| M.označení
| Start
| Přistání
| Délka letu
| Poznámka
|
| 1977-008A
| 07.02.1977
| 25.02.1977
| 17d17h26m
| 2. posádka na Saljutu 5
|
Posádka : Gorbatko,V.V.[VE]
| Glazkov,J.N.[PI]
Popis letu :
(podle Přehledů kosmonautiky 1977 se svolením RNDr. P. Lály CSc)
Kosmická loď byla vypuštěna v 17.hod 12. min. SEČ.Po korekci
byla výška dráhy 218 - 281 km, což umožňovalo optimální
režim sbližování se stanicí SALJUT 5. Závěrečné manévry
začaly 8. 2. ve vzdálenosti 1500 m, kdy byl zapojen
automatický sbližovací systém. Po dosažení vzdálenosti 80 m a
vzájemné rychlosti 0,6-0,9 m/s převzal řízení velitel
dopravní lodi. K dotyku došlo 8. 2. v 18.38 SEČ a během
několika minut se obě tělesa pevně spojila. Protože stanice
pracovala dlouho v automatickém režimu (od 24. 8. 1976, kdy
odlétla posádka dopravní lodi Sojuz 21), trvaly prověrky
systémů déle.
Kosmonauti vstoupili do prostoru stanice
teprve po oddechu 9. 2. v 6.46 SEČ. Mezi úkoly kosmonautů
patřilo především sledování zemského povrchu a atmosféry,
technologické experimenty, lékařsko-biologické výzkumy a
také zkoušky, případně opravy palubních systémů stanice.
První dny na palubě stanice byly věnovány především aktivaci
všech systémů stanice, jejich prověrce s přenášení materiálů
z dopravní lodi Sojuz 24. Velká pozornost byla věnována
lékařským experimentům (odběr krve, zjišťování citlivosti
vestibulárního aparátu na elektrické impulsy). Dne 12. 2.
opravili kosmonauti jeden z palubních počítačů a vyměnili
součástky v několika dalších systémech. Dráha stanice měla
tyto parametry: 51,6°, 89,5 min., 253 - 274 km. Během pátého
pracovního dne byly zahájeny technologické experimenty
v zařízení KRISTAL. Během pěti dní byl sledován růst
krystalů v roztoku hlinitodraselného kamence. Vzniklé
krystaly budou srovnány s těmi, které vznikly při letu první
posádky a v pozemní laboratoři. Do šestého pracovního dne
(včetně) se kosmonauti věnovali také biologickým
experimentům se sadou jiker, houbami a rostlinami Crepis.
Současně byly připraveny k dopravě na Zemi i vzorky semen
z původní skupiny, které tedy byly v kosmu prakticky
8 měsíců.
Dne 16. 2. (osmý pracovní den) začala druhá
polovina letu a byl zahájen technologický experiment
DIFFUZIJA, který trval dva dny. Spočíval ve smíchání
dibenzylu a toluenu po zahřátí. Průzračnost zemské atmosféry
byla sledována 18. 2. pomocí infračerveného spektrometru.
Absorpce působená vodní parou, ozónem, aj. byla sledována
nad rozsáhlými oblastmi pevnin a oceánů. Během celého letu byly
prováděny pravidelné lékařské kontroly komplexním zařízením
POLYNOM 2M, zkoumání srdeční činnosti při zátěži, pravidelné
cvičení na veloergometru, pohyblivé plošince atd. Srdeční tep
u velitele byl 19. 2. 76, u palubního inženýra 66 za minutu,
tlak 120/80 u obou. V kabině byla teplota 22°C, tlak 780 mmHg.
V druhé polovině letu byly prováděny zkoušky různých druhů
řízení a stabilizace stanice v prostoru. Vyzkoušen byl také
systém regenerace vody PRIBOJ. Dne 21. 2. byl poprvé vyzkoušen
nový systém plné nebo částečné výměny atmosféry stanice. V závěru
letu byla hlavní pozornost věnována snímkování zemského povrchu,
zejména v oblasti Povolží, Kaspické nížiny a Kavkazu.
Výzkumný program byl ukončen 22. 2., kdy posádka začala
opět převádět stanici do automatického režimu a připravovat loď Sojuz 24 k návratu.
Dráha stanice 24. 2. byla: 51,6°, 89,5 min., 248 - 269 km. K oddělení lodi Sojuz
24 od stanice Saljut 5 došlo 25. 2. v 7.21
SEČ a okolo 10 hod. byl nad Guinejským zálivem zapálen brzdící motor, který
pracoval plánovaných 198 s. Kabina s kosmonauty přistála v zadané oblasti, 36
km SV od kazašského městečka Arkalyk asi v 10.36 SEČ (přesný čas nebyl oznámen).
Tentýž den (25. 2.) se kosmonauti vrátili na kosmodrom Bajkonur
a 5. 3. 1977 do Hvězdného městečka u Moskvy.
Aktualizováno : 21.10.2001
[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz/so-24/index.htm)
