Přehledy podle cílového tělesa
Po prvních úspěšných startech družic na oběžnou dráhu Země se zákonitě
vyskytla potřeba vyzkoušet kosmickou techniku na vzdálenějších cílech.
Bohudíky se takřka za humny Země nacházel takovýto ideální cíl. Není
tedy divu, že prakticky okamžitě, jakmile bylo dosaženo prostoru kolem
Země, přišel na řadu Měsíc. V období soupeření mezi velmocemi koncem
50. a začátkem 60. let se dosažení Měsíce stalo otázkou národní prestiže.
Na příkladu Měsíce byly vyzkoušeny všechny možné varianty techniky
vědeckého výzkumu. Sondy pracovaly na průletové trajektorii, při tvrdém
i měkkém přistání, na oběžné dráze i jako aparát pro dopravu vzorků
povrchu zpět na Zemi. Měsíc se stal také zatím jediným cílem pilotovaných
výprav lidstva.
Měsíc ale nezůstal osamocen. Jakmile byla raketová technika dostatečně
výkonná, nebyl teoreticky žádný problém nasměrovat kosmickou sondu
k dalším planetám Sluneční soustavy. Hlavní překážkou v prvních
letech se stala malá spolehlivost a krátká životnost kosmických aparátů.
Nicméně i tyto vlastnosti se postupně zlepšovaly a dnes už byly
navštíveny prakticky všechny planety Sluneční soustavy (kromě Pluta), ale
i malá tělesa jako jsou asteroidy a komety. Ke kosmickým mocnostem
SSSR a USA se postupně přidaly i další země a organizace. Nejprve jako
dodavatelé určitých komponent a vědeckých aparatur, dnes již jako
dodavatelé kompletních sond.
Následující přehledy poskytují výběr ze základní celkové databáze sond
strukturované podle kritéria cíle mise bez ohledu na organizaci či stát,
který program realizoval.
|