Spirit (sol 179 až 182) a Opportunity (sol 159 až 163)
Poslal:: Miroslav Káňa - Sobota, 17.Červenec 2004 - 16:47 CEST |
|
Spirit - sol 179 až 182
Sol 179 (4.7.) - na novém místě (1,5 metru od Hank's Hollow) rover celý den a i část noci prováděl dálkový průzkum pomocí spektrometru MiniTES.
Sol 180 (5.7.) - dosaženo dalších 90 solů na povrchu Marsu (půl pozemského roku) ! Rover pokračoval v průzkumu okolí (půdy a stop po kolech roveru) spektrometrem MiniTES. Kamera Pancam pak snímkovala cíle "Cookie Cutter" a "Julienned". Vzhledem k nedostatku času a energie se v těchto místech neuskutečnily plánované výzkumy přístroji na rameni IDD a byly přesunuty do dalšího solu.
Celková ujetá vzdálenost tímto roverem je dosud 3414 metrů.
Sol 181 (6.7.) - Krátce po zahájení plánovaných operací předpověděl palubní systém možnou kolizi ramene IDD s nějakým předmětem, proto zastavil vykonávání dalších činností.
Sol 182 (7.7.) - pracovníci v řídícím středisku nalezli chybu, která v předchozím solu způsobila zastavení činnosti a rover tak mohl splnit plán, připravovaný původně na předchozí sol. Probíhalo tedy mikroskopické snímkování a dvouhodinová analýza povrchu Mössbauerovým spektrometrem, dálkový průzkum (spektrometrem MiniTES a kamerou Navcam) roverem porušeného povrchu a pak jízda do vcelku rovné oblasti Engineering Flats. Po jízdě, která jej zavedla do středu plánované oblasti, pořídil rover kamerou Navcam 360-ti stupňový panoramatický snímek okolí a pak během komunikační relace se sondou Mars Odyssey zkoumal okolí spektrometrem MiniTES.
Opportunity - sol 159 až 163
Rover Opportunity se od 158. do 163 solu (plánovaně) nepohnul z místa. Přístroji na konci ramene IDD a na stěžni PMA zkoumal okolní kameny. Ty leží v šesté geologické vrstvě (označené F) od okraje kráteru Endurance. Stav roveru je výborný, režim hlubokého spánku se používá každou druhou noc. Spektrometr MiniTES dosud pracuje bez problémů, i když teplota okolí klesla během některých nocí i na -53°C.
Jedinou drobnou komplikací se v 161. solu ukázal jeden ze dvou kontaktních spínačů na spektrometru APXS, který má indikovat plné otevření dvířek v přední části tohoto přístroje (druhý spínač informuje o kontaktu s cílovým místem). Po přiložení do díry, vytvořené bruskou RAT, nedošlo k sepnutí tohoto spínače. Z dat měření, které proběhlo následující sol, se však zjistilo, že dvířka byla plně otevřena.
Přesto byl APXS spektrometr přiložen ke kalibračnímu kameni CCT (compositional calibration target), umístěnému v přední části roveru pod fotovoltaickými panely (CCT slouží ke kalibraci Mössbauerova spektrometru). Zde mělo dojít k sepnutí obou spínačů, ale ani v tomto případě problémový spínač neinformoval o otevření dvířek.
V dalším solu byl APXS oddálen od CCT a jedna z předních kamer Hazcam pořídila snímek, na němž jsou vidět plně otevřená dvířka tohoto spektrometru. První pokus o uzavření nebyl úspěšný, opětovné plné otevření a pak uzavření dvířek již proběhlo bez problémů. Spínač, informující o otevření dvířek, však opět nepracoval (a asi již pracovat nebude). Další používání spektrometru APXS ale není vzhledem k celkem funkčnímu otevírání dvířek ohroženo.
I na Opportunity má proběhnout kalibrace předního páru kamer Hazcam (stejně jako proběhla u Spiritu). K hledání cílů se do té doby bude používat mozaika snímků, vytvořených mikroskopickou kamerou MI.
Sol 159 (5.7.) - lehký pracovní sol zahrnoval pouze dálkový průzkum atmosféry Marsu spektrometrem MiniTES a kamerou Pancam a proběhla také kalibrace pohonu vertikálního snímacího zrcátka spektrometru MiniTES. Poloha tohoto zrcátka určuje, které cíle spektrometr zkoumá, zda na obloze či na povrchu Marsu.
Sol 160 (6.7.) - režim hlubokého spánku nebyl na konci předchozího solu zapnut, aby bylo možné během noci využít optimální komunikační okno se sondou Masr Odyssey. V průběhu solu snímkovala kamera MI místo "Drammensfjorden" na kameni "Millstone" ve vrstvě F, aby řídící středisko mohlo vybrat vhodné místo pro vybroušení další díry v následujícím solu. Mössbauerův spektrometr byl poprvé během mise přiložen ke kalibračnímu kameni CCT. Důvodem byly obavy, že jeho funkce může být ovlivněna náklonem roveru (přes 26°).
Sol 161 (7.7.) - časně ráno proběhl průzkum atmosféry včetně dalšího pokusu o vyfocení oblačnosti. O něco později byla ukončeno zkušební měření Mössbauerova spektrometru na CCT. Bruska RAT pak na místě Drammensfjorden vyhloubila za dvě a půl hodiny 6,3 mm hlubokou díru. Ke konci solu probíhala další atmosférická měření a do vytvořené jamky byl umístěn spektrometr APXS.
Sol 162 (8.7.) - v brzkých ranních hodinách se uskutečnila komunikační relace se sondou Mars Odyssey a spektrometr APXS zahájil měření v jamce. Měření trvalo až do 10:30 místního času. Data z tohoto měření potvrzovala otevření dvířek, i když kontaktní spínač nepotvrdil jejich otevření ani na kalibračním kameni CCT. Mikroskopická kamera MI pak snímkovala vybroušenou díru, následně v ní Mössbauerův spektrometr prováděl měření až do zapnutí "deep sleep" režimu v 19 hodin místního času.
Sol 163 (9.7.) - v 7 hodin ráno pokračoval Mössbauerův spektrometr v analýze mineralogického složení vyhloubené jamky. Po ukončení měření proběhl test zavírání a otevírání dvířek na spektrometru APXS. Rameno IDD pak bylo složeno do cestovní polohy a rover zahájil dvousolový vědecký průzkum míst na svahu nad roverem.
|
|
| | Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
|
