Na 9. června 2007 v 1:38 SELČ (středoevropský letní čas) je naplánován první letošní start amerického raketoplánu. Cílem mise STS-117 raketoplánu Atlantis je Mezinárodní kosmická stanice ISS, ke které raketoplán dopraví další část příhradové konstrukce a panely slunečních baterií. Součástí mise bude také výměna jednoho člena dlouhodobé posádky Mezinárodní kosmické stanice. Přistání raketoplánu je naplánováno na úterý 19. června 2007. Celou misi můžete sledovat ve virtuálním řídícím středisku http://mek.kosmo.cz/video/vmcc.htm.
Datum startu raketoplánu Atlantis k Mezinárodní kosmické stanici ISS bylo potvrzeno na 8. června 2007 v 23:38 UT. To pro našince již znamená sobotu 9. června a čas 01:38 SELČ. Mise STS-117 se účastní celkem 8 astronautů. Do velitelského křesla usedne Frederick Sturckow po jeho pravici pilot Lee Archambault. Posádku doplňují letový specialisté James Reilly, Steven Swanson, Patrick Forrester, John Olivas a Clayton Anderson. Posledně jmenovaný se stane členem dlouhodobé posádky Mezinárodní kosmické stanice a jeho místo při návratu raketoplánu zaujme Sunita Williamsová.
Jak již bylo řečeno, při misi STS-117 bude použit raketoplán Atlantis, který nese výrobní označení OV-104. Raketoplán, neboli také orbiter – orbitální část systému STS je bočně uchycena na vnější palivové nádrži. Nádrž ET (External Tank) obsahuje kolem 604 000 kg kapalného kyslíku a 101 500 kg kapalného vodíku, které se používají v motorech SSME (Space Shuttle Main Engine). Tyto motory jsou nejsilnější kyslíko-vodíkové motory, jaké zatím člověk postavil. Tah ve vakuu dosahuje hodnoty 2 280 kN při specifickém impulsu 4 432 N.s/kg a spotřebě téměř 500 kg pohonných látek za sekundu. Součástí startovací sestavy amerického raketoplánu je i dvojice motorů SRB (Solid Rocket Booster) na tuhé pohonné látky. Každý z motorů je schopen vyvinout maximální tah 13 680 kN a jedná se tak o vůbec nejsilnější sestrojené raketové motory. Celá sestava bude při misi STS-117 hmotnost 2 052 719 kg, z čehož na vlatní raketoplán připadá 122 683 kg (při přistání 90 492 kg).
V nákladovém prostoru raketoplánu bude spojovací systém ODS (Orbiter Docking System) pro uskutečnění spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí ISS. Dále manipulátor SRMS (Shuttle Remote Manipulator System), tzv. Kanadská ruka, a nádstavec OBSS (Orbiter Boom Sensor System) pro prohlídku povrchu tepelné ochrany raketoplánu, který byl do „výzbroje“ zařazen po tragické misi raketoplánu Columbia v roce 2003. Největší část nákladového prostoru zabírá další díl budované Mezinárodní kosmické stanice ISS. Jedná se o příhradovou konstrukci ITS S3/S4 (Integrated Truss Structure), která bude částí S3 připevněna k části S1. Na konci dílu S3 se nachází rotační mechanismus SARJ ( Solar Alpha Rotary Joint), jenž umožní natáčení všech následujících dílů příhradové konstrukce. Na části S4 je umístěn systém SAW (Solar Array Wings) pro mechanické a elektrické spojení konstrukce se solárními články PWM (Photovoltaic Module). Poslední částí, která stojí za zmínku, je radiátor PVR (Photovoltaic Radiator) termoregulačního systému stanice. Hmotnost celé vynášené konstrukce je 16 183 kg, délka 13,66 m, šířka 4,96 m a výška 4,63 m. Výrobní cena ITS S3/S4 dosáhla hodnoty 367 337 000 USD.
Původně měl raketoplán Atlantis k misi STS-117 odstartovat 15. března 2007 v 10:43 UT. Dne 26. února poškodily kroupy tepelnou izolaci na vnější nádrži ET a bylo rozhodnuto start odložit až na 8. červen 2007.
Odpočítávání startu
Odpočítávání startu trvá u misí raketoplánu 43 hodin. Celkový čas od zahájení odpočítávání je ale delší, neboť je prokládán několika pozastaveními, které slouží k řešení problému nebo odpočinku personálu.
T -43:00:00 zahájení odpočítávání (6. června 2007)
T -27:00:00 pozastaveno odpočítávání, vyklizení prostoru rampy (zůstává nutný personál)
T -19:00:00 pozastaveno odpočítávání, plnění vodní nádrže, konečná příprava
T -11:00:00 pozastaveno odpočítávání, odklopení obslužné rampy, vyklizení nebezpečného pásma
T -06:00:00 pozastaveno odpočítávání, vychlazování potrubí pro přívod LOX a LH2
T -05:50:00 začátek pomalého plnění nádrže LH2 (na 5%)
T -05:20:00 začátek pomalého plnění nádrže LOX (na 5%)
T -05:50:00 začátek rychlého plnění nádrže LOX (na 98%)
T -05:20:00 začátek rychlého plnění nádrže LH2 (na 98%)
T -03:05:00 nádrže LOX a LH2 stabilně naplněny
T -03:00:00 pozastaveno odpočítávání
T -02:30:00 příchod posádky do kabiny
T -01:20:00 uzavření průlezu do kabiny
T -00:20:00 pozastaveno odpočítávání, vyklizení okolí startovací rampy
T -00:09:00 pozastaveno odpočítávání, vyhodnocení předpovědi počasí
T -00:09:00 začátek automatické startovní sekvence
T -00:07:30 odsunutí přístupového můstku
T -00:05:00 rozběh APU pro hydraulický systém
T -00:02:55 tlakování nádrže LOX
T -00:01:46 tlakování nádrže LH2
T -00:00:50 přechod na vnitřní energetické systémy
T -00:00:48 uzavření ventilů doplňovacího a drenážního systému LOX a LH2
T -00:00:28 rozběh APU pro motory SRB
T -00:00:16 aktivace vodního systému
T -00:00:10 aktivace systému spálení přebytečného vodíku
T -00:00:06,6 začátek zážehové sekvence motoru SSME číslo 3
T -00:00:06,48 začátek zážehové sekvence motoru SSME číslo 2
T -00:00:06,36 začátek zážehové sekvence motoru SSME číslo 1
T -00:00:00 zážeh motorů SRB a START
Průběh operační fáze (čas od začátku mise ve formátu DD:HH:MM)
1. den letu
start 8. června ve 23:38 UT (T +00:00:00)
kontrola a spouštění systémů raketoplánu
otevření dveří nákladového prostoru a spuštění termoregulačního systému
oživení manipulátoru RMS
zahájení odpočinku 9. června v 05:38 UT (T +00:06:00)
2. den letu
probuzení posádky 9. června ve 13:38 UT (T +00:14:00)
provedení korekčního manévru NC-2
připojení nádstavce OBSS k manipulátoru RMS
kontrola povrchu tepelné ochrany raketoplánu
kontrola skafandrů EMU pro výstupy do volného prostoru
aktivace stykovacího uzlu ODS
provedení korekčního manévru NC-3
zahájení odpočinku 10. června v 05:08 UT (T +01:05:30)
3. den letu
probuzení posádky 10. června ve 13:08 UT (T +01:13:30)
provedení korekčního manévru NC-4
zahájení přibližovacího manévru TI
rotační manévr RPM pro kontrolu povrchu raketoplánu posádkou ISS
připojení ke stanice v 19:38 UT (T +01:20:00)
otevření průlezu ve 20:58 UT (T +01:21:20)
uvítací ceremoniál
zahájení odpočinku posádky 11. června v 05:08 UT (T +02:05:30)
astronauti Reilly a Olivas spí v přechodové komoře Quest při tlaku kolem 700 hPa
4. den letu
probuzení posádky 11. června ve 13:08 UT (T +02:13:30)
instalace příhradové konstrukce S3/S4 na díl S1 pomocí staničního manipulátoru SSRMS
přípravy k prvnímu výstupu do volného prostoru EVA-1
zahájení výstupu vypuštěním atmosféry z přechodové komory v 18:58 UT (T +02:19:20)
propojení kabelů mezi S3/S4 a S1
instalace SARJ DLA 2
ukončení výstupu 12. června v 01:23 UT (T +03:01:45) po 6 hodinách a 25 minutách
zahájení odpočinku posádky 12. června v 05:08 UT (T +03:05:30)
5. den letu
probuzení posádky 12. června ve 13:08 UT (T +03:13:30)
první panel rozvinut na 100% v 16:23 UT (T +03:16:45)
druhý panel rozvinut na 100% v 17:53 UT (T +03:18:15)
uvolnění rotačního mechanismu SARJ
zahájení odpočinku posádky 13. června v 05:08 UT (T +04:05:30)
astronauti Forrester a Swanson spí v přechodové komoře Quest při tlaku kolem 700 hPa
6. den letu
probuzení posádky 13. června ve 13:08 UT (T +04:13:30)
pokus o složení pravobočního panelu sluneních baterií na ITS-P6
přípravy ke druhému výstupu do volného prostoru EVA-2
zahájení výstupu vypuštěním atmosféry z přechodové komory v 18:08 UT (T +04:18:30)
oživování příhradové konstrukce S3/S4
instalace SARJ DLA 1
ukončení výstupu 14. června v 00:33 UT (T +05:00:55) po 6 hodinách a 25 minutách
zahájení odpočinku posádky 14. června ve 04:38 UT (T +05:05:00)
7. den letu
probuzení posádky 14. června ve 12:38 UT (T +05:13:00)
případné pokračování ve skládání panelu slunečních baterií na ITS-P6
v případě nutnosti by proběhla kontrola vybraných míst tepelné ochrany raketoplánu
volná činnost astronautů
zahájení odpočinku posádky 15. června ve 04:38 UT (T +06:05:00)
astronauti Reilly a Olivas spí v přechodové komoře Quest při tlaku kolem 700 hPa
8. den letu
probuzení posádky 15. června ve 12:38 UT (T +06:13:00)
přípravy ke třetímu výstupu do volného prostoru EVA-3
zahájení výstupu vypuštěním atmosféry z přechodové komory v 17:38 UT (T +06:18:00)
instalace ventilu pro nový generátor kyslíku OGS na modulu Destiny
ukončení výstupu 16. června v 00:03 UT (T +07:00:25) po 6 hodinách a 25 minutách
zahájení odpočinku posádky 16. června ve 04:08 UT (T +07:04:30)
9. den letu
probuzení posádky 16. června ve 12:08 UT (T +07:12:30)
dokončení přenosu vybavení a materiálu mezi ISS a STS
společná videokonference posádky ISS a STS
rozloučení posádek
uzavření průlezu ve 23:38 UT (T +08:00:00)
kontrola spojovacích systémů
zahájení odpočinku posádky 17. června ve 03:38 UT (T +08:04:00)
10. den letu
probuzení posádky 17. června v 11:38 UT (T +08:12:00)
odpojení od stanice v 15:31 UT (T +08:15:53)
inspekční oblet stanice ISS
kontrola tepelné ochrany raketoplánu pomocí nádstavce OBSS
provedení korekčního manévru NC-5
zahájení odpočinku posádky 18. června ve 02:53 UT (T +09:03:15)
11. den letu
probuzení posádky 18. června v 11:08 UT (T +09:11:30)
test reaktivního orientačního RCS
přípravy raketoplánu k přistání
zahájení odpočinku posádky 19. června ve 02:38 UT (T +10:03:00)
12. den letu
probuzení posádky 19. června v 10:38 UT (T +10:11:00)
zavření dveří návratového prostoru
zážeh motorů OMS, začátek přistávacího manévru na 171. oběhu, v 17:42 UT (T +10:18:04)
přistání na kosmodromu KSC na Floridě 19. června v 18:44 UT (T +10:19:06)
Posádka raketoplánuFrederick Wilford „Rick“ Sturckow
Narodil se 11. srpna 1961 ve městě La Masa na jihu Kalifornie, ale za své rodné město považuje Lakeside (taktéž Kalifornie), kde vyrůstal na farmě vzdálené přibližně 5 mílí od města. Sturckow je ženatý s Michael Streetovou, zatím jsou bezdětní. Mezi jeho koníčky patří tělovýchova a létání. Tato jeho záliba ho také přivedla do armády, přesněji k leteckým silám americké námořní pěchoty USMC (United States Marine Corps), kde dosáhl hodnosti plukovníka. V rámci vojenské operace Pouštní bouře proti Iráku odlétal Struckow 41 bojových misí. Jako testovací pilot se účastnil zkoušek mnoha letounů např. F/A-18 Hornet a nalétal za svou kariéru 4 790 hodin na více jak 50 druzích letadel.
Dne 9. prosince 1994 byl vybrán do týmu astronautů NASA. První vesmírný let absolvoval, ve funkci pilota, 4. až 16. prosince 1998 při misi STS-88 raketoplánu Endeavour a stal se tak 384. člověkem ve vesmíru. Cílem jeho první mise bylo připojení modulu Unity k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Podruhé se Rick podíval do vesmíru v roce 2001 (10. – 22. srpna), opět v pozici pilota raketoplánu. Cílem mise STS-105 Discovery, byla výměna dlouhodobé posádky stanice a přivezení zásob a technického vybavení v modulu MPLM Leonardo. Celkem strávil Rick Sturckow ve vesmíru 23 dní, 16 hodin a 31 minut. Při letošní misi STS-117 Atlantis usedne Rick poprvé do křesla velitele raketoplánu a stane se tak zodpovědný za celou misi. Obavy však z toho nemá, jak uvedl v rozhovoru pro NASA: „Máme skvělou posádku a doufáme, že to bude snadná práce.“
Lee Joseph Archambault
Narodil se 25. srpna 1960 ve městě Oak Park v Illinois, za své rodné město ale považuje Bellwood (taktéž Illinois). Archambault je ženatý s Kelly Raupovou a mají spolu tři děti. Mezi jeho záliby patří jízda na kole, vzpírání, golf a lední hokej. V roce 1985 vstoupil do armády a o rok později se stal pilotem amerického letectva USAF (United States Air Force), kde dosáhl hodnosti plukovníka. Létal zejména na letounech F-111D Aardvark a stealth F-117 Nighthawk, se kterým v rámci operace Pouštní bouře podnikl 22 bojových misí. Jako testovací pilot nalétal za svou kariéru 4 250 hodin na více jak 30 druzích letadel.
Dne 4. června 1998 byl Archambault vybrán do týmu astronautů NASA. Prošel intenzivním výcvikem systémů amerického raketoplánu a Mezinárodní kosmické stanice ISS. Mise STS-117 Atlantis bude jeho první vesmírná zkušenost. V rozhovoru ke svému prvnímu letu řekl: „Citím vzrušení, ale přesto zůstávám velmi realistický. Vím, že se občas stanou věci, které se vymykají normálu, ale jistota je přece jenom větší. Více vzrušení zažívám v běžném životě.“
James Francis Reilly
Narodil se 18. března 1954 na letecké základně Mountain Home Air Force Base ve státě Idaho. Za své rodné město považuje Mosquite v Texasu. Je ženatý a má tři děti. Mezi jeho záliby patří létání, lyžování, fotografování, běhání, fotbal, lov a rybaření. V letech 1977 a 1978 se zúčastnil expedice do západní části Antarktidy, v pozdějších letech se zabýval geologií a hlubokomořským průzkumem. V roce 1995 získal doktorát z geologických věd na Texasské univerzitě UTD (University of Texas at Dallas).
O rok dříve (přesněji 9. prosince 1994) byl vybrán do týmu astronautů NASA. Ve dnech 23. až 31. ledna 1998 byl jako letový specialista (371. člověk ve vesmíru) členem posádky raketoplánu Endeavour (STS-89), což byla mise, při které se raketoplán po osmé připojil k ruské orbitální stanici Mir. V roce 2001 (12. – 25. července) se James Reilly podíval do vesmíru podruhé, tentokrát při misi STS-104 Atlantis k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Mimo jiné provedl i tři výstupy do volného prostoru o celkové délce 16 hodin a 30 minut. Celkem strávil James ve vesmíru 21 dní, 14 hodin a 22 minut. Při misi STS-117 bude stejně jako při předchozích dvou letech na pozici letového specialisty a dvakrát vystoupí do volného prostoru.
Steven Roy Swanson
Narodil se 3. prosince 1960 v Syracuse ve státě New York, ale za své rodné město považuje Steamboat Springs v Coloradu. Je ženatý s Mary Youngovou a mají spolu tři děti. Mezi jeho záliby patří jízda na horském kole, basketbal, lyžování, vzpírání, běhání, práce v lese a trávení času s rodinou.
V roce 1987 se Steven dostal do NASA jako systémový inženýr a zabýval se tvorbou počítačových modelů letových charakteristik raketoplánu. V roce 1998 získal doktorát z výpočetní techniky na Texas A&M University a ve stejném roce (4. června) byl také vybrán do oddílu astronautů. Mise STS-117 Atlantis bude jeho první let do vesmíru. Bude plnit funkci letového specialisty a jednou vystoupí do volného prostoru.
Patrick Graham Forrester
Narodil se 31. března 1957 v texasském El Paso. Je ženatý s Dianou Morissovou a mají spolu dvě děti. Mezi jeho záliby patří basebal a běhání. V roce 1979 promoval na světoznámé vojenské akademii ve West Pointu a od června 1992 se stal testovacím pilotem letectva amerického námořnictva U. S. Navy. Nalétal přes 4 000 hodin na více jak 50 druzích letadel.
K NASA byl Forrester přidělen v červenci 1993 a zabýval se zejména letovými systémy amerického raketoplánu. Od 1. května 1996 se stal kandidátem NASA na astronauta. Své první kosmické ostruhy získal při letu raketoplánu STS-105 Discovery, který probíhal ve dnech 10. – 22. srpna 2001. Patrick Forrester se tak stal 405. člověkem ve vesmíru. Náplní mise byla výměna dlouhodobé posádky stanice ISS a přivezení zásob a technického vybavení v modulu MPLM Leonardo. Součástí byly i dva výstupy do volného prostoru, kterých se Forrester účastnil a strávil v otevřeném kosmu celkem 11 hodin a 45 minut. Zajímavostí tohoto letu také bylo, ze se zde Patrick setkal se svým velitelem mise STS-117 Frederickem Sturckowem. Ve vesmíru strávil Patrick Forrester celkem 11 dní, 21 hodin a 13 minut. Při misi STS-117 Atlantis bude stejně jako při prvním letu na pozici letového specialisty a zúčastní se jednoho výstupu do volného prostoru.
John Daniel „Danny“ Olivas
Narodil se 25. května 1965 ve městě North Hollywood, Kalifornie a vyrůstal v texasském El Paso. Je ženatý a má pět dětí. Mezi jeho záliby patří běhání, vzpírání, lov, rybaření, surfování a jízda na horském kole. V roce 1993 získal doktorát z mechaniky a materiálového inženýrství na William Marsh Rice University.
Po absolvování doktorátu pracoval John Olivas v JPL (Jet Propulsion Laboratory) na vývoji metod a nástrojů pro nedestruktivní testování materiálů. Dne 4. června 1998 byl vybrán mezi astronauty americké NASA. John dosud neabsolvoval kosmický let a mise STS-117 Atlantis tak bude jeho první vesmírná zkušenost, při níž dokonce dvakrát vystoupí do volného prostoru.
Clayton Conrad Anderson
Narodil se 23. února 1959 ve městě Omaha, Nebraska, ale za své rodné město považuje Ashland (taktéž Nebraska). Je žanatý se Susan Harreldovou a mají spolu dvě děti. Mezi jeho záliby patří soudcování dorosteneckých sportovních utkání, létání, skládání hudby, hra na piano, varhany a zpěv. V roce 1983 získal titul inženýr (master of science) letecké techniky na Iowa State University.
Ve stejném roce začal Anderson pracovat pro Johnson Space Center, kde se například zabýval vedením jednoho z týmů navrhujícího trajektorie pro mise sond Galileo nebo Magellan. V roce 1998 (4. června) byl Clayton přijat do týmu astronautů NASA a do vesmíru měl poprvé letět na palubě raketoplánu Endeavour (mise STS-118) v srpnu letošního roku. Plány se však změnily a jeho první let se uspíšil právě v rámci mise STS-117 Atlantis. Clayton Anderson bude tvořit člena dlouhodobé posádky stanice ISS, kde vystřídá svoji krajanku Sunitu Williamsovou. Zpátky na Zemi by se podle plánů měl vrátit při misi STS-120 raketoplánu Discovery v říjnu 2007.
Sunita Lyn „Suni“ Williamsová
Narodila se 19. září 1965 ve městě Euclid, Ohio, ale za své rodné město považuje Needham v Massachusetts. Je vdaná za Michaela Williamse a nemají dosud děti. Mezi její koníčky patří běhání, plavání, jízda na kole, triatlon, windsurfing, snowbording a lukostřelba. V roce 1987 vstoupila k americkému námořnictvu U. S. Navy, kde se specializovala na pilotku zejména bojových vrtulníků (např. AH-1W Super Cobra). Celkem má nalétáno přes 2 770 hodin na více jak 30 strojích.
Dne 4. června 1998 byla Sunita Williamsová vybrána mezi kandidáty na kosmonauty NASA. Svůj první kosmický let absolvovala při letu STS-116 Discovery v prosinci 2006. V rámci této mise uskutečnila i čtyři výstupy do volného prostoru o celkové délce 29 hodin a 17 minut. Po odletu raketoplánu od Mezinárodní kosmické stanice ISS zůstala na její palubě jako členka Expedice 14 a v současné době Expedice 15. Zpět na Zemi se má Sunita vrátit společně s posádkou raketoplánu Atlantis při misi STS-117.
Michal Václavík, tiskový mluvčí Kosmo Klubu, o. s.Kosmo Klub je občanské sdružení zájemců o kosmonautiku, které vzniklo v roce 2004. Mezi hlavní cíle Kosmo Klubu patří informování veřejnosti o dění v kosmonautice, organizování a podpora přednášek nebo výstav s kosmonautickou tématikou. Nedílnou součástí práce členů Kosmo Klubu je i spravování největšího českého internetového portálu o kosmonautice http://www.kosmo.cz, který se může směle měřit i se zahraničními kosmonautickými portály. V případě dotazů se obracejte na tiskového mluvčího Kosmo Klubu Michala Václavíka na e-mailové adrese media@kosmo.cz nebo telefonu 737 461 275.Originální zdroje informací
STS-117 Atlantis – posádka. Dostupné na: http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz/view.php?cisloclanku=2007050003.
STS-117 Atlantis – průběh mise. Dostupné na: http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz/view.php?cisloclanku=2007060001.
STS-117 Atlantis – online přenos. Dostupné na: http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz/view.php?cisloclanku=2007060002.
