbrž dlouhodobý pobyt a střídání posádek na Měsíční základně atd. A co je teď?
Zůstal Orion, který ovšem měl být původně vynášen Aresem 1. Ten byl zrušen úplně, Ares 5 byl překopán na SLS, a výsledkem je, že NASA bude mít mocnou raketu a loď schopnou letu na miliony kilometrů daleko, jenže jako na potvoru tam není nikde nic, kam by se dalo letět, tedy kromě Měsíce, na který se ale můžou jen smutně dívat, protože Altair je taky v hajzlu. O kosmickém tahači, povrchových vozidlech (hermetických s vnitřní atmosférou) ani nemluvě. A proto se teď vymýšlí blbiny za další miliardy jako je nějaká cislunární stanice, jen aby se nemuselo přiznat, že soustava SLS/Orion je beze všeho ostatního na hovno.
Troufám si tvrdit, že dokud si to NASA nepřizná, půjde se jen do další slepé uličky na kdovíkolik desetiletí, jak už jsme ostatně zažili s raketoplány.
 
20.9.2017 - 21:35 - 
quote:
soustava SLS/Orion je beze všeho ostatního na hovno. Troufám si tvrdit, že dokud si to NASA nepřizná, půjde se jen do další slepé uličky na kdovíkolik desetiletí
Jim Bridenstine by chtěl návrat na Měsíc k vytvoření trvalé základny.
 
22.9.2017 - 14:41 - 
Chcete uronit slzu? Tak se podívejte na tohle video:
A to už mělo být touhle dobou takřka přede dveřmi...
 
22.9.2017 - 20:43 - 
IMHO nie. Ares bol mrtvonarodený nápad. 
22.9.2017 - 21:08 - 
IMHO nie. Ares bol mrtvonarodený nápad.

????
Šlo by to nějak rozvést?
 
24.9.2017 - 11:50 - 
quote:
Chcete uronit slzu?...
A to už mělo být touhle dobou takřka přede dveřmi...

Už v roce 2009 vycházel start rakety Ares V kvůli omezeným finančním prostředkům až na konec 20. let a vývoj landeru až na 30. léta.
https://www.nasa.gov/pdf/396093main_HSF_Cmte_FinalReport.pdf
A bylo by naivní se domnívat, že by se mu vyhnuly další odklady, které aktuálně postihují SLS.
 
24.9.2017 - 12:18 - 
Už v roce 2009 vycházel start rakety Ares V kvůli omezeným finančním prostředkům až na konec 20. let a vývoj landeru až na 30. léta.
https://www.nasa.gov/pdf/396093main_HSF_Cmte_FinalReport.pdf
A bylo by naivní se domnívat, že by se mu vyhnuly další odklady, které aktuálně postihují SLS.

Hm, jaké překvapení, nebyl náhodou už v roce 2009 prezidentem USA Obama?
Zkusím malou prognózu:
SLS poletí celkem 1x (20 %), 2x (60 %), 3 a víckrát (20 %).
Orion v pilotované verzi totéž v bledě modrém.
Důvod? Prostě se přijde na to, že v porovnání s nosiči FH, miniICT a možná i New Glenn je SLS vzhledem k neexistenci reálných cílů prostě neufinancovatelný moloch. A totéž se dá říct i o Orionu ve vztahu k Dragonu a snad i Starlineru, i když u toho si nejsem tak jistý, jak nákladný jeho provoz bude.
Pro dlouhodobější pilotované lety daleko za LEO (krátkodobý let by měl zvládnout i Dragon, jak snad koncem příštího roku uvidíme), se, myslím, daleko spíš než plechovka Orionu osvědčí nějaký habitat, např. z dílny Bigelow. [Upraveno 24.9.2017 NovýJiřík]
 
24.9.2017 - 13:10 - 
quote:
Hm, jaké překvapení, nebyl náhodou už v roce 2009 prezidentem USA Obama?
Zpráva Augustinovy komise došla k těmto termínům na základě návrhu rozpočtu NASA na fiskální rok 2010 z 11.5.2009. Ano, Barack Obama byl tou dobou tři a půl měsíce ve funkci, ale pořád mluvíme o době více osm a půl měsíce před zrušením programu Constellation. A v tom rozpočtu na FY 2010 nedocházelo k plošnému snížení výdajů na Constellation, ale k transferu zdrojů z položky Ares V do položek Orion a Ares I, které se prodražovaly.
Více zde: http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1360&pid=43412#pid43412

quote:
Zkusím malou prognózu:
SLS poletí celkem 1x (20 %), 2x (60 %), 3 a víckrát (20 %).
Orion v pilotované verzi totéž v bledě modrém.
Jsem nadšený tímto posunem v prognóze. Před pěti dny jste tipoval, že pilotovaný Orion pro EM-2 půjde rovnou do leteckého muzea, a nyní má od Vás 80%! (tu prognózu čtu takto: EM-1 100%, EM-2 80%, EM-3 20%)
quote:
Pro dlouhodobější pilotované lety daleko za LEO .... se, myslím, daleko spíš než plechovka Orionu osvědčí nějaký habitat
Vaše myšlenka zhmotněná do scénáře mise EM-3

 
24.9.2017 - 17:13 - 
quote:
vzhledem k neexistenci reálných cílů


Tak Europa lander mi přijde jako docela zajímavý reálný cíl (a ano.. na to je potřeba vysokoenergetický horní stupeň, který F9H zatím nemá. A New Glenn je úplný vaporware...)
 
02.11.2017 - 11:57 - 
Konstruktéři Orionu užasli nad tepelným štítem Apolla, vytvořeného před padesáti lety bez dnešních moderních technologií.

http://aviationweek.com/space/nasa-s-orion-embraces-apollo-s-heat-shield-heritage?NL=AW-05&Issue=AW-05_20171102_AW-05_743&sfvc4enews=42&cl=article_3&utm_rid=CPEN1000000980369&utm_campaign=12371&utm_medium=email&elq2=305d0e9bdd3e43d5baf817d39ed14f3e
 
08.11.2017 - 12:20 - 
http://aviationweek.com/space/nasa-jump-orion-abort-test-ahead-delayed-sls-debut  
08.11.2017 - 15:09 - 
K předchozímu odkazu na článek z aviationweek.com (NASA To Jump Orion Abort Test Ahead Of Delayed SLS Debut) doplním pár základních informací z toho článku:
- první start SLS na nepilotovanou misi EM-1 (Exploration Mission-1) je teď "ne dříve než" v říjnu 2019
- zkouška záchranné věžičky LAS pro budoucí pilotované mise na SLS/Orion byla zatím plánována na prosinec 2019 (Ascent Abort Test 2 [AA-2])
- NASA se snaží uspíšit test AA-2 tak, aby mohl proběhnout ještě před EM-1 (aby se nezpožďovaly přípravy na pilotovanou misi EM-2)
- test AA-2 má proběhnout z LC-46 na Cape Canaveral a LAS (Launch Abort System) má být spuštěn při Max-Q (při rychlosti Mach 1,2)
- vzlet zajistí speciální nosič "Abort Test Booster" tak, aby podmínky při spuštění LAS odpovídaly standardní misi (výška, rychlost, dynamický tlak, náklon, ...)
- při testu AA-2 se bude ověřovat i řada systémů vlastní lodi Orion (avionika, komunikace, manévrování)
- do EM-1 vydá NASA na SLS celkem cca 10 miliard USD (plus 3 miliardy USD na pozemní systémy)
- do EM-2 NASA počítá s celkem více než 11 miliardami USD na loď Orion
- podle NASA bude třeba 33 měsíců na úpravu mobilního transportéru pro SLS z EM-1 tak, aby mohl převážet i SLS pro EM-2 (s delším horním stupněm EUS [Exploration Upper Stage])
- mezi misemi EM-1 a EM-2 je zatím vyhrazen prostor i pro start SLS se sondou Europa Clipper (k měsíci Jupiteru), což by měl být i nepilotovaný test horního stupně EUS
 
08.11.2017 - 16:30 - 
quote:
- mezi misemi EM-1 a EM-2 je zatím vyhrazen prostor i pro start SLS se sondou Europa Clipper (k měsíci Jupiteru), což by měl být i nepilotovaný test horního stupně EUS


+1, to je skvělý nápad.
 
08.11.2017 - 16:46 - 
Nápad je to možná dobrý, ale dvacet čtyři miliard dolarů za recyklaci raketoplánových technologií PŘED prvním pilotovaným letem..?
To není vtip?
 
09.11.2017 - 13:16 - 
Tady info z NSF

https://www.nasaspaceflight.com/2017/11/sls-managers-troops-slip-2020/
 
09.11.2017 - 14:02 - 
quote:
Nápad je to možná dobrý, ale dvacet čtyři miliard dolarů za recyklaci raketoplánových technologií PŘED prvním pilotovaným letem..?
To není vtip?


ono problem bude (ako vzdy) v zadani. Malo to recyklovat technologie STS, ale sucasne je to nieco uplne ine ako STS. Su tam rovnake motory, ale inde umiestnene, v inom pocte, pod inou nadrzou. Horny stupen je uplna novota. Boostre maju o jeden segment navyse...

Podtrzeno secteno sa z STS nerecykluje skoro nic. Je dost mozne ze ina koncepcia (ktora sa nehra na recyklaciu) by vysla lacnejsie (napr. pouzivanie ineho, a len jedneho paliva)
 
09.11.2017 - 19:21 - 
quote:
[ Je dost mozne ze ina koncepcia (ktora sa nehra na recyklaciu) by vysla lacnejsie (napr. pouzivanie ineho, a len jedneho paliva)

To je právě ta otázka – použití jakého jen jednoho paliva? Hydrolox v 1. stupni s tahem 2x 1600 tun u země je čirá chiméra. I kdyby vzhledem jeho Isp postačovalo 2x 1000 tun, musely by boostery mít cca 10 ks RS-25D/E + obrovské nádrže, + 4 stejné motory v centrálním stupni. Tedy nereálné.

Kdyby byl použit jednotný kerolox, musely by být v boosterech min. 4 motory RD171, které v USA nemají, ale druhý i třetí stupeň by měl při stejných hmotách nižší výkon než SLS.

Při použití jednotného metaloxu by musela raketa zhruba odpovídat BFR/BFS s mnoha relativně slabými motory. Na LEO by sice mírně překonala SLS, ale k Měsíci nebo Marsu bez dotankování by nemohla konkurovat SLS. Navíc, v době návrhu SLS žádné odzkoušené metaloxové motory neměli a nemají je ani dnes.

Takže závěrem: Použití SRB bylo logickou volbou kvůli jejich vysokém tahu a další stupně SLS již mají jednotné palivo – LOX/LH2, tedy palivo s největším Isp. Použití motorů RS-25D/E je sice odvozeno od STS, ale neexistují ani v USA ani jinde lepší vodíkové motory o potřebném výkonu.
 
09.11.2017 - 19:58 - 
okej, ale pokial sa malo usetrit recyklovanim STS, preco:

-sa neuspokojili s povodnymi boostrami
-vymyslaju uplne novy horny stupen, s inym motorom nez ma spodny stupen
-neustale testuju motory, ktore mali byt "osvedcene"
-neustale sa naraza na "necakane" problemy pri vyrobe?

Ono to tak trochu posobi, ako keby amerika postupne stracala schopnost stavat velke rakety. Viem ze to suvisi hlavne s rozpoctom, ale nizsie financie by mali byt s postupom casu vyvazene vyssimi skusenostami a technologickym pokrokom, a to sa zda sa nedeje.

 
<<  39    40    41    42    43  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.279431 vteřiny.