|
citace:
citace:
jaky jse rozdil mezi veliteskym modulem z dob Apolla a nynejsi Orion? Nemyslim material a vynitrni vybaveni, mylsim rozmerove - konstrukcne.???
Něco je tady http://www.astronautix.com/craft/cev.htm
Po těch neustálých redukcích už to opravdu není o mnoho. K letům dál než na měsíc absolutně nepoužitelné, to by se v tý kabině museli za ty 2 roky 4 lidé umlátit. Orion je doufám slepé rameno ve vývoji kosmonautiky a cesta zpět. Nemá o moc větší význam než politický a to je přesně to, kam by jít kosmonautika neměla. |
|
citace:
Po těch neustálých redukcích už to opravdu není o mnoho. K letům dál než na měsíc absolutně nepoužitelné, to by se v tý kabině museli za ty 2 roky 4 lidé umlátit. Orion je doufám slepé rameno ve vývoji kosmonautiky a cesta zpět. Nemá o moc větší význam než politický a to je přesně to, kam by jít kosmonautika neměla.
Myslím si to podobně, věda jde zase bokem a hlavnmí smysl obnovení letů na Měsíc chápe amer. prezident/kongres politicky, nijak jinak. Je i politický zájem udržet moloch NASA, tak jak je.
Rozhodně z počátku půjde o techniku a technologii, tak jak je to i ve výstavbě ISS. Co a jak s lidmi. Ostatní věda bude vedlejší. |
|
citace:
Po těch neustálých redukcích už to opravdu není o mnoho (větší než Apollo). K letům dál než na měsíc absolutně nepoužitelné, to by se v tý kabině museli za ty 2 roky 4 lidé umlátit. Orion je doufám slepé rameno ve vývoji kosmonautiky a cesta zpět. Nemá o moc větší význam než politický a to je přesně to, kam by jít kosmonautika neměla.
Velikost není pro Orion to nejpodstatnější. Pro přistávání na Zemi po příletu od Měsíce nebo Marsu zatím nic spolehlivějšího, bezpečnějšího a výhodnějšího zřejmě nelze postavit (i pro start ze Země je Orion principiálně významně bezpečnější než např. STS). Proto Orion za "slepé rameno kosmonautiky" nepovažuju (i když je jasné, že to v zásadě je totéž, co Apollo).
Pro lety k Marsu se samozřejmě s Orionem počítá jen jako s prostředkem pro dopravu posádky k většímu "planetoletu" na oběžné dráze kolem Země před jeho odletem k Marsu. Hlavní využití Orionu by pak bylo při návratu pro přímé přistání na Zemi (po oddělení od planetoletu). Tedy žádné 2 roky v té malé kabině! Kosmonauti by byli v Orionu řádově hodiny, maximálně dny.
Pár informací o Orionu v češtině je také např. na http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/orion/index.htm . |
|
citace:
citace:
citace:
jaky jse rozdil mezi veliteskym modulem z dob Apolla a nynejsi Orion? Nemyslim material a vynitrni vybaveni, mylsim rozmerove - konstrukcne.???
Něco je tady http://www.astronautix.com/craft/cev.htm
Po těch neustálých redukcích už to opravdu není o mnoho. K letům dál než na měsíc absolutně nepoužitelné,
neco je treba tady
http://todayinspacehistory.wordpress.com/2007/07/04/comparison-of-the-apollo-module-to-the-orion-module/
Ale jsou tam ponekud zastarala data.
Hlavni rozdil je samozrejme ve velikosti, ktera hraje samozrejme ve prospech Orionu. Zatimco Apollo melo cca 6.2m3 obyvatelneho prostoru, Orion ma nejakych 9.7m3 (Sojuz 3.5+5m3, Space Shuttle ma 71m3, ISS uz asi hodne pres 500m3).
Samozrejme ze 4clenna posadka ma porad vice mista nez meli v Apollu melo by mit vnitrni usporadani klast duraz na snadnejsi pristup ke vsem systemum a najde se i vice mista na naklad.
Orion ponese i 6-ti clennou posadku na ISS. Porad budou mit vic mista nez treba v navratove sekci Sojuzu, kde jsou i tri kosmonauti jako sardinky (3 lide v 3.5m3).
Dale mame lepsi a doufejme spolehlivejsi dokovaci mechanismus LIDS, schopnost autonomniho letu, pulrocni vydrz na orbite, v uvahu pripada pristavani na pevnine a znovupouzitelnost, vyssi stupen zalohovani (ikdyz asi ne v takovem meritku jako Orbiter, coz je extrem).
citace:
to by se v tý kabině museli za ty 2 roky 4 lidé umlátit.
Kazda mise Orionu samozrejme pocita i s tzv. mission module. Na LEO je timto modulem ISS. Astronauti stravi v Orionu nanejvys tri dny v kuse.
Pri ceste na Mesic je to LSAM - max pobyt cca 6dni za predpokladu ze pripadne cekani na prihodny navratovy manevr (nekolik extra dnu) bude probihat s pripojenym lunarnim modulem.
Pri ceste na Mars nebo asteroidy to bude specializovany mission module.
citace:
Orion je doufám slepé rameno ve vývoji kosmonautiky a cesta zpět.
Nopak je to rameno pekne vitalni. Napr. Dragon, Rusove a Evropane chteji nastupce Sojuzu., Shenzou atd.
citace:
Nemá o moc větší význam než politický a to je přesně to, kam by jít kosmonautika neměla.
Fyzikalni zakony jsou neuprostne a takove vystrelky jako je Shuttle nebo Buran a Klipr nakonec vzdy skonci tam kde maji. |
|
citace:
Myslím si to podobně, věda jde zase bokem a hlavnmí smysl obnovení letů na Měsíc chápe amer. prezident/kongres politicky, nijak jinak. Je i politický zájem udržet moloch NASA, tak jak je.
Rozhodně z počátku půjde o techniku a technologii, tak jak je to i ve výstavbě ISS. Co a jak s lidmi. Ostatní věda bude vedlejší.
Podle meho je Mesic podstatne vyhodnejsi i z dlouhodobeho hlediska. Jedine co mame na obezne draze je slunecni energie a stav beztize, ale pro rozvoj a zvlaste prumysl jsou potreba suroviny. Proto si myslim ze uz jenom pritomnost na tomto telese by mohla dat sanci nejakemu rozvoji. Otazka je, jakym zpusobem se pritomnost cloveka zuzitkuje. |
|
| Ono důležitou otázkou k zamyšlení je také to, jestli není návrat na Měsíc spíše krokem zpátky. Vždyť by se na něj mělo začít létat až půl století po poslední misi Apolla. Důležitým faktorem je měsíční základna, protože je z dlouhodobého hlediska létat na Měsíc podobně jako za Apolla, je nesmysl. Nakonec se uskuteční několik letů a na Mars, který sám považuji za velkou výzvu, se pak nepoletí... |
| 17.4.2008 - 17:36 - Tabun | |
|
| Aby to taky třeba nedopadlo tak, že Orion bude vypadat úplně jinak a bude létat jen na ISS. Jisté informace moc nafdějně nevypadají: http://www.universetoday.com/2008/04/03/report-constellation-program-has-serious-issues/ |
| 17.4.2008 - 17:51 - Ales Michek | |
|
citace:
Ono důležitou otázkou k zamyšlení je také to, jestli není návrat na Měsíc spíše krokem zpátky. Vždyť by se na něj mělo začít létat až půl století po poslední misi Apolla. Důležitým faktorem je měsíční základna, protože je z dlouhodobého hlediska létat na Měsíc podobně jako za Apolla, je nesmysl. Nakonec se uskuteční několik letů a na Mars, který sám považuji za velkou výzvu, se pak nepoletí...
Hlavnim faktorem je co to lidem prinese, nemyslim z vedeckeho hledisla, ale celkove lidem, ketri dnes a denne pracuji, aby si videlali na jidlo a bydleni. Proc prestalo letat Apollo, jednalo se jen o prestiz, ktera po naplneni prestala mit smysl a lide ji proste zavrhly, nemela kladny prirustek k jejich zivotu, neuspokojovala jejich zakladni potreby. Podobne tomu bude i s lety k Mesici a pak snad k Marsu. Opet pujde jen o prestiz, ktera pokud zde lidstvo nenajde neco jemu prospesneho, skonci podobne jako kdysi apollo....Pokud by lide nasli na Marsu/Mesici napr. surovinu, ktera je ekonomicky dostupnesi nez na zemi, nebo zacne nektera surovina na zemi dochazet a jedine kde ji ziskat bude Mesic ci Mars a nebude nazbyt, do te doby nebude mit lidstvo potrebu na tyto planety dlouhodobeji, nez jen pro nabudezeni naroda, letat...bohuzel |
|
citace:
citace:
Ono důležitou otázkou k zamyšlení je také to, jestli není návrat na Měsíc spíše krokem zpátky. Vždyť by se na něj mělo začít létat až půl století po poslední misi Apolla. Důležitým faktorem je měsíční základna, protože je z dlouhodobého hlediska létat na Měsíc podobně jako za Apolla, je nesmysl. Nakonec se uskuteční několik letů a na Mars, který sám považuji za velkou výzvu, se pak nepoletí...
Hlavnim faktorem je co to lidem prinese, nemyslim z vedeckeho hledisla, ale celkove lidem, ketri dnes a denne pracuji, aby si videlali na jidlo a bydleni. Proc prestalo letat Apollo, jednalo se jen o prestiz, ktera po naplneni prestala mit smysl a lide ji proste zavrhly, nemela kladny prirustek k jejich zivotu, neuspokojovala jejich zakladni potreby. Podobne tomu bude i s lety k Mesici a pak snad k Marsu. Opet pujde jen o prestiz, ktera pokud zde lidstvo nenajde neco jemu prospesneho, skonci podobne jako kdysi apollo....Pokud by lide nasli na Marsu/Mesici napr. surovinu, ktera je ekonomicky dostupnesi nez na zemi, nebo zacne nektera surovina na zemi dochazet a jedine kde ji ziskat bude Mesic ci Mars a nebude nazbyt, do te doby nebude mit lidstvo potrebu na tyto planety dlouhodobeji, nez jen pro nabudezeni naroda, letat...bohuzel
Myslim ze je vhodne pripomenout Adolfuv termin Tibetizace spolecnosti. Kazda spolecnost je v neustale soutezi s ostatnimi. Ne ze by byla demokracie lepsi nez jine zrizeni, ale zatim mela vyhodu ve stabilnim prostredi. Uvidime ovsem zda nedojde k tzv Rimanizaci demokracie a jejimu padu.
Nechme se prekvapit zda vyvinuta kosmonautika ci obrovske "zbytecne" vydaje na moderni armadu mohou prinest "evolucni" vyhodu nejake spolecnosti. Ja bych rekl ze ano. Podivejme na USA nebo Rusko. Rusko sice stoji na vyuzivani svych prirodnich zdroju, ale kdyby nebylo stale jeste tak vojensky silne, uz by si je mozna neuhajilo.
Take Cina to jiste chape a jeji vydaje do zbrojeni rekordne rostou. Ani cinska kosmonautika na tom neni spatne a urcite jeste poroste. Za par desetileti mohou mit Rimanizovane demokracie zavazny problem uhajit svoji evolucni vyhodu pred Cinou.
Z dnesnich demokracii se muze vyvinout nezivataschopny pseudohumanitni moloch pozdniho Rima a naopak z Ciny se muze vyvinout explozivne se rozvijejici spolecnost typu kapitalistickych spolecnosti z obdobi prumyslove revoluce 17. ci 18. stoleti. |
| 17.4.2008 - 18:21 - Ales Michek | |
|
| S tim souhlasim. |
|
| V kosmickém výzkumu nejde "jen o prestiž". Ale například: investice do projektu se vracejí v podobě míst pro zaměstnance a společnosti mohou fungovat a následně odvádět daně. Vývoj nových materiálů, řešení, postupů, uspokojení objevitelských pohnůtek lidstva, dopad na biologii, medicínu a miniaturizaci. Takhle by se mohlo pokračovat dál a dál... |
| 17.4.2008 - 20:10 - Ales Michek | |
|
citace:
V kosmickém výzkumu nejde "jen o prestiž". Ale například: investice do projektu se vracejí v podobě míst pro zaměstnance a společnosti mohou fungovat a následně odvádět daně. Vývoj nových materiálů, řešení, postupů, uspokojení objevitelských pohnůtek lidstva, dopad na biologii, medicínu a miniaturizaci. Takhle by se mohlo pokračovat dál a dál...
Bohuzel, nejvetsi spolecnost pro vesmirny vyzkum NASA, je vladni agentura a ta je zavisla hlavne na politicich, urcujicim jeji byti a nebyti . Pokud politici nebudou chtit vedu podporovat, a ta vetsinou neni jejich prioritou(kazdy vime jak se chovaji, sleduji jejich kratkodobe a pro ne posevsi zajmy),pak nebude jeji podpora a tedy ani kosmonautiky... jak vidime(i u Apolla). A opet bohuzel  ... |
|
citace:
Orion ponese i 6-ti clennou posadku na ISS.
Při zkušebních letech má být posádka Orionu dvoučlenná, při operačních letech k ISS tříčlenná. |
|
citace:
citace:
Orion je doufám slepé rameno ve vývoji kosmonautiky a cesta zpět.
Naopak je to rameno pekne vitalni.
Sám Obama označil Orion za vitální a upustil od myšlenky odložení zprovoznění systému Ares I/Orion o pět roků.
http://media.popularmechanics.com/documents/obama-space-policy.pdf
|
|
| no ten predvolebny material vyzera skoro akoby bol Obama fanusikom NASA, ale dolezite su jeho povolebne rozhodnutia, ked sa bude rozhodovat o skutocnych rozpoctoch pre armadu, vedu, zdravotnictvo atd. |
|
| Tak nevím, Orion bude postaven na technologiích, které se v historii osvědčily jako mnohem bezpečnější než STS, o tříčlenné posádce sem nikde neslyšel (2 lidé při zkušebních letech je pochopitelné). To, že spoustu věcí nemá NASA vyřešenou je jasné, vždyť vyvíjejí novou loď. Když vyvíjeli STS, nevěděli a neměli vůbec nic. GAO by nejraději vytáhnul Gemini nebo Apollo a pokračoval v něm, nebo okopíroval Sojuz, aby nebyly žádné rizika s vývojem. Obamovi už někdo vysvětlil, že jeho populistické řeči jsou nesmyslné a neprosaditelné a že mu je oponenti omlátí o hlavu. Chce podpořit družice pro sledování Země (což chtějí všichni včetně Bushe, ale hodnocení prezidentů sem plést nebudu, můj názor je odlišný od zde zmíněných). Výhodou Orionu je, že i když nový prezident odloží misi na Měsíc (na Mars pak můžete zapomenout), Orion/Ares 1 udrží v provozu technologie nutné a nezbytné pro Ares 5, takže další prezident může program oživit (což u Apolla nešlo). Pilotovaný kosmický výzkum pak bude stagnovat, dokud někdo nerozhodne, co dělat po ISS. Nepilotovaný výzkum bude stagnovat pomaleji, protože bude jednoduché každý rok škrtnout nebo posunout nové sondy. Podpora vědy je v USA stejně důležité téma jako kdekoliv jinde. O výhodách investic do vědy a výzkumu nemá smysl diskutovat, proč by jinak investovala Evropa do LHC a ITERu miliardy euro? |
| 18.4.2008 - 17:46 - Jiří Hošek | |
|
citace:
Orion ... o tříčlenné posádce sem nikde neslyšel (2 lidé při zkušebních letech je pochopitelné).
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Constellation_missions
|
|
citace:
citace:
Orion ... o tříčlenné posádce sem nikde neslyšel (2 lidé při zkušebních letech je pochopitelné).
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Constellation_missions
Wikipedii brat s rezervou.
Kazdopadne Orion pojme 6 lidi. Jestli se rozhodnou kapacitu nevyuzit, nebo poleti stala posadka tri lidi a dalsi tri lidi poleti jen na par dnu a vrati se starou posadkou zpet na Zemi neni tak dulezite.
Dulezite ovsem je ze mise Orionu nejsou vytesany do kamene a muzou se jeste dost zmenit.
Viz nedavne indice o odlozeni letu Orion z duvodu nedostatku penez. Na nasaspaceflight maji zajimavy novy rozpis. Myslim ze je to takove popichnuti kongresu ze jestli nezacnou neco delat s rozpoctem, muze se mezera mezi STS a Orionem jeste docela natahnout. |
| 18.4.2008 - 23:58 - Jiří Hošek | |
|
citace:
Wikipedii brat s rezervou.
Beru to s rezervou. Jen doplním, že ty trojky u Crew Size byly převzaty z Constellation mission manifestu (odkaz č. 1.) |
|
citace:
citace:
Wikipedii brat s rezervou.
Beru to s rezervou. Jen doplním, že ty trojky u Crew Size byly převzaty z Constellation mission manifestu (odkaz č. 1.)
To ovsem nemeni nic na tom ze kapacita je 6 lidi. Je docela pravdepodobne ze stala posadka bude rotovat pomoci Sojuzu i Orionu. Takze 3 na 3. Zbytek kapacity Orionu muze byt naklad nebo docasna posadka. |
|
Ten naklad je ostatne docela zajimava alternativa. Pokud je na jednu osobu pocitano cca 120kg a Orion by mel mit jeste kapacitu cca 100kg (od Mesice - od ISS to bude mozna i vic) tak bude mozne dopravit na/z ISS cca pul tuny nakladu krome zakladni 3 clenne posadky.
Ja myslim ze smerem nahoru to bude nakladu vic, nebot Orion by mel mit i jistou kapacitu pro neseni externiho nakladu v servisnim modulu. |
| 20.4.2008 - 02:12 - Adolf | |
|
citace:
[
Hlavnim faktorem je co to lidem prinese, nemyslim z vedeckeho hledisla, ale celkove lidem, ketri dnes a denne pracuji, aby si videlali na jidlo a bydleni. Proc prestalo letat Apollo, jednalo se jen o prestiz, ktera po naplneni prestala mit smysl a lide ji proste zavrhly, nemela kladny prirustek k jejich zivotu, neuspokojovala jejich zakladni potreby. Podobne tomu bude i s lety k Mesici a pak snad k Marsu. Opet pujde jen o prestiz, ktera pokud zde lidstvo nenajde neco jemu prospesneho, skonci podobne jako kdysi apollo....Pokud by lide nasli na Marsu/Mesici napr. surovinu, ktera je ekonomicky dostupnesi nez na zemi, nebo zacne nektera surovina na zemi dochazet a jedine kde ji ziskat bude Mesic ci Mars a nebude nazbyt, do te doby nebude mit lidstvo potrebu na tyto planety dlouhodobeji, nez jen pro nabudezeni naroda, letat...bohuzel
To, že drobní lidičkové nechápou, jak k jejich životu a síle mocnosti, která udržuje podmínky prosperity v jejich životním prostředí, přispívá třeba kosmonautika, neříká nic o jejím významu. Tvrzení, že pro život nemá žádný význam a jde v ní jen prestiž, připomíná kecy Zelených aj., že někomu jde „jen“ o prachy, ale jinak to význam nemá.
Zajímavá je, že ta „významu postrádající“ prestiž, o kterou zcela odporně jde, je trochu mimo prestiž lidu, který zajímají celebrity, jejich sexuální aféry, a vědu a kosmonautiku považuje jen za zvlášť nudnou součást show-businessu, která je nepatřičně financovaná, protože tolik zábavy za ty prachy neprodukuje. Tvrdit, že jde „jen“ o prestiž je tedy zcela v souladu s mínění prodavače hamburgerů kdekoliv na světě. Fakt je sice asi to, že ty kterým jde jen o tu prestiž, naprosto nezajímá, jak si v důsledku toho budou prodavači hamburgerů žít, ale fakt, že prodavač hamburgerů dnešní době si žije neuvěřitelně dobře v porovnání s prodavačem hamburgerů v době programu Apollo, je do velké míry důsledkem právě těch programů, které prvoplánově větší vypasenost planktonu pracovního trhu nemají, které však nakonec vyšší kvalitu života přinesou i jim. Konec konců všechno to porno, sportovní přenosy a další prvořadé zdroje zájmu k jeho očím přenáší družice.
Ten, kdo skutečně vládne, nakonec musí více poslouchat ty, kdo skutečně mají pod kontrolou tvorbu hodnot a konkurenceschopné pozice a faktem je, že preferencí která skutečně vytváří vyšší tvorbu HDP a tržní pozici, je právě ta odporná prestiž v kruzích investorů.
Budoucnost, života a jeho kvalita totiž nezávisí na ničem jiném než na účelnosti investic investorů kteří investují do budoucí podoby světa. Investice tečou tam, kde je prestiž pro investory a výnosnost investic a perspektiva života nepramení z ničeho jiného než ze souladu prestiže a následné investiční výnosnosti.
Dobu, kdy byla kosmonautika nadějí na zázrak místo reálných očekávání má za sebou. Vytváří obrovské průmyslové hodnoty pro náš každodenní užitek, ale kromě toho vytváří investiční příležitosti, které po přiměřeném období dnešní investice přemění v budoucí výnosy a užitky všech s investory spjatých – i těch prodavačů hamburgerů.
Stát je tu od té doby, kdy třeba v našem prostoru obchodní korporace vedená knížetem Sámem vytvořila investiční prostor, jsou tu proto, aby tvořili investiční příležitosti. Veřejný sektor je tu proto, aby vytvářel investiční pelargu, po které se budou přirozeně šplhat vzhůru investice úspěšných do příštího života a úspěchů. Kam budou investovat, závisí na prestiži. Tedy to, co je budoucí vzrůst, užitek a postavení, je vždy dnešní prestiž.
Kosmonautika se svým potenciálem pro nadstandardní vzrůst prestiže tedy vytváří nadstandardní atraktivnost pro investice a proto budoucí užitky vzestup kvality života.
|
|
Z hľadiska pohľadu člověkého - a to bez pardonu - predavača hamburgerov má kozmonautika jednu obrovskú nevýhodu. Jej výsledky sa ukážu až o niekoľko rokov. A rovnakú nevýhodu má z pohľadu rovnako debilného politika - plody a prínos kozmonautiky v ľubovoľnej oblasti sa prejaví až po viac ako piatich rokoch od štartu projektu.
A päť rokov je doba, na ktorú dopredu dokáže myslieť možno len francúzky prezident - ten je myslím volený na sedem rokov.
Čo tým chcem povedať - hlavný problém kozmonautiky je v tom, že prináša reálne výsledky príliš pomaly. A bežný "človek" ich prakticky nevníma.
Urobil som si rýchly prieskum medzi svojimi momentálnymi kolegami v práci. 23 mužov vo veku od 19 do 59 rokov.
Otázka: "používate nejaké výsledky kozmonautika vo svojom živote?"
odpoveď ano 3 odpoveď nie 17 odpoveď neviem/možno 3, len jeden priamo spomenul družicové snímky oblakov a diaľkový prieskum (je to tiež vzdelanec, má titul vojenského inžiniera a je šéfom zmeny)
Otázka: "máte doma satelit?" (prímač satelitného vysielania televízie)
ano: 10 nie: 13
Čo dodať... Schválne si to vyskúšajte na svojich príbuzných a kolegoch v práci.
|
| 20.4.2008 - 10:18 - Ales Michek | |
|
citace:
Z hľadiska pohľadu člověkého - a to bez pardonu - predavača hamburgerov má kozmonautika jednu obrovskú nevýhodu. Jej výsledky sa ukážu až o niekoľko rokov. A rovnakú nevýhodu má z pohľadu rovnako debilného politika - plody a prínos kozmonautiky v ľubovoľnej oblasti sa prejaví až po viac ako piatich rokoch od štartu projektu.
A päť rokov je doba, na ktorú dopredu dokáže myslieť možno len francúzky prezident - ten je myslím volený na sedem rokov.
Čo tým chcem povedať - hlavný problém kozmonautiky je v tom, že prináša reálne výsledky príliš pomaly. A bežný "človek" ich prakticky nevníma.
Urobil som si rýchly prieskum medzi svojimi momentálnymi kolegami v práci. 23 mužov vo veku od 19 do 59 rokov.
Otázka: "používate nejaké výsledky kozmonautika vo svojom živote?"
odpoveď ano 3 odpoveď nie 17 odpoveď neviem/možno 3, len jeden priamo spomenul družicové snímky oblakov a diaľkový prieskum (je to tiež vzdelanec, má titul vojenského inžiniera a je šéfom zmeny)
Otázka: "máte doma satelit?" (prímač satelitného vysielania televízie)
ano: 10 nie: 13
Čo dodať... Schválne si to vyskúšajte na svojich príbuzných a kolegoch v práci.
OK,ja bych se nerad radil do skupiny lidi, kterou popisujete. Ale vesmes vas prispevek popisuje to, co jsem psal, že bohužel 99% lidi uvazuje jinak... |
| 20.4.2008 - 16:22 - jentak | |
|
citace:
citace:
Z hľadiska pohľadu člověkého - a to bez pardonu - predavača hamburgerov má kozmonautika jednu obrovskú nevýhodu. Jej výsledky sa ukážu až o niekoľko rokov. A rovnakú nevýhodu má z pohľadu rovnako debilného politika - plody a prínos kozmonautiky v ľubovoľnej oblasti sa prejaví až po viac ako piatich rokoch od štartu projektu.
A päť rokov je doba, na ktorú dopredu dokáže myslieť možno len francúzky prezident - ten je myslím volený na sedem rokov.
Čo tým chcem povedať - hlavný problém kozmonautiky je v tom, že prináša reálne výsledky príliš pomaly. A bežný "človek" ich prakticky nevníma.
Urobil som si rýchly prieskum medzi svojimi momentálnymi kolegami v práci. 23 mužov vo veku od 19 do 59 rokov.
Otázka: "používate nejaké výsledky kozmonautika vo svojom živote?"
odpoveď ano 3 odpoveď nie 17 odpoveď neviem/možno 3, len jeden priamo spomenul družicové snímky oblakov a diaľkový prieskum (je to tiež vzdelanec, má titul vojenského inžiniera a je šéfom zmeny)
Otázka: "máte doma satelit?" (prímač satelitného vysielania televízie)
ano: 10 nie: 13
Čo dodať... Schválne si to vyskúšajte na svojich príbuzných a kolegoch v práci.
OK,ja bych se nerad radil do skupiny lidi, kterou popisujete. Ale vesmes vas prispevek popisuje to, co jsem psal, že bohužel 99% lidi uvazuje jinak...
Nezbývá než souhlasit, lidi myslej dost přízemně a začali by se tím zabývat až by šlo o ně, kdyby usa přistála na měsíci, v eu by si řekly proč my sakra ne. zatím je to ale lidem tady fuk a je jim kupodivu bližší probrém zbytečnýho zabíjení králiku kuli kůži než nutnost letu na měsíc. I intelektuálové většinou nevnímají nutnost letu do vesmíru a považují je za zbytečný s ohledem na problém již zmíněného utrpení králíků  |
| 20.4.2008 - 21:28 - Adolf | |
|
citace:
Z hľadiska pohľadu člověkého - a to bez pardonu - predavača hamburgerov má kozmonautika jednu obrovskú nevýhodu. Jej výsledky sa ukážu až o niekoľko rokov.
Ten politik na tom nemusí být mentálně o moc lépe než ten prodavač hamburgerů, ale určitý významný rozdíl tu je. Je sice pravda, že výnosy z těchto investic mají delší investční horizont než je politikův volební horizont, ale politikovi stačí, když investoři začnou v jeho období investovat, ne sklízet plody svých investic.
Kosmonautika by už dávno padla do propadliště dějin, kdyby nebyla určitým investičním atraktantem, který se u investorů trvale osvědčil. A investory nakonec musí politici poslouchat více než voliče. I voliči nakonec volí podle toho, jak se u nich investuje a kolik z celkových výnosů z investic i u nich jako zaměstnanců a dalších stakeholderů těchto investic pro ně zůstane.
Já třeba věřím, že návrat na Měsíc zvýší celkovou investiční atraktivnost kosmonautiky a bude větším atraktantem než současná ISS. Jak jsem tu už párkrát omýlal, investice do něčeho úplně nového bude znamenat, že první investované dolary budou mít vyšší výnosy než dolary investované někde úplně jinde. Podle zákona klesajích mezních výnosů se zde vytvoří docela zajímavý prostor pro investice, než bude mezní výnos z posledního dolaru stejný jako u jiných výzkumných aktivit.
Pokud ti, co vytvoří programy, které Orion vynese na Měsíc, budou mít vyšší citační indexy atp. než investoři do jiných výzkumů, rádi investují své geologické aj. granty do Měsíčních programů a nebude nutno na ně žebrat prostředky přímo z rozpočtu NASA a těžko si pak nechají takovou investiční pelargu, po které se mohou jejich invstice šplahat na Měsíc, od politiků vzít.
Mluvím zde o výnosech v podobě citačních indexů takových těch "pouze prestižních" výnosových ukazatelů. Ale prestiž je vlastně investiční atraktant - tedy něco pro život čili pro tok financí extrémně významného.
Výnos v podobě třeba citačního indexu je také skrytým finančním výnosem. Ten, kdo ho má, je totiž nesmírně investičně atraktivní a nemůže si stěžovat na výnosné projekty spolupráce a samozřejmě si vytváří i další příležitosti k vývoji různých tržně uplatnitelných vývojových produktů. Kromě toho výzkumné ústavy, university a podniky z těchto programů produkují i špičkové odborníky s nejvyšší prestiží - tedy uplatnitelností na trhu.
Prestiž je výnosná. Konec konců, většina zdejších diskutérů nevýdělečně "ztratila" roky svého produktivního života, jen aby získala "pouhou" prestiž akademického titulu. Bez této prestiže by jejich život zas takovou kvalitu neměl, museli by třeba prodávat hamburgery.
Skutečnost, že kosmický program znamená investici s velmi dlouhou a špatně v investičním okamžiku odhadnutelnou konečnou výnosností, není až tak úplným problémem. Vynáší okamžitou prestiž v očích investorů a tedy vytvoření toho nejcennějšího v tržní ekonomice - investičních příležitostí. Tam, kde se vytváří investiční příležitosti, plní politici svou funkci dobře. Vytvoří-li kosmonautika Lunární investiční pelargu, investice do níž bude zdánlivě vytvářet "jen pouhou vědeckou prestiž", bude v pozadí reálně vytvářet hodně nesmírně finančně cenných investičních příležitostí, ze kterých budou mít radost vedle vědátorů i investiční bankéři.
 |
| 21.4.2008 - 12:16 - J2930 | |
|
citace:
I intelektuálové většinou nevnímají nutnost letu do vesmíru a považují je za zbytečný s ohledem na problém již zmíněného utrpení králíků
O stavaty Aldebarane. Proc se tady porad michaji zeleni aktiviste s kosmonautikou? Jako by nebylo dost skeptiku mezi odbornou verejnosti a to i v oborech zabyvajicich se vesmirem.. predevsim v oblasti pilotovane kosmonautiky. Ze pani astronomove!
..vetsinu lidi problem s kozesinama a veprovy problem nezajima (narozdil od muslimskych astronautu). Vetsina lidi co se pravidelne doplnuje vepraminem se take nezajima o kosmonautiku. A kdyz, tak to chape jako predrazenou zabavu posahanych vedcu. V ceskych zemich se tento nazor navic mohutne dopuje zavisti.
... a ano v kosmonautice, zejmena pilotovane, vse trva priserne dlouho. I spojeni STS a ISS napriklad. O vyvoji a navratu lidi na Mesic ani nemluve. To je pro normalniho cloveka, jen zprava v hlavnim televiznim zpravodajstvi, ale jinak je to ztrata casu. To si radeji muze precist dobrou knihu, zajit do divadla, jet na vylet. Pro normalniho cloveka je kosmonautika ztrata casu. I kdyz treba chape jeji dulezitost, muze ji podporit jedine tak, ze nebude stat v ceste investicim vlady do teto oblasti.
Po nikom z lidi nemuzete chtit aby si pamatoval co vezl raketoplan pri expedici STS-123. O to se muzu prit jen zaniceni fandove nebo investori. |
|
citace:
citace:
I intelektuálové většinou nevnímají nutnost letu do vesmíru a považují je za zbytečný s ohledem na problém již zmíněného utrpení králíků
O stavaty Aldebarane. Proc se tady porad michaji zeleni aktiviste s kosmonautikou?
Me by spise zajimalo co ma spolecneho intelektual se zelenymi aktivisty. S uvedenymi vyrazi mi asociuje jeste vyraz tchyne. To by mohlo dat smrtici mix: "Tchyne intelektualka zelenou aktivistkou". Toto se muze koncentrovat jen v jedine osobe - Kuchtova. |
|
V souvislosti s tou spalenou krajinou ktera zbyla po pristani Sojuzu, pohledu na ty pidikratery v zemi (asi nasledek cinnosti brzdicich raket) a opaleni kabiny Sojuzu se docela tesim na to jak bude vyresen Orion a jeho znovupouzitelnost. Zatim to sice vypada ze bude pristavat do vody, ale stale je zde moznost ze bude pristavat i nekam do kalifornske pouste.
Myslim ze je takrka jiste ze Orion nebude odhazovat tepelny stit a bude asi pristavat ponekud zesikma. To znamena ze do vody nedopadne plochym spodkem, ale bokem, ktery je v porovnani se Sojuzem pomerne "spicaty".
Videl jsem animaci pristani Orionu do vody a zdalo se mi, ze padaky jsou schvalne uchycene "na boku" kabiny, aby naklon kabiny zvyraznily.
Pri pristani na zemi se pak pravdepodobne nafoukne pristavaci airbag pouze na te strane kabiny smerujici k zemi. Airbag bude asi ulozen ve spodni bocni casti kabiny nad tepelnym stitem a pri nafouknuti "obali" bok stitu a predsune se i pred nej.
Je to docela zmena oproti puvodni koncepci odhazovaciho stitu a ctyr velkych airbagu po celem spodku kabiny.
Taky padaky by mely byt odhazovaci v okamziku kontaktu se zemi nebo vodou. |
|
citace:
O stavaty Aldebarane. Proc se tady porad michaji zeleni aktiviste s kosmonautikou? Jako by nebylo dost skeptiku mezi odbornou verejnosti a to i v oborech zabyvajicich se vesmirem.. predevsim v oblasti pilotovane kosmonautiky. Ze pani astronomove!
Vůbec nevidí důvod, proč by člověk nemohl být intelektuál, zelený aktivista a ještě zájemce o kosmonautiku.
Je fakt, že stanovit, proč je sprchování v první třídě dopravních letadel špatné, ale nesrovnatelně energeticky náročnější kosmonautika je přijatelná, je trochu složité a vede k trochu schizofrenním důsledkům. Ale intuitivně je myslím jasné, o co jde - nezničit Zemi, udělat si z ní příjemné místo na trávení dovolené, a expandovat do vesmíru. A intelektuálů je spousta druhů... podle mě to znamená prostě umět používat pár abstraktních pojmů a vědět co znamenají, být sečtělý, mít všeobecný rozhled a schopnost kriticky myslet. Prostě - nebýt idiot. |
|
