| M.označení |
Start |
Přistání |
Délka letu |
Poznámka |
| 1990-107A |
02.12.1990 |
26.05.1991 |
175d 1h51m |
8. základní posádka stanice Mir
|
Posádka : Afanasjev,V.M.[VE]
| Manarov,M.Ch.[PI] | Akiyama,T.[KV](Japonsko)
Popis
letu : (Přehled kosmonautiky v roce 1991, Ing. Marcel Grün)
Dne 4.12. v 09.57.10 UT se ke stanici Mir
(stykovací zařízení +X) připojila loď Sojuz TM-11
s novou základní posádkou V.
Afanasjevem, M. Manarovem
a japonským novinářem T. Akiyamou
na palubě. Členové 7. základní posádky G.
Manakov a G. Strekalov
zahájili biotechnologický experiment Vita, jehož cílem bylo získání živočišných
tkání, produkující enzymy.
Dne 5.12. se mezinárodní posádka Miru
věnovala lékařskobiologickým výzkumům. Členové nové základní posádky V.
Afanasjev a M. Manarov se seznamovali se zvláštnostmi provozu systémů stanice.
T. Akiyama uskutečnil rozhlasové a televizní reportáže a experiment Ljaguška
s cílem studia chování 6 exemplářů rosničky
obecné (Hyla arborea) v podmínkách kosmického letu. Pokračoval experiment
Vita, při němž kosmonauti odebírali vzorky preparátů pro následující laboratorní
výzkumy na Zemi.
O
den později se uskutečnila tradiční tisková konference se členy mezinárodní
sovětsko-japonské posádky komplexu Mir. Spojovací
most "CUP-kosmos", zajišťovaný retranslační družicí, trval téměř hodinu.
Následujícího dne V. Afanasjev a M. Manarov nacvičovali sled operací pro výstup
do volného kosmu. Kosmonauti G. Manakov a G. Strekalov zahájili biotechnologický
experiment Rekomb, jehož cílem bylo studium možnosti kultivace hybridizovaných
buněk v beztíží; na Zemi se počítá s jejich využitím k získávání biologicky
aktivních látek. Japonský novinář T. Akiyama se kromě reportážní činnosti věnoval
hodnocení stavu vestibulárního aparátu člověka ve fázi adaptace na beztíží.
Dne 8.12. kosmonauti G. Manakov a G. Strekalov zahájili prověrku systémů
lodi Sojuz TM-10. Do její návratové
kabiny ukládali pouzdra s výsledky výzkumů. V průběhu dne cvičili v obleku
Čibis a na běžícím pásu. V. Afanasjev a M. Manarov pokračovali v zabydlování
stanice, upřesňovali rozmístění vědecké aparatury a přebírali zkušenosti
z jejího provozu. Japonský novinář T. Akiyama plnil program lékařskobiologických
experimentů a zabýval se reportážní činností. Další den se G. Manakov a
G. Strekalov s T. Akiyamou začali připravovat k návratu na Zemi. Dokončili
rovněž biotechnologické experimenty Vita, Rekomb a Biokrist a připravili
vypěstované buněčná kultury a další vzorky k dopravě na Zemi. Ve 23.30
UT se posádka rozloučila a přešla do Sojuzu
TM-10.
Dne 10.12. v 02.48 UT se kosmická loď Sojuz
TM-10 oddělila od komplexu. Po brzdicím manévru v 05.13.40 UT byly
v 05.40.29 UT odhozeny služební a orbitální modul a v 06.08.16 UT přistála
návratová kabina 69 km SZ od Arkalyku. Z místa přistání byli kosmonauti
G. Manakov, G.
Strekalov a T. Akiyama
dopraveni vrtulníkem do Arkalyku a odtud letecky do Moskvy.
V prvním týdnu ledna 1991 probíhal dlouhodobý experiment přípravy monokrystalu
oxidu zinečnatého (ZnO) na peci Gallar, zahájený 31.12.1990. Souběžně se
kosmonauti osmé základní osádky připravovali k výstupu. Dne 04.01. dokončili
prověrku systémů výstupového úseku modulu Kvant
2 a trénovali ve skafandrech. Zkoumali také toky energetických nabitých
částic v blízkém kosmickém prostoru spektrometrem Marija.
Dne 07.01. v 17:03 vystoupili V.Afanasjev a M.Manarov do volného kosmu,
demontovali zdeformovaný závěs poklopu výstupového průlezu modulu Kvant
2, odhodili jej a nainstalovali nový včetně nového ložiska. Náhradní
díly byly dopraveny na Sojuzu TM-11. Na povrchu stanice umístili díly výložníku
("jeřábu") pro montáž v příštím výstupu. Demontovali také televizní
kameru Gemma 2 na stabilizované plošině ASP-G-M a sejmuli kontejner Plenka
3 se vzorky polovodičových materiálů. V závěru byla ověřena funkce opraveného
víka průlezu. Výstup byl ukončen ve 23:21.
Dne 14.01. posádka uskutečnila sérii experimentů zaměřených na studium
generace nabitých částic a jejich rozložení v blízkém kosmickém prostoru.
14.01.1991 také z Bajkonuru
ve 14:50:27 vzlétla nákladní loď Progress
M-6 na počáteční dráhu 51,62°, 88,21 min, 185-193 km. Po prvních korekcích
se pohybovala po dráze s parametry dráhu 51,62°, 88,4 min, 192-224 km.
Náklad tvořily pohonné látky, voda, náhradní díly, přístroje a pošta.
Před jejím přijetím se dne 15.01. V.Afanasjev a M.Manarov zabývali zejména
technickou obsluhou družicového komplexu Mir. Vyměnili na stanici blok
akumulátorových baterií a zkontrolovali prostředky rádiového a televizního
spojení.
Dne 16.01. v 16:35:23 se připojila automatická nákladní loď Progress
M-6 k stykovacímu uzlu -X modulu Kvant.
Bezprostředně poté zahájila posádka vykládka nákladu.
Dne 23.01. v 10:59 vystoupili V.Afanasjev a M.Manarov do volného kosmu.
Nejprve sejmuli z povrchu modulu Kvant
2 aparaturu Ferrit se vzorky feromagnetických materiálů a místo ní
umístili spektrometr Sprut 5 pro registraci toků nabitých elementárních
částic. Na nejširší část základního bloku umístili a vyzkoušeli teleskopické
rameno (výložník, gruzovaja strela) o délce ve vysunutém stavu 14 m (ve
složeném 1,8 m), které mělo sloužit především k přemístění slunečních baterií
z modulu Kristall na modul
Kvant. Zařízení o hmotnosti 40
kg (včetně mechanických ručních systémů otáčení 65 kg) vyvinuli a vyrobili
z uhlíkatého laminátu v NPO Eněrgija. Na povrchu zanechali náhradní díly
výložníku ke zjištění vlivu kosmického prostoru na tento materiál. Výstup
byl ukončen v 16:32.
Dne 26.01. v 09:00 vystoupili kosmonauti znovu do vesmíru. Pomocí výložníku
dopravili na Kvant dva nosníky
pro ukotvení slunečních baterií a laserové koutové odražeče pro experimentální
systém optického navádění při setkávacím manévru. Po instalaci všech dílů
byl výstup ukončen v 15:20. V následujícím období sledovali ekologický
dopad války v Perském zálivu. Ministerstvo obrany SSSR dementovalo zprávy,
že výsledky pozorování kosmonautů jsou předávány jako vojenská pomoc Iráku.
Dne 19.02. uplynulo 5 let od startu družicové stanice Mir. Posádka v
tento den vizuálně pozorovala a snímala zemský povrch a připravovala aparaturu
k materiálovým pokusům. Pokračovaly experimenty k hodnocení vlivu kosmického
prostředí na konstrukční materiály. Dne 26.02. posádka uskutečnila na zařízení
Pion MA sérii technologických experimentů zaměřených na studium vlivu vibrací
na procesy transportu hmoty a tepla v beztíží. Kosmonauti také měřili spektra
kosmického záření spektrometry Marija a Buket. Pokračovalo studium vlivu
kosmu na konstrukční materiály. V.Afanasjev a M.Manarov instalovali v odpočinkových
kajutách nové ventilační zařízení, dopravené lodí Progress M-6. Motorovou
jednotkou nákladní lodi se dne 01.03. uskutečnila korekce oběžné dráhy
komplexu.
V první polovině března pokračovaly astrofyzikální, geofyzikální a technologické
experimenty. Dne 12.03. se pro určení fyzikálních charakteristik atmosféry
v blízkosti komplexu uskutečnil experiment Diagramma, 15.03. se posádka
zabývala studiem ozónové vrstvy zemské atmosféry a astrofyzikálními a geofyzikálními
experimenty. Ve 12:46:41 se od orbitálního komplexu oddělila nákladní loď
Progress M-6 a v 18:14:00 byla navedena do hustých vrstev atmosféry, kde
zanikla.
Dne 19.03.1991 vzlétla ve 13:05:15 z Bajkonuru
nákladní loď Progress M-7 na
dráhu s parametry 51,63°, 88,26 min, 183-199 km. Na její palubě byl spotřební
materiál, pohonné látky, zásoby a další potřeby pro provoz komplexu Mir.
Součástí nákladu byl i malý subsatelit Mak (viz 17.06.1991). Po první korekci
se loď pohybovala po dráze 51,61°, 89,57 min, 239-274 km.
První pokus o spojení se stykovacím uzlem -X na modulu Kvant
se uskutečnil 21.03. kolem 14:28. Manévr byl počítačem zastaven ve vzdálenosti
asi 500 m. Proto následující den proběhly autonomní prověrky automatických
navigačních systémů KURS na komplexu Mir a nákladní lodi Progress M-7,
při kterých však nebyly zjištěny žádné anomálie. Pracovníci CUP blahopřáli
kosmonautovi M.Manarovovi k jeho 40. narozeninám, dárek se však nacházel
na nákladní lodi Progress M-7. Dne 23.03. sice pokračovali oba kosmonauti
v realizaci astrofyzikálních, materiálových a technických experimentů,
avšak hlavní pozornost se soustředila na opakování pokusu o spojení nákladní
lodi Progress M-7 se stanicí Mir. Ve vzdálenosti 60 až 40 m bylo z televizních
snímků zřejmé, že se loď uchyluje z kursu. V závěru manévru podlétl Progress
M-7 komplex ve vzdálenosti pouhých 5-7 metrů, přičemž hrozilo akutní nebezpečí
srážky obou těles. Ve dnech 24.-25.03. probíhaly proto nové komplexní zkoušky
navigačních systémů stanice Mir a lodi Progress M-7, které však nenalezly
žádné zřejmé závady. Proto bylo rozhodnuto znovu je prověřit při přemístění
transportní lodi Sojuz TM-11 na modul Kvant.
Za tím účelem se dne 26.03. v 10:12:00 transportní loď Sojuz TM-11 s kosmonauty
V.Afanasjevem a M.Manarovem oddělila od stykovacího uzlu -X přechodového
úseku základního bloku stanice Mir, vzdálila se na 130 m a zahájila přelet
na stykovací uzel -X modulu Kvant.
V závěrečné fázi automaticky řízeného přibližování se projevily obdobné
odchylky, jako při pokusech o připojení lodi Progress M-7, avšak kosmonauti
je ručním zásahem odstranili. Jako příčina byla zjištěna parabolická antény
3A0 systému KURS na modulu Kvant,
která byla oddělena od konstrukce a mířila špatným směrem. K jejímu uražení
zřejmě došlo 26.01. během montáže laserových odrážečů. Sojuz TM-11 se připojil
k uzlu -X v 10:58:59.
Dne 28.03. ve 12:02:58 se automatická nákladní loď Progress M-7 úspěšně
připojila ke stykovacímu uzlu +X na přechodovém úseku základního bloku
komplexu Mir a kosmonauti zahájili její vykládku.
Dne 02.04. kosmonauti vyměnili na stanici Mir jeden soubor akumulátorů.
Kamerami souboru Gemma byla snímána Ukrajina, jižní část Ruska a Kazachstánu
pro sledování růstu rostlinstva, hledání užitkových nerostů a k ekologickým
studiím v oblastech soustředění těžkého průmyslu. 05.04. dokončili kosmonauti
výměnu chladicího média v systému teplené regulace a o den později ukončili
výrobu superčistého krystalu germania v zařízení Optizon. 09.04. měřili
prostorové a energetické charakteristiky kosmického záření dalekohledem
Buket a spektrometrem Granat. Na zařízení Danko byl studován vliv dlouhodobého
působení kosmického prostoru na konstrukční materiály.
Dne 11.04. navázali kosmonauti na palubě Miru krátké radiové spojení
s účastníky 9. národní kosmické konference, která se konala v Colorado
Springs (Colorado).
Dne 12.04. se uskutečnila korekce oběžné dráhy komplexu Mir. K tomu
účelu byla část pohonných látek přečerpána do nádrží lodi Progress M-7.
Kosmonauti se zabývali přípravnými pracemi pro instalaci panelů slunečních
baterií na modulu Kvant. Položili
v tomto modulu kabely a instalovali aparaturu pro ovládání pohonů slunečních
baterií.
Dne 14.04. překonal M.Manarov hranici 500 dní kombinované doby na oběžné
dráze ze všech svých expedic. Kosmonauti zahájili přípravy k výstupu do
volného prostoru. Prověřovali skafandry a připravovali nezbytné nářadí.
O den později bylo do nádrží lodi Progress M-7 přečerpáno z nádrží stanice
nezbytné množství pohonných látek, potřebné k uskutečnění brzdicího manévru
po plánovaném oddělení nákladní lodi. Dne 16.04. posádka kontrolovala elektrické
rozvody a systém řízení činnosti pohonů slunečních baterií a stejně jako
v následujících dnech pokračovala v přípravných operacích k výstupu do
kosmického prostoru. Souběžně probíhaly experimenty, zaměřené na studium
spekter kosmického záření různých energií, hodnocení vzorků konstrukčních
materiálů a registraci toků mikrometeoroidů. Dne 23.04. kosmonauti prověřili
činnost systému zabezpečení životních podmínek, prostředků rádiového spojení
a telemetrie skafandrů, připravovali potřebné zařízení pro práci na vnějším
povrchu družicového komplexu Mir a zkontrolovali systémy výstupového úseku
modulu Kvant 2. Dalekohledem
Buket a spektrometrem Granat měřili kosmické záření.
Dne 25.04. ve 20:29 vystoupili V.Afanasjev a M.Manarov do volného prostoru.
Kosmonauti upevnili na vnějším povrchu komplexu Mir vzorky slitiny s tvarovou
pamětí (Nitinol) v rámci přípravy experimentu Sofora. V.Afanasjev pak znovu
upevnil televizní kameru souboru Gemma-2 na stabilizovanou plošinu ASP-G-M
modulu Kvant 2. Kamera byla při
výstupu 07.01. sejmuta k výměně objektivu. M.Manarov pořídil kamkorderem
snímky poškozené antény 3A0 navigačního systému KURS na modulu Kvant
pro zjištění možností její opravy. Zjistil při tom, že parabolický disk
této antény o průměru 230 mm chybí. Před návratem kosmonauti sejmuli náhradní
díly výložníku vystavené účinkům kosmického prostoru a termomechanické
zařízení, které nainstalovali na počátku výstupu. Výstup do prostoru byl
ukončen 26.04. v 00:03.
Dne 30.04. se posádka zabývala profylaxí systémů zabezpečení životních
podmínek a termoregulace a uskutečnila několik experimentů se spektrometry
Granat a Prut.
Dne 06.05. ve 22:59:36 se oddělila automatická nákladní loď Progress
M-7 od komplexu Mir. Kosmonauti V.Afanasjev a M.Manarov v průběhu dne připravovali
vědeckou aparaturu k nadcházejícím experimentům a absolvovali kontrolní
lékařské vyšetření. Dne 07.05. byla nákladní loď Progress M-7 povelem z
CUP zorientována a v 16:24:00 byl zažehnut její brzdicí motor, aby přešla
na sestupnou dráhu. Ve výšce 130 km se mělo oddělit přistávací pouzdro.
Protože se nepodařilo zachytit jeho telemetrické vysílání, předpokládá
se, že spolu s lodí shořelo v atmosféře.
Transportní loď Sojuz TM-12 (posádka
Arcebarskij,A.P.[VE], Krikaljov,S.K.[PI],
Sharman[ová],H.[KV](VB))
vzlétla 18.05.1991 ve 12:50:28 UT. Start byl v dubnu odložen v důsledku
technických problémů s lodí Progress
M-7. Volací znak osádky byl „Ozon". Na 4. a 5. oběhu proběhl dvouimpulsní
korekční manévr, po němž se loď pohybovala po dráze ve výši 259-318 km.
Další dvouimpulsní korekční manévr dráhy se uskutečnil 19.05. na 17. a
18. oběhu. Dne 20.05. zjistil A.Arcebarskij
při vzdálenosti lodi Sojuz TM-12 asi
80 km od komplexu Mir, že nepracuje automatický
systém navádění KURS; proto převzal ruční řízení manévru. Na příletovou
dráhu ke stanici byla loď navedena dalšími dvěma korekčními manévry na
32. a 33. oběhu. Ke spojení s družicovým komplexem došlo ve 14:30:47 se
zpožděním asi 5 min proti plánu. Po přestupu (kolem 15:15) byly zahájeny
vědecké experimenty. V průběhu dne došlo k výměně pozdravných telegramů
mezi osádkou a prezidentem M.Gorbačovem.
Dne 21.05. bylo zahájeno předávání stanice mezi základními osádkami.
V dopoledních hodinách Sharman[ová]
uskutečnila rakouským zařízením Reflotron automatickou analýzu krve, ukrajinským
zařízením Elektrotopograf-7K studovala vlastnosti teflonových fólií a odpoledne
navázala spojení pomocí radioamatérské stanice GB1MIR s britskými středoškolačkami
na Harrogate Ladies College a dalších školách. Radioamatérská spojení pokračovala
i v dalších dnech.
Dne 22.05. pokračovala H.Sharman[ová] v experimentech Reflotron a Elektrotopograf-7K
a na bulharském zařízení Pleven-87 hodnotila svoji operátorskou činnost.
A.Arcebarskij zahájil snímkování zemského povrchu. Ve sklenících Svetoblok,
Vazon a Magnitigravistat byly zahájeny pokusy s pěstováním vyšších rostlin
(mj. ženšenu [Panax gin-seng] a cibule [Allium cepa]).
Dalšího dne měli kosmonauti na programu lékařskobiologické, geofyzikální,
technologické a biotechnologické experimenty. H.Sharman[ová] v rámci experimentu
M-44-4 byla po 24 hodin připojena k přenosnému elektrokardiografu. Uskutečnilo
se několik sérií snímkování zemského povrchu.
Dne 24.05. H.Sharman[ová] uskutečnila na zařízení Reflotron analýzu
krve své i kosmonautů Afanasjeva a Manarova.
Dne 25.05. přenesli členové mezinárodní osádky anatomické křeslo britské
kosmonautky H.Sharman[ové] ze Sojuzu TM-12
do Sojuzu TM-11. H.Sharman[ová] dokončila experimenty Pleven-87 a Vita
a výsledky přenesla do návratové kabiny lodi Sojuz TM-11.
Dne 26.05. v 06:13 se oddělila kosmická loď Sojuz TM-11 s kosmonauty
A.Afanasjevem, M.Manarovem
a H.Sharman[ovou] od komplexu
Mir. Brzdicí manévr byl zahájen v 09:12 a v 09:38 se od přistávací kabiny
oddělil orbitální a služební modul. Kabina vstoupila do atmosféry v 09:42
a v 10:04:48 měkce přistála 68 km JV od Džezkazganu. Po krátké lékařské
prohlídce byli kosmonauti letecky dopraveni do Moskvy.
Let první britské kosmonautky, civilním povoláním chemičky čokoládovny
Mars ve Slough, byl financován Moscow Narodny Bank se sídlem v Londýně.
K realizaci plánovaných britských experimentů v rámci společného programu
JUNO se však nepodařilo získat dostatek finančních prostředků.
Aktualizováno : 04.11.2001
[ Obsah | Pilotované
lety | Sojuz TM ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_tm/so-tm11/index.htm)
