citace:
Kyslík moc hračka není. Ty odlišné kyslíkové závity na všech kyslíkových šroubových spojích nejsou pro legraci. Stačilo by na něj šoupnout cokoliv z normálního mazaného závitu a průšvih je na světě.
Dávám za pravdu, dělat první pokus s kyslíkem je sebevražda (to v ničem nemění můj obdiv k těm, kdo to zkusili). Můj návrh by proto byl:
1.) Udělat testy chlazení jen se stlačeným vzduchem
2.) Použít jako okyličovadlo oxid dusný. Je míň nebezpečnej než kyslík i když slabší ale pro modelařinu by to mělo stačit. Taky použití je jednodušší. Space Ship One na to lítá taky)
3.) Stejně radši počítat s tim že to bouchne a experimentovat tam, kde lidem výbuchy tolik nevadí (třeba v nějakém lomu)
Kyslík opravdu není hračka , je nutno dodržet spoustu technologií , ale není to až tak složité . Svého času jsem pracoval částečně i na kyslíkových armaturách jak pro stlačený tak kapalný kyslík..... Oxid dusný je pěkné svinstvo.... Teplota varu je -88stC, kritická teplota je kolem 38 stC.....
citace:Kyslík opravdu není hračka , je nutno dodržet spoustu technologií , ale není to až tak složité . Svého času jsem pracoval částečně i na kyslíkových armaturách jak pro stlačený tak kapalný kyslík..... Oxid dusný je pěkné svinstvo.... Teplota varu je -88stC, kritická teplota je kolem 38 stC.....
Oxid dusný ne dusičitý! Tedy rajský plyn, nemusí být zkapalněný, může být stlačený a otrávit se s ním dá, ale dá to dost práce. Používá se do bombiček na šlehačku a je to oblíbená postmoderní droga. Pochopitelně bezpečné to není(co v raketách je?), ale rozhodně je manipulace s ním snažší a méně nebezpečná než s čistým kyslíkem.
citace:
3.) Stejně radši počítat s tim že to bouchne a experimentovat tam, kde lidem výbuchy tolik nevadí (třeba v nějakém lomu)
Co když by nezdařilý pokus byl úspěšnější a ta věc by bouchla až někomu v baráku 20 km daleko? Nebylo by bezpečnější zkoušet to na jachtařské výpravě po Atlantiku?
citace:
3.) Stejně radši počítat s tim že to bouchne a experimentovat tam, kde lidem výbuchy tolik nevadí (třeba v nějakém lomu)
Co když by nezdařilý pokus byl úspěšnější a ta věc by bouchla až někomu v baráku 20 km daleko? Nebylo by bezpečnější zkoušet to na jachtařské výpravě po Atlantiku?
Mluvíme pořád ještě o raketě - modelu s přetlakovou dodávkou paliva? Že by něco takového při běžných domácích rozměrech doletělo 20 km? To by už asi autora brali do NASA hlavní branou (ne jako hosta).
Jinak jsem měl na mysli samozřejmě statickou zkoušku.
A i tak si myslím, že malá kapalinová raketa v rukou raketového modeláře je stejně nebezpečná jako větší raketa s několika raketovými motorky na pevné palivo. Nebezpečí výbuchu ohrožuje vlastně hlavně onoho kutila.
citace:Je to už 14 let co jsem postavil pozemní prototyp raketového motoru na kyslík a letecký petrolej . Přetlaková dodávka paliva . Těžké problémy , ale nakonec to fungovalo 38s. Tepelné poškození okrajů výstupní trysky , abrazivní chlazení , nedokázal jsem namíchat pořádnou směs. Nelineární hoření , 6 variant rozprašovačů. Velké náklady , v jednom nerealizovatelné........do letového typu mně chybělo ještě spousta práce .....Habl....
V amatérských podmínkách úctyhodný výkon! Nechcete o tom něco málo napsat?
Jo mimochodem u motorů na přetlakovou dodávku paliva se počítá většinou s dobou funkce 20 sec, takže vlastně to šlo skoro o jednou delší dobu, než mělo. Jestli k tomu máte nějakou dokumentaci nebo foto, rád bych to také viděl. Díky!
Pokud budu mit prilezitost poptam se na naky matrose k motorum soutezicich tymu na X Prize Cupu :-) - nakou dokumentaci tu btw. mam taky k dispozici - v pripade podrobnejsich dotazu, muzu vyslidit naky kontakty.
Ja sa pokusam o prvy stupen, s pripadnou korekciou mozno az druhy. Viac menej teoreticky a s mnoztvom studia a "naivnych" sprievodnych pokusoch.
Velkost a vykon pokusov minimalizujem pre dosiahnutie co najvacsej bezpecnosti, avsak vzhladom na dostupnost to s miniaturizaciou neprehanam. A mozem povedat, ze mam v skutku problem bezpecne zapalit a udrzat bezpecny stabilny plamen motora...
A to som volil alternativnu "dostupnejsiu" koncepciu pohonu. (robil som si "resers" cca 6 moznych sposobov pohonu z pohladu dostupnosti a bezpecnosti)
Ja by som bol zas rad, keby to lietalo, takze prvu testovaciu letuschopnu zostavu pocitam na M 0,28 a tajne dufam, ze na jar zvladnem aspon dalsie ciastkove staticke skusky ?funkcnych? casti prototypu.
(Jasne ze statickym skuskam sa nevyhnem a bez M10 mozem na prvy stupen zabudnut)
Zatial som nic nezverejnoval. Ukazky som ponukol len na katedre fyziky, ale nakolko je toto mozne povazovat za sarlatanstvo, nebudem pana doc. zatial menovat, ale za kozultacie som mu vdacny
Zvolenu koncepciu (nie klasicku) sice v podstate odsuhlasil, ale uzitocne vysledky nezarucuje
Mam zdokumentovane stare verzie, ale su to jak slepe ulicky, tak uvodne testy veduce k cielu. Dnes som robil test predohrevu paliva. (test tvaru a rozlozenia plamena)
Dufam, ze v priebehu dvoch-troch tyzdnov budem mat komplet funkcny model na pohybove skusky.
Az bude tento krok fungovat, oslovim opat katedru fyziky.
Zatial ma trapi funkcnost, takze telesa su predimenzovane a dodrzujem len rozmery trysiek a tvary komor. Az mi pan doc. potvrdi spravnost interpretacie vysledkov testov, pride na rad letova verzia.
Az sa pustim do letovej verzie, zverejnim primeranu cast a pravdepodobne zacnem hladat sirsiu pomoc.
22.2.2008 - 01:11 - Jano
Vzdialene mi to pripomína akýsi článok, ktorý vyšiel v Letectví ešte v 80tych rokoch a hovoril o príprave amatérskej rakety, určenej na vynesenie jednej osoby (sediacej vnútri na stoličke podobnej ako majú dojiči kôz ) do výšky 50 míľ. Raketové motory nemali byť ich vlastné, ale z výpredaja NASA, Lockheed alebo nejakej podobnej firmy.
Bohužiaľ si už nepamätám, ako ten projekt nakoniec dopadol (či k letu vôbec došlo a či sa vydaril), resp. či bolo aj nejaké pokračovanie toho článku. Nevie niekto o tom niečo viac?
To byl Robert C. Truax. Kdysi navrhoval rakety pro armádu. Ta zmíněná rakta se jenuje Arriba X-3. Používal čtři manévrovací motorky LR 101 NA-3 z rakety Atlas.
22.2.2008 - 09:55 - Martin Jediny
citace:Vzdialene mi to pripomína akýsi článok, ktorý vyšiel v Letectví ešte v 80tych rokoch a hovoril o príprave amatérskej rakety, určenej na vynesenie jednej osoby (sediacej vnútri na stoličke podobnej ako majú dojiči kôz ) do výšky 50 míľ. Raketové motory nemali byť ich vlastné, ale z výpredaja NASA, Lockheed alebo nejakej podobnej firmy.
Ja sa zatial uspokojim s niekolko kg startovacou hmotnostou. Snazim sa priblizit vhodnej modelarskej kategorii.
Robim to pre zabavu a prakticke overenie fyzikalnych zakonov
A je celkom dobre mozne, ze k odputaniu od zeme sa nedostanem
Navyse na hodinu dielenskej vyroby mi pripada niekolko desiatok hodin vypoctov a studia, takze to mam skor teoreticky obsliapnute...
Uz vela krat som mal pocit, ze som blizko vysledku, tak ako teraz, ale ukozalo sa ze tam je niekde chyba. V kazdom pripade sa nepovazujem za konkurenciou ani pre X-prize, nieto este NASA
22.2.2008 - 09:59 - Martin Jediny
citace:Vzdialene mi to pripomína akýsi článok, ktorý vyšiel v Letectví ešte v 80tych rokoch a hovoril o príprave amatérskej rakety, určenej na vynesenie jednej osoby (sediacej vnútri na stoličke podobnej ako majú dojiči kôz ) do výšky 50 míľ. Raketové motory nemali byť ich vlastné, ale z výpredaja NASA, Lockheed alebo nejakej podobnej firmy.
Ja sa zatial uspokojim s niekolko kg startovacou hmotnostou. Snazim sa priblizit vhodnej modelarskej kategorii.
Robim to pre zabavu a prakticke overenie fyzikalnych zakonov
A je celkom dobre mozne, ze k odputaniu od zeme sa nedostanem
Navyse na hodinu dielenskej vyroby mi pripada niekolko desiatok hodin vypoctov a studia, takze to mam skor teoreticky obsliapnute...
Uz vela krat som mal pocit, ze som blizko vysledku, tak ako teraz, ale ukozalo sa ze tam je niekde chyba. V kazdom pripade sa nepovazujem za konkurenciou ani pre X-prize, nieto este NASA... ale hrat sa mozem, nie?
Zdejší diskuse o pidiraketách ve mně podněcuje otázku: jaká by teoreticky mohla být nejmenší možná raketa, aby donesla náklad na LEO? Šlo by třeba zhotovit 1 kg nosič (včetně nějakého konvenčního raketového paliva a okysličovadla), co by donesl 1 g do vesmíru?
Vzhledem ke změnám poměrů objemů a povrchů bývají velkých a malých technických a biologických systémů jednotkové dosahované parametry dost odlišné. Brouci mají větší sílu na jednotku své hmotnosti, než by mohl mít tvor naší velikosti, a my jsme zase jednotkově silnější než sloni. Relativní podíl odporu vzduchu zase u maličkého létajícího prostředku roste. Mrňavé raketky snad ale nikdo nedělá, ač jsem něco slyšel o tichých raketkách na tuhé palivo jak párátka ve výzbroji zvláštních jedotek k ničení hlídek. (Nevím ale, není-li to povídačka.)
citace:Zdejší diskuse o pidiraketách ve mně podněcuje otázku: jaká by teoreticky mohla být nejmenší možná raketa, aby donesla náklad na LEO? Šlo by třeba zhotovit 1 kg nosič (včetně nějakého konvenčního raketového paliva a okysličovadla), co by donesl 1 g do vesmíru?
Jak mrňavé rakety lze smysluplně dělat?
1/ si armada, modelar, alebo komercak?
2/ raketa co vynesie 1g, vynesie vlastne len seba... ide to...
3/ najmensi uzitocny naklad ja asi nanodruzica vid czcube, 100x100x100, 1kg
Zmyslupnost najmensej rakety:
2,3 stupen nemam este podrobne prestudovany, 1 stupen je pri este bezne dostupnych materialoch cca 30-50kg.
ked robim mensi prvy stupen, tak s ohladom na BEZPECNOST, setrim investicne a prevadzkove naklady, ale minimalizacia naraza na rozne problemy. napr. pomocne trysky som vrtal 0,8mm. tam o nejakom tvarovani nemoze byt reci az na primitivne odihlenie,... taktiez hrubka steny spalovacej komory je 12x predimenzovana oproti planu...
v neposlednom rade na urcite diely mi vychadza hrubka plechu 0,07mm!
Takze az pojde o zmysluplny projekt, tak tak tych 30-50kg bude zrejme minimum, aby som pouzil primerane plechy 0,5mm, vrtal tvarovane trysky...
Jednoducho v tejto faze sa snazim potvrdit funkcnost a pochopit fungovanie fyzikalnych zakonov.
P.S.(volil som nekonvencny pristup k prvemu stupnu, takze stojim pred jednoduchsou a bezpecnejsou ulohou ako klasicky raketovy motorari, ale s tou velkostou to bude podobne)
25.2.2008 - 02:00 - Jano
>> V kazdom pripade sa nepovazujem za konkurenciou ani pre X-prize, nieto este NASA... ale hrat sa mozem, nie?
Nie že môžeš, musíš!!
Čím viac nezávislých ľudí sa bude takto 'hrať', tým väčšia šanca, že aspoň u niektorých to povedie k zaujímavým výsledkom - od výborných modelov, cez skoky na hranicu do vesmíru, až v ojedinelých prípadoch ku vzniku nových firiem naozaj lietajúcich až na obežnú dráhu - no a každá nová konkurencia je predsa žiadúca, nie?
>>na urcite diely mi vychadza hrubka plechu 0,07mm!
V takých prípadoch 'radím' použiť celofán, či vlastne alobal
>>Jaká by teoreticky mohla být nejmenší možná raketa, aby donesla náklad na LEO?
V prípade STS sa na LEO dostáva približne 8 percent hmotnosti štartovnej zostavy (k orbiteru som čiastočne prirátal aj váhu ET).
Takže povedzme pre celkovú váhu 1 tona (zas sa nepokúšajme o prílišnú miniaturizáciu, lebo tá máva aj zlé následky) by to vychádzala nosnosť asi 80kg/LEO. Samozrejme, amatéri nedosiahnu ani zďaleka takú efektivitu, ako profíci (napr. menšia výtoková rýchlosť, horší pomer váhy konštrukcie voči palivu, atď, čiže horšia celková 'Ciolkovského bilancia') - tým pádom lepší odhad bude asi niekde okolo 5-10 kg / 1 tona.
Len sa obávam, aby mi tu niektorí nepripomenuli 'Hurvínka a válku' . Ak by to bolo také ľahké, ako som to napísal, tak by sme zrejme okrem existujúcich amat./akad. nanosatelitoch už boli počuli aj o niekoľkých amatérskych LEO-raketách .. ale zatiaľ si na nič také nespomínam.
-
Martin: Akú 'zásobu rýchlosti' zatiaľ dosahuješ?
citace:>>
Martin: Akú 'zásobu rýchlosti' zatiaľ dosahuješ?
Aku charakteristicku rychlost dosahujem? To by som aj ja rad vedel
Nerobil som takyto prepocet, nokolko vzhladom k atmosferickemu preletu a zvolenej konstrukcii ho nepovazujem za smerodajny.
Predbezny ciel dosiahnutej rychlosti je 2000-3500m/s pri 10% uzitocnej zatazi. zatial mi odhadove vypocty ukazuju 1920m/s. (ak nie na prvy stupen, na skok to staci... )
Prvy stupen je silno ovplyvneny atmosferou. Avsak okrem negativ, hladam toho pozitiva. Jak niektore projekty X, tak povodny navrh N-1 uvazoval vyuzit obtekajucu atmosferu k prispeniu tahu motorov. A teoreticky je skutocne daleko efektivnejsie zvysovat prietoky ako teplotu a tlak.
Takze pouzivam tri rezimy spalovania. Start, pre "vysoky tah", podzvukove a nadzvukove. (Nadzvukove som este nekonstruoval, mam len zopar navrhov, ale aj tak ich nemam ako testovat) V prvom kroku sa chcem vobec odlepit od zeme. Co teda predpokladam?
Kedze som s prvym stupnom zavisly na atmosfere:
Start Isp= 820
M0,8 Isp= 8 610, ale vdaka odporu vzduchu efektivne len Isp=204
M3 Isp=21 525, ale opat vdaka odporu efektivne len Isp=2870
Vyssie Isp stupa, ale tam uz bude mnoho pridruzenych problemov...
"Konkurencia" udava Isp od 2500-4400, ale odpor vzduchu nezapocitava
Takze ak sa odlepim od zeme, mal by sa prejavit efekt.
Uz len skrotit fyziku
S palivom to vyzera tiez "smiesne"
Na odlepenie sa od zeme miniem cca 20% nadrzi
na M1 uz je minutych cca 75%
Ale vdaka vysokemu Isp ma zvysnych 25% stacit na M3 a viac.
Uz len odlepit sa od zeme... sobotnajsi pokus ukazal, ze by to malo ist. Dufam, ze do dvoch mesiacov pripravym a zdokumentujem ten pokus tak, aby bol evidentny a bolo co oponovat.
(Pritom stale hrozi, ze je to len dalsia slepa ulicka)
Minimální raketa by měla mít nosnost 5 kg na LEO. To už znamená možnost vynést užitečnou družici nebo dokonce několik CubeSatů. Ale nerozumím vašim hodnotám Isp, i při využití atmosféry nemůže Isp stoupnout na víc než 2-3násobek. Napsal jste ty hodnoty dobře? Pokud ano, nedává to smysl.
citace: Ale nerozumím vašim hodnotám Isp, i při využití atmosféry nemůže Isp stoupnout na víc než 2-3násobek. Napsal jste ty hodnoty dobře? Pokud ano, nedává to smysl.
1/
Otazka, ci som spravne pochopil Isp a sposob vypoctu
Isp= Tah/sekundova hmotnost horiacej zmesy
2/
Moj Vlastny "raketovy motor" pri nulovom obtoku vzduchu dosahuje Isp len 820-1400 Ns/kg to je pre raketovy nosic skutocne primalo, ale aspon dosiahnutelnost uveritelna
V kazdom pripade to staci na pohyb a tu zacina ten "zazrak"
3/ NAPOROVY MOTOR
Jednoznacne rozhodnutie vyuzit efekt naporoveho motora je zrejme z nasledujuceho vzorca (dopracovaval som sa k nemu 1/2 roka):
F = Es x vo / (cp x To)
Teoreticky ak do valcovej trubky so vstupnym prierezom S0 a vystupnym prierezom S1=S0 mi vstupuje vzduch rychlostou v0 o teplote T0 s tepelnou kapacitou cp, ktoremu sekundovo pridavam tepelnu energiu Es, tak ziskavam tah F. S0 musi byt vsak dostatocne velke, aby narast T bol minimalny a bola priblizne zachovana rovnotlakost.
Je to velmi zjednodusene, zanedbavajuc mnoho vedlajsich vplyvov a jednoduchej povedacky pridam Es, avsak je nemaly problem ako...
Prave tento vzorec bol predmetom prvej konzultacie na katedre fyziky. Takze uz to nie je len moj strojarsky vymysel, ale je podoprety autoritou z oboru. (Tiez sa vsak moze mylit, avsak dufam ze nie... )
4/
Prave pre nekonstantnost tahu nie je mozne lahko vypocitat Isp a dostavam tak rozdielne hodnoty pre rozne rychlosti.
V skutocnosti mi je este stale vzdialena rychlost zvuku, M3,... ba dokonca i vlastny pohyb. Pokial viem, Rusi maju manevrovatelne strely M6-7, NASA sa "snazi" o M15, takze ak dosiahnem M1, budem frajer
Otvori sa mi vsak cesta na testovanie nadzvukovych rezimov... Zatial mozem o tom len snivat...
Avsak uz M4 mi umozni dostat sa nad atmosferu v oblasti Pacifiku a bez dalsieho ohrozenia zapnut rydzo raketove motory...
P.S. Tesim sa na pripomienky. Ak tam najdete chybu, usetrite mi kopec zbytocnej prace, investicii a casu pre manzelku. A mozno ma posuniete dopredu...
Takze som sa dostal k meraniu tahu mojho raketo-naporoveho motora pri nulovej rychlosti pri hladine Maleho Dunaja.
A mam za sebou dalsi neuspesny experiment
Isp sa tahalo ledva okolo 280. A to je zalostne malo. Takze hladam, kde sa stala chyba, lebo vypoctovo som cakal tak 3-6 nasobok
Zatial pdozrievam pridlhy privod paliva, ale nemal som cas to detailne vysetrit.
Uz som sa tesil na kineticky model, ale kym toto nerozbeham, tak to by bolo len zbytocne trapenie.
"Palivo vyvrhnute zo spalovacej komory este pred zhorenim prispieva len k efektnemu plamenu za tryskou motora, ale nie k tahu!"
30.3.2008 - 00:13 - raketaaaak
citace:Takze som sa dostal k meraniu tahu mojho raketo-naporoveho motora pri nulovej rychlosti pri hladine Maleho Dunaja.
A mam za sebou dalsi neuspesny experiment
Isp sa tahalo ledva okolo 280. A to je zalostne malo. Takze hladam, kde sa stala chyba, lebo vypoctovo som cakal tak 3-6 nasobok
Zatial pdozrievam pridlhy privod paliva, ale nemal som cas to detailne vysetrit.
Uz som sa tesil na kineticky model, ale kym toto nerozbeham, tak to by bolo len zbytocne trapenie.
Ja som meral vcelku primitivne.
1/ Motor som zavesil na kyvadlo, mierne vychylil, a tlacenym prevodom som tlacil na digitalnu vahu. (tahat sa neda, kedze tym smerom srsia plamene )
Predpetie na vahe bolo z dovodu, ze po skonceni funkcie motora som skontroloval, ci je rovnake ako na zaciatku a ci sa sustava nerozhasila.
2/ Na fotoaparat s videom som zaznamenaval hodnoty na vahe, plus som mal zrkadielko, aby som videl odraz plamenov.
3/ Odvazil som nadrze pred experimentom a po experimente.
4/ Velkost tahu som odcital z vahy a previedol z gramov na N.
Spocital som priemerny tah, spotrebu, odcital casy a vypocital Isp.
K tym mizernym hodnotam, co som nameral, zrejme doslo pri niekolkosekundovom odparovani k podchladeniu paliva, takze sa neodparovalo dostatocne. Tym bola tryska predimenzovana a o rychlostiach blizkych zvuku sa mi mohlo uz len snivat. nasledne nevzikal v komore prislusny tlak, plamen horel na inom mieste,...
(Naviac vsetko som zaokruhloval v moj neprospech a neodcital som pasivne odpory)
BTW. Uz len obycajny stlaceny plyn mi dava Isp 280-320 a to pri "fucani" cez obycajnu dieru!
