| M.označení |
Start |
Přistání |
Délka letu |
Poznámka |
| 1991-034A |
18.05.1991 |
10.10.1991 |
144d15h22m |
9. základní posádka stanice Mir
|
Posádka : Arcebarskij,A.P.[VE]
| Krikaljov,S.K.[PI] | Sharman[ová],H.[KV](VB)
Popis letu : (Přehled kosmonautiky
v roce 1991, Ing. Marcel Grün)
Transportní
loď Sojuz TM-12 vzlétla 18.05.1991 ve 12:50:28
UT. Start byl v dubnu odložen v důsledku technických problémů s lodí Progress
M-7. Volací znak osádky byl „Ozon". Na 4. a 5. oběhu proběhl dvouimpulsní
korekční manévr, po němž se loď pohybovala po dráze ve výši 259-318 km.
Další dvouimpulsní korekční manévr dráhy se uskutečnil 19.05. na 17. a
18. oběhu. Dne 20.05. zjistil A.Arcebarskij při vzdálenosti lodi Sojuz
TM-12 asi 80 km od komplexu Mir, že nepracuje
automatický systém navádění KURS; proto převzal ruční řízení manévru. Na
příletovou dráhu ke stanici byla loď navedena dalšími dvěma korekčními
manévry na 32. a 33. oběhu. Ke spojení s družicovým komplexem došlo ve
14:30:47 se zpožděním asi 5 min proti plánu. Po přestupu (kolem 15:15)
byly zahájeny vědecké experimenty. V průběhu dne došlo k výměně pozdravných
telegramů mezi osádkou a prezidentem M.Gorbačovem.
Dne
21.05. bylo zahájeno předávání stanice mezi základními osádkami. V dopoledních
hodinách Sharman[ová] uskutečnila rakouským zařízením Reflotron automatickou
analýzu krve, ukrajinským zařízením Elektrotopograf-7K studovala vlastnosti
teflonových fólií a odpoledne navázala spojení pomocí radioamatérské stanice
GB1MIR s britskými středoškolačkami na Harrogate Ladies College a dalších školách.
Radioamatérská spojení pokračovala i v dalších dnech.
Dne 22.05. pokračovala H.Sharman[ová] v experimentech Reflotron a Elektrotopograf-7K
a na bulharském zařízení Pleven-87 hodnotila svoji operátorskou činnost.
A.Arcebarskij zahájil snímkování zemského povrchu. Ve sklenících Svetoblok,
Vazon a Magnitigravistat byly zahájeny pokusy s pěstováním vyšších rostlin
(mj. ženšenu [Panax gin-seng] a cibule [Allium cepa]).
Dalšího
dne měli kosmonauti na programu lékařskobiologické, geofyzikální, technologické
a biotechnologické experimenty. H.Sharman[ová] v rámci experimentu M-44-4 byla
po 24 hodin připojena k přenosnému elektrokardiografu. Uskutečnilo se několik
sérií snímkování zemského povrchu.
Dne 24.05. H.Sharman[ová] uskutečnila na zařízení Reflotron analýzu
krve své i kosmonautů Afanasjeva a Manarova.
Dne 25.05. přenesli členové mezinárodní osádky anatomické křeslo britské
kosmonautky H.Sharman[ové] ze Sojuzu TM-12 do Sojuzu
TM-11. H.Sharman[ová] dokončila experimenty Pleven-87 a Vita a výsledky
přenesla do návratové kabiny lodi Sojuz
TM-11.
Dne 26.05. v 06:13 se oddělila kosmická loď Sojuz
TM-11 s kosmonauty A.Afanasjevem,
M.Manarovem a H.Sharman[ovou]
od komplexu Mir. Brzdicí manévr byl zahájen v 09:12 a v 09:38 se od přistávací
kabiny oddělil orbitální a služební modul. Kabina vstoupila do atmosféry
v 09:42 a v 10:04:48 měkce přistála 68 km JV od Džezkazganu. Po krátké
lékařské prohlídce byli kosmonauti letecky dopraveni do Moskvy.
Let
první britské kosmonautky, civilním povoláním chemičky čokoládovny Mars ve Slough,
byl financován Moscow Narodny Bank se sídlem v Londýně. K realizaci plánovaných
britských experimentů v rámci společného programu JUNO se však nepodařilo získat
dostatek finančních prostředků.
Dne 28.05. v 10:10 se kosmická loď Sojuz TM-12 oddělila od spojovacího
uzlu +X základního bloku komplexu Mir a v 10:52 se připojila na uzel -X
na modulu Kvant.
Dne 30.05. odstartoval k Miru Progress
M-8. Nákladní loď vzlétla v 00:04 UT na předběžnou dráhu s parametry
51.6°, 88.6 min, 191-249 km. Nesla spotřební materiál pro další provoz
komplexu Mir, ke kterému se 01.06. 09:45 připojila na stykovací uzel +X
na přechodovém úseku. Vykládku zahájili kosmonauti A.Arcebarskij a S.Krikaljov
již 02.06.
Dne 04.06. pozorovali rentgenovými dalekohledy oblast souhvězdí Triangulum
Australe. Kosmonauti během dne snímkovali zemský povrch a dohlíželi na
na přečerpávání okysličovadla u nádrží nákladní lodi Progress M-8 do nádrží
komplexu. Motorem nákladní lodi se uskutečnila korekce dráhy komplexu.
Dne 14.06. kosmonauti na palubě komplexu Mir pokračovali v technologických
experimentech na zařízeních Krater V a Kristallizator.
Dne 17.06. v 02:58 vypustila posádka malou experimentální družici MAK
1 (1986-017DV) o hmotnosti 16.5 kg, která se dostala na oběžnou dráhu s
parametry 51.6°, 92.25 min, 383-393 km. Krátce po jejím vypuštění bylo
však oznámeno, že se s ní nepodařilo navázat spojení vzhledem k tomu, že
se nevyklopily její antény. Subsatelit zanikl v hustých vrstvách atmosféry
dne 18.10.1991.
Dne 22.06. posádka pokračovala v astrofyzikálních výzkumech s použitím
spektrometru Marija, Buket a Granat a biologických experimentech v kosmických
sklenících Vazon a Světoblok.
Dne 24.06. ve 21:11 kosmonauti Arcebarskij a Krikaljov otevřeli průlez
na modulu Kvant 2 a vystoupili
do kosmu. Vyměnili poškozenou anténu 3A0 setkávacího systému KURS na modulu
Kvant a nainstalovali model složené
příhradové konstrukce, využívající ke svému rozložení termomechanických
prvků (slitin s tvarovou pamětí). Výstup byl ukončen 25.06. v 02:09.
Dne 28.06. v 19:02 otevřeli kosmonauti A.Arcebarskij a S.Krikaljov průlez
na modulu Kvant 2 a znovu vystoupili
do volného kosmu. Na povrchu komplexu Mir instalovali experiment Trek (Track),
připravený v University of California a dopravený na stanici lodí Progress
M-8. Je určen k registraci stop kosmického záření. Na povrch umístili pak
další čítače nabitých částic a připevnili ke slunečnímu panelu a vyzkoušeli
novou televizní kameru. V závěru vycházky demontovali termomechanický element,
který umístili na povrchu komplexu při předchozím výstupu. Během pobytu
vně komplexu Mir využívali k přesunům teleskopického výložníku. Výstup
byl ukončen ve 22:26.
V následujícím období posádka uskutečňovala astrofyzikální pozorování
pomocí spektrometrů Marija, Buket, Granat a Sprunt 5. V rámci výzkumu zemské
atmosféry se uskutečnil technický experiment Radioprosvečivanije.
Dne 15.07. kosmonauti A.Arcebarskij a S.Krikaljov vystoupili na šest
hodin do volného prostoru a zabývali se přípravnými pracemi v rámci experimentu
Sofora (montáž příhradové konstrukce o délce 14 m, sestávající ze 20 sekcí).
Kosmonauti přenesli podél celého komplexu potřebné zařízení a na vnějším
povrchu modulu Kvant upevnili
montážní plošinu.
Dne 19.07. v 11:10 posádka znovu vystoupila do volného kosmu, aby na
připravené místo na modulu Kvant
začala montovat příhradovou konstrukci v rámci experimentu Sofora. Cílem
těchto prací je ověřování nových metod montáže rozměrných konstrukcí v
kosmu s použitím termomechanických spojů z materiálů s tvarovou pamětí.
Na 14metrové konstrukci je umístěna řada snímačů. Výstup byl ukončen v
16:38.
Dne 23.07. v 09:16 vystoupili kosmonauti znovu do prostoru a namontovali
prvních 14 ze 20 segmentů příhradové konstrukce Sofora. Výstup byl ukončen
v 16:38.
Dne 27.07. v ranních hodinách kosmonauti A.Arcebarskij a S.Krikaljov
zahájili výstup do volného prostoru, aby dokončili montáž příhradové konstrukce
Sofora. Před zahájením montážních prací kosmonauti odhodili do prostoru
vysloužilý plášť skafandru č. 10, který již měl za sebou celkem 9 výstupů.
Po dokončení montáže upevnili konstrukci Sofora na připravenou montážní
plošinu. V závěru výstupu se A.Arcebarskému námahou zapotil průzor přilby
tak, že mu S.Krikaljov musel pomoci při návratu do přechodové komory v
modulu Kvant 2.
Dne 30.07. uskutečnili kosmonauti sérii geofyzikálních a astrofyzikálních
experimentů se spektrometry Buket, Granat a Marija. V rámci ověřování metod
dálkového průzkume Země, operativního hodnocení ekologického stavu rostlinstva
a vodních ploch osádka pořizovala videosnímky jižních oblastí SSSR. 02.08.
uskutečnila posádka družicového komplexu Mir videosnímkování zemského povrchu
při přeletu nad územím severního Kazachstánu. Cílem této práce bylo získání
operativních informací o stavu zemědělské půdy v oblastech slaných půd.
Kromě toho studovala elektrickým fotometrem zemský horizont. V dalších
dnech se věnovala studiu znečištění ovzduší v průmyslových oblastech SSSR.
Dne 15.08. ve 22:17 se oddělila nákladní loď Progress
M-8 od komplexu Mir. Krátce poté byl na lodi odhozen kryt pouzdra s
balónem z polyesterové pohliníkované folie. Kosmonauti celý proces sledovali
a snímali kamerou. Balonová družice, určená zejména ke studiu hustoty atmosféry,
se však nafoukla nerovnoměrně a nakonec praskla. Pozůstatky družice byly
nejprve sledovány západními radiolokačními stanicemi omylem jako oddělený
Progress M-8; později dostaly mezinárodní označení 1986-017FJ a zanikly
vstupem do horních vrstev atmosféry 29.08.1991. Progress M-8 byl 16.08.
naveden do zemské atmosféry, v níž shořel.
Nákladní loď Progress M-9
vzlétla 20.08.1991 ve 22:54 UT na oběžnou dráhu s parametry 51.6°, 88.6
min, 192-246 km. Na její palubě byl materiál potřebný k zajištění dlouhodobého
letu komplexu Mir a chystaného sovětsko-rakousko-kazašského pilotovaného
letu a dále návratové pouzdro. Ke stykovacímu uzlu +X na přechodovém úseku
stanice se nákladní loď připojila 23.08. v 00:54. Kromě vykládání nákladní
lodi a přesunu části výsledků včetně exponovaných filmů do návratového
pouzdra se posádka věnovala vědecké práci.
Ve dnech 27. a 30.08. se kosmonauti zabývali materiálovým výzkumem na
zařízení Krater-V v modulu Kristall,
06. a 24.09. na zařízení Gallar v tomto modulu. Ve dnech 04. a 05.09. se
uskutečnily astrofyzikální výzkumy za pomoci rentgenového a ultrafialového
dalekohledu Glazar 2, 18.09. se kosmonauti věnovali snímkování vybraných
oblastí Turkménie, Kazachstánu a Perského zálivu kamerou KAP-350.
Dne 30.09. v 01:54 se oddělila nákladní loď Progress
M-9 od komplexu Mir. Přibližně v 08.00 byl zažehnut hlavní motor, který
ji uvedl na sestupnou dráhu. Během sestupu se oddělilo přistávací pouzdro
se 150 kg nákladu, které přistálo v 08:18 na území Kazachstánu, zatímco
loď plánovaně zanikla v zemské atmosféře. Byl to teprve druhý úspěšný pokus
tohoto typu (poprvé 28.11.1990 pouzdro lodi Progress
M-5).
Dne 02.10.1991 v 05:59:30 vzlétla k Miru transportní loď Sojuz
TM-13 s kosmonauty A.Volkovem
(Rusko), T.Aukibarovem
(Kazachstán) a F.Viehböckem
(Rakousko). Startu přihlížel rakouský kancléř F.Vranitzky a kazašský prezident
N.Nazarbajev spolu s představiteli dalších 12 republik SNS. Na 4. a 5.
oběhu proběhl dvouimpulsní manévr, po němž se loď pohybovala po dráze s
parametry 51.6°, 90.14 min, 271-298 km. Další dvouimpulsní korekční manévr
dráhy se uskutečnil 04.10. při 32. a 33. oběhu a přivedl loď do těsné blízkosti
komplexu Mir. Volkov jej nejprve oblétl ve vzdálenosti asi 0.4 km a poté
zakotvil ve vzdálenosti 150 m. Spojovací manévr proběhl mimořádně hladce
a v 07:39 byl ukončen. Po dalších 90 minutách byl otevřen průlez a trojice
kosmonautů přestoupila do Miru.
V dalších dnech probíhaly výzkumy v rámci programu AUSTROMIR (viz. Sojuz
TM-13).
Dne 09.10. byly dokončeny všechny plánované vědecké experimenty. Jejich
výsledky i vzorky mikroorganismů, odebraných z kůže kosmonautů byly přeneseny
do lodi Sojuz TM-12. Ve 22:00 v ní kosmonauti A.Arcebarskij,
F.Viehböck a T.Aukibarov
zaujali svá místa a dne 10.10. v 00:52 se loď oddělila od stanice Mir.
Návratový manévr začal v 02:30, brzdicí motor kosmické lodě byl zažehnut
v 03:16:14 a pracoval 259.3 s. Po obvyklém rozdělení lodě vstoupila návratová
kabina v 03:58 na Černým mořem do atmosféry. Padákový systém byl aktivován
v 03:59 a přistání se uskutečnilo v 04:12 asi 61 km jihozápadně od Arkalyku.
Po okamžité lékařské prohlídce bylo konstatováno, že zdravotní stav kosmonautů
je velmi dobrý a ještě téhož dne odletěla celá posádka do Hvězdného městečka.
Aktualizováno : 04.11.2001
[ Obsah | Pilotované
lety | Sojuz TM ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_tm/so-tm12/index.htm)
