První náznaky raketového modelářství se u nás začaly objevovat v šedesátých letech minulého století, společně z tehdejším velkým rozvojem kosmické techniky a velkého boomu v dobývání kosmu. Toto novodobé a velmi atraktivní odvětví učarovalo spoustě pozdějších raketových nadšenců i v České (v té době, Československé socialistické) republice.

Ustanovila se první, národní pravidla, sepsalo se bezpečnostní desatero a pod křídly ÚV Svazarmu (Svaz pro spolupráci s armádou) se oficiálně zařadilo raketové modelářství. Později se aplikovala mezinárodní pravidla FAI (Fédération Aéronautique Internationale), která se v USA formovala o pouhých pět let dříve.

Nejprve byly vyvinuty v modelářském vývojovém středisku – MVVS Brno se sídlem v Pardubicích, bezpečné raketové motorky řady A.V letech 1963 až 1964 pak byly vyvinuty motory řady B. První letové zkoušky se uskutečnily v březnu 1964 v na letišti Točná u Prahy. Tehdejší rakety se velmi podobaly raketám našeho prvního průkopníka v raketové technice, vynálezce Očenáška.

Takto vypadaly raketové modely v šedesátých letech

V roce 1963 byla také vydána první kniha o raketovém modelářství v Čechách, ABC raketového modelářství od autorů Rumler, Černý, Šafek. Souběžně s touto publikací byla vydána další kniha určená výhradně mladším uchazečům o raketové modelářství, Astronautické modely, soutěže a hry jejímž autorem byl Vlastislav Toman. Zabývala se modely poháněnými mechanicky a pneumaticky.

První knihy o raketovém modelářství vydané u nás

Mně se samozřejmě tyto knihy dostaly do rukou až mnohem později, ale po přečtení jim nechybělo nic z jejich tehdejšího lesku. Měly úžasnou atmosféru a šťávu. Kdo si je přečetl v době formování vlastní osobnosti (tedy někde ve dvanáctém roce života) měl již o svém koníčku na celý život rozhodnuto. Dnes je již technologie používaná v publikacích poněkud zastaralá, ale fyzikální zákony naštěstí platí navěky.
 
Nic tedy nebránilo v rozšíření raketového modelářství v masovém měřítku po celé ČSSR. A také se tak stalo. Pořádaly se soutěže, národní i mezinárodní, mistrovství a přebory. V sedmdesátých letech se věnovalo raketovému modelářství stovky lidí, všech věkových kategorií. Vyvíjely se nové technologie, tvary raket, raketoplány a motory. Pozdějším standardem se stal motor RM vyráběný v ZVS Dubnici nad Váhom, pro soutěžní létaní ve špičkových kategoriích pak motor MM od téhož výrobce. Současně byl také k dispozici motor pro pohon letadel řady Synjet (S-1, S-2, S-4).

Řez motorem typu A

Motorek S2 pro pohon leteckých modelů

Raketové motory pozdější řady RM

Nakonec sezóny pak byl velký zábavný program pro širokou veřejnost, show – Létáme pro vás, pořádaný každoročně v Praze na Letné, kde létaly nejrůznější modely všech možných předmětů. Byla to taková modelářská neckyáda. Show se mimo desítek modelářů, účastnilo i stovky diváků. Modely létaly jen zřídka stabilně, ale o to větší zábava to byla pro přihlížející. A kupodivu i v tak hojném počtu se nikdy nikomu nic nestalo. Což značí o dobré bezpečnosti při provozování těchto raketových modelů. Osobně jsem měl možnost zúčastnit se tohoto zábavného programu pouze třikrát (z celkových 27 ročníků), ale i tak mám odtud mnoho nezapomenutelných zážitků.

Při show Létáme pro vás, létal např. i tento obří hřeben

Vedle raketového modelářství, tu také bylo v osmdesátých letech sdružení, zabývající se amatérskou stavbou malých raket (ASTRA), které pořádalo jednou ročně mikrosympozium a dvakrát do roka letové dny. V rámci těchto aktivit bylo vyvinuto několik raketových motorů a nejméně dvě létající rakety pro amatérské a mírně profesionální účely. Všech zmíněných letových dnů jsem byl účasten, i když pravda, v prvních ročnících mi bylo pod deset let. Přesto mi zbylo spousty úžasných vzpomínek.

Vždy se sešlo několik desítek příznivců, hojně se diskutovalo a s napjetím čekalo na start rakety, jejíž příprava většinou trvala až do odpoledních hodin. Tyto akce měly charakter přirovnatelný ke skutečným kosmodromům, spousty nervózních lidí dychtivě očekávající start, pokuřující a diskutující hloučky inženýrů a chemiků, studentů i profesorů. Většinou se ještě prováděly statické testy motorů, vyhodnocované prvními osmibitovými počítači s výstupní jednotkou ploter-Nisa. Když nadešel okamžik startu, nikdo si nedovolil ani hlesnout, napětí se dalo krájet. Všichni upřeně sledovali raketu. Když majestátně opouštěla rampu a mířila k obloze, věděli, že se plní sen ve skutečnost... Pak většinou následovalo bujaré veselí, doprovázené lahví sektu. Hodnotil se a analyzoval let.

Tehdy nebyla možnost si ověřit, jak jsou dalece s podobnými experimenty v jiných zemích, ale s odstupem času to už víme. Raketové modelářství se u nás objevilo jen s pětiletým zpožděním, ale amatérskou raketou, předběhli Češi svět o 10 – 15 let!

Logo sdružení

Raketa ASTRA 01

Vše ale nakonec ukončily polistopadové události v roce 1989. Následovalo rozdělení Československa, všechny továrny se privatizovaly a tudíž jsme přišli i o výrobce raketových motorů. Lidé začali mít jiné zájmy, dorazilo k nám spousty jiné zábavy ze západu. Lidé tou dobou hladoví po nových trendech a nové zábavě, hltali vše co se jim servírovalo. Na raketové modelářství se pomalu zapomnělo. Zbyla pouze hrstka těch nejzapálenějších…

Michal Křížek