| M.označení |
Start |
Přistání |
Délka letu |
Poznámka |
| 1969-043A |
18.05.1969 |
26.05.1969 |
8d 0h03m |
poslední testy nad Měsícem |
Posádka : Stafford,T.P.[VE]
| Cernan,E.A.[PL] | Young,J.W.[PL]
[ Popis letu | Obrázky | Experimenty
| Apollo 10 v L+K 15 a 16/1969 | Apollo
10 v NASA ]
Popis
letu : (převzato z L+K 15/94 se svolením Mgr. A.Vítka)
ANTONÍN VÍTEK, CSc. , ing JOSEF KRUPIČKA, CSc.
Po letu Apolla 9 se nad obzorem vynořila
generálka v oblasti Měsíce. Apollo 10 s osádkou velitel Thomas P. Stafford,
pilot CM John W. Young a pilot LM Eugene A. Cernan odstartovalo 18. května
1969 v 16.49.00 UT z rampy 39B na dalekou pouť.
Navedení na parkovací dráhu kolem Země a také následující manévr TLI
na dráhu translunární proběhly perfektně. Odchylka od plánované rychlosti
činila jen 0,1 8 m/s, takže první korekce dráhy mohla být zrušena. Také
přestavba kosmické lodi - propojení CM a LM - se odehrála bez nejmenších
problémů.
Let k Měsíci začal v plné pohodě. Jediná nutná korekce dráhy se uskutečnila
19. května v 19.22 UT. O dva dny později - 21. května - se astronauti přiblížili
ke svému cíli. Ve 20.37.38 UT zmizelo Apollo 10 za měsíčním diskem. Tady,
ve 20.44.54 UT, byl zahájen manévr LOI-1 (Lunar Orbit Insertion), kterým
loď přešla na dráhu ve výši 111-113 km nad měsíčním povrchem.
"Řekněte světu, že jsme právě dorazili," žádá Stafford, jakmile
je opět navázáno spojení.
"Řízení pracovalo úplně fantasticky a motor je prostě jedinečný,"
nadšeně doplňuje Cernan.
Po dvou obletech sestupuje Apollo 10 na kruhovou dráhu ve výši pouhých
111 km. Astronauti provádějí navigační měření. Po něm Stafford s Cernanem
přelézají do LM a znovu kontrolují jeho systémy. Pak jdou všichni na kutě.
Další
den - 22. května - byl vyvrcholením letu. Stafford a Cernan opět přestoupili
do LM a připravují ho na odpojení. V 19.11 UT, po několika drobných problémech,
se v zákrytu za Měsícem obě tělesa od sebe oddělují. Když je opět obnoveno
spojení, hlásí se svými novými volacími znaky: velitelský modul jako Charlie
Brown a měsíční modul jako Snoopy. Young uvádí v činnost motorky RCS, takže
vzdálenost mezi oběma loděmi vzrůstá.
"Vidím, jak šlehají plameny z trysek a jak se vzdaluješ",
volá Stafford.
"Tak se měj dobře, děťátko, zatímco budeme pryč," přidává
se k Staffordovi Cernan. "Ať tě ani nenapadne převzít nějaké pokyny
k návratu na Zemi!"
"Bez starostí," odpovídá Young, "dokud nebudete zpátky,
nevezmu nic takového na vědomí. Dobře se bavte a žádné ulejvání... Ani
byste neřekli, jak je to tu obrovské, když je tady člověk najednou sám."
"Nemáš ponětí, jak to vypadá malé, když jsi tak daleko, jako jsme
my," odpovídají z LM. "A co kdybys zapnul světelný maják? Tak,
báječně, to je ono, prostě extra-speciál!"
Dobrá nálada však astronauty opustila, když zjistili, že nefunguje radarový
odpovídač, nezbytný při setkávacích manévrech.
"To znamená, že nám nepovolí manévr DOI," zoufá si Stafford.
Ale Houston se nevzdává: "Zkuste to několikrát zapnout a vypnout,"
radí.
"Sláva, pomohlo to, už to jde," jásá Young o okamžik později.
A Stafford potvrzuje z LM: "Ano, máme silný signál."
"Johne, máš za to u nás pusu," křičí Cernan.
"Snoopy, zde Houston," odpovídá capcom. "Máte povolení
k DOI."
DOI čili manévr přechodu na sestupovou dráhu (Descent Orbit Insertion)
proběhl nad odvrácenou stranou Měsíce ve 20.35.02 UT. Sedmadvacet sekund
hoření přiškrceného motoru DPS převedlo měsíční modul na dráhu s pericentrem
ve výši 14,5 km. Na výsledek však musí MCC v Houstonu dlouho čekat.
"Houstone, zde Charlie Brown," ozývá se konečně Young. "Jsou
dočista dole, mezi skalami!"
O pár sekund později to potvrzuje i Cernan:
"Jo, jsme pořádně blízko. Kráter Censorinus má obrovské balvany
rozházené po obou stranách valu."
"Když se člověk ocitne takhle nízko " , vmísil se do hovoru
Stafford, "tak to vypadá, že stačí jen vysunout podvozek a sednout
si. Nezdá se, že bychom se pohybovali nějak rychle."
Ve
21.33 UT prolétl Snoopy v blízkosti místa vybraného pro přistání Apolla
11 . Gravitační anomálie - mascony - však dráhu LM odchýlily asi o
7 km jižněji od budoucího cíle.
Potom se už Snoopy začíná od povrchu Měsíce vzdalovat. Fázovací manévr
motorem DPS ho vynáší až do výše 352 km. Za necelé dvě hodiny je však opět
v pericentru a astronauti odhazují přistávací stupeň. Netuší, že v pořadí
operací byla vynechána jedna řádka, požadující přepnutí záložního řídicího
systému AGS do režimu fixní stabilizace.
Následek je překvapující. LM se pojednou otáčí podle všech os.
"Čubčí syn," zakleje Cernan. "Ale co, provedeme manévr
na AGS."
"Registrujeme odhození stupně," mísí se do hovoru Houston.
"Dobře jsme se oddělili," potvrzuje Cernan. "Jedeme na
záložní počítač." "Pozor na zablokování inerciální plošiny,"
upozorňuje MCC.
"Víme o tom," potvrzuje Cernan, "Něco se zbláznilo při
oddělování stupňů. Nezabrzdili jsme ještě... Tome, nech mi AGS. Převezmu
tu zatracenou věc sám."
"Charlie Browne, zde Houston," informuje středisko Younga
ve velitelské sekci. "Odhodili stupeň. Dostali se do prudké rotace,
ale už to mají pod kontrolou."
"Hoši, k čertu, nevím, co to bylo," ulevuje si Cernan, když
už je po všem. "Nevadí, Snoopy, pro další manévr je všechno v pořádku,"
uklidňuje ho Země. Do plánovaného manévru motorem APS chybí ještě pět minut.
Těch lze využít k všeobecné kontrole systémů, raději třikrát, než jednou.
Pak se operace rozeběhne.
"Chytnu devět sekund před a budu vám odečítat," zahajuje countdown
Cernan. "Doba hoření je jen 15 sekund, tak to pak půjde fofrem. Pozor:
9, 8, 7 ... 1 , zážeh!"
"Příjem, Snoopy, potvrzujeme zážeh " , ozývá se MCC.
"Zbývající delta vé 110... ještě 40 " , odečítá údaje z displeje
pilot LM. "Pozor Tome ... teď! Je to napínavé... báječně, báječně,
je to akorát!"
"Charlie Browne, mají manévr za sebou," informuje Younga MCC.
"Šlo jim to jak po másle."
"Vynikající," vydechne Young. "Gratuluji Snoopymu."
"Dětátko, to mi spravilo náladu," odfoukne si Cernan. "Byl
to parádní manévr. Jsme tak nízko, že bychom si málem mohli sáhnout na
některý z těch kopců."
Simulované
odstartování z měsíčního povrchu ve 23.44 UT se tedy zdařilo. Osádku LM
však ještě čekala řada manévrů, než se Snoopy mohl spojit s mateřskou lodí,
kroužící kolem Měsíce. Závěrečná fáze setkání nastala až po tři čtvrtě
hodině. Vlastní spojení však zajistil Young na velitelské sekci. Ukázalo
se to jako výhodnější.
Zámky zaklaply 23. května v 03.1 1 UT. Po návratu unavených pilotů z
LM do CM se znovu uzavírá průlez a LM je odhozen. Urychlen motorem APS
nastupuje pouť do meziplanetárního prostoru.
Apollo 10 krouží ještě celý další den kolem Měsíce. Teprve 25. května
v 10.25.29 UT zapalují astronauti za odvrácenou stranou Měsíce motor SPS
a vydávají se na dlouhou cestu domů. Ze tří plánovaných korekcí dráhy je
nutno uskutečnit jen tu poslední. Krátce před vstupem do atmosféry se mění
rychlost letu o pouhých 0,5 m/s. Pak už zbytek kosmické lodi, zbavený servisního
modulu, dopadá na padácích do Tichého oceánu v bodu o souřadnicích 15°
s. š. a 164° z. d. nedaleko letadlové lodi USS Princeton.
Generálka se zdařila. Na řadu přichází Apollo
11, aby vysadilo první Pozemšťany na povrchu našeho věčného souputníka.
Aktualizováno : 26.11.2002
[ Obsah | Pilotované
lety | Apollo ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-10/index.htm)
