| M.označení
| Start
| Přistání
| Délka letu
| Poznámka
|
| 1990-067A
| 01.08.1990
| 10.12.1990
| 130d20h36m
| 7. základní posádka na stanici Mir
|
Posádka : Manakov,G.M.[VE]
| Strekalov,G.M.[PI]
Popis letu : (Přehledy kosmonautiky
1990, Mgr. A. Vítek, CSc.)
Transportní kosmická loď vzlétla v 09.32.21 UT. Volací
znak sedmé základní posádky byl "Vulkán". Dne 3.8.
v 11.45.44 UT se Sojuz TM-10 připojil ke stanici Mir ze
strany jejího přechodového úseku na uzel +X. Po prověrce
hermetičnosti spojení kosmonauti G. Manakov
a G. Strekalov
ve 13.10 UT přestoupili na palubu družicového komplexu.
V následujících dnech kosmonauti A. Solovjov
a A. Balandin
seznamovali G. Manakova a
G. Strekalova se
zvláštnostmi provozu systémů zabezpečení životních podmínek
a termoregulace, umístěných ve specializovaných modulech.
Vědecká část programu zahrnovala astrofyzikální výzkumy,
biologické, technologické a technické experimenty.
Aparaturou instalovanou na vnějším povrchu modulu Kristall
byla uskutečněna série měření prostorových a energetických
charakteristik rentgenového, neutronového a gamazáření
kosmického původu. Byly zahájeny experimenty s biologickými
objekty dopravenými na družicový komplex lodí Sojuz TM-10
(mj. 5 dospělých japonských křepelek). Kromě toho kosmonauti
pracovali s technologickou aparaturou Kristallizator a
realizovali experiment Rezonans s cílem určit dynamické
charakteristiky rozměrného družicového komplexu. Původní
posádka ověřila systémy lodi Sojuz TM-9 a do návratové
kabiny uložila 130 kg nákladu (z toho 3 kg polovodičových
materiálů CdTe, GaAs, ZnO, Ge, Si).
Dne 9.8. v 04.08.49 UT se transportní loď Sojuz TM-9
s A. Solovjovem a
A. Balandinem oddělila od komplexu Mir.
Nákladní loď Progress M-4 vzlétla 15.8.1990 v 04.01 UT. Na její palubě
byl spotřební materiál a další náklad nezbytný k zajištění
dlouhodobého provozu družicového komplexu. Dne 17.8. v 05.26
UT se připojila k družicovému komplexu ze strany
astrofyzikálního modulu Kvant [1] na uzel -X.
V následujících dnech se posádka družicového komplexu
zabývala odbavováním nákladní lodi, geofyzikálními,
astrofysikálními a technickými experimenty. Uskutečnilo se
rovněž přečerpávání pohonných látek do palubních nádrží
základního bloku stanice Mir. Dne 21.8.
G. Manakov a
G. Strekalov
instalovali na družicové stanici Mir nový blok
akumulátorových baterií a vyměnili dílčí prvky automatiky
v systému zásobování elektrickou energií. Ve dnech 22.-23.8.
se kosmonauti G. Manakov a
G. Strekalov zabývali technickou
obsluhou družicové stanice Mir a připojených modulů.
Uskutečnili řadu technických a technologických experimentů.
Na zařízení Krater V byla zahájena 260hodinová tavba s cílem
získat polovodičový materiál ZnO. Podobně v zařízení Gallar
byl pěstován monokrystal GaAs. Parametry oběžné dráhy
komplexu Mir po korekci motorovou jednotkou lodi
Progress M-4 činily 51,6°, 92,2 min, 379-409 km. Od 25.8. se
kosmonauti věnovali především napojování palubních systémů
modulu Kristall do jednotného okruhu družicového komplexu
Mir. Dne 28.8. posádka ověřila možnost použití motorů modulu
Kristall k orientaci a řízení celé stanice. Probíhalo také
měření prostorových a energetických charakteristik
kosmického záření a hodnocení vlivu faktorů volného kosmu na
vlastnosti některých konstrukčních materiálů.
Počátkem září zahájila posádka sérii geofyzikálních
experimentů s využitím videospektrální aparatury, umístěné
na stabilizované plošině ASP-G-M modulu Kvant 2. Cílem
těchto prací bylo získat údaje o ekologickém stavu
rostlinstva a vodních nádržích v jižních a východních
oblastech SSSR a určení optických a spektrálních
charakteristik atmosféry. Podle plánu astrofyzikálních
experimentů G. Manakov a
G. Strekalov uskutečnili cyklus
měření toků ionizujícího kosmického záření v blízkém
kosmickém prostoru. Motorovou jednotkou nákladní lodi
Progress M-4 byla 11.9. korigována oběžná dráha komplexu. Na
zařízení Gallar připravovala polovodičový materiál GaAs.
Dne 17.9. ve 12.43 UT se od družicového komplexu
oddělila nákladní loď Progress M-4. V průběhu jejího
následujícího samostatného letu se plánoval experiment
k výzkumu umělých plasmových jevů. K tomuto účelu kosmonauti
instalovali na místo spojovacího uzlu příslušné zkušební
zařízení. Teprve dne 20.9. byla povelem z CUP nákladní loď
Progress M-4 zorientována a v 11.04 UT byl zažehnut její
motor. Po tomto manévru Progress M-4 přešel na sestupnou
dráhu a zanikl v hustých vrstvách atmosféry. V rámci
lékařských výzkumů kosmonauti 20.9. vyšetřili funkční stav
kardiovaskulárního systému polykardiografickou a
ultrazvukovou metodou. Byla rovněž zhodnocena efektivnost
souboru fyzických cvičení.
Nákladní loď Progress M-5, vybavená návratovým pouzdrem
pro dopravu materiálu zpět na Zemi, vzlétla 27.9.1990
v 10.38 UT. Nesla spotřební materiál a další náklad,
potřebný k zajištění dlouhodobého provozu pilotovaného
komplexu, zejména pohonné látky, potraviny, vodu, náhradní
díly, přístroje a poštu. Dne 29.9. ve 12.27 UT se nákladní
loď Progress M-5 připojila k družicovému komplexu Mir ze
strany přechodového úseku stanice na uzel + X.
O den později posádka zahájila vykládku nákladní lodi.
Kromě toho pokračovala v měření prostorových a energetických
charakteristik kosmického záření a v hodnocení vlivu faktorů
volného kosmu na vlastnosti různých konstrukčních materiálů,
umístěných na vnějším povrchu stanice. V technologickém
zařízení Gallar byl ukončen cyklus experimentů s přípravou
polovodivého monokrystalu ZnO.
Dne 1.10. G. Manakov a
G. Strekalov uskutečnili pomocí
motorové jednotky kosmické lodi Sojuz TM-10 korekci oběžné
dráhy družicového komplexu. V následujících dnech zaměňovali
prvky vyhřívacího okruhu systému termoregulace stanice a
ověřovali televizní spojeni přes retranslační družici.
Pokračovaly také experimenty k hodnocení vlivu faktorů
otevřeného kosmu na různé konstrukční materiály, určené pro
použití v perspektivní kosmické technice.
V druhém říjnovém týdnu posádka uskutečnila v rámci
programu dálkového průzkumu několik sérií snímkování území
SSSR s použitím komplexní fotografické aparatury Priroda
5 za účelem hodnocení stavu rostlinstva a vodních nádrží
v jednotlivých oblastech Ukrajiny, severního Kavkazu,
Povolží a středoasijských republik. V dalším týdnu pracovní
program G. Manakova a
G. Strekalova zahrnoval materiálové a
astrofyzikální výzkumy. V zařízení Zona 02 byla zahájena
tavba s cílem získat monokrystal germania. Spektrometrickou
aparaturou Buket, umístěnou na vnějším povrchu modulu
Kristall, bylo měřeno rentgenové a gama záření kosmického
původu. Podle plánu lékařských kontrol posádka absolvovala
vyšetření kardiovaskulárního systému při fyzickém cvičení na
veloergometru.
Dne 29.10. ve 21.45 UT G. Manakov a
G. Strekalov
vystoupili do volného kosmu s úkolem instalovat speciální
zařízení k zabezpečení spolehlivého uzavření poklopu
vnějšího průlezu na modulu Kvant 2 a ke zjištění rozsahu
potřebných opravářských prací. Kosmonauti nejprve odstranili
tepelnou izolaci a ochranné pláště na závěsech poklopu.
Prohlídka ukázala nezbytnost výměny jednoho ze závěsů. Po
instalaci pomocného přípravku kosmonauti uzavřeli průlez a
zabezpečili hermetičnost výstupového úseku.
Koncem měsíce října se posádka komplexu Mir věnovala
materiálovým a astrofyzikálním výzkumům. Na zařízení Gallar
byl připravován monokrystal GaAs. Magnetickým spektrometrem
Marija se měřila úroveň radiace. Dne 2.11. kosmonauti
G. Manakov a
G. Strekalov absolvovali pravidelné lékařské
vyšetření. Následující týdny posádka připravovala
v zařízeních Gallar a Krater V polovodičové monokrystaly pro
praktickou aplikaci v mikroelektronice. V palubním skleníku
Svet pokračoval sovětsko-bulharský experiment sledující růst
vyšších rostlin v podmínkách kosmického letu. Pokračovaly i
lékařskobiologické, technické a astrofyzikální pokusy.
V druhé polovině listopadu dokončili kosmonauti
vykládku lodí Progress M-5, která se 28.11. v 06.15 UT
odpojila od družicového komplexu. Po brzdicím manévru se pak
ve stanovené výšce oddělilo návratové pouzdro. Zatímco
nákladní loď zanikla v atmosféře, kontejner s výsledky
výzkumů měkce přistál v 11.04 UT na území SSSR.
Ve dnech 29.-30.11. se posádka komplexu připravovala na
přijetí další posádky. Kosmonauti obsluhovali systém
zabezpečení životních podmínek, kontrolovali prostředky
rádiového a televizního spojení a připravovali vědeckou
aparaturu ke společným výzkumům. Pokračovaly astrofyzikální
výzkumy s dalekohledem Buket a spektrometrem Granat.
G. Manakov a
G. Strekalov se rovněž podrobili všestrannému
vyšetření kardiovaskulárního systému při tréninku v obleku
Čibis.
Dne 4.12. v 09.57.10 UT se ke stanici (stykovací zařízení
+X) připojila loď Sojuz TM-11 s novou základní
posádkou V. Afanasjevem, M.
Manarovem a japonským novinářem T.
Akiyamou na palubě. Členové 7. základní posádky G.
Manakov a G. Strekalov zahájili
biotechnologický experiment Vita, jehož cílem bylo získání živočišných tkání,
produkující enzymy. 
Dne 5.12. se mezinárodní posádka Miru
věnovala lékařskobiologickým výzkumům. Členové nové základní posádky V.
Afanasjev a M. Manarov se
seznamovali se zvláštnostmi provozu systémů stanice. T.
Akiyama uskutečnil rozhlasové a televizní reportáže a experiment Ljaguška
s cílem studia chování 6 exemplářů rosničky obecné (Hyla
arborea) v podmínkách kosmického letu. Pokračoval experiment Vita, při němž
kosmonauti odebírali vzorky preparátů pro následující laboratorní výzkumy na
Zemi.
O den později se uskutečnila tradiční tisková
konference se členy mezinárodní sovětsko-japonské posádky
komplexu Mir. Spojovací most "CUP -kosmos", zajišťovaný
retranslační družicí, trval téměř hodinu. Následujícího dne
V. Afanasjev a
M. Manarov nacvičovali sled operací pro
výstup do volného kosmu. Kosmonauti G. Manakov a
G. Strekalov zahájili biotechnologický experiment Rekomb, jehož
cílem bylo studium možnosti kultivace hybridizovaných buněk
v beztíží; na Zemi se počítá s jejich využitím k získávání
biologicky aktivních látek. Japonský novinář T. Akiyama se
kromě reportážní činnosti věnoval hodnocení stavu
vestibulárního aparátu člověka ve fázi adaptace na beztíží.
Dne 8.12. kosmonauti G. Manakov a
G. Strekalov zahájili
prověrku systémů lodi Sojuz TM-10. Do její návratové kabiny
ukládali pouzdra s výsledky výzkumů. V průběhu dne cvičili
v obleku Čibis a na běžícím pásu. V. Afanasjev a
M. Manarov
pokračovali v zabydlování stanice, upřesňovali rozmístění
vědecké aparatury a přebírali zkušenosti z jejího provozu.
Japonský novinář T. Akiyama plnil program
lékařskobiologických experimentů a zabýval se reportážní
činností. Další den se G. Manakov a
G. Strekalov s
T. Akiyamou začali připravovat k návratu na Zemi. Dokončili
rovněž biotechnologické experimenty Vita, Rekomb a Biokrist
a připravili vypěstované buněčná kultury a další vzorky
k dopravě na Zemi. Ve 23.30 UT se posádka rozloučila a
přešla do Sojuzu TM-10.
Dne 10.12. v 02.48 UT se kosmická loď Sojuz TM-10 oddělila
od komplexu. Po brzdicím manévru v 05.13.40 UT byly v 05.40.29 UT odhozeny služební
a orbitální modul a v 06.08.16 UT přistála návratová kabina 69 km SZ od Arkalyku.
Z místa přistání byli kosmonauti G.
Manakov, G. Strekalov a T.
Akiyama dopraveni vrtulníkem do Arkalyku a odtud letecky do Moskvy.
Aktualizováno : 04.11.2001
[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz TM ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_tm/so-tm10/index.htm)
