| M.označení
| Start
| Přistání
| Délka letu
| Poznámka
|
| 1990-014A
| 11.02.1990
| 09.08.1990
| 179d 1h18m
| 6. základní posádka na stanici Mir
|
Posádka : Solovjov,A.J.[VE]
| Balandin,A.N.[PI]
Popis letu :
(Přehledy kosmonautiky 1990, Mgr. A. Vítek, CSc.)
Kosmická loď odstartovala v 06.16.00 UT. Šestá základní
posádka měla volací znak "Rodnik". Během startu došlo
k poškození textilní tepelné izolace EVTI
(ekranno-vakuumnaja těploizolacija) návratového modulu
transportní lodi, který měl zabezpečit stálou teplotu během
pobytu na oběžné dráze. V průběhu dne kosmonauti prověřovali
funkci palubních systémů, hermetičnost úseků a uskutečnili
dvě korekce oběžné dráhy lodi. Dne 12.2.
A. Solovjov a
A. Balandin uskutečnili ještě jeden korekční manévr.
O den později kosmická loď Sojuz TM-9 obletěla komplex Mir ve vzdálenosti
asi 400 m, zorientovala se proti spojovacímu uzlu -X na
modulu Kvant [1] a v 06.37.47 UT se k němu automaticky
připojila.
V dalších dnech se A. Solovjov a
A. Balandin v rámci
přejímání komplexu Mir seznamovali s rozmístěním a
zvláštnostmi provozu jeho vybavení a přístrojů. Byly
zahájeny práce na elektroforetickém zařízení Ručej s cílem
prověřit základní technologii čištění insulinu v podmínkách
mikrogravitace, včetně záznamu průběhu experimentu na
palubní magnetoskop. Byly rovněž zahájeny experimenty
s různými biologickými objekty dopravenými v Sojuzu TM-9.
Nová základní posádka realizovala sérii lékařských výzkumů
jednak k hodnocení stavu lidského organismu v počáteční fázi
adaptace na beztíží, jednak k určení efektivnosti
používaných profylaktických prostředků. A. Viktorenko a
A. Serebrov v rámci přípravy k návratu na Zemi trénovali
s oblekem Čibis.
Dne 15.2. v ranních hodinách čtveřice kosmonautů na
družicovém komplexu Mir uskutečnila experiment, zaměřený na
hodnocení optických charakteristik zemské atmosféry. Večer
byl zahájen biologický experiment Magnitogravistat,
umožňující studium vlivu nehomogenního magnetického pole na
vývoj vyšších rostlin v podmínkách kosmického letu. Dalšího
dne se zjišťovaly v rámci experimentu Rezonans dynamické
charakteristiky družicového komplexu. Na aparatuře Ferrit,
jejíž pracovní blok byl v lednu umístěn na vnějším povrchu
modulu Kvant 2, kosmonauti zahájili první sérii studia
účinků faktorů otevřeného kosmu na strukturu a vlastnosti
feromagnetických materiálů. V zařízení Gallar byl
připravován další monokrystal GaAs.
Dne 17.2. A. Viktorenko a
A. Serebrov v rámci příprav
k návratu na Zemi prověřovali systémy řízení kosmické lodi
Sojuz TM-8 a rovněž cvičili s oblekem Čibis. Kosmonauti
A. Solovjov a
A. Balandin se zabývali přípravou vědecké
aparatury k nadcházejícím experimentům a podrobili se
kontrolnímu lékařskému vyšetření. V průběhu dne byly
zakončeny biotechnologické výzkumy v zařízeních Ručej a
Biokrist. Proběhly závěrečné operace přípravy monokrystalů
různých bílkovinných sloučenin a další experiment k ověření
technologie čištění farmakologických preparátů metodou
elektroforézy. Ukončen byl také první ze série
biotechnologických experimentů na vědecké aparatuře z USA
podle komerční smlouvy.
Dne 19.2. v 01.06.20 UT se Sojuz TM-8 oddělil od stanice.
Dne 21.2. v 03.56.01 UT se kosmická loď Sojuz TM-9
s kosmonauty A. Solovjovem a
A. Balandinem odpojila od
astrofyzikálního modulu Kvant [1]. Následující oblet
družicového komplexu Mir a připojení k čelnímu stykovacímu
uzlu +X pilotovala posádka ručně. Autonomní let Sojuzu TM-9
při jeho přemisťování trval 19 min. V následujících dnech
A. Solovjov a
A. Balandin zapojovali systémy palubní automatiky
modulu Kvant 2 do okruhu družicového komplexu Mir. Na
zařízení Gallar byl vyroben monokrystal CdTe.
Nákladní loď Progress M-3 vzlétla ve 23.10.57 UT. Na její palubě byl
spotřební materiál a další zařízení k zajištění
dlouhodobého provozu pilotovaného družicového komplexu Mir
(pohonné látky, potraviny, voda, přístroje, náhradní díly a
pošta). K družicovému komplexu Mir ze strany
astrofyzikálního modulu Kvant [1] (Uzel -X) se nákladní loď
Progress M-3 připojila 3.3. v 04.05.11 UT. V dalších dnech
posádka především odbavovala návladní loď. Kosmonauti
instalovali na stanici nový blok akumulátorových baterií a
vyměnili dílčí prvky v systému
zásobování elektrickou energií. Na zařízení Gallar byly
provedeny další tavby GaAs. Aparaturou Danko na vnějším
povrchu modulu Kvant 2 byl zjišťován vliv otevřeného kosmu
na fyzikální a chemické vlastnosti polymerních a
kompozitních materiálů. Pokračovala měření úrovně
ionizujícího kosmického záření v blízkém kosmickém prostoru.
V československo-sovětském zařízení Inkubator 2 se 43
vajíčky japonských křepelek (Cotumix japonica) byl zahájen
dlouhodobý biologický experiment studující vliv podmínek
kosmického letu na vývoj organismu a dědičnost ptáků.
Z československé strany zajišťoval pokus Ústav fyziologie
hospodárskych zvierat SAV v Ivanke pri Dunaji; na vlastní
stavbě inkubátoru pracovala katedra strojírenství SVŠT.
Kosmonauti v pravidelných intervalech prováděli konzervaci
části biologických objektů pro následné vyhodnocení na Zemi
(celkem 8 ks).
Dne 11.3. instalovali na stanici místo starého počítače
Argon 16B nový blok palubního počítače Saljut 5B s cílem
zajistit řízení součinnosti silových gyroskopických
stabilizátorů modulů Kvant [1] a
Kvant 2. Inženýr
A. Balandin se podrobil vyšetření kardiovaskulárního systému na
EKG, následujícího dne pak A. Solovjov. Dne 13.3. posádka
propojovala automatiku systémů řízení, instalovaných
v základním bloku stanice a v modulu Kvant 2. Dne 20.3.
kosmonauti ověřovali funkci jednotného systému řízení
komplexu Mir při dynamických operacích s využitím
orientačních motorů stanice. O dva dny později se v zařízení
Inkubator-2 vylíhla první "kosmická" kuřata japonských
křepelek. Ze 35 nasazených vajec dokončilo svůj vývoj 8;
z nich 6 opustila kuřata vlastni silou. Vzhledem k tomu, že
nebyla schopná samostatného krmení speciální pastovitou
stravou, byla 26.3. utracena. Následujícího dne kosmonauti
napojili na okruh družicového komplexu Mir stabilizovanou
plošinu čs. výroby ASP-G-M s videospektrální aparaturou,
umístěnou na vnějším povrchu modulu Kvant 2 a určenou ke
geofyzikálním a astrofyzikálním výzkumům. Kontrolovali také
radiotechnické systémy a měřili úroveň radiace v blízkém
kosmickém prostoru. V dalším týdnu se posádka především
zabývala prověrkami součinnosti systémů řízení základního
bloku stanice a specializovaných modulů. Kosmonauti rovněž
absolvovali lékařské vyšetření s cílem určit reakce
kardiovaskulárního systému na fyzickou zátěž, měřili úroveň
radiace magnetickým spektrometrem Marija a zkoumali
ionosféru a horní vrstvy atmosféry.
Dne 3.4. A. Solovjov a
A. Balandin prověřovali funkci
nového palubního počítače v centrálním okruhu systému řízení
družicového komplexu Mir. V rámci lékařských výzkumů se
uskutečnilo vyšetření kosmonautů při fyzickém cvičení
s cílem zhodnotit efektivnost různých tréninkových režimů.
Ultrazvukovou metodou se určovaly ukazatele charakterizující
funkci srdce. Dne 10.4. měřili kosmonauti přenosným
spektrometrem rentgenové a gamazáření v obytných úsecích.
Uskutečnil se experiment k vyhodnocení pevnostních
charakteristik konstrukce modulu Kvant 2 s použitím
akustických snímačů, umístěných na jeho vnějším povrchu.
Pokračovalo měření toku mikrometeoroidů v okolí Země a
studium vlivu kosmického prostoru na různé materiály. Dne
13.4. měřili gradienty teplotních polí v obytných úsecích
komplexu a úroveň ionizujícího kosmického záření v blízkém
kosmickém prostoru. Komplex se pohyboval po dráze
s parametry 51.6°, 92.1 min, 372-404 km. Ve dnech 16.-17. 4.
posádka instalovala v modulu Kvant 2 televizní blok, určený
ke kontrole průběhu geofyzikálních výzkumů s použitím
videospektrální aparatury. Dne 20.4. se A. Solovjov a
A. Balandin podrobili kontrolnímu lékařskému vyšetření včetně
stanovení tělesné hmotnosti, stavu svalů a
kardiovaskulárního systému. Uskutečnili technickou prověrku
systému zabezpečení životních podmínek. V rámci
geofyzikálních experimentů pozorovali polární záře a svítící
oblaka. Dne 23.4. posádka zahájila na zařízení Gallar
technologický experiment v trvání 220 h s přípravou
polovodičového materiálu GaAs. Motorovou jednotkou nákladní
lodi Progress M-3 byla korigována dráha stanice.
V následujících dnech kosmonauti dokončili její odbavování.
Dne 26.4. ve 20.24.23 UT se odpojila nákladní loď Progress M-3;
27.4. v 00.00.00 UT byla navedena motorickým manévrem
na sestupnou dráhu.
Dne 2.5. kosmonauti dokončili na zařízení Gallar
přípravu monokrystalu arsenidu gallitého (GaAs) a zahájili
pokus se vzorkem oxidu zinečnatého (ZnO). Další den vyměnili
dosluhující ventilátory. Spektrometrem Marija byla měřena
radiace. Pokračovaly výzkumy magnetosféry a ionosféry Země.
Nákladní loď Progress 42 vzlétla ve 20.44.01 UT s 2409
kg nákladu, který tvořily pohonné látky, potraviny, voda,
náhradní díly, přístroje a pošta. Progress 42 se spojil
s družicovým komplexem Mir ze strany astrofyzikálního modulu
Kvant [1] (uzel -X) 7.5. ve 22.45.04 UT. Hned následujícího
dne zahájili kosmonauti A. Solovjov a
A. Balandin odbavování
nákladní lodi. Na zařízení Gallar spustili technologický
experiment s přípravou telluridu kademnatého (CdTe),
rozvržený na 120 hodin. Zahájili rovněž biotechnologický
experiment s přípravou monokrystalů různých druhů bílkovin
na zařízení, dopraveném lodí Progress 42. Dne 10.5. v rámci
technické obsluhy družicového komplexu vyměnili jeden
z bloků akumulátorových baterií a Dílčí prvky v systému
zásobování elektrickou energií a 11.5. hodnotili rozlišovací
schopnost optických přístrojů a prověřovali systém
zabezpečení životních podmínek v modulu Kvant 2. Ve dnech
21.-26.5. posádka družicového komplexu Mir snímkovala
ultrafialovým dalekohledem Glazar oblast souhvězdí Jižní
kříž (Crux). Na zařízení Gallar byl získán další monokrystal
GaAs. Byly zahájeny experimenty s aparaturou Arfa E,
instalovanou na vnějším povrchu modulu Kvant 2 a určenou
k výzkumu ionosféry a magnetosféry Země. Jedním z aktuálních
úkolů tohoto výzkumu je posouzení možností získat informace
o tektonických procesech, probíhajících v zemské kůře,
sondáží horních vrstev zemské atmosféry. Kosmonauti
sledovali hladinu oceánů videospektrálním komplexem
umístěným na stabilizované plošině modulu Kvant 2. Na
aparatuře Sigma studovali elektrochemické procesy v beztíži.
Podle letového plánu byly 22.5. přečerpány pohonné látky
z nákladní lodi Progress 42 do nádrží stanice Mir. Dne 27.5.
v 07.08.58 UT se Progress 42 odpojil od družicového
komplexu a v 11.40.00 UT byl převeden na sestupnou dráhu.
Dne 28.5. v 11.45.13 UT se Sojuz TM-9 s kosmonauty
A. Solovjovem a
A. Balandinem odpojil od družicového komplexu
Mir (stykovací zařízení +X). Ručně řízená kosmická loď
obletěla komplex a ve 12.11.17 UT se připojila ze strany
modulu Kvant [1] k stykovacímu zařízení -X.
Ve dnech 29.5.-1.6. vědecký program posádky družicového
komplexu Mir zahrnoval geofyzikální, astrofyzikální a
technické experimenty a lékařské výzkumy. Kosmonauti
A. Solovjov a
A. Balandin provedli několik sérií snímkování
zemského povrchu s použitím videospektrální aparatury na
stabilizované plošině ASP-G-M modulu Kvant 2. Hodnotilo se
také znečištění atmosféry nad velkými průmyslovými oblastmi
SSSR. Spektrometrem Marija se zjitřovala vazba mezi toky
nabitých částic v okolí komplexu a mikroseismicitou Země.
Dne 5.6. posádka uskutečnila sérii geofyzikálních
experimentů, při kterých byly topografickou aparaturou KAP
350 a ručními kamerami snímány vybrané oblasti Sovětského
svazu. Cílem těchto výzkumů bylo hodnocení ekologického
stavu zemědělských pozemků, vodních nádrží a lesních masívů
na území středoasijských republik Kazachstánu a východní
Sibiře. V průběhu dne kosmonauti absolvovali vyšetření
kardiovaskulárního systému a uskutečnili řadu měření
ionizujícího kosmického záření. Souběžně probíhaly na
aparatuře Danko další experimenty k hodnoceni vlivu
otevřeného kosmu na fyzikálněmechanické charakteristiky
konstrukčních materiálů.
Technologický modul Kristall se připojil k osovému
spojovacímu uzlu +X na přechodovém úseku základního bloku
stanice Mir dne 10.6. v 10.47.22 UT. Celková hmotnost
komplexu tak vzrostla na 83 tun. Dne 11.6. byl modul
Kristall přemístěn z uzlu +X na boční uzel -Y symetricky
k již připojenému modulu Kvant 2. Celá operace proběhla
v automatickém režimu pomocí manipulátoru Ljapa na modulu a
trvala 1 hodinu. Po prověrce hermetičnosti spojovacího uzlu
kosmonauti A. Solovjov a
A. Balandin otevřeli průlezy a
zahájili oživování modulu Kristall. V průběhu dne posádka
rovněž připojila panely slunečních baterií modulu
k jednotnému systému zásobování elektrickou energií
družicového komplexu Mir. V následujících dnech kosmonauti
pokračovali v napojování systémů a vybavení modulu Kristall.
Posádka také zkušebně aktivovala fotografický komplex
Priroda 5, určený ke snímkování zemského povrchu. Od 15.6.
posádka prověřovala funkci nového technologického zařízení
Krater V, nového ultrafialového dalekohledu Glazar 2,
vybaveného systémem automatického navádění a
sovětsko-bulharského skleníku Svet. Souběžně aparaturou na
modulech i stanici uskutečnila několik sérií dálkového
průzkumu území SSSR. Jedním z cílů těchto experimentů bylo
ověření metodiky určování biologické produktivity moře.
Paralelně s kosmickým snímkováním probíhalo sledování
z paluby výzkumných lodí, operujících v severozápadní části
Černého moře.
Na to 2.6. navázalo snímkování Krymu, Kavkazu a oblasti
se zvýšenou seismickou aktivitou. Na zařízení Gallar byl
zakončen stodvacetihodinový technologický proces růstu
krystalů ZnO. Dne 23.6. oficiálně potvrdil sovětský vládní
deník Izvěstija, že posádka komplexu Mir bude muset
neplánovaně vystoupit do volného prostoru a opravit
poškozený tepelný izolační plášť návratové kabiny kosmické
lodi Sojuz TM-9. Koncem června posádka převážně snímkovala
různé části zemského povrchu za účelem získání informací o
územích perspektivních z hlediska výskytu užitkových
nerostů. Videospektrometrem Cvet 1T uskutečnili sérii
experimentů s cílem ověřit metodiku operativního vyhledávání
nových oblastí se zvýšenou koncentrací planktonu. Kosmonauti
otestovali nové technologické zařízení Optizon, určené
k výzkumu procesů přípravy monokrystalů křemíku metodou
bezkelímkové zonální tavby. Ohřev vzorků v zařízení se
provádí koncentrovanou energií tří elektrických zdrojů
světla. Dne 26.6. A. Solovjov a
A. Balandin zahájili na
odporové peci Krater V novou tavbu s cílem získat
polovodičový materiál ZnO. Ve dnech 27.-28.6. se z komplexu
Mir snímkovaly různé oblasti zemského povrchu s cílem získat
informace o stavu rostlinného příkrovu a vodních nádrží na
území SSSR, biologické produktivity moří a o velkých
oceánských proudech. Od 29.6. posádka zahájila přípravu
skafandrů a potřebného zařízení k výstupu do volného kosmu.
Dne 3.7. ve 22.07.N UT se loď Sojuz TM-9 oddělila od
modulu Kvant [1] (uzel -X) a ve 22.31.12 UT se připojila na
uzel +X stanice Mir. Následujícího dne byla zahájena v peci
Krater V výroba monokrystalu polovodičového materiálu GaAs.
Dne 6.7. byly zakončeny prověrky vědecké aparatury umístěné
na vnějším povrchu modulu Kristall a určené
k astrofyzikálním výzkumům (Marina, Buket a Granat).
Kosmonauti rovněž absolvovali lékařské vyšetření, zahrnující
stanovení bioelektrické aktivity srdce v klidovém stavu.
V následujících dnech uskutečňovali astrofyzikální a
technické experimenty. Magnetickým spektrometrem Marija
měřili vysokoenergetické částice v radiačních pásech Země.
Dále se uskutečnilo hodnocení vlivu faktorů volného kosmu na
různé konstrukční materiály a prvky radiotechnické aparatury
s použitím vybavení modulu Kvant 2.
Dne 17.7. ve 13.06 UT kosmonauti A. Solovjov a
A. Balandin vystoupili přes modul
Kvant 2 do volného kosmu
s úkolem opravit poškozenou tepelnou izolační obšívku (EVTI)
návratové kabiny Sojuzu TM-9. Nevyčkali však na dostatečný
pokles tlaku v přechodové komoře, otevřeli ji již při
zbytkovém tlaku 4,4 kPa, v důsledku čehož se poklop prudce
vyklopil a zdeformoval se jeden z jeho závěsů. Vzhledem
k nepředvídaným komplikacím během přemisťování do pracovní
zóny i při samotné opravě se kosmonauti opožďovali za
původním harmonogramem. Z časových důvodů proto upevnili jen
dva ze tří uvolněných dvoumetrových plátů EVTI (celkem je
jich šest); třetí vlající element neohrožoval sestupový
manévr kosmické lodi. Po návratu do přechodového úseku ŠSO
(šljuzovoj specialnyj otsek) modulu Kvant 2 se kosmonautům
nepodařilo v důsledku poškození závěsu hermeticky uzavřít
průlez; jeho víko nedoléhalo asi 1,5 mm. Rozhodnutím CUP
byly další pokusy o úplné dovření v 19.50 UT přerušeny a
kosmonauti přestoupili do vedlejšího hermetizovaného
přístrojového a vědeckého úseku PNO (priborno-naučnyj
otsek). Celková doba výstupu A. Solovjova a
A. Balandina překročila nominální kapacitu skafandru (6 h) a činila
rekordních 7 hodin. Neúplně zavřený průlez neohrožoval další
let stanice Mir.
Dne 18.7. kosmonauti uskutečnili první tavbu na
technologické odporové peci Zona 03 v modulu Kristall.
Následujícího dne zahájili biologický experiment Tomaty
v zařízení Svetoblok M. Videokamerou fotografovali přes
průzor lodi vně instalované žebřiny, resp. jejich uchycení
k madlům modulu Kristall. Tato informace sloužila
k ujasnění, zda nepřekážejí odpojení lodi Sojuz TM-9. Dne
23.7. posádka snímkovala oblohu ultrafialovým dalekohledem
Glazar. Dalekohledem Buket a spektrometrem Granat na
modulu Kristall měřili rentgenové, neutronové a gama záření
kosmického původu. V palubních sklenících Svet a Svetoblok
M studovali vývoj vyšších rostlin; zkoumanými objekty byly
ředkvička (Raphanus sativus L.), salát (Lactuca sativa L.) a
pšenice (Triticum aestivum L.). Byl rovněž zahájen další
biotechnologický experiment Gel. Souběžně kosmonauti
připravovali skafandry k opakovanému výstupu do kosmického
prostoru.
Dne 26.7. v 11.15 UT kosmonauti A. Solovjov a
A. Balandin vystoupili do volného prostoru, aby hermeticky
zavřeli poklop výstupového průlezu modulu Kvant 2. Plná
hermetičnost družicového komplexu byla opětovné zajištěna
ve 13.46 UT. V dalších dnech uskutečnili technologické
experimenty na zařízeních ČSK 1 a Zona 03, snímkovali lesní
masívy na jihu Sibiře, poškozené požáry v roce 1989 a
cvičili v obleku Čibis.
Dne 3.8. v 11.45.44 UT se ke stanici připojila loď Sojuz TM-10
ze strany jejího přechodového úseku na uzel +X. Po prověrce
hermetičnosti spojení kosmonauti G. Manakov
a G. Strekalov
ve 13.10 UT přestoupili na palubu družicového komplexu.
V následujících dnech kosmonauti A. Solovjov a
A. Balandin seznamovali G. Manakova a
G. Strekalova se
zvláštnostmi provozu systémů zabezpečení životních podmínek
a termoregulace, umístěných ve specializovaných modulech.
Vědecká část programu zahrnovala astrofyzikální výzkumy,
biologické, technologické a technické experimenty.
Aparaturou instalovanou na vnějším povrchu modulu Kristall
byla uskutečněna série měření prostorových a energetických
charakteristik rentgenového, neutronového a gamazáření
kosmického původu. Byly zahájeny experimenty s biologickými
objekty dopravenými na družicový komplex lodí Sojuz TM-10
(mj. 5 dospělých japonských křepelek). Kromě toho kosmonauti
pracovali s technologickou aparaturou Kristallizator a
realizovali experiment Rezonans s cílem určit dynamické
charakteristiky rozměrného družicového komplexu. Původní
posádka ověřila systémy lodi Sojuz TM-9 a do návratové
kabiny uložila 130 kg nákladu (z toho 3 kg polovodičových
materiálů CdTe, GaAs, ZnO, Ge, Si).
Dne 9.8. v 04.08.49 UT se transportní loď Sojuz TM-9
oddělila od komplexu Mir. Brzdicí manévr v trvání
263,3 s (změna rychlosti o 115,2 m/s) se uskutečnil v 06.39.54 UT. K simultánnímu
oddělení přístrojového a orbitálního úseku došlo ve výši 140 km. Návratová kabina
s kosmonauty A. Solovjovem a A.
Balandinem, kteří z 520 plánovaných experimentů splnili 506, přistála měkce
v 07.33.57 UT 72 km SV od Arkalyku.
Aktualizováno : 04.11.2001
[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz TM ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_tm/so-tm9/index.htm)
