V letošním roce budou k Marsu vyslány dva rovery. Měly by navázat na úspěšnou misi sondy Pathfinder s vozítkem Sojourner v roce 1997. Na rozdíl od Sojourneru, který za celou dobu trvání jeho průzkumu okolí Pathfinderu najezdil okolo 100 metrů, budou nové rovery schopny urazit tuto vzdálenost během jednoho solu - marťanského dne. Každý z nich ponese vědecké přístroje pro hledání důkazů o přítomnosti tekoucí vody na povrchu Marsu v minulých dobách. Oba rovery jsou naprosto identické, ale přistanou v různých částech Marsu.
Do startu prvního z nich - MER-A - zbývá již jen 74 dní...
Stručný popis mise
Oby rovery mají být vypuštěny pomocí raket Delta 2 z kosmodromu na mysu Canaveral na Floridě. Start prvního roveru je naplánován na pátek 30.května 2003 ve 20:28 SELČ, druhého pak na středu 25.června 2003 v 6:34 SELČ. První rover by měl na Marsu přistát v neděli 4.ledna 2004, následován druhým rovněž v neděli 25.ledna.
Způsob přistání se nebude příliš lišit od přistání sondy Mars Pathfinder v roce 1997. Schránky s rovery vstoupí do atmosféry přímo z příletové dráhy od Země. První část brždění obstarají tepelné štíty. Po dostatečném poklesu rychlosti bude tepelný štít odhozen a o další zbrždění se postará hlavní padák. Následně se nafouknou airbagy a několik desítek metrů nad povrchem Marsu dojde k inicializaci brzdícího motoru na tuhé pohonné hmoty a oddělení hlavního padáku. Od té chvíle budou schránky s rovery, chráněné nafouknutými airbagy, padat na Mars volným pádem.
Na povrchu provedou několik odrazů a než se definitivně zastaví, mohou po Marsu urazit vzdálenost až jeden kilometr od prvního kontaktu s planetou. V klidovém stavu dojde k vyfouknutí již nepotřebných airbagů a k otevření přepravních schránek, chránící rovery po celou dobu jejich cesty ze Země. I v případě, že by se schránky s rovery zastavily na některé z svých tří bočních stěn, nic se neděje. Při otevíraní se schránky stejně překlopí do správné polohy tak, aby je mohly rovery opustit a zahájit svou misi.
Přepravní schránky roverů MER jsou konstruovány jiným způsobem než u Mars Pathfinderu. Ten měl na vědecké přístroje jak na přepravní schránce (vlastní sonda Pathfinder), tak i na roveru Sojourner. U mise Mars Exploration Rovers jsou vědecké přístroje umístěny pouze na roverech, schránky chránicí rovery od startu ze Země až po přistání na povrchu Marsu jsou vybaveny pouze nezbytnými přístroji pro řízení přistání a pro otevření bočních stěn. Jejich otevření bude zároveň i jejich poslední činností, od té chvíle budou již pouhým nepotřebným odpadem.
Ihned po přistání vytvoří rovery 360ti stupňový panoramatický obraz okolí místa přistání ve viditelném i infračerveném spektru záření. Poté konečně opustí přepravní schránky a sjede na povrch Marsu.
Za pomoci snímků, získávaných denně z roverů, budou vědci řídit pohyb roverů ke kamenům a jiným zajímavým místům na povrchu Marsu, aby určili jejich složení a strukturu v mikroskopickém měřítku. První cíle průzkumu by měly být v blízkosti přistávacích míst, s postupem času však budou rovery zkoumat i mnohem vzdálenější objekty.
Kameny a horní vrstvu půdu Marsu by mělo zkoumat pět vědeckých přístrojů na každém z roverů. Na obou roverech bude také speciální obrušovací nástroj RAT, který bude použit pro odstraňování části vnějších vrstev zkoumaných kamenů.
Stejně jako Sojourner, i rovery MERs budou na Marsu používat radioizotopové ohřívací jednotky, aby udržovaly dostatečnou teplotu baterií a elektronických přístrojů uvnitř roverů během extrémně mrazivých marťanských nocí. Očekávané nejnižší noční teploty mají dosahovat až -105°C. Elektronika roverů je konstruována na přežití a fungování až do teploty -55 °C. Rovery jsou vybaveny po osmi těchto ohřívacích jednotkách, v každé z nich je zhruba 2,7 gramu oxidu plutoničitého.
Každý z roverů bude vážit okolo 180 kilogramů, za jeden sol (den na Marsu) budou rovery schopny urazit až sto metrů a na povrchu Marsu by měly fungovat až 90 solů, přibližně tedy až do dubna 2004. Pokud ale budou rovery funkční i na konci své plánované životnosti, bude mise prodloužena.
|
