| 13.3.2007 - 19:33 - Mário | |
|
Ok myslel jsem to tak jesli byl Mir orientovan DM k zemi nebo DM nahoru
nebo do boku? ____________________
Mário Pliska |
|
citace:
Ok myslel jsem to tak jesli byl Mir orientovan DM k zemi nebo DM nahoru
nebo do boku?
Ahoj,
Prepac za moju nevedomost, ale co sa skryva za skratkou 'DM' ?
Inac ked sa pripojil Sojuz/Progress, tak posadka na Mir-e orientovala prilietavajucu kozmicku lod na zaklade obrazu televiznych kamier, ktore boli nainstalovane na kozm. lodi. Na svojich obrazovkach mali zivy televizny prenos plus este aj udaje so stanice (vzdialenost, rychlost, ... samozrejme trojdimenzionalne (dX, xY a dZ)). Oni riadili kozmicku lod na zaklade obrazu posielaneho z lode. Preto bolo potrebne, aby na pozadi (kozmicka lod - MIR) bola len staticka vesmirna obloha a nie oblaky Zeme.
dovi |
| 14.3.2007 - 17:19 - Mário | |
|
citace:
citace:
Ok myslel jsem to tak jesli byl Mir orientovan DM k zemi nebo DM nahoru
nebo do boku?
Ahoj,
Prepac za moju nevedomost, ale co sa skryva za skratkou 'DM' ?
Inac ked sa pripojil Sojuz/Progress, tak posadka na Mir-e orientovala prilietavajucu kozmicku lod na zaklade obrazu televiznych kamier, ktore boli nainstalovane na kozm. lodi. Na svojich obrazovkach mali zivy televizny prenos plus este aj udaje so stanice (vzdialenost, rychlost, ... samozrejme trojdimenzionalne (dX, xY a dZ)). Oni riadili kozmicku lod na zaklade obrazu posielaneho z lode. Preto bolo potrebne, aby na pozadi (kozmicka lod - MIR) bola len staticka vesmirna obloha a nie oblaky Zeme.
DM-docking module pro raketoplany.
dovi
____________________
Mário Pliska |
|
>>>Vyčíslil někdo, kolik reálných ruských peněz stálo prodloužení života Miru, pokud by poslední posádka byl Sojuz TM-27 ? Šlo ty peníze využít pro dokončení Zvezdy ?
Ak by mal byt Sojuz TM-27 poslednym pilotovanym letom, tak by slo zaistit "deorbitaciu" Miru prostrenictvom Progressu M-39, ktory bol v dobe odletu Sojuzu TM-27 pridokovany na Mire. Ak by na to nemal dost paliva, tak by bolo asi bezpecnejsie a efektivnejsie vyslat Progress M-40 s tymto jedinym ucelom. Ak si to tak zratame, tak po odlete Sojuzu TM-27 bolo na Mir uskutocnenych spolu 10 misii (Progressov aj Sojuzov spolu). Kedze priemerna cena Sojuzu a Progressu s raketou a jej startom je priblizne rovnaka, predpokladajme na jednu misiu cca 40mil$, tak by bolo mozne neminut na Mir 400mil$.
Zamerne pisem NEMINUT, pretoze pokial mi je zname, v dobe po pade CCCP sa financovanie ruskej kozmonautiky realizovalo prostrednictvom odpisov a vyrovnavania roznych podlznosti a len vynimocne realnymi peniazmi. Neviem ako sa uskutocnuje financovanie v dobe cca 15 rokov po revolucii, ale nepozeral by som sa na to cez ruzove okuliare. Z tychto dovodov pochybujem o tom, ze by sa predcasnim ukoncenim prevadzky Miru usetrili nejake prostriedky, ktore by bolo mozne presunut a prostrednictvom nich nejakym sposobom urychlit kompletizaciu Zvezdy.
Predpokladam, ze by urychlenim ukoncenim prevadzky Miru (po misii Sojuzu TM-27) mohli vzniknut problemy s vcasnou dodavkou Progressov a Sojuzov pre ISS. Kedze by poslednym letom (v tejto teoretickej situacii) na Mir bol Progress M-39 (start 14.5.1998) a nasledujucim ruskym letom na ISS bol Progress M1-3 (start 6.8.2000), tak doba medzi tymito misiami (pocas ktorej by ruske lode nelietali) by trvala priblizne 2 roky a 3 mesiace. Podla mna je to dost dlha doba na to, aby v ruskych problematickych podmienkach vznikol nejaky problem, ktory by bolo mozne casom olutovat a mozno o nom aj spekulovat (co by mohlo byt ak by problem ne/vznikol).
>>>Místo toho se udržoval Mir, přičemž 80% času posádky spotřebovala údržba.
Snad by bolo na mieste predpokladat, ze skusenosti z prevadzky stanice v danom technickom stave budu aplikovatelne pocas prevadzky ISS a mozno aj na predlzenie zivotnosti stanic dalsej generacie. |
|
kedze dnes mame smutne vyrocie zaniku miru tak tu hodim zopar linkov aby sme si pripomenuli co pre nas mir znamenal:
http://spaceflight.nasa.gov/history/shuttle-mir/references/documents/mirhh-part1.pdf
http://spaceflight.nasa.gov/history/shuttle-mir/references/documents/mirhh-part2.pdf
http://spaceflight.nasa.gov/history/shuttle-mir/references/documents/mirhh-part3.pdf
http://spaceflight.nasa.gov/history/shuttle-mir/references/documents/phase1-joint-report.pdf |
|
odhliadnuc od zlej kvality snimku, podstata je aspon prinajmensom zaujimava. teda narazam na odchylku medzi osami jednotlivych spojovacich mechanizmov pri ich relativne velmi malej vzajomnej vzdialenosti
http://fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=28e143208293&ft=28832643&ftv=1&ftid=15 |
|
citace:
odhliadnuc od zlej kvality snimku, podstata je aspon prinajmensom zaujimava. teda narazam na odchylku medzi osami jednotlivych spojovacich mechanizmov pri ich relativne velmi malej vzajomnej vzdialenosti
http://fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=28e143208293&ft=28832643&ftv=1&ftid=15
Proto je jedna část kuželová, aby to nakonec vlezlo tam kam má. Jinak se mi ta odchylka zdá dost veliká. Došlo v tomto případě ke stykovce, neopakovala se? |
| 17.4.2007 - 13:57 - marce | |
|
citace:
citace:
odhliadnuc od zlej kvality snimku, podstata je aspon prinajmensom zaujimava. teda narazam na odchylku medzi osami jednotlivych spojovacich mechanizmov pri ich relativne velmi malej vzajomnej vzdialenosti
http://fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=28e143208293&ft=28832643&ftv=1&ftid=15
Proto je jedna část kuželová, aby to nakonec vlezlo tam kam má. Jinak se mi ta odchylka zdá dost veliká. Došlo v tomto případě ke stykovce, neopakovala se?
bohuzial neviem ani o ktoru misiu sa jedna ale uz to hladam. doposial som ale nepocul o nejakych vyznammnejsich problemoch pri SMM |
|
| marce=marcellino4 |
|
citace:
odhliadnuc od zlej kvality snimku, podstata je aspon prinajmensom zaujimava. teda narazam na odchylku medzi osami jednotlivych spojovacich mechanizmov pri ich relativne velmi malej vzajomnej vzdialenosti
http://fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=28e143208293&ft=28832643&ftv=1&ftid=15
zahada je rozriesena. takmer isto ide o misiu sts74, ked bol z nakladoveho priestoru vynati modul DM a pomocou RMS ho prsuvali na ODS. tato snimka zachytava prave tuto udalost |
|
| ako to bolo s oboma poziarmi na stanici? o tom prvom sa nikde ani nepise (teda nic som nenasiel okrem prednasky Tomase Pribyla) a o tom druhom su rozporne spravy a case jeho trvania. mate niekto kluc k definitivnemu rozlusteniu ruskych zahad? |
| 12.12.2007 - 18:42 - jentak | |
|
Co to je za obrázek pod nařadím ? 
http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2692
http://spaceflight.nasa.gov/history/shuttle-mir/multimedia/sts-74-photos/74p-013-low.htm
|
|
citace:
Co to je za obrázek pod nařadím ?
http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2692
http://spaceflight.nasa.gov/history/shuttle-mir/multimedia/sts-74-photos/74p-013-low.htm
Dokáže někdo říci víc k nářadí? Kladívka, pilky, něco jako nůž,šroubovák? Je tam toho víc.
Obrázek vypadá malován na dřevě - na zemi? ve vesmíru? Slečna jakási.:) |
|
Slečny sú tam najmenej tri, povedal by som, že je to nejaký komix.
Náradie - je tam veľa prichytávacích pomôcok |
|
| U příležitosti 10. výročí Miru jsem si znovu přečetl knihu Tomáše Přibyla a mám jednu otázku, proč Rusové v roce 2000 neodpojili od Miru modul Priroda (jen 4 roky starý) a nepřipojili ho k ISS? Pokud by přelet nezvládl sám (s novými bateriemi a doplněnými nádržemi paliva), mohl se připojit Progress a dostrkat ho tam, po několikadenním několikatýdenním manévru, proč ne? Rusko mohlo mít velký vědecký modul na ISS a nečekat 12 let na Nauku. |
|
citace:
U příležitosti 10. výročí Miru jsem si znovu přečetl knihu Tomáše Přibyla a mám jednu otázku, proč Rusové v roce 2000 neodpojili od Miru modul Priroda (jen 4 roky starý) a nepřipojili ho k ISS? Pokud by přelet nezvládl sám (s novými bateriemi a doplněnými nádržemi paliva), mohl se připojit Progress a dostrkat ho tam, po několikadenním několikatýdenním manévru, proč ne? Rusko mohlo mít velký vědecký modul na ISS a nečekat 12 let na Nauku.
ISS by musela být umístěna na dostupnější dráhu vůči Miru. Ačkoliv byl sklon vůči rovníku přibližně stejný (51.6º ), měli téměř opačnou polohu (délka vzestupného uzlu - LAN) vůči rovníku. Podle dat co jsem nalezl (ISS cca 128º a Mir 250º ) by tak vzájemný úhel obou drah byl nějakých 84º, což by dělalo dV i přes 10km/s. |
|
citace:
citace:
Co to je za obrázek pod nařadím ?
http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2692
http://spaceflight.nasa.gov/history/shuttle-mir/multimedia/sts-74-photos/74p-013-low.htm
Dokáže někdo říci víc k nářadí? Kladívka, pilky, něco jako nůž,šroubovák? Je tam toho víc.
Obrázek vypadá malován na dřevě - na zemi? ve vesmíru? Slečna jakási.:)
Svlekli americkou kosmonautku, palubni striptyz.
|
